BACKGROUND: Approximately 30%-60% of adults diagnosed with bipolar disorder (BD) report onset between the ages 15 and 19 years; however, a correct diagnosis is often delayed by several years. Therefore, investigations of the early features of BD are important for adequately understanding the prodromal stages of the illness. METHODS: A complete review of the medical records of 46 children and adolescents who were hospitalized for BD at two psychiatric teaching centers in Prague, Czech Republic was performed. Frequency of BD in all inpatients, age of symptom onset, phenomenology of mood episodes, lifetime psychiatric comorbidity, differences between very-early-onset (<13 years of age) and early-onset patients (13-18 years), and differences between the offspring of parents with and without BD were analyzed. RESULTS: The sample represents 0.83% of the total number of inpatients (n=5,483) admitted during the study period at both centers. BD often started with depression (56%), followed by hypomania (24%) and mixed episodes (20%). The average age during the first mood episode was 14.9 years (14.6 years for depression and 15.6 years for hypomania). Seven children (15%) experienced their first mood episode before age 13 years (very early onset). Traumatic events, first-degree relatives with mood disorders, and attention deficit hyperactivity disorder were significantly more frequent in the very-early-onset group vs the early-onset group (13-18 years) (P≤0.05). The offspring of bipolar parents were significantly younger at the onset of the first mood episode (13.2 vs 15.4 years; P=0.02) and when experiencing the first mania compared to the offspring of non-BD parents (14.3 vs 15.9 years; P=0.03). Anxiety disorders, substance abuse, specific learning disabilities, and attention deficit hyperactivity disorder were the most frequent lifetime comorbid conditions. CONCLUSION: Clinicians must be aware of the potential for childhood BD onset in patients who suffer from recurrent depression, who have first-degree relatives with BD, and who have experienced severe psychosocial stressors.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
VÝCHODISKA: Minimální preventivní program (MPP) je obecným/modelovým rámcem pro školní preventivní proiram. Cílem MSMT CR bylo vydefinovat jeho prostřednictvím základní představu o tom, co by měl komplexní a dlouhodobý program splňovat a být přitom součástí školního vzdělávacího programu vycházejícího z příslušněho rámcového vzdělávacího programu, popř. být přílohou dosud platných osnov a učebních plánů. Bohužel, doposud nedošlo k přesnější specifikaci parametrů programu a není diskutován žádný konkrétní model, který by splňoval cíle a požadavky MŠMT a obecné normy kvalitní a efektivní školské prevence. CÍL: Navrhnout modelovou strukturu a rozsah MPP jako variantu komplexního dlouhodobého programu pro základní školy (ZŠ, 6-15 let) laměřeného na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností, včetně komponent specificky zaměřených na jednotlivé formy rizikového chování. SOUBOR: Dokumentace realizovaných programů v ČR, školské zákonné a Dodzákonné normy a metodické publikace vztahující se k prevenci rizikového chování. METODY: Autoři provedli obsahovou analýzu všech školských dokumentů vztahujících se k MPP, legislativních norem a dokumentace realizovaných programů a prostřednictvím literární rešerše kombinované s analýzou zmíněných dokumentů navrhli a sestavili strukturu, obsah a rozsah programu pro základní školu. VÝSLEDKY: Navrzená struktura a rozsah MPP jsou založeny na podpoře vlastní aktivity žáků, pestrosti forem preventivní práce se láky, zapojení celého pedagogického sboru školy a spolupráci se zákonnými zástupci žáků školy. Obecně by měl MPP mít min. 3 části: soubor pravidel pro zvýšení bezpečnosti dětí ve škole a na školních akcích, programy pro rozvoj dovedností pro život (tzv. life-skills) skládající se z programů zaměřených na rozvoj sociálních dovedností (social-skills), dovedností sebeovlivnění (self-management) a konečně programy specificky zacílené na jednothvé formy rizikového chování. Celkově tak předpokládáme rozsah MPP přibližně v součtu 86 hodin napříč celou základní školou od první do deváté třídy (tedy přibližně od 6 do 15 let). MPP je zpracován na období jednoho školního roku a zodpovídá za něj školní metodik prevence. Závěry: Předložený návrh komplexního preventivního programu tak má mít orientační funkci a být vodítkem, jakým způsobem lze konkrétně sestavit na míru potřebám a možnos:em školy odpovídající MPP.
BACKGROUND: The Basic Preventive Programme 1 (BPP) refers to a general/model framework for a school-based prevention programme. This concept was introduced by the Czech Ministry of Education in order to provide a basic idea of what such a comprehensive and long-term programme should fulfil while remaining a component of an educational programme stemming from the relevant framework educational programme or being an attachment to the existing curricula and syllabi. Unfortunately, no accurate specifications of the parameters of such a programme have been provided and no specific model that meets the objectives and requirements of the Ministry of Education and the general standards of good and effective school-based prevention has been discussed. AIM: To draw up a model structure and scope of the BPP as an option for a comprehensive long-term programme for basic schools (attended by children aged 6–15) intended to promote healthy lifestyles among students and their personality and social development, and the development of their social and communicative skills, including components addressing specific forms of risk behaviour. SAMPLE: Documentation pertaining to programmes carried out in the Czech Republic, school laws and by-laws, and published guidelines on the prevention of risk behaviour. METHODS: Using content analysis of all the school documentation with relevance to the BPP, legal norms, and the documentation pertaining to the programmes that have been implemented, in combination with a literature search, the authors designed and developed a structure, content, and scope for a programme intended for basic schools. RESULTS: The structure and scope of the BPP as proposed are based on encouraging students’ own activities, using diverse forms of prevention work with students, involving all the school’s teaching staff, and working with students’ statutory representatives. In general, the BPP is to comprise at least three components: a set of rules to enhance children’s safety at school and at school events, programmes intended to promote the development of life skills, broken down into programmes focused on the development of social skills and self-management, and, finally, programmes specifically aimed at addressing the individual forms of risk behaviour. The BPP is expected to comprise a total of 86 lessons during the years of basic school attendance from the first to the ninth grades (i.e. approximately from the age of 6 to 15). The BPP is developed annually for each academic year by the school prevention worker. CONCLUSIONS: This draft of a comprehensive preventive programme should be viewed as indicative guidance as to how to develop a BPP that takes account of the school’s specific needs and resources.
- Klíčová slova
- prevence,
- MeSH
- chování mladistvých MeSH
- dítě MeSH
- financování organizované MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- kurikulum normy MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- návykové chování prevence a kontrola MeSH
- nebezpečné chování MeSH
- odhad potřeb MeSH
- primární prevence metody organizace a řízení MeSH
- programy Healthy People metody MeSH
- rozvoj osobnosti MeSH
- školy MeSH
- sociální chování MeSH
- výchova a vzdělávání metody normy organizace a řízení MeSH
- vyučování metody organizace a řízení MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
- metaanalýza MeSH
Autoři prezentují případ chlapce s chřipkou H1N1 komplikovanou pneumokokovou pneumonií a poukazují na nezbytnost nasazení správné ATB terapie v dostatečných terapeutických dávkách.
- MeSH
- amoxicilin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- bakteriální pneumonie diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- cefuroxim aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- chřipka lidská komplikace MeSH
- hospitalizace MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- penicilin G aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- pneumokokové infekce diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- progrese nemoci MeSH
- virus chřipky A, podtyp H1N1 izolace a purifikace patogenita MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
OBJECTIVE: Orexin A (OXA) is a hypothalamic neuropeptide involved in regulation of food intake and nutritional status. There are multiple disturbances of neuropeptide signaling described in girls with anorexia nervosa (AN), but OXA levels have not been addressed in this population to date. Therefore, we analyzed OXA levels of AN girls in this study. METHOD: OXA (radioimmunoassay/RIA/method), leptin, insulinlike growth factor-1 (IGF-1), and insulinlike growth factor-1 binding protein-3 (IGFBP-3) levels were measured before and after 8 weeks of realimentation in 36 girls with AN and in 14 healthy controls (control group: CG). RESULTS: Average weight increased significantly in AN during the study (p < .0001), while plasma levels of OXA decreased (before realimentation: 56.2 ± 2.4 pg/ml; after realimentation: 47.5 ± 1.4 pg/ml; p = .0025). OXA levels before realimentation differed from levels in the CG (47.15 ± 2.6 pg/ml, p = .034), but not afterward. We did not find any correlation between OXA and age, height, weight, BMI; or IGF-1, IGFBP-3, and leptin levels. DISCUSSION: OXA levels in untreated AN patients differ significantly from healthy subjects and decrease during realimentation. These findings indicate that OXA may be involved in the nutritional regulation of malnourished children and adolescents.
- MeSH
- IGFBP-3 krev MeSH
- insulinu podobný růstový faktor I metabolismus MeSH
- intracelulární signální peptidy a proteiny krev MeSH
- leptin krev MeSH
- lidé MeSH
- mentální anorexie krev terapie MeSH
- mladiství MeSH
- neuropeptidy krev MeSH
- nutriční stav MeSH
- přijímání potravy fyziologie MeSH
- tělesná hmotnost fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Specific aspects of therapy of eating disorders in pubescent and adolescent girls are related to unfinished biological development in time of severe malnutrition. Namely the issues of 1) exact determination of recommended body weight (target weight, weight for discharge etc.) on the basis of the exact analysis of the weight history, 2) relation between body weight and menstrual cycle (menarche, amenorrhoea and remenorrhoea) and 3) risk of non-realization of the genetic growth potential (status of linear growth and skeletal maturity) are discussed in this article. The article brings the results of the data analysis of 90 inpatients with anorexia nervosa and the tables of the recommended target weight for adolescents with finished linear growth. The authors emphasize the importance of an exact analysis of growth and weight history and of reflection of biological age in girls with eating disorders for successful and reasonable realimentation therapy.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- dítě MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- menstruační cyklus fyziologie MeSH
- mentální anorexie patofyziologie terapie MeSH
- mladiství MeSH
- růst fyziologie MeSH
- tělesná hmotnost fyziologie MeSH
- tělesná výška fyziologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- hra a hračky psychologie MeSH
- lidé MeSH
- psychoterapie * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Přeruš. str. ; 30 cm
Rozdíl mezi prací obvodního a praktického lékaře. Aktivní ráz práce obv. lékaře, který nejen léči obyvatele svého obvodu, ale je odpovědný za jejich zdravotní stav, tzn. že se stará i o stránku hyg. epidemiologickou ve s|vém obvodě a že se zaměřuje hlavně na prevenci onemocnění. Znalost provozního řádu u všech pracovníků obvodu a správné vypracování pracovního plánu jsou podmínkou dobré práce v systému obvodním
