Temporomandibulární poruchy (TMP) představují rozmanitou skupinu klinických syndromů, jež jsou spojeny s bolestmi a/nebo dysfunkcemi čelistního kloubu a žvýkacích svalů, proto je terapie tohoto onemocnění komplikovaná a vyžaduje multioborovou spolupráci nejčastěji maxilofaciálního chirurga, fyzioterapeuta a psychologa. Článek se primárně zaměřuje na shrnutí současných poznatků o etiologickém podílu psychických faktorů u této skupiny onemocnění. Ačkoliv hypotéza o podílu psychiky při rozvoji TMP je odbornou veřejností obecně přijímána, dostupné poznatky jsou zřídka uváděny do klinické praxe. To může souviset s faktem, že podobně jako v somatické rovině je rovněž v rovině psychologické přítomná značná heterogenita klinického obrazu pacientů s TMP, což komplikuje plánování léčby. V článku jsou uvedeny hlavní kategorie psychických faktorů spojovaných s TMP: 1. psychiatrická komorbidita s důrazem na symptomatiku úzkosti a deprese, 2. vliv stresových životních událostí a jejich zvládání, 3. kontext individuální osobnostní organizace pacientů, vliv rysů neuroticismu a alexithymie. Přehledově jsou popsány poznatky o možnostech psychoterapeutické a psychosociální léčby jakožto doplňku léčby konvenční. Shrnuty jsou informace o efektivitě postupů kognitivně-behavio-rální terapie, hypnoterapie a self-management strategií v rámci komplexní léčby TMP. Diskutovány jsou diagnostické a terapeutické implikace zmíněných poznatků, možnosti dalšího výzkumu, doporučení pro klinickou praxi opírající se o multidisciplinární přístup zahrnující mimo somatické léčby i léčbu psychologickou a psychiatrickou. Znalost možných psychologických příčin těchto na první pohled somatických potíží umožňuje praktikujícím odborníkům lepší identifikaci pacientů s potenciálně vyšším rizikem neúspěchu konvenční léčby, která vede k následné chronifikaci obtíží, snižuje kvalitu života pacienta a umocňuje prožívaný psychologický distres. Spolupráce mezi odborníky z oborů stomatologie, maxilo-faciální chirurgie, fyzioterapie, psychiatrie a klinická psychologie je z tohoto hlediska žádoucí.
Temporomandibular disorders (TMDs) are a diverse group of clinical syndromes associated with pain and/or dysfunction of the temporomandibular joint and masticatory muscles. The treatment of these disorders is, therefore, complicated and requires multidisciplinary collaboration, most commonly between a maxillofacial surgeon, a physiotherapist and a psychologist. The primary focus of this article is to summarize the current knowledge on the etiological contribution of psychological factors in this group of diseases. Although the hypothesis of the involvement of psyche in the development of TMP is generally accepted by the professional community, the available evidence is rarely put into clinical practice. This may be related to the fact that, similar to the somatic level, considerable heterogeneity is also present in the psychological clinical picture of TMP patients, which complicates treatment. The main categories of psychological factors associated with TMP are presented in this article: 1. psychiatric comorbidity with emphasis on anxiety and depression symptoms, 2. the influence of stressful life events and coping with them, 3. the context of individual personality of patients, the influence of neuroticism and alexithy-mia. Current knowledge on the possibilities of psychotherapeutic and psychosocial treatment as an adjunct to conventional treatment is reviewed and presented, as well as information on the effectiveness of cognitive-behavioral therapy, hypnotherapy, and self-management strategies in the comprehensive treatment of TMP. Besides, the diagnostic and therapeutic implications of these findings are discussed, along with the possibilities for further research and recommendations for clinical practice based on a multidisciplinary approach including psychological and psychiatric treatment complementing somatic treatment. The knowledge of the possible psychological causes of these seemingly somatic problems can allow practitioners to better identify patients with a potentially higher risk of the failure of conventional treatment, which leads to subsequent chronification of the difficulties, reduces the patients? quality of life, and increases their psychological distress. Collaboration among specialists from the fields of dentistry, maxillofacial surgery, physiotherapy, clinical psychology, and psychiatry is, from this perspective, highly desirable and can greatly improve the treatment outcomes.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kognitivně behaviorální terapie MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- nemoci temporomandibulárního kloubu * diagnóza etiologie psychologie terapie MeSH
- osobnost MeSH
- psychický stres MeSH
- psychosomatické poruchy MeSH
- self-management MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Faktitivní porucha (FD) patří do spektra duševních poruch, kde v klinickém obraze dominují somatické příznaky. Chybí přesné údaje týkající se prevalence, ale vážné průběhy odčerpávají extrémní prostředky zdravotní péče a mohou v důsledku komplikací končit i letálně. Alarmující je výskyt subtypu FD u jiné osoby, nejčastěji dětí (dříve "by proxy"). Přitom diagnostika je z principu obtížná, chybí jasná vodítka pro jednotlivé medicínské obory i důsledná edukace o charakteru této poruchy. I po stanovení správné diagnózy bývá další vedení pacienta velmi obtížné, s procentuálně nízkou úspěšností. V předloženém textu upozorňujeme na tuto opomíjenou poruchu; příznaky a diferenciální diagnostiku demonstrujeme na kazuistice.
Factitious disorder (FD) belongs to the group of mental disorders in which the somatic symptoms prevail in the clinical picture. The exact data regarding prevalence are missing but in serious courses extreme amounts of resources from the health care system are wasted and the disorder may have lethal termination because of complications. The occurrence of a subtype of FD imposed on another, most often children (formerly "by proxy"), is alarming. The diagnosis is logically difficult, the clear guidelines for different medical specialities are missing and there is no thorough education in the characteristics of the disorder. Even after a proper diagnosis is established, further follow up of a patient is very difficult with a low rate of successful outcomes. In the following text we point out this neglected disorder; the symptoms and differential diagnosis are demonstrated in a case report.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- faktitivní poruchy * diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Terapeutická adherence je nezbytnou podmínkou dlouhodobě úspěšné léčby řady závažných onemocnění, přesto zůstává u poloviny pacientů nízká. Mezi hlavní příčiny patří na jedné straně nedostatečné aktivní zapojení pacientů do léčby, ale na druhé straně také malá motivace poskytovatelů otázky adherence řešit. Předpokladem pro zlepšování adherence je možnost jejího adekvátního hodnocení, k čemuž bohužel nadále postrádáme univerzální a spolehlivé nástroje. Subjektivní metody staví na osobním odhadu adherence ze strany pacienta či poskytovatele péče, objektivní jsou založeny na průkazných informacích. V posledních letech dochází k častějšímu využití postupů založených na telemedicíně. Ty umožňují jednak sledovat terapeutickou adherenci pacientů, ale také intervenovat ve prospěch jejího zvyšování. Obsahem článku je krátké připomenutí principů posuzování a měření adherence a dále shrnutí nových technologic-kých nástrojů využívaných při její podpoře. Obojí je v době opakujících se plošných karanténních opatření a často pouze distančně poskytované péče aktuální více než dříve.
Therapeutic adherence is a necessary condition for the long-term successful treatment of many serious diseases, yet it remains low in half of the patients. The main reasons include insufficiently active patients' involvement in treatment on the one hand, but also the low motivation of providers to address adherence issues on the other hand. The possibility of its adequate evaluation is a precondition for improving adherence, unfortunately, we still lack universal and reliable tools. Subjective methods are based on personal assessment of adherence by the patient or caregiver, objective ones are based on conclusive information. In recent years, there has been a more frequent use of telemedicine-based practices. They enable to monitor patients' therapeutic adherence, but also to intervene in favour of its increase. The article contens a brief reminder of the principles of assessment and measurement of adherence and a summary of new technological tools used in its support. Both are relevant more than before at this time of recurrent global quarantine measures and related remote care.
Depresivní stavy patří k nejčastějším důvodům vyhledání psychiatrické péče. Léčba depresivní poruchy však zůstává nedostatečně úspěšná. Účinnost antidepresiv bývá považována za srovnatelnou, většina studií však při hodnocení účinnosti léčby zanedbává heterogenitu depresivních stavů. Výzkum biomarkerů zatím nepřináší významný posun v diagnostice, léčbě ani prognózách onemocnění. Zbývá tak především plné využití stávajících možností a individualizace léčby. Vodítkem pro správné rozhodnutí o léčbě může být specifický klinický obraz, důležitou roli hrají také očekávání pacienta vč. obav z konkrétních nežádoucích účinků a známá rizika lékových interakcí. Předpokladem personalizace léčby je však také široký rejstřík přípravků, které lékař aktivně zvažuje v každém kroku léčby. Důležité je proto nesetrvávat v navyklých stereotypech, ale pravidelně vlastní léčebné postupy aktualizovat.
Depressive states belong to most common reasons for psychiatric care seeking. However, the treatment of depressive disorder remains insufficiently successful. Antidepressants are considered as comparably efficacious, but most studies assessing the treatment effectiveness neglect a heterogeneity of depressive conditions. Biomarker research has not yielded a significant shift in disease diagnostic, treatment or prognosis yet. Therefore, a comprehensive application of currently available options and the treatment individualization are the main remaining way. A specific clinical presentation might be a guide for correct treatment option. Patients´ expectations, including their concerns about specific side effects, and known risks of drug interactions play an important role as well. However, the wide range of drugs that are actively considered by a physician at every step of the treatment are a necessary assumption for a personalised treatment. Therefore, it is important not to persist in accustomed stereotypes but to update personal treatment procedures regularly.
- MeSH
- dospělí MeSH
- konzervativní terapie MeSH
- lidé MeSH
- mezisektorová spolupráce MeSH
- nemoci temporomandibulárního kloubu * diagnostické zobrazování diagnóza etiologie psychologie terapie MeSH
- pacienti bez organického nálezu * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Early diagnosis of anxiety and depression may be facilitated by the use of neurobiological markers. In depression and panic disorder, transcranial sonography (TCS) has revealed decreased echogenicity of the brainstem raphe (BR). The aim of the present study was to detect whether decreased echogenicity of the BR correlates with personality features described in the five-dimension model, especially neuroticism. We examined 100 healthy volunteers using quantitative and qualitative TCS, the five-dimension revised NEO Personality Inventory, Beck´s scales of anxiety and depression, and the Social Re-adjustment Rating Scale (SRRS). Visual BR anechogenicity was found in 11 subjects, BR hypoechogenicity in 29 subjects, and normal BR echogenicity in 60 subjects. The visual assessment correlated with the digital assessment. Comparing the groups with visual BR anechogenicity and BR normoechogenicity, only increased SRRS score and increased agreeableness z-score were significant. Our hypothesis that BR hypoechogenicity reflects an inclination for depression and anxiety characterized by the personality dimension neuroticism was not supported. However, this disposition may be present in a different state, such as stress.
- MeSH
- depresivní poruchy diagnostické zobrazování patofyziologie psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mozkový kmen diagnostické zobrazování fyziologie MeSH
- nuclei raphe diagnostické zobrazování fyziologie MeSH
- osobnost fyziologie MeSH
- osobnostní dotazník MeSH
- poruchy osobnosti diagnostické zobrazování patofyziologie psychologie MeSH
- ultrasonografie dopplerovská transkraniální metody MeSH
- úzkostné poruchy diagnostické zobrazování patofyziologie psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
