Úvod: Pomocí metod respirační fyzioterapie je možné snížit výskyt a intenzitu jícnových symptomů pacientů s gastroezofageálním refluxem. Zda má tato terapie stejný vliv také na mimojícnové symptomy refluxní choroby, nebylo dosud zkoumáno. Proto bylo cílem této studie ověřit vliv programu respirační fyzioterapie zaměřeného na aktivaci a posílení bránice pomocí tréninku nádechových svalů prováděného v posturálních pozicích na intenzitu příznaků extraezofageálního refluxu (EERD – extraoesophageal reflux disease) a posoudit, zda se účinek tohoto programu liší u pacientů s normální a se sníženou sílou nádechových svalů. Metodika: Do studie byli zařazeni pacienti s EERD. Ze studie byli vyloučeni jedinci s dekompenzovaným kardiovaskulárním onemocněním, plicním onemocněním, s onemocněním měkkých tkání, pacienti po fundoplikaci, kuřáci a těhotné ženy. U pacientů byla před absolvováním a po absolvování 8týdenního programu respirační fyzioterapie hodnocena síla nádechových svalů (PImax – pressure inspiratory maximum) a intenzita příznaků EERD pomocí Hullského dotazníku pro reflux a dýchací cesty (HARQ – Hull Airway Reflux Questionnaire) a dotazníku dle Belafského. Na základě vstupní hodnoty PImax byli pacienti rozděleni na dvě skupiny: skupina 1 – pacienti s PImax ≥ 90 % náležité hodnoty normy (n. h. n.) (15 pacientů průměrného věku 45,6 ± 10,4 let); skupina 2 – pacienti s PImax < 90 % n. h. n. (21 pacientů průměrného věku 46,9 ± 10,9 let). Program respirační fyzioterapie zahrnoval nácvik bráničního dýchání a trénink nádechových svalů, který byl prováděn ve třech posturálních pozicích s odporovou nádechovou pomůckou Threshold inspiratory muscle trainer. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 36 pacientů (8 mužů) s EERD průměrného věku 46,4 ± 10,4 let a s body mass indexem 25,6 ± 4,5 kg/m2. Před léčbou byla zjištěna signifikantně vyšší intenzita symptomů dle HARQ u skupiny 2. U obou skupin došlo po léčbě ke statisticky významnému zvýšení síly nádechových svalů a snížení intenzity symptomů dle obou dotazníků. Pacienti, u nichž byla vstupně zjištěna snížená síla nádechových svalů < 90 % n. h. n., dosahovali po léčbě většího zlepšení v síle dýchacích svalů a výraznějšího snížení intenzity symptomů. Závěr: Program respirační fyzioterapie vedl ke zvýšení síly nádechových svalů a ke snížení intenzity symptomů bez ohledu na počáteční sílu nádechových svalů.
Introduction: Respiratory physiotherapy methods can reduce the incidence and intensity of oesophageal symptoms in patients with gastroesophageal reflux disease. Whether this therapy has the same effect on the extraoesophageal symptoms of gastroesophageal reflux disease has not been investigated yet. Therefore, the aim of this study was to investigate the effect of a respiratory physiotherapy program aimed at activating and strengthening the diaphragm by inspiratory muscle training performed in postural positions on the intensity of extraoesophageal reflux disease (EERD) symptoms and to assess whether the effect of this program differs in patients with normal and decreased inspiratory muscle strength. Methods: Patients with EERD were included in the study. Patients with decompensated cardiovascular disease, pulmonary disease, soft tissue disease, post-fundoplication patients, smokers and pregnant women were excluded from the study. Patients were assessed for inspiratory muscle strength (PImax) and the severity of EERD symptoms before and after completing an 8-week respiratory physiotherapy program using the Hull Airway Reflux Questionnaire (HARQ) and the Reflux Symptom Index. Based on the initial PImax value, patients were divided into two groups: Group 1 – patients with PImax ≥ 90% of the normative value (NV) (15 patients, mean age 45.6 ± 10.4 years); Group 2 – patients with PImax < 90% NV (21 patients, mean age 46.9 ± 10.9 years). The respiratory physiotherapy program included diaphragmatic breathing training and inspiratory muscle training, which was performed in three postural positions with the Threshold inspiratory muscle trainer resistance device. Results: A total of 36 patients (8 males) with EERD, mean age 46.4 ± 10.4 years and body mass index 25.6 ± 4.5 kg/m2 were included in the study. Significantly higher symptom severity according to the HARQ before treatment was found in group 2. Both groups showed a statistically significant increase in inspiratory muscle strength and a decrease in symptom intensity according to both questionnaires after treatment. Patients who were found to have reduced inspiratory muscle strength below 90% NV at baseline achieved greater improvement in inspiratory muscle strength and a greater reduction in symptom intensity after treatment. Conclusion: The respiratory physiotherapy program led to an increase in inspiratory muscle strength and a reduction in symptom intensity regardless of initial inspiratory muscle strength.
- MeSH
- dospělí MeSH
- dýchací svaly MeSH
- laryngofaryngeální reflux * patologie rehabilitace terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- statistika jako téma MeSH
- svalová síla MeSH
- techniky fyzikální terapie * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
Východisko: V článku je představen dotazník Manchester respoiratory of daily living questionnairre jako nástroj vhodný pro hodnocení soběstačnosti pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), takový nástroj v České republice chybí. Článek popisuje metodologickou část standardizace dotazníku. Soubor a metody: Proces standardizace podléhá metodologickým podmínkám, tento článek podrobně rozebírá fázi pilotního šetření. Pilotní šetření v tomto případě proběhlo na 20 odbornících z praxe a 20 pacientech s CHOPN. Připomínky, jež vyvstaly z pilotního šetření dále posoudila, diskutovala a zapracovala komise odborníku společně s autorkou a překladateli. Výsledky: Pilotní studie ukazuje, že z odpovědí od všech respondentů pouze 5 % (840 odpovědí, celkem 42 připomínek) z nich mělo připomínku k formulaci otázky. Nejvíce připomínek bylo z řad ergoterapeutů a fyzioterapeutů, a to v přepočtu 2,4 %. Závěr: Na základě pilotního testování mohla být 1. česká verze dotazníku postoupena k dalším metodologickým krokům po jejímž dokončení bude moct být dotazník uveden do praxe a vznikne tak nástroj na objektivizaci úrovně běžných denních činností.
- MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc * farmakoterapie terapie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Závažné poruchy expektorace vyskytující se zejména u neurologických onemocnění, jako jsou spinální svalová atrofie, svalové dystrofie nebo amyotrofická laterální skleróza, souvisí s výrazným oslabením dýchacích svalů. Svalová dysfunkce u těchto nemocných postupně redukuje na minimum efektivitu kašle, což zvyšuje riziko respiračních komplikací. Mezi nejčastější komplikace patří stagnace bronchiálního sekretu, zvýšená tvorba hlenových zátek, rozvoj atelektázy, zvýšené riziko vzniku pneumonie a respiračního selhání. Proto je u těchto pacientů výhodné zařadit do komplexní léčby mechanickou insuflaci/exsuflaci s využitím přístroje CoughAssist. Tento typ nefarmakologické terapie pomáhá efektivnímu zakašlání nebo kašel zcela nahrazuje. Přístroj CoughAssist lze využívat pro léčbu závažných poruch expektorace dětských i dospělých pacientů. Indikační kritéria pro dlouhodobou domácí léčbu pomocí tohoto přístroje jsou uvedena v novém doporučeném postupu schváleném Českou pneumologickou a ftizeologickou společností a Českou společností dětské pneumologie. Od roku 2017 je při splnění indikačních kritérií a schválení revizním lékařem možná úhrada většiny (75 %) finančních nákladů z prostředků zdravotního pojištění rovněž v České republice.
Serious cough disorders occurring especially in neurological diseases such as spinal muscular atrophy, muscular dystrophy and amyotrophic lateral sclerosis are associated with a significant respiratory muscle weakness. Muscular dysfunction in these patients gradually reduces cough efficacy, which increases the risk of respiratory complications. The most common complications include stagnation of bronchial secretions, increased risk for mucous plugging, development of atelectasis, increased risk of pneumonia and respiratory failure. Therefore, it is recommendable to include mechanical insufflation/exsufflation with the CoughAssist machine in the comprehensive treatment of these patients. This type of non-pharmacological therapy improves cough efficacy or completely replaces the cough. The CoughAssist machine can be used for treatment of serious cough disorders in both children and adult patients. The indications for long-term home treatment using this device are listed in the national guidelines approved by the Czech Pneumological and Physiological Society and the Czech Society of Paediatric Pneumology. This type of therapy can be indicated in specialised centres. Partial reimbursement (75%) from public health insurance in patients meeting the indication criteria has been possible in the Czech Republic since 2017.
- Klíčová slova
- CoughAssist, expektorace, mechanicky asistovaný kašel,
- MeSH
- bronchy sekrece MeSH
- dechová terapie metody přístrojové vybavení MeSH
- dýchací svaly patofyziologie MeSH
- kašel * MeSH
- lidé MeSH
- obstrukce dýchacích cest rehabilitace terapie MeSH
- respirační insuficience * terapie MeSH
- ventilace umělá s výdechovým přetlakem * metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Chronická obstrukční plicní nemoc vyžaduje komplexní léčbu. U všech symptomatických jedinců, u nemocných s obtížným vykonáváním běžných denních aktivit a zvláště u nemocných s poklesem plicních funkcí (FEV1 < 50 % náležité hodnoty normy) by měla být součástí komplexní léčby plicní rehabilitace. Plicní rehabilitace představuje mezioborovou péči o nemocné s CHOPN a obsahuje edukaci, pohybovou léčbu (vytrvalostní a silový trénink), respirační fyzioterapii, ergoterapii, nutriční a psychosociální podporu. Cílem plicní rehabilitace je behaviorální změna chování jedinců s chronickým respiračním onemocněním za účelem zvýšení psychické i fyzické kondice nemocných s CHOPN tak, aby došlo ke zlepšení nebo udržení kvality života takto nemocných a podpořila se dlouhodobá adherence změny životního stylu s dostatečnou úrovní denních pohybových aktivit.
A comprehensive treatment is necessary for patients with chronic obstructive pulmonary disease (COPD). Pulmonary rehabilitation should be a part of the comprehensive treatment in COPD patients, who are symptomatic, who have decreased activities of daily living and especially in patients with decreased pulmonary function (FEV1 less than 50% of predicted). Pulmonary rehabilitation represents a multidisciplinary type of care for patients with COPD. Pulmonary rehabilitation includes education, exercise training (strength and endurance training), chest physiotherapy, occupational therapy, nutritional and psychosocial support. The main aim of pulmonary rehabilitation treatment is behaviour change designed to improve the physical and psychological condition in COPD patients. Pulmonary rehabilitation treatment is focused on improving or maintaining the level of quality of life with sufficient amount of daily physical activities and on promoting the long-term adherence to health-enhancing behaviours.
- MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc * rehabilitace MeSH
- dechová terapie metody MeSH
- ergoterapie MeSH
- fyzikální vyšetření MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- nutriční podpora MeSH
- odporový trénink MeSH
- sociální opora MeSH
- techniky fyzikální terapie * MeSH
- terapie cvičením MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Respirační dysfunkce velmi často snižuje kvalitu života nemocných s poruchami dýchání. Jednotlivé symptomy, zejména různý stupeň dechových obtíží, znesnadňují běžné denní činnosti. Jednou z nejčastěji prováděných činností, která je negativně dechovými obtížemi ovlivněna, je chůze. Proto je velmi důležité se během kineziologického vyšetření zaměřit nejen na hodnocení dechového pohybu a dechového vzoru, ale posoudit i přítomnost/nepřítomnost poruch chůze. Jednou z možností je využití chodeckých testů – šestiminutového testu chůzí a člunkového testu chůzí, během kterých lze zhodnotit současně toleranci zátěže i charakteristiku a jednotlivé parametry chůze. Při propojení obou testů s kinematickou a dynamickou analýzou chůze můžeme získat další detailní výsledky. Výsledky ze vstupního vyšetření slouží ke stanovení rehabilitačního plánu, jehož cílem je minimalizace až eliminace subjektivních obtíží pacienta.
Respiratory dysfunction often decreases the quality of life in patients with breathing disorders. Respiratory symptoms, especially various degree of breathing difficulties, negatively influence activities of daily living. Walking is one of the most common activities, which is negatively affected by respiratory problems. Therefore, it is very important to focus not only on the evaluation of breathing motion and breathing pattern during the kinesiology testing, but also to assess the presence or absence of gait disorders. We can use the walking tests – the Six-minute Walk Test and the Incremental Shuttle Walk Test, during which it is possible to evaluate the exercise tolerance and individual gait characteristics and parameters. When using these two tests together with kinematic and dynamic gait analysis we can obtain more detailed data. The results of the initial assessment are used to determine the rehabilitation plan, which is focused on the minimization or elimination of the patient’s subjective symptoms.
- Klíčová slova
- kinematická analýza chůze, dynamická analýza chůze, chodecký test,
- MeSH
- biomechanika MeSH
- chůze (způsob) MeSH
- chůze * fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci dýchací soustavy * diagnóza rehabilitace MeSH
- poruchy dýchání diagnóza rehabilitace MeSH
- spotřeba kyslíku MeSH
- tolerance zátěže MeSH
- zátěžový test * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Práce popisuje fyziologický dechový stereotyp a uvádí metody a techniky pro jeho vyšetření, které je možné využít v běžné klinické praxi. Je zde hodnocen dechový stereotyp chronických plicních onemocnění s ohledem na přítomnost obstrukční nebo restrikční ventilační poruchy a jsou zde shrnuty dostupné rehabilitační postupy pro úpravu změněné dechové mechaniky.
The article reports on normal mechanics of breathing as well as methods and techniques that can be used for its evaluation in common clinical practice. Additionally, it focuses on breathing mechanics in chronic respiratory diseases with respect to the presence of either obstructive or restrictive ventilatory defects. Finally, it suggests rehabilitation approaches that can be used in the treatment.
