Genetika se v současné kardiologii uplatňuje zejména u kardiovaskulárních onemocnění s mendelovskou dědičností. Mezi tato onemocnění patří kardiomyopatie, dědičné formy arytmických syndromů, aortální syndromy a některé vrozené vývojové vady. Společným rizikem všech zmíněných skupin onemocnění je náhlá srdeční smrt, proto je důležitou součástí i posmrtné vyšetření a péče o příbuzné a pozůstalé. Cílem klinicko-genetického vyšetření a genetického poradenství v kardiologii je provést podrobný popis onemocnění - fenotypizaci, sestavení rodokmenu, kaskádový kardiologický screening v rodině a v indikovaných případech molekulárně-genetickou diagnostiku - genotypizaci. Znalost molekulární podstaty genetických onemocnění otvírá možnosti tzv. molekulárně genetické stratifikace onemocnění, jejímž cílem je personalizovaná péče o nemocné a jejich příbuzné. Kardiogenetické vyšetření je komplexní záležitost, kdy je třeba budovat mezioborové týmy. Komunikace mezi jednotlivými odborníky i týmy v národním měřítku je zcela zásadní pro zajištění péče o pacienty s často velmi vzácnou až raritní formou dědičného onemocnění.
In contemporary cardiology, genetics is mainly applied to cardiovascular diseases with Mendelian inheritance. These diseases include cardiomyopathy, hereditary forms of arrhythmic syndromes, aortic syndromes, and some congenital developmental defects. The common risk of all mentioned groups of diseases is sudden cardiac death, which is why post-mortem examination and care for relatives and survivors are an important part. The goal of clinical genetic examination and genetic counselling in cardiology is to carry out a detailed description of the disease - phenotyping, compiling a family tree, cascade cardiology screening in the family and, in indicated cases, molecular genetic diagnosis - genotyping.
- MeSH
- genetické testování metody MeSH
- kardiovaskulární nemoci * genetika MeSH
- lidé MeSH
- náhlá srdeční smrt prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Sudden cardiac death (SCD) might have an inherited cardiac condition background. Genetic testing supports post-mortem diagnosis and screening of relatives at risk. Our aim is to determine the feasibility of a Czech national collaboration group and to establish the clinical importance of molecular autopsy and family screening. From 2016 to 2021, we have evaluated 100 unrelated SCD cases (71.0% males, age: 33.3 (12.8) years). Genetic testing was performed by next-generation sequencing utilizing a panel of 100 genes related to inherited cardiac/aortic conditions and/or whole exome sequencing. According to autopsy, cases were divided into cardiomyopathies, sudden arrhythmic death syndrome, sudden unexplained death syndrome, and sudden aortic death. We identified pathogenic/likely pathogenic variants following ACMG/AMP recommendations in 22/100 (22.0%) of cases. Since poor DNA quality, we have performed indirect DNA testing in affected relatives or in healthy parents reaching a diagnostic genetic yield of 11/24 (45.8%) and 1/10 (10.0%), respectively. Cardiological and genetic screening disclose 83/301 (27.6%) relatives at risk of SCD. Genetic testing in affected relatives as starting material leads to a high diagnostic yield offering a valuable alternative when suitable material is not available. This is the first multidisciplinary/multicenter molecular autopsy study in the Czech Republic which supports the establishment of this type of diagnostic tests. A central coordinator and proper communication among centers are crucial for the success of a collaboration at a national level.
- MeSH
- dospělí MeSH
- genetické testování * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- náhlá srdeční smrt * etiologie MeSH
- pilotní projekty MeSH
- pitva * MeSH
- studie proveditelnosti MeSH
- vysoce účinné nukleotidové sekvenování MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Náhlá srdeční smrt (SCD) je u jedinců mladších 40 let velmi často způsobena dědičným kardiovaskulárním onemocněním. Identifikace těchto případů, provedení post mortem genetického vyšetření a kardiologického screeningového vyšetření přímých příbuzných jsou předpokladem k primární prevenci srdeční zástavy u pozůstalých. Cílem práce je analýza výsledků takového programu, který byl zaveden v České republice. Soubor a metodika: V období od 2016 do 2021 jsme v rámci grantového projektu řešili celkově 133 případů náhlého úmrtí, z nichž bylo podrobné kardiogenetické diagnostice podrobeno 115 úmrtí jedinců ve věku 0-59 let, celkem ze 110 rodin. Mrtví byli na základě pitevní diagnózy rozřazeni do kategorií dle typu kardiomyopatie (hypertrofická, dilatační nebo arytmogenní), kategorie bez nálezu strukturálního onemocnění srdce (SADS) nebo bez jasného pitevního nálezu (SUD/SUDI), případně náhlé úmrtí novorozence (SIDS) a akutní disekce velké cévy. Celkem 328 příbuzných bylo geneticky konzultováno a kardiologicky vyšetřeno. Po informovaném souhlasu následovala molekulární analýza metodou sekvenování nové generace (Sophia Genetics) celkem u 106 případů, kde byl k dispozici vhodný materiál pro analýzu. Výsledky: Anamnéza náhlého úmrtí či blízký příbuzný se srdečním selháním a/nebo komorovou arytmií byla zaznamenána v 33/115 případů (28,6 %) rodin. Velmi pravděpodobná nebo jistá molekulární příčina onemocnění (klasifikace 4 a 5) byla nalezena u 21/106 (19,8 %) v genech RYR2, KCNH2, KCNQ1, SCN5A, FLNC, GLA, TTN, TNNT2, RBM 20, MYBPC3, MYPN, FHL1, TGFBR1 a COL3A1. Záchyt příčinných variant kyseliny desoxyribonukleové (DNA) byl ve skupině náhlých úmrtí s předchozí rodinnou anamnézou 16/49 (32,6 %). Klinickým a genetickým vyšetřením bylo identifikováno 86/328 (26,2 %) příbuzných v riziku. Závěr: Multidisciplinární spolupráce spolu s centralizovanou molekulárně-genetickou diagnostikou umož- nila odhalit jistou molekulární příčinu SCD v 19,8 % případů. Významná část rodin měla pozitivní rodinnou anamnézu (28,6 %). Je možné tedy usoudit, že náhlé smrti by bylo možné zabránit provedením kaskádového rodinného screeningu až u jedné třetiny zemřelých.
Sudden cardiac death (SCD) in individuals younger than 40 years has a heritable cause in a significant subset of cases. Identification of SCD, postmortem genetic analysis along with the cardiological screening in first degree relatives represents an important tool for the primary prevention of cardiac arrest in victim's relatives and requires multicentric and multidisciplinary collaboration. Between 2016 and 2021 we dealt with totally 133 cases of sudden death, the complex cardiogenetic analysis was performed in 115 cases at the age of 0-59 years with post mortem diagnosis of cardiomyopathy, acute aortic dissection and cases without morphological finding explaining the cause of death (sudden arrhythmic death or sudden unexplained death). DNA was isolated from post mortem collected tissue samples or relative's blood and subjected to massively parallel sequencing (SophiaGenetics, Switzerland). Genetic counselling and cardiological examinations were carried out in 328 family members. Highly likely or certain molecular aetiology (i.e. based on presence of ACMG.net classification 4 to 5 variants) was disclosed in 19.8% of analysed cases in RYR2, KCNH2, KCNQ1, SCN5A, FLNC, GLA, TTN, TNNT2, RBM 20, MYBPC3, MYPN, FHL1, TGFBR1, and COL3A1 genes. With cardiogenetic screening we identified 83/328 (26.2%) relatives at risk of life threatening arrhythmias, who were offered individualised care. Conclusion: Our study with postmortem analysis could reveal a pathogenic DNA variant in 19.8% of cases and in 32.6% in cases with positive family history. A relevant number of studied victims had a positive family history, which indicates the importance of family cascade screening in patients with heart failure or malignant arrhythmias of unclear aetiology for primary prevention of sudden cardiac death.
- MeSH
- anamnéza statistika a číselné údaje MeSH
- genetické testování * metody přístrojové vybavení MeSH
- kardiovaskulární nemoci diagnóza epidemiologie etiologie genetika klasifikace prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- molekulární patologie metody MeSH
- náhlá srdeční smrt * epidemiologie etiologie prevence a kontrola MeSH
- pitva metody MeSH
- srdeční zástava diagnóza epidemiologie etiologie genetika klasifikace prevence a kontrola MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vysoce účinné nukleotidové sekvenování metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Náhlá srdeční smrt u jedinců mladších 40 let je ve významném procentu způsobena dědičným kardiovaskulárním onemocněním. Identifikace těchto případů, provedení post mortem genetického vyšetření a kardiologické screeningové vyšetření přímých příbuzných je prvním krokem k primární prevenci srdeční zástavy u pozůstalých. Tato péče vyžaduje multidisciplinární a multicentrickou spolupráci. Jistá až velmi pravděpodobná molekulární příčina onemocnění byla nalezena u 19,8 % analyzovaných případů, u 25 % příbuzných bylo zjištěno riziko významných arytmií.
Sudden cardiac death (SCD) in individuals younger than 40 years has a heritable cause in a significant part of the cases. Identification of SCD, post mortem genetic analysis along with the cardiological screening examination in first degree represents an important diagnostic tool for the primary prevention of cardiac arrest in victim´s relatives and requires multicentric and multidisciplinary collaboration. Between 2016 and 2021 the complex cardiogenetic analysis was performed in 115 deaths with post mortem diagnosis of cardiomyopathy, acute aortic dissection and cases without morphological finding explaining the cause of death (sudden arrhythmic death or sudden unexplained death). DNA was isolated from post mortem collected tissue samples or relative´s blood and subjected to massively parallel sequencing (Illumina, USA) in extent of 100 to 20 000 genes. Sequencing results were analysed using the SOPHiA GENETICS DDM bioinformatics platform (Switzerland). Genetic counselling and cardiological examinations were carried out in 328 family members. Highly likely or certain molecular aetiology (i.e. based on presence of ACMG.net Class 4 to 5 variants) was disclosed in 19,8 % of analysed cases in RYR2, KCNH2, KCNQ1, SCN5A, FLNC (stop), GLA, TTN, TNNT2, RBM 20, MYBPC3, MYPN, FHL1, TGFBR1, and COL3A1 genes. With cardiogenetic screening we identified 25 % relatives at risk of life threating arrhythmias and offered them an individualised care.
- MeSH
- diagnostické techniky molekulární MeSH
- genetické nemoci vrozené * diagnóza prevence a kontrola MeSH
- genetické testování metody MeSH
- lidé MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- náhlá srdeční smrt * etiologie MeSH
- pitva MeSH
- primární prevence MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
The communication of genomic results to patients and families with rare diseases raise distinctive challenges. However, there is little evidence about optimal methods to communicate results to this group of service users. To address this gap, we worked with rare disease families and health professionals from two genetic/genomic services, one in the United Kingdom and one in the Czech Republic, to co-design that best meet their needs. Using the participatory methodology of Experience-Based Co-Design (EBCD), we conducted observations of clinical appointments (n=49) and interviews with family participants (n=23) and health professionals (n=22) to gather their experience of sharing/receiving results. The findings informed a facilitated co-design process, comprising 3 feedback events at each site and a series of meetings and remote consultations. Participants identified a total of four areas of current service models in need of improvement, and co-designed six prototypes of quality improvement interventions. The main finding was the identification of post-test care as the shared priority for improvement for both health professionals and families at the two sites. Our findings indicate the need to strengthen the link between diagnostics (whether or not a pathogenic variant is found) and post-test care, including psychosocial and community support. This raises implications for the reconfigurations of genomic service models, the redefinition of professional roles and responsibilities and the involvement of rare disease patients and families in health care research.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
KBG syndrome (KBGS) is characterized by distinctive facial gestalt, short stature and variable clinical findings. With ageing, some features become more recognizable, allowing a differential diagnosis. We aimed to better characterize natural history of KBGS. In the context of a European collaborative study, we collected the largest cohort of KBGS patients (49). A combined array- based Comparative Genomic Hybridization and next generation sequencing (NGS) approach investigated both genomic Copy Number Variants and SNVs. Intellectual disability (ID) (82%) ranged from mild to moderate with severe ID identified in two patients. Epilepsy was present in 26.5%. Short stature was consistent over time, while occipitofrontal circumference (median value: -0.88 SD at birth) normalized over years. Cerebral anomalies, were identified in 56% of patients and thus represented the second most relevant clinical feature reinforcing clinical suspicion in the paediatric age when short stature and vertebral/dental anomalies are vague. Macrodontia, oligodontia and dental agenesis (53%) were almost as frequent as skeletal anomalies, such as brachydactyly, short fifth finger, fifth finger clinodactyly, pectus excavatum/carinatum, delayed bone age. In 28.5% of individuals, prenatal ultrasound anomalies were reported. Except for three splicing variants, leading to a premature termination, variants were almost all frameshift. Our results, broadening the spectrum of KBGS phenotype progression, provide useful tools to facilitate differential diagnosis and improve clinical management. We suggest to consider a wider range of dental anomalies before excluding diagnosis and to perform a careful odontoiatric/ear-nose-throat (ENT) evaluation in order to look for even submucosal palate cleft given the high percentage of palate abnormalities. NGS approaches, following evidence of antenatal ultrasound anomalies, should include ANKRD11.
- MeSH
- abnormality zubů * genetika MeSH
- Evropané MeSH
- faciální stigmatizace MeSH
- fenotyp MeSH
- lidé MeSH
- mentální retardace * genetika diagnóza MeSH
- mnohočetné abnormality * genetika diagnóza MeSH
- nanismus * genetika MeSH
- represorové proteiny genetika MeSH
- srovnávací genomová hybridizace MeSH
- těhotenství MeSH
- vývojové onemocnění kostí * genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND AND AIMS: Vitamin D 24-hydroxylase is an enzyme encoded by the CYP24A1 gene, which inhibits the activation of vitamin D to form inactive metabolites. More than 20 currently described pathogenic variants (usually biallelic) of this gene are responsible for idiopathic infantile hypercalcemia manifested typically in childhood (often in newborns) with hypercalcemia, hypercalciuria, and nephrocalcinosis. However, a few patients (mostly with monoallelic heterozygous pathogenic variants) can develop mild symptoms in adulthood. CASE DESCRIPTION: We present the case of a 43-year-old male patient with hypertension and heterozygous Leiden mutation, with mural thrombi in the common iliac artery, who was sent by a nephrologist to endocrinological examination due to hypoparathyroidism, progressive hypercalcemia, hypercalciuria, and CKDG2A1. Complete laboratory and imaging methods (including PET-CT) excluded PTH-related peptide-mediated hypercalcemia and granulomatosis. Finally, the genetic analysis of the CYP24A1 gene revealed the presence of a novel combination of two heterozygous pathogenic variants: CYP24A1: c. 443T>C p.(Leu148Pro) and c.1186C>T p.(Arg396Trp). CONCLUSION: Differential diagnosis of patients with hypercalciuria, nephrocalcinosis, and hypercalcemia related to vitamin D exposure should include the CYP24A1 gene mutation. To the best of our knowledge, this is the first case of the novel combination of two heterozygous pathogenic variants of CYP24A1.
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
