Infekce u zánětu pobřišnice je polymikrobiální s nejčastějšími patogeny – gramnegativní aerobní a anaerobní bakterie a anaerobní koky. Léčba sekundárních peritonitid obsahuje chirurgické ošetření zdroje infekce, iniciální empirickou antimikrobní léčbu a intenzivní podpůrnou terapii směřující ke kontrole sekundárního a terciálního poškození. Materiál, metoda a výsledky: Na základě výsledků aktuální citlivosti jednotlivých patogenů nitrobřišních infekcí a výsledků předchozích retrospektivních klinických studií byla vypracována doporučení pro iniciální empirickou antimikrobní léčbu sekundární peritonitidy. Při pravidelném sledování citlivosti aerobních patogenů na parenterálně podávaná antibiotika u sekundární peritonitidy byly sumarizovány výsledky citlivosti v roce 2004. Minimální inhibiční koncentrace (MIC v mg/l) u anaerobních bakterií a koků jsou uvedeny podle aktuálních výsledků Národní referenční laboratoře pro anaerobní bakterie. Srovnávací retrospektivní studie antimikrobní léčby u sekundární peritonitidy z perforace divertiklu tlustého střeva prokázala srovnatelné výsledky v léčení při podání antimikrobní monoterapie (piperacilin/tazobaktam) s dvojkombinovanou léčbou (aminoglykosidy s linkosamidy nebo s nitroimidazoly). Účinek antimikrobní profylaxe a terapie (aminopeniciliny s inhibitorem betalaktamázy) byl vyhodnocen v další retrospektivní studii u akutní apendicitidy. Doporučení pro iniciální empirickou antimikrobní léčbu u sekundární peritonitidy vychází z klinického a operačního nálezu, z předpokládaného výskytu patogenů u zjištěného zdroje infekce a z výsledku aktuální citlivosti jednotlivých antimikrobních léků k nejčastějším patogenům sekundární peritonitidy. Závěr: 1. Iniciální empirická antimikrobní léčba u sekundárních peritonitid jako monoterapie širokospektrým antibiotikem nebo kombinace dvou antibiotik by měla být účinná proti gramnegativním aerobním, anaerobním bakteriím a kokům. 2. Morbidita a mortalita spojená s enterokokovou infekcí, která nebyla postižena antimikrobní léčbou je důvodem pro podání antibiotika s citlivostí proti enterokokům. 3. Výběr antibiotika, doba a způsob podání se řídí podle zjištěného zdroje infekce, pokročilosti peritonitidy, aktuální citlivostí nejčastějších patogenů a dále i celkovým stavem nemocného (přidružená onemocnění, porucha obranyschopnosti). 4. Léčba dalších patogenů – Pseudomonas aeruginosa a mykózy je dána jejich průkazem se stanovením citlivosti a není většinou nezbytnou součástí iniciální empirické léčby. 5. Pro iniciální empirickou léčbu časných stadií peritonitidy je antibiotikem volby aminopenicilin s inhibitorem betalaktamázy. 6. Širokospektrý účinek proti izolovaným bakteriím a bezpečnost monoterapie piperacilinu/tazobaktamu při jeho nízké toxicitě jej indikuje jako antibiotiku volby u pokročilých peritonitid při onemocnění aborální části trávicí trubice.
Peritonitis infection is polymicrobial, with the following prevailing pathogens – gram-negative aerobic and anaerobic bacteria and anaerobic cocci. Treatment of the secondary peritonitides includes surgical management of the infectious focus, initial empiric antimicrobial therapy and intensive adjunctive therapy aimed to control any secondary and terciary disorders. Materials, Methods and Results: Based on the results of the actual sensitivity of each pathogen of the intraabdominal infections and on the results of the past restrospective clinical studies, recommendations for initial empiric antimicrobial therapy of the secondary peritonitis have been compiled. Sensitivity of aerobic pathogens to parenterally administered antibiotics in the secondary peritonitits was regulary recorded and the results were summarized in 2004. The minimum inhibition concentrations (MIC in mg/l for the anaerobic bacteria and cocci are presented, based on present data of the National Reference Laboratory for Anaerobic Bacteria. A comparative retrospective study of the antimicrobial treatment in the secondary peritonitis from perforation of the diverticle of the large intestine, proved comparable results between treatment with antimicrobial monotherapy (piperacillin/tazobactam) and combined therapy (aminoglycosides with lincosamides or with nitroimidasoles). The effect of antimicrobial prophylaxis and therapy (aminopenicillines with the beta-lactamase inhibitor) was assessed in another restrospective study in acute appendicitis. The recommendations for initial empiric antimicrobial therapy in the secondary peritonitis are based on clinical and peroperative findings, on an estimated prevalence of the pathogens in the infectious focus and on sensitivity results of the individual antimicrobial medicines to the commonest pathogens in the secondary peritonitis. Results: 1. Initial empiric antimicrobial treatment in the secondary peritonitis as a monotherapy with a broad-spectrum antibiotic or a combination of two antibiotics, should be effective against gram-negative aerobic, anaerobic bacteria and cocci. 2. With respect to morbidity and mortality rates, related to enterococcus infection not affected by antimicrobial therapy, administration of an antibiotic effective against enterococci is justified. 3. The choice of an antibiotic, duration and method of administration is based on the diagnosed infectious focus, peritonitis stage, on the current sensitivity findings of the commonest pathogens and on the overall condition of the patient (underlying disorders, immunodeficiency). 4. Treatment of other pathogens – Pseudomonas aeruginosa and mycoses is based on their laboratory confirmation and their sensitivity examination and usually is not an essential part of the initial empiric treatment. 5. In the initial empiric treatmet of early stages of the peritonitis, aminopenicilllin with the beta-lactamase inhibitor is the antibiotic of choice. 6. Due to its broad-spectrum effect against isolated bacteria and the safety parameters and low toxicity when used as monotherapy, pipracillin/tazobactam is indicated as the antibiotic of choice in advanced peritonitides with underlying disorders of the aboral part of the digestive tract.
The most frequent and serious complication after burn injury is infection. Bacteriological monitoring of patients after burn injury is part of complex care. The algorithm of bacteriological checkups is set. Burned areas are microbiologically monitored by semi quantitative imprint method. Colonization is proportional to the length of patient's hospital stay. Resistance of the bacteria to antibiotics is usually higher in burn units than in other departments. That is why it is important to consider antibiotic treatment and strictly observe sensitivity by obtaining bacteriological results and current epidemiological situation. Burned patients are in danger of infection from the burned areas, respiratory tract, urinary tract and central venous catheters. Attending doctor should daily be in contact with the bacteriological laboratory.
- MeSH
- antibiotická rezistence MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiální testy citlivosti MeSH
- popálení dějiny MeSH
- Staphylococcus aureus izolace a purifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- přehledy MeSH
Mycotic infections are lastly a significant morbidity and mortality cause of critically ill patients in surgical intensive care units. The most frequent causative agents of mycotic infections in surgical patients are Candida species. In order to assess the significance of mycotic infections for the critically ill in surgical intensive care and resuscitation units a retrospective evaluation of mycotic infection incidence and of their sensitivity to antimycotics has been performed, and some risk factors occurring in patients with fungal colonization have been determined. It was shown that colonization with yeasts, and candidaemia are most frequently caused by the fungus Candida albicans (88.2 - 93 %). Colonization with yeasts occurs most frequently in the air passages and the efferent urinary tract. The lowest resistance rate of Candida spp. was noted to Amphotericin B. Among the most frequent risk factors occurring in surgical patients with yeast colonization are risks from antibiotic treatment, and from certain interventional therapeutic procedures. In case of simultaneous occurrence of risk factors and proven yeast colonization, the route of choice is prophylactic, or pre-emptive therapy with an antimycotic (fluconazole, or Amphotericin B if resistance to the former has been proven).
- MeSH
- amfotericin B farmakokinetika terapeutické užití MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- antifungální látky terapeutické užití MeSH
- Candida izolace a purifikace patogenita účinky léků MeSH
- chirurgie operační škodlivé účinky využití MeSH
- infekce dýchací soustavy farmakoterapie klasifikace komplikace MeSH
- infekce močového ústrojí farmakoterapie klasifikace komplikace MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí farmakoterapie komplikace MeSH
- infekce etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- jednotky intenzivní péče využití MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiologické techniky metody využití MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
The microbiological aspect of the prevention of nosocomial infections at the Burn Center consists primarily in the surveillance of bacterial flora and its antibiotical resistance. The Prague Burn Center is regularly monitoring the mi- crobial flora. Patients are examined not only by the conventional methods of taking swabs of burned sites, but also by printing method, which allows a semiquantitative assessment of the colonization of burned areas. Simulta- neously, investigation of bacterial contamination in the external environment of the department is carried out and the colonization of nursing staff is investigated. In all isolated strains the sensitivity to antibiotics is examined; this is significant from the point of view of current knowledge about therapeutic possibilities and for the antibiotic pol- icy. The typing of bacterial strains makes possible to determine their epidemiological markers, and thus to investi- gate their spread within the department. The most frequent isolate is S. aureus and the prevalence of MRSA is relatively high. Among gramnegative rods the strains of P. aeruginosa, K. pneumoniae and E. cloacae are most often isolated. Various typing methods revealed endemic spread of particular strains of rarely isolated species (E. agglomerans, S. marcescens, A. baumannii, etc.).
- MeSH
- Acinetobacter genetika klasifikace účinky léků MeSH
- biomedicínský výzkum MeSH
- fenotyp MeSH
- genotyp MeSH
- infekce bakteriemi rodu Acinetobacter epidemiologie etiologie farmakoterapie MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí MeSH
- lidé MeSH
- plazmidy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- biodegradace mikrobiologie MeSH
- Candida patogenita MeSH
- chronická nemoc komplikace MeSH
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- moč mikrobiologie MeSH
- mykózy MeSH
- nemoci ledvin mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- hydroxychinoliny terapeutické užití MeSH
- infekce farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
