Inhibitory poly(ADP-ribóza) polymerázy (PARP) ukázaly v mnohých studiích významnou roli v léčbě karcinomu vaječníku. Olaparib je inhibitor PARP, který byl schválen pro udržovací terapii pacientek s mutací genu BRCA jak v první linii léčby, tak i u rekurentního onemocnění, které bylo již léčeno několika liniemi chemoterapie, ale stále zůstává citlivé na platinový derivát.
Poly (ADP-ribose) polymerase (PARP) inhibitors have shown a significant role in the treatment of ovarian cancer in many studies. Olaparib is a PARP inhibitor that has been approved for maintenance therapy in patients with BRCA gene mutations, both in first-line treatment and in recurent disease that has undergone several rounds of chemotherapy yet still remains responsive to platinum-based drugs.
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- antitumorózní látky škodlivé účinky MeSH
- gynekologické chirurgické výkony metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory vaječníků * epidemiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv prevence a kontrola MeSH
- prognóza MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sekundární prevence * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východiska: Meigsův syndrom je definovaný přítomností benigního ovariálního tumoru v kombinaci s ascitem, dominantně pravostranným fluidothoraxem a případnou elevací nádorových markerů. Charakteristické je vymizení výpotků a odeznění klinických obtíží pacienta po chirurgickém odstranění nádoru ovaria. Popis případu: Předkládáme kazuistiku 58leté pacientky hospitalizované pro pokročilý ovariální tumor s fluidothoraxem, ascitem a výraznou elevací nádorových markerů typických pro ovariální karcinom. Cytologické vyšetření ascitu a pleurálního výpotku bylo opakovaně negativní. Histologické vyšetření tkáně získané z biopsie bylo uzavřeno jako dobře diferencovaná (low grade) mezenchymální neoplazie, v druhém čtení poté jako low grade fibroblastický tumor pánve bez možnosti přesné specifikace. Zvažována byla diagnóza desmoidní fibromatózy a méně pravděpodobně low grade fibromyxoidního sarkomu. U pacientky bylo indikováno operační řešení. Peroperačně byl popsán objemný tumor s četnými adhezemi k děloze, močovému měchýři a tenkým kličkám s nápadně ztluštělým peritoneem. Histologicky byl verifikován fibrom levého ovaria s produktivní peritonitidou a sangvinolentním ascitem. Vzhledem ke klinickému průběhu a výsledku histologického vyšetření byl případ uzavřen jako Meigsův syndrom. V odstupu dvou měsíců po operačním výkonu došlo k vymizení ascitu a fluidothoraxu a k normalizaci nádorových markerů. Závěr: Předložená kazuistika dokumentuje, že je vždy nutné v rámci diferenciální diagnózy zvažovat i jiná onemocnění než pouze ta, která se v počátku jeví jako nejpravděpodobnější, protože léčba a prognóza těchto vzácných onemocnění může být zásadně odlišná.
Background: Meigs' syndrome is defined by the presence of a benign ovarian tumor, ascites, and pleural effusion (predominantly on the right side). A characteristic sign of Meigs' syndrome is the complete disappearance of exudate after surgical resection of the ovarian tumor. Case report: We present a case report of a 58-year-old patient admitted for an advanced ovarian tumor with pleural effusion, ascites, and tumor marker elevation typical for ovarian cancer. Cytological examination of ascites and pleural effusion was repeatedly negative for malignancy. Histopathological examination of the biopsied tissue was concluded as low-grade mesenchymal neoplasia. The second opinion of histopathological examination was concluded as low grade fibroblastic pelvic tumor without the possibility of exact specification. Diagnoses of desmoid fibromatosis and low-grade fibromyxiod sarcoma (less likely) were considered. Surgical resection was indicated, and a large tumor with numerous adhesions to the uterus, bladder, and thin loops with a noticeably thickened peritoneum were perioperatively described. Histologically, left ovarian fibroma with productive peritonitis and sanguine-induced ascites was diagnosed. Due to the clinical findings and the result of the histopathological examination, the case was classified as Meigs' syndrome. Two months after the surgery, the ascites and pleural effusion disappeared, and the tumor marker levels normalized. Conclusion: The present case report documents that it is always necessary to consider diseases other than those most likely at the outset, as the treatment algorithm and prognosis of these rare diseases may differ significantly.
- MeSH
- ascites etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Meigsův syndrom * chirurgie diagnóza patologie MeSH
- nádory vaječníků chirurgie diagnóza patologie MeSH
- pleurální výpotek etiologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- bevacizumab aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- geny BRCA1 MeSH
- geny BRCA2 MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory vaječníků farmakoterapie genetika MeSH
- PARP inhibitory * aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- komentáře MeSH
- souhrny MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Zavedení inhibitorů poly(ADP-ribóza)polymerázy (PARP) do udržovací léčby pacientek s karcinomem ovaria (OC) výrazně zlepšilo prognózu těchto nemocných. Inhibitory PARP, tj. olaparib, niraparib a rukaparib, se významně uplatňují jak v léčbě pacientek s relabujícím OC, u nichž jsou indikovány nehledě na mutační stav genů BRCA či přítomnost deficience homologní rekombinace (HRD), tak u nemocných s nově diagnostikovaným pokročilým OC, u kterých je možné využít olaparib (pacientky s mutací BRCA), niraparib (neselektované pacientky) či olaparib v kombinaci s bevacizumabem (pacientky s mutací BRCA a pozitivitou HRD léčené dříve chemoterapií v kombinaci s bevacizumabem). Vzhledem k možnosti a účinnosti léčby inhibitory PARP by všechny nemocné s high-grade OC měly být při stanovení diagnózy otestovány na přítomnost mutací BRCA1/2.
The introduction of poly(ADP-ribose) polymerase (PARP) inhibitors into the maintenance treatment of patients with ovarian cancer has significantly improved their prognosis. PARP inhibitors, i.e. olaparib, niraparib and rucaparib, have been used in the treatment of patients with relapsed ovarian cancer, where they are indicated regardless of the BRCA gene mutational status or the presence of homologous recombination deficiency (HRD), as well as in patients with newly diagnosed advanced disease, who can be treated with olaparib (patients with BRCA mutation), niraparib (unselected patients) or olaparib in combination with bevacizumab (patients with BRCA mutation and HRD positivity previously treated with chemotherapy in combination with bevacizumab). Given the availability and efficacy of PARP inhibitors, all patients with high-grade ovarian cancer should be tested for BRCA1/2 mutations at diagnosis.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
