INTRODUCTION: The dismal prognosis of pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) highlights the urgent need for novel therapeutic strategies. Immune checkpoint inhibitors (ICIs) seem to be ineffective in most PDAC studies. Therefore, we conducted an open-label, multicenter phase 1/2 study (CA209-9KH) to evaluate the safety of stereotactic radiotherapy (SRT) and sequential ICI therapy in PDAC, as well as to validate the efficacy of this regimen as a potential activator of antitumor immunity. METHODS: Patients aged ≥ 18 years with unresectable non-metastatic PDAC following four FOLFIRINOX induction cycles were included. Treatment comprised SRT (4 × 8 Gy) and sequential nivolumab administration until disease progression or unacceptable toxicity. The primary endpoints were safety and toxicity assessment. Secondary endpoints included progression-free survival (PFS), overall survival (OS), biomarker evaluation, and quality of life (QoL) analysis. RESULTS: Twenty-two patients were screened, with 15 enrolled. Eleven (median) nivolumab cycles were administered. SRT demonstrated low and clinically nonsignificant toxicity, whereas nivolumab toxicity aligned with prior safety profiles, without grade 4-5 events observed. Three patients discontinued therapy owing to toxicity. Median PFS and OS were 8.1 and 13.0 months, respectively, with 12-month PFS and OS rates of 0% and 66.7%, respectively, and a 24-month OS rate of 8.9%. Biomarker levels correlated with clinical or radiological disease control. Patient-reported QoL remained acceptable, deteriorating with disease progression. CONCLUSION: SRT and nivolumab therapy exhibited manageable toxicity profiles consistent with previous findings; however, long-term treatment responses were not achieved with this regimen in locally advanced PDAC. Another strategy to trigger antitumor immunity in PDAC needs to be sought. TRIAL REGISTRATION: EudraCT: 2017-003404-52; ClinicalTrials.gov: NCT04098432.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: The optimal radiotherapy technique for cardiac sparing in left-sided early breast cancer (EBC) is not clear. In this context, the aim of our dosimetric study was to compare cardiac and lung doses according to the type of radiotherapy - whole breast irradiation (WBI), external partial breast irradiation (PBI), and multicatheter interstitial brachytherapy-accelerated partial breast irradiation (MIB-APBI). The dosimetric results with the WBI and PBI were calculated with and without DIBH. MATERIALS AND METHODS: Dosimetric study of 23 patients treated with WBI, PBI, with and without DIBH, or MIB-APBI. The prescribed dose was 40 Gy in 15 fractions for WBI and PBI and 34 Gy in 10 fractions (bid) for MIB-APBI. Doses to the organs-at-risk (OAR) - heart, left anterior descending coronary artery (LAD), left ventricle (LV), and left lung - were recalculated to the equivalent dose in 2-Gy fractions (EQD2). RESULTS: The addition of DIBH significantly reduced EQD2 doses to all OARs (except for the left lung maximal dose) in WBI and PBI. MHD values were 0.72 Gy for DIBH-WBI, 1.01 Gy for MIB-APBI and 0.24 Gy for DIBH-PBI. There were no significant differences in cardiac doses between WBI with DIBH and PBI without DIBH. DIBH-PBI resulted in significantly lower mean doses to all OARs (except for maximum lung dose) compared to MIB-APBI. Conclusions: These results show that the use of DIBH significantly reduces cardiac doses in patients with left EBC. Partial irradiation techniques (PBI, MIB-APBI) significantly reduced cardiac doses due to the smaller clinical target volume. The best results were obtained with DIBH-PBI.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
The role of postmastectomy radiotherapy and regional nodal irradiation after radical mastectomy is defined in high-risk patients with locally advanced tumors, positive margins, and unfavorable biology. The benefit of postmastectomy radiotherapy in intermediate-risk patients (T3N0 tumors) remains a matter of controversy. It has been demonstrated that radiotherapy after breast-conserving surgery lowers the locoregional recurrence rate compared with surgery alone and improves the overall survival rate. In patients with four or more positive lymph nodes or extracapsular extension, regional lymph node irradiation is indicated regardless of the surgery type (breast-conserving surgery or mastectomy). Despite the consensus that patients with more than three positive lymph nodes should be treated with radiotherapy, there is controversy regarding the recommendations for patients with one to three involved lymph nodes. In patients with N0 disease with negative findings on axillary surgery, there is a trend to administer regional lymph node irradiation in patients with a high risk of recurrence. In patients treated with neoadjuvant systemic therapy and mastectomy, adjuvant radiotherapy should be administered in cases of clinical stage III and/or ≥ypN1. In patients treated with neoadjuvant systemic therapy and breast-conserving surgery, postoperative radiotherapy is indicated irrespective of pathological response.
- MeSH
- adjuvantní radioterapie MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru patologie MeSH
- mastektomie MeSH
- nádory prsu * farmakoterapie MeSH
- segmentální mastektomie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
The profile of the antitumor immune response is an important factor determining patient clinical outcome. However, the influence of the tissue contexture on the composition of the tumor microenvironments of virally induced tumors is not clearly understood. Therefore, we analyzed the immune landscape of two HPV-associated malignancies: oropharyngeal squamous cell carcinoma (OPSCC) and squamous cell carcinoma of uterine cervix (CESC). We employed multiplex immunohistochemistry and immunofluorescence to evaluate the density and spatial distribution of immune cells in retrospective cohorts of OPSCC and CESC patients. This approach was complemented by transcriptomic analysis of purified primary tumor cells and in silico analysis of publicly available RNA sequencing data. Transcriptomic analysis showed similar immune profiles in OPSCC and CESC samples. Interestingly, immunostaining of OPSCC tissues revealed high densities of immune cells in both tumor stroma and tumor epithelium, whereas CESC samples were mainly characterized by the lack of immune cells in the tumor epithelium. However, in contrast to other immune cell populations, polymorphonuclear myeloid-derived suppressor cells (PMN-MDSCs) were abundant in both segments of CESC samples and CESC-derived tumor cells expressed markedly higher levels of the PMN-MDSC chemoattractants CXCL1, CXCL5, and CXCL6 than OPSCC tumor cells. Taken together, despite their having the same etiologic agent, the immune infiltration pattern significantly differs between OPSCC and CESC, with a noticeable shift toward prominent MDSC infiltration in the latter. Our data thus present a rationale for a diverse approach to targeted therapy in patients with HPV-associated tumors of different tissue origins.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Aging is a natural, gradual, and inevitable process associated with a series of changes at the molecular, cellular, and tissue levels that can lead to an increased risk of many diseases, including cancer. The most significant changes at the genomic level (DNA damage, telomere shortening, epigenetic changes) and non-genomic changes are referred to as hallmarks of aging. The hallmarks of aging and cancer are intertwined. Many studies have focused on genomic hallmarks, but non-genomic hallmarks are also important and may additionally cause genomic damage and increase the expression of genomic hallmarks. Understanding the non-genomic hallmarks of aging and cancer, and how they are intertwined, may lead to the development of approaches that could influence these hallmarks and thus function not only to slow aging but also to prevent cancer. In this review, we focus on non-genomic changes. We discuss cell senescence, disruption of proteostasis, deregualation of nutrient sensing, dysregulation of immune system function, intercellular communication, mitochondrial dysfunction, stem cell exhaustion and dysbiosis.
- MeSH
- lidé MeSH
- mezibuněčná komunikace MeSH
- nádory * MeSH
- stárnutí buněk genetika MeSH
- stárnutí * metabolismus MeSH
- zkracování telomer MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Cílem onkologické terapie pacientů s nádory hlavy a krku je jejich vyléčení s dosažením optimálních funkční výsledků. Péče o pacienty nezahrnuje pouze předléčebnou diagnostiku, naplánování terapie a její vlastní provedení, ale také důslednou a smysluplnou dispenzarizaci. Dispenzarizace zahrnuje nejen pátrání po eventuální recidivě původního onemocnění, ale také management vedlejších nežádoucích účinků léčby, jako je bolest, poruchy příjmu potravy, psychoterapeutická podpora, zubní péče a další. Dostupná doporučení mezinárodních a národních organizací a společností jsou založena na kombinaci fyzikálního vyšetření pacientů s různými typy zobrazovacích metod. Dispenzarizace je zpravidla ukončena po uběhnutí pěti let od ukončení terapie. Neexistuje jasné vodítko, jaká skladba sledovacího programu je pro pacienty optimální, tedy zajišťuje dostatečnou citlivost a přesnost odhalení recidivy nádorů s akceptovatelným a dlouhodobě udržitelným personálním a finančním zatížením zdravotnického systému. Objektivní data neukazují příliš velké zlepšení onkologických výsledků při intenzivnějších sledovacích programech, jejich implementace je spojena s nutností nalezení kompromisních schémat. Zobrazovací metody jsou nedílnou součástí sledovacích programů, výchozí vyšetření by mělo být provedeno s odstupem 2–6 měsíců od ukončení léčby. PET-CT má pevné místo v dispenzarizaci onkologických nemocných, první hodnocení by však mělo být provedeno s odstupem 3–4 měsíců po odeznění metabolických změn souvisejících s onkologickou léčbou. CT hrudníku má vyšší citlivost pro průkaz plicního postižení metastatickým procesem nebo sekundární malignitou než prostý rtg. snímek, pouze ojedinělé studie však prokázaly jeho vliv na zlepšení onkologických výsledků. HPV a EBV asociované malignity mají odlišný vzorec časové distribuce výskytu metastáz, zatím nejsou známa jednoznačná data, která by podpořila změnu dispenzárních algoritmů této skupiny pacientů.
Cílem onkologické terapie pacientů s nádory hlavy a krku je jejich vyléčení s dosažením optimálních funkční výsledků. Péče o pacienty nezahrnuje pouze předléčebnou diagnostiku, naplánování terapie a její vlastní provedení, ale také důslednou a smysluplnou dispenzarizaci. Dispenzarizace zahrnuje nejen pátrání po eventuální recidivě původního onemocnění, ale také management vedlejších nežádoucích účinků léčby, jako je bolest, poruchy příjmu potravy, psychoterapeutická podpora, zubní péče a další. Dostupná doporučení mezinárodních a národních organizací a společností jsou založena na kombinaci fyzikálního vyšetření pacientů s různými typy zobrazovacích metod. Dispenzarizace je zpravidla ukončena po uběhnutí pěti let od ukončení terapie. Neexistuje jasné vodítko, jaká skladba sledovacího programu je pro pacienty optimální, tedy zajišťuje dostatečnou citlivost a přesnost odhalení recidivy nádorů s akceptovatelným a dlouhodobě udržitelným personálním a finančním zatížením zdravotnického systému. Objektivní data neukazují příliš velké zlepšení onkologických výsledků při intenzivnějších sledovacích programech, jejich implementace je spojena s nutností nalezení kompromisních schémat. Zobrazovací metody jsou nedílnou součástí sledovacích programů, výchozí vyšetření by mělo být provedeno s odstupem 2–6 měsíců od ukončení léčby. PET-CT má pevné místo v dispenzarizaci onkologických nemocných, první hodnocení by však mělo být provedeno s odstupem 3–4 měsíců po odeznění metabolických změn souvisejících s onkologickou léčbou. CT hrudníku má vyšší citlivost pro průkaz plicního postižení metastatickým procesem nebo sekundární malignitou než prostý rtg. snímek, pouze ojedinělé studie však prokázaly jeho vliv na zlepšení onkologických výsledků. HPV a EBV asociované malignity mají odlišný vzorec časové distribuce výskytu metastáz, zatím nejsou známa jednoznačná data, která by podpořila změnu dispenzárních algoritmů této skupiny pacientů.
- MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- endoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory hlavy a krku * diagnóza epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- štítná žláza účinky záření MeSH
- terciární prevence * metody MeSH
- týmová péče o pacienty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
