BACKGROUND AND OBJECTIVE: Intracerebral hemorrhage (ICH) is a serious medical condition with high mortality. However, factors leading to long-term mortality after ICH are largely unclear. The aim of this community-based study is to assess predictors of long-term mortality after spontaneous ICH. METHODS: We identified all patients admitted with spontaneous ICH to hospitals with a certified stroke unit in Brno, the second largest city in the Czech Republic (CR), in 2011, the year of the Czech Population and Housing Census. We reviewed their medical records for risk factors, radiographic parameters, and measures of post-stroke neurological deficit [National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS)]. Using the dates of death from the Czech National Mortality Register, we calculated mortality at 30 days, six months, one year, and three years after the ICH. Multivariate analysis with forward stepwise logistic regression was performed to determine independent predictors of mortality (p < 0.05). RESULTS: In 2011, 1086 patients with stroke were admitted to the four stroke-certified hospitals in Brno, CR. Of these, 134 had spontaneous ICH, with complete data available in 93 of them entering the final analysis. The mortality at 30 days, 6 months, 1 year, and 3 years post-ICH was 34%, 47%, 51%, and 63%, respectively. The mortality was highest in the first few days post-event, with 50% of patients dying in 255 days and average survival being 884 ± 90 days. Both NIHSS and modified ICH (MICH) score showed to be strong and reliable predictors of short- as well as long-term mortality; the risk of death post-ICH increased with older age and size of ICH. Other risk factors contributing to higher, primarily shorter-term mortality included history of cardiac failure, myocardial infarction, or atrial fibrillation. CONCLUSIONS: In our community-based study, we found that severity of neurological deficit at admission (NIHSS), combined with age and size of ICH, well predicted short- as well as long-term mortality after spontaneous ICH. A history of cardiac failure, myocardial infarction, or atrial fibrillation at presentation were also predictors of mortality, underscoring the need for optimal cardiac management in patients with ICH.
- MeSH
- cerebrální krvácení * mortalita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
V 10. verzi Mezinárodní klasifikace nemocí WHO je závislost na tabáku samostatnou diagnostickou jednotkou F17. Stejně jako u jiných nemocí také v tomto případě existuje účinná léčba – psychobehaviorální intervence a farmakoterapie k potlačení abstinenčních příznaků. Cílem této analýzy bylo zhodnotit vývoj vykazování vybraných výkonů intenzivní léčby závislosti na tabáku v Česku. Počty výkonů specializované intervence léčby závislosti na tabáku podle Seznamu zdravotních výkonů MZ ČR: 25501 – vstupní intervence a 25503 – kontrolní návštěva. Data poskytl Národní registr hrazených zdravotních služeb ÚZIS ČR za období 2010–2022 s rozlišením na jednotlivé kraje a anonymizovaně na jednotlivá centra pro závislé na tabáku a vyškolené lékaře. V letech 2010–2022 bylo v Česku ročně vykázáno průměrně 1094 výkonů vstupní intervence, což ukazuje počet léčených kuřáků, a 2584 výkonů kontrolních návštěv. Největší podíl na celkovém vykazování výkonu 25501 mělo Centrum pro závislé na tabáku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (průměrně 35,5 %). Intenzivní léčba závislosti na tabáku by měla být nabízena a dostupná jako léčba jiných nemocí. Z celkových cca 2 milionů kuřáků v Česku ji však ročně absolvuje zhruba půl promile.
In the 10th version of the World Health Organization’s International Classification of Diseases, tobacco dependence is a separate diagnostic unit, F17. As with other diseases, there are effective treatments – psychobehavioral interventions and pharmacotherapy to suppress withdrawal symptoms. The aim of this analysis was to evaluate the development of reporting of selected intensive tobacco dependence treatment interventions in the Czech Republic. Data provided by the National Register of Covered Health Services of the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic for the period 2010–2022, with a distinction per county and anonymized per centers for tobacco dependence and trained physicians. Between 2010 and 2022, an average of 1094 initial intervention procedures were reported annually in the country, indicating the number of smokers treated, and 2584 control visits. The Centre for Tobacco Dependence of the General University Hospital in Prague had the largest share in the total reporting of 25501 procedures (average 35.5 %). Intensive treatment for tobacco dependence should be offered and available as treatment for other diseases. However, of the approximately two million smokers in the Czech Republic, only about 0.5 ‰ undergo it annually.
- MeSH
- lidé MeSH
- odvykání kouření * MeSH
- platba za výkon statistika a číselné údaje MeSH
- poruchy vyvolané užíváním tabáku * terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
BACKGROUND: Estimates of rare disease (RD) population impact in terms of number of affected patients and accurate disease definition is hampered by their under-representation in current coding systems. This study tested the use of a specific RD codification system (ORPHAcodes) in five European countries/regions (Czech Republic, Malta, Romania, Spain, Veneto region-Italy) across different data sources over the period January 2019-September 2021. RESULTS: Overall, 3133 ORPHAcodes were used to describe RD diagnoses, mainly corresponding to the disease/subtype of disease aggregation level of the Orphanet classification (82.2%). More than half of the ORPHAcodes (53.6%) described diseases having a very low prevalence (< 1 case per million), and most commonly captured rare developmental defects during embryogenesis (31.3%) and rare neurological diseases (17.6%). ORPHAcodes described disease entities more precisely than corresponding ICD-10 codes in 83.4% of cases. CONCLUSIONS: ORPHAcodes were found to be a versatile resource for the coding of RD, able to assure easiness of use and inter-country comparability across population and hospital databases. Future research on the impact of ORPHAcoding as to the impact of numbers of RD patients with improved coding in health information systems is needed to inform on the real magnitude of this public health issue.
- MeSH
- databáze faktografické MeSH
- lidé MeSH
- nemocnice * MeSH
- vzácné nemoci * epidemiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Evropa MeSH
BACKGROUND AND OBJECTIVE: Short- and long-term mortality following ischemic stroke (IS) and their predictors have not been defined in the Czech population, and studies on long-term mortality are largely missing for the populations of Central Europe. METHODS: Using the National Register of Hospitalized Patients and the Czech National Mortality Registry, we analyzed data on 1-month, 1-year, and 3-year all-cause mortality for patients admitted with IS to any of the 4 hospitals with a certified stroke unit in Brno, Czech Republic, in 2011. We reviewed discharge summaries and recorded potential factors impacting mortality after the index stroke event. Using univariate and multivariable analyses, we identified predictors of mortality at all 3 time points. RESULTS: In our multivariable model, statin use (odds ratio [OR] 0.095, p < 0.0001), age at stroke (OR 1.03, p = 0.0445), and admission National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS) score (OR 1.16, p < 0.0001) predicted 1-month mortality, while statin use (OR 0.43, p = 0.0004), history of cardiac failure (OR 2.17, p = 0.0137), age at stroke (OR 1.07, p < 0.0001), and admission NIHSS score (OR 1.14, p < 0.0001) predicted 1-year mortality. Statin use (OR 0.54, p = 0.0051), history of cardiac failure (OR 2.13, p = 0.0206), age at stroke (OR 1.07, p < 0.0001), and admission NIHSS score (OR 1.11, p < 0.0001) also predicted 3-year mortality. CONCLUSIONS: Our study is the first to report data on short- and long-term mortality rates and their predictors in patients hospitalized with IS in the Czech population. Our results indicate that mortality rates and predictors of mortality are consistent with those reported in studies from other populations throughout the world.
- MeSH
- cévní mozková příhoda * diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * MeSH
- ischemie mozku * komplikace diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- srdeční selhání * komplikace MeSH
- statiny * MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
The International Classification of Functioning Disability and Health (ICF) was approved in 2001 and, since then, several studies reported the increased interest about its use in different sectors. A recent overview that summarizes its applications is lacking. This study aims to provide an updated overview about 20 years of ICF application through an international online questionnaire, developed by the byline authors, and sent to each World Health Organization Collaborating Centers of the Family of International Classifications (WHO-FIC CCs). Data was collected during October 2020 and December 2021 and descriptive content analyses were used to report main results. Results show how, in most of the respondent countries represented by WHO-FIC CCs, ICF was mainly used in clinical practice, policy development and social policy, and in education areas. Despite its applications in different sectors, ICF use is not mandatory in most countries but, where used, it provides a biopsychosocial framework for policy development in health, functioning and disability. The study provides information about the needs related to ICF applications, that can be useful to organize targeted intervention plans. Furthermore, this survey methodology can be re-proposed periodically to monitor the use of the ICF in the future.
BACKGROUND: There are few contemporary epidemiological data on stroke for Central Europe. We performed a population-based study evaluating the incidence of stroke, stroke types, and ischemic stroke (IS) subtypes in Brno, the second biggest city in the Czech Republic (CR). METHODS: Using the National Registry of Hospitalized Patients, and hospital databases, we identified all patients hospitalized with a stroke diagnosis in Brno hospitals in 2011. For Brno residents with validated stroke diagnosis, we calculated (a) the overall incidence of hospitalized stroke, (b) incidence rates for IS, subarachnoid hemorrhage (SAH) and intracerebral hemorrhage (ICH), and (c) incidence rates for IS subtypes. We calculated the average annual age- and sex-standardized incidence (European Standard Population and World Health Organization), to compare our results with other studies. RESULTS: The overall crude incidence of stroke in Brno was 213/100,000 population. The incidence of stroke for stroke types were as follows: SAH, 6.9; ICH, 26.4; and IS, 180 cases per 100,000 population, respectively. The WHO-standardized annual stroke incidence was 107 for all strokes and 88 for IS, 14.4 for ICH, and 5 for SAH. For IS subtypes, the WHO-standardized incidence was large artery atherosclerosis 25.8, cardioembolism 27.8, lacunar 21.6, other determined etiology 6.2, and undetermined etiology 6.5 cases per 100,000 population. CONCLUSIONS: The stroke incidence is lower than that previously reported for the CR and Eastern Europe probably reflecting socioeconomic changes in post-communistic countries in the region. These findings could contribute to stroke prevention strategies and influence health policies.
- MeSH
- cerebrální krvácení diagnóza epidemiologie MeSH
- databáze faktografické MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- embolická cévní mozková příhoda diagnóza epidemiologie MeSH
- hemoragická cévní mozková příhoda diagnóza epidemiologie MeSH
- incidence MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda diagnóza epidemiologie MeSH
- kojenec MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- registrace MeSH
- rozložení podle pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- subarachnoidální krvácení diagnóza epidemiologie MeSH
- věkové rozložení MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Topinková E, Jurašková B, Hrkal J, Zvolský M, Sládková P. Hodnocení disability s využitím nástroje WHODAS 2.0 u geriatrických pacientů. Pilotní studie WHODAS-GERI. Východiska. Disabilita ve stáří narůstá se zvyšujícím se věkem, polymorbiditou a geriatrickými syndromy, negativně ovlivňuje zdravotní stav a kvalitu života a má negativní sociální i ekonomické dopady. Proto je třeba vyhledávat v populaci seniory s disabilitou a kvantifikovat míru postižení. V ČR proběhla pilotní studie ověřující využitelnost mezinárodního dotazníkového nástroje WHODAS 2.0 u ambulantních geriatrických pacientů (WHODAS-GERI projekt) ve spolupráci ÚZIS ČR a České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP. Pacienti a metody. Prospektivní hodnocení 104 pacientů geriatrických ambulancí v 9 centrech, posouzení míry disability s využitím WHODAS 2.0 (36 otázek), posouzení soběstačnosti testy ADL, IADL, posouzení kognice testem MMSE a doplňující dotazníkové šetření u vyšetřujících geriatrů. Výsledky. Rozsah a závažnost celkové disability i 6 domén vycházejících z dotazníku WHODAS 2.0 dobře koreluje s celkovým skóre funkčních testů ADL, IADL a MMSE, rutinně používaných v rámci komplexního geriatrického hodnocení. V některých oblastech je doplňují i o údaje běžně nedostupné (vztahy s lidmi, participace na společenských aktivitách). To potvrdilo i hodnocení testujících lékařů, avšak z jejich hodnocení vyplývají také omezení použití tohoto dotazníku – náročnost vyplnění pro mnohé geriatrické pacienty, nízká specifičnost v některých oblastech a nemožnost jeho využití pro potřeby posudkové služby. Závěry. WHODAS 2.0 je validním nástrojem pro posouzení míry disability u ambulantních geriatrických pacientů. Jeho využití je vhodné za situací, kdy není prováděno komplexní geriatrické zhodnocení funkčního stavu, u vybraných specifických skupin geriatrických pacientů s chronickými stavy a pro zachycení širší oblasti kvality jejich života. Je vhodné provedení rozsáhlejších populačních studií u osob vyššího věku k získání normativních dat, údajů o prevalenci a charakteru disability a využití těchto znalostí pro tvorbu preventivních programů k omezení míry závislosti u seniorské populace.
Topinková E, Jurašková B, Hrkal J, Zvolský M, Sládková P. The assessment of disability using WHODAS 2.0 tool at geriatric patients. A pilot study WHODAS-GERI. Background. Disability in elderly people increases with advancing age, polymorbidity and presence of geriatric syndromes. It negatively influences health status, quality of life and has negative social and economic consequences. Therefore, seniors with disability should be identified and their disability quantified. In the Czech Republic a pilot study with international WHODAS 2.0 tool was conducted for the first time evaluating feasibility and usability of this tool in ambulatory geriatric out-patients in a WHODAS-GERI joint project of the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic and Czech Society of Gerontology and Geriatrics, Czech Medical Association. Patients and methods. Prospective assessment of 104 patients of geriatric clinics in 9 centres, evaluation of disability level using WHODAS 2.0 questionnaire (36 items), self-sufficiency and independence using ADL and IADL tests and cognitive impairment using MMSE test; complementing questionnaire survey in geriatricians performing the assessment. Results. Extent and severity of the overall disability and of the 6 WHODAS 2.0 based domains correlate well with a total scores of functional tests ADL, IADL and MMSE, routinely used as part of comprehensive geriatric assessment. In some domains (interactions with other people, participation in social activities) WHODAS 2.0 provides information which are unknown/not routinely collected. This finding was supported by responses of participating physicians. However, their view on usability is rather cautious as for some patients completion of questionnaire was difficult, for low specificity of some domains and limits for direct use of the results for social allowances eligibility. Conclusions. WHODAS 2.0 seems to be a valid instrument for disability level in geriatric out-patients. Its use is supported when the comprehensive geriatric assessment and evaluation of the functional status and limitations cannot be performed, in selected groups of seniors with chronic conditions and if broader evaluation of quality of life is beneficial. In the future, larger epidemiologic population studies in seniors are needed to gain normative WHODAS 2.0 data, disability prevalence and for use of these information to design preventive programs to reduce dependency level of dependence in older people
- Klíčová slova
- WHODAS 2.0,
- MeSH
- činnosti denního života MeSH
- diagnostické sebehodnocení * MeSH
- geriatrie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky v rámci projektu Národního centra pro medicínské nomenklatury a klasifikace pracuje na procesu implementace MKN-11 do českého systému zdravotní péče. Z tohoto důvodu byla vytvořena Preimplementační analýza, která slouží jako informační základ pro rozhodování o zavedení MKN-11 v České republice, stanovení časového odhadu, plánování kapacit a zdrojů, vytvoření potřebných postupů atd. Ze zástupců klíčových institucí v procesu implementace byla sestavena meziresortní pracovní komise, která zajišťuje přenos informací od jednotlivých institucí, zajišťuje základní školení klíčových osob z jednotlivých institucí, identifikuje konkrétní potřeby jednotlivých institucí/agend pro přechod na MKN-11 a podniká kroky k její implementaci v praxi. Na překladu MKN-11 pracuje od léta 2020 interní 12členný tým a spolupracuje s odborníky z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků pro zajištění správné terminologie a jazykové konzistence. První fáze překladu probíhá s využitím platformy MKN-11 od Světové zdravotnické organizace (WHO) a její finalizace je naplánována na přelom let 2021 a 2022. Ve spolupráci s odborníky jmenovanými Českou lékařskou společností J. E. Purkyně probíhá validace a ověření přeložených kapitol české verze MKN-11 a v závěrečné fázi zároveň budou jednotlivé kapitoly přezkoumány dalšími institucemi, jako je Ministerstvo zdravotnictví České republiky a Český statistický úřad. Dokončení české verze MKN-11 a následných revizí je plánováno na rok 2022. Ze snahy o implementaci MKN-11 do ČR vyvstala také aktivita mezinárodní spolupráce s dalšími státy (Polsko, Slovensko) a užší spolupráce se samotným WHO.
The Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic within the project of the National Centre for Medical Nomenclature and Classification is working on the process of implementation of ICD-11 into the Czech health care system. For this reason, a Preimplementation Analysis has been created to serve as an information basis for decision-making on the implementation of ICD-11 in the Czech Republic, setting time estimates, planning capacities and resources, developing necessary procedures, etc. An inter-ministehas been assembled from representatives of key institutions in the implementation process to ensure the transfer of information from individual institutions, provide basic training to key persons from individual institutions, identify specific needs of individual institutions/agencies for the transition to ICD-11 and take steps to implement it in practice. An internal team of 12 members is working on the translation of ICD-11 starting in summer 2020 in collaboration with experts from the Institute of History of Medicine and Foreign Languages to ensure correct terminology and linguistic consistency. The first phase of the translation is being carried out using the World Health Organization's (WHO) ICD-11 platform and is scheduled to be finalized in late 2021/early 2022. Validation and verification of translated chapters of the Czech version of the ICD-11 is being carried out in collaboration with experts nominated by the Czech Medical Society of J. E. Purkyně, and in the final phase, individual chapters will be reviewed by other institutions such as the Ministry of Health of the Czech Republic and the Czech Statistical Office. The completion of the Czech version of ICD 11 and subsequent revisions is planned for 2022. The efforts to implement ICD-11 in the Czech Republic have also led to inter national cooperation activities with other countries (Poland, Slovakia) and closer cooperation with the WHO.
