Střelná poranění mozku jsou velmi závažná poranění a přežití závisí na včasné diagnostice a intervenci neurochirurga. Důležitým aspektem je i volba zbraně. V této kazuistice je uváděn případ pacienta hospitalizovaného na Neurochirurgické klinice ve FN Brno. Použitá zbraň je mezi replikami historických zbraní velmi raritní a statistiky poranění dlouhou předovkou neuvádějí.
Missile brain injuries are very serious injuries, survival of which depends on early diagnosis and neurosurgical intervention. The choice of a weapon is an important aspect. In this case report, we describe a case treated at the Department of Neurosurgery, University Hospital Brno. The weapon causing this injury was a quite rare replica of a historical weapon and injury statistics do not report injuries caused by a longrifle. Key words: missile brain injury – historical firearm The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- Klíčová slova
- historická zbraň, replika historické zbraně, hákovnice,
- MeSH
- cerebrální ventrikulitida komplikace terapie MeSH
- kraniotomie MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- neurochirurgické výkony metody MeSH
- penetrující poranění hlavy * diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- střelné rány * chirurgie komplikace MeSH
- střelné zbraně MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Autoři popisují metodu transnazální operace hypofýzy, její historii a současnou nejpoužívanější techniku, kterou sami jako první začali na území ČR používat. Materiál a metody Sledované časové období je 12 roků, celkově se jedná o více než 200 pacientů, 163 se selektivní hypofyzární chirurgií, operované transnazálním endoskopickým endonazálním přístupem. Závěr V současné době již zavedená operační technika přinesla signifikantně lepší operační výsledky se současným snížením komplikací a zvýšením komfortu pro pacienta.
Dysplastický gangliocytom mozečku (morbus Lhermitte-Duclos) patří mezi vzácné benigní léze. Podle poslední klasifikace WHO z roku 2007 je onemocnění považováno za hamartom nebo nádor (WHO gradus I). Na základě genetických studií se řada autorů v poslední době přiklání k hamartogennímu původu. Klinicky se onemocnění projevuje cerebelárními příznaky, event. příznaky z komprese mozkového kmene a hlavových nervů. Může se také manifestovat syndromem nitrolební hypertenze. Základní zobrazovací metoda je magnetická rezonance, na které lze spatřit typický obraz onemocnění. Dysplastický gangliocytom mozečku může být součástí syndromu Cowdenové. Jedná se o autozomálně dominantní onemocnění, jehož hlavní příčinou je mutace genu PTEN. Jeho charakteristickým projevem je výskyt mnohočetných hamartomů a vysoké riziko vzniku systémových malignit. Nejefektivnější léčba je radikální chirurgická resekce, která ale nemusí být vždy možná. Nezbytné je provedení genetického vyšetření k vyloučení syndromu Cowdenové. V práci autoři prezentují kazuistiku 32letého muže s anamnézou cerebelární symptomatiky a obstrukčním hydrocefalem. Po provedení magnetické rezonance pacient podstoupil radikální resekci tumoru a dosud je bez známek rezidua či recidivy. Genetické vyšetření bylo negativní.
Dysplastic gangliocytoma of the cerebellum (Lhermitte-Duclos disease) is a rare benign lesion. According to the the most recent WHO classification (2007), the disease is considered a hamartoma or tumor (WHO grade 1). A number of authors incline to the opinion that it is of hamartogenous origin, basing their view on the results of recent genetic studies. Clinical symptoms of the disease include cerebellar symptoms and signs of compression of the brain stem and cranial nerves, while the disease may also be associated with intracranial hypertension syndrome. Magnetic resonance examination is the best diagnostic imaging technique, since as it reveals a unique pattern for the disorder. Dysplastic gangliocytoma of the cerebellum may be associated with Cowden disease. This is an autosomal dominant condition that results mainly from a mutation of the PTEN gene. Multiple hamartomas are specific to Cowden disease, which is associated with high risk of systemic malignancies. Radical surgery is the optimum treatment approach but may not be feasible in all cases. Genetic examination is always essential in order to exclude Cowden disease. The authors present the case report of a 32-year-old man with a history of cerebellar signs and obstructive hydrocephalus. On the basis of the results of magnetic resonance imaging, radical resection of a tumour was performed and the patient has been without signs of residuum of the tumour or recurrence since. The results of the genetic examination were negative.
- Klíčová slova
- dysplastický gangliocytom mozečku,
- MeSH
- dospělí MeSH
- intrakraniální hypotenze etiologie chirurgie patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory mozečku diagnóza chirurgie patologie MeSH
- neurochirurgické výkony metody využití MeSH
- syndrom mnohočetného hamartomu diagnóza genetika patologie MeSH
- syndrom MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
il.
- MeSH
- epidemiologie MeSH
- pravé neštovice MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- populární práce MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- O autorovi
- Raška, Karel, 1909-1987 Autorita
Aim of this study was to examine the hypothesis that only a subgroup of patients with lesser primary brain damage after severe head injury may benefit from therapeutic hypothermia. We prospectively analysed 72 patients with severe head injury, randomized into groups with (n = 37) and without (n = 35) hypothermia of 34 degrees C maintained for 72 hours. The influence of hypothermia on ICP, CPP and neurological outcome was analysed in the context of the extent of primary brain damage. Patients with normothermia and primary lesions (n = 17) values: GCS on admission 5 (median), ICP 18.9 (mean), CPP 73 (mean), GOS 4 (median). Patients with normothermia and extracerebral hematomas (n = 20): GCS 4, ICP 16, CPP 71, GOS 3. Patients with hypothermia and primary lesions (n = 21): GCS 4,62, ICP 10, 81, CPP 78,1, GOS 4. Patients with hypothermia and extracerebral hematomas (n = 14): GCS 5, ICP 13.2, CPP 78, GOS 5. Hypothermia decreased ICP and increased CPP regardless of the type of brain injury. Hypothermia was not able to improve outcome in patients with primary brain lesions but this pilot study suggests that it significantly improves outcome in patients with extracerebral hematomas.
- MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- hodnocení rizik metody MeSH
- hodnocení výsledků zdravotní péče MeSH
- incidence MeSH
- intrakraniální hypertenze mortalita terapie MeSH
- intrakraniální tlak MeSH
- komorbidita MeSH
- krevní tlak MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- manometrie metody statistika a číselné údaje MeSH
- míra přežití MeSH
- obnova funkce MeSH
- pilotní projekty MeSH
- poranění mozku mortalita terapie MeSH
- prognóza MeSH
- rizikové faktory MeSH
- terapeutická hypotermie metody statistika a číselné údaje MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinické zkoušky kontrolované MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Řízená hypotermie je velmi naděinou neuroprotektivní metodou, využitelnou především v oblasti neurotraumatologie, protože efektivně snižuje nitrolební tlak (ICP) a zvyšuje mozkový perfuzní tlak (CPP). Její jednoznačný efekt na dlouhodobé výsledky léčby se však nepodařilo prokázat. Cílem studie bylo zjistit, zda existuje rozdíl v působení hypotermie na pacienty s dominujícím primárním poraněním mozku a na pacienty s mozkovými kompresemi extracerebrálními hematomy. Materiál a metodika: Celkem 60 pacientů s těžkým poraněním mozku (GCS <, 8) bylo rozděleno do dvou skupin po 30 pacientech (jedna hypotermická, jedna normotermická) a tyto dále rozděleny podle nálezu CT na pacienty s primárním poraněním a s mozkovou kompresí. Výsledky: U obou hypotermických skupin pacientů došlo ve srovnání s normotermickými skupinami ke statisticky významnému zvýšení CPP (normotermie x hypotermie: 74±6 x 79±6 mm Hg u primárních poranění a 71±2 x 79±6 mm Hg u mozkových kompresí). ICP bylo statisticky významně sníženo pouze u hypotermických pacientů s primárním poraněním mozku (19±7 x 11+5 mm Hg). Výsledky léčby (Glasgow Outcome Score) 6 měsíců po poranění byly statisticky významně zlepšeny pouze u hypotermických pacientů s mozkovou kompresí (2,89±1,7 X 4,67+0,5). Závěr: Při adekvátním monitoringu mírná řízená hypotermie zlepšuje výsledky léčby pacientů ohrožených sekundárním ischemickým poraněním mozku. U primárních poranění by měla být použita V případech jinak neovlivnitelné nitrolební hypertenze.
Introduction: Controlled hypothermia is a very promising neuroprotective method usable primarily in the area of neurotraumatology, since it effectively decreases intracranial pressure (ICP) and increases cerebral perfusion pressure (CPP). However, the effect on long-term therapeutic outcome has not been unequivocally demonstrated. The goal of our study was to find out, whether hypothermia shows different effects in patients with dominating primary brain injury and in patients with brain compression by extracerebral haematomas. Material and methods: A total of 60 patients with severe brain injury (GCS
