Topinková E, Jurašková B, Hrkal J, Zvolský M, Sládková P. Hodnocení disability s využitím nástroje WHODAS 2.0 u geriatrických pacientů. Pilotní studie WHODAS-GERI. Východiska. Disabilita ve stáří narůstá se zvyšujícím se věkem, polymorbiditou a geriatrickými syndromy, negativně ovlivňuje zdravotní stav a kvalitu života a má negativní sociální i ekonomické dopady. Proto je třeba vyhledávat v populaci seniory s disabilitou a kvantifikovat míru postižení. V ČR proběhla pilotní studie ověřující využitelnost mezinárodního dotazníkového nástroje WHODAS 2.0 u ambulantních geriatrických pacientů (WHODAS-GERI projekt) ve spolupráci ÚZIS ČR a České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP. Pacienti a metody. Prospektivní hodnocení 104 pacientů geriatrických ambulancí v 9 centrech, posouzení míry disability s využitím WHODAS 2.0 (36 otázek), posouzení soběstačnosti testy ADL, IADL, posouzení kognice testem MMSE a doplňující dotazníkové šetření u vyšetřujících geriatrů. Výsledky. Rozsah a závažnost celkové disability i 6 domén vycházejících z dotazníku WHODAS 2.0 dobře koreluje s celkovým skóre funkčních testů ADL, IADL a MMSE, rutinně používaných v rámci komplexního geriatrického hodnocení. V některých oblastech je doplňují i o údaje běžně nedostupné (vztahy s lidmi, participace na společenských aktivitách). To potvrdilo i hodnocení testujících lékařů, avšak z jejich hodnocení vyplývají také omezení použití tohoto dotazníku – náročnost vyplnění pro mnohé geriatrické pacienty, nízká specifičnost v některých oblastech a nemožnost jeho využití pro potřeby posudkové služby. Závěry. WHODAS 2.0 je validním nástrojem pro posouzení míry disability u ambulantních geriatrických pacientů. Jeho využití je vhodné za situací, kdy není prováděno komplexní geriatrické zhodnocení funkčního stavu, u vybraných specifických skupin geriatrických pacientů s chronickými stavy a pro zachycení širší oblasti kvality jejich života. Je vhodné provedení rozsáhlejších populačních studií u osob vyššího věku k získání normativních dat, údajů o prevalenci a charakteru disability a využití těchto znalostí pro tvorbu preventivních programů k omezení míry závislosti u seniorské populace.

Topinková E, Jurašková B, Hrkal J, Zvolský M, Sládková P. The assessment of disability using WHODAS 2.0 tool at geriatric patients. A pilot study WHODAS-GERI. Background. Disability in elderly people increases with advancing age, polymorbidity and presence of geriatric syndromes. It negatively influences health status, quality of life and has negative social and economic consequences. Therefore, seniors with disability should be identified and their disability quantified. In the Czech Republic a pilot study with international WHODAS 2.0 tool was conducted for the first time evaluating feasibility and usability of this tool in ambulatory geriatric out-patients in a WHODAS-GERI joint project of the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic and Czech Society of Gerontology and Geriatrics, Czech Medical Association. Patients and methods. Prospective assessment of 104 patients of geriatric clinics in 9 centres, evaluation of disability level using WHODAS 2.0 questionnaire (36 items), self-sufficiency and independence using ADL and IADL tests and cognitive impairment using MMSE test; complementing questionnaire survey in geriatricians performing the assessment. Results. Extent and severity of the overall disability and of the 6 WHODAS 2.0 based domains correlate well with a total scores of functional tests ADL, IADL and MMSE, routinely used as part of comprehensive geriatric assessment. In some domains (interactions with other people, participation in social activities) WHODAS 2.0 provides information which are unknown/not routinely collected. This finding was supported by responses of participating physicians. However, their view on usability is rather cautious as for some patients completion of questionnaire was difficult, for low specificity of some domains and limits for direct use of the results for social allowances eligibility. Conclusions. WHODAS 2.0 seems to be a valid instrument for disability level in geriatric out-patients. Its use is supported when the comprehensive geriatric assessment and evaluation of the functional status and limitations cannot be performed, in selected groups of seniors with chronic conditions and if broader evaluation of quality of life is beneficial. In the future, larger epidemiologic population studies in seniors are needed to gain normative WHODAS 2.0 data, disability prevalence and for use of these information to design preventive programs to reduce dependency level of dependence in older people

• Klíčová slova
• WHODAS 2.0,
• MeSH
• činnosti denního života MeSH
• diagnostické sebehodnocení * MeSH
• geriatrie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Klíčová slova
• WHODAS 2.0,
• MeSH
• činnosti denního života MeSH
• diagnostické sebehodnocení * MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Pouze etiologická diagnóza je pro objektivní posouzení dopadu onemocnění na celkový zdravotní stav a kvalitu života osob s postižením (disabilitou) nedostatečná. V rámci posudkové činnosti je posuzován celý psychosenzomotorický potenciál osoby s disabilitou. Stále se hledají efektivní nástroje, které by dokázaly funkčně zhodnotit dopad vrozené vývojové vady, úrazu nebo nemoci, na stanovení rozsahu limitované aktivity a restrikci participace. WHODAS 2.0 se řadí mezi nástroje, které hodnotí funkční schopnosti osob s postižením, ale z jejich subjektivního pohledu. Do českého jazyka byl přeložen podrobný manuál, jak postupovat při jeho vyplnění. V textu jsou popsána pravidla pro vyplňování dotazníku, jeho struktura, ale i případná úskalí, která mohou nastat při následném vyhodnocení. V závěru článku je uveden vzorový příklad klinické aplikace 12ti otázkové verze dotazníku. Předkládaný článek může posloužit nejen jako vodítko pro praktické používání tohoto dotazníku, ale i k zamyšlení nad využitím v posudkové činnosti.

Only an etiological diagnosis is insufficient for an objective assessment of the impact of the disease on the overall state of health and quality of life of persons with disabilities. As part of the assessment activity, the entire psycho-sensorimotor potential of a person with a disability is assessed. Effective tools are still being sought that could functionally evaluate the impact of a congenital developmental defect, injury or disease on determining the extent of limited activity and participation restriction. WHODAS 2.0 is among the tools that evaluate the functional abilities of people with disabilities, but from their subjective point of view. A detailed manual on how to proceed when filling it out was translated into Czech. The text describes the rules for filling out the questionnaire, its structure, as well as possible pitfalls that may arise during the subsequent evaluation. At the end of the article, a sample example of the clinical application of the 12- question version of the questionnaire is presented. The presented article can serve not only as a guide for the practical use of this questionnaire, but also for thinking about its use in assessment activities.

• MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychometrie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Článek představuje výsledky výzkumu vlivu pracovní rehabilitace (PR) na kvalitu života osob se zdravotním postižením. Ve třech krajích České republiky byla v rámci projektu ESF (reg. č. CZ.03.3.X/0.0/0.0/17_082/0015504) zřízena tři experimentální pracovně rehabilitačních střediska, která ve spolupráci s Úřady práce ověřovala účinnost inovativním způsobem zabezpečené PR. Soubor a metodika: Do intervenční skupiny bylo zapojeno celkem 123 osob s různou mírou a typem zdravotního postižení. Kvalita života byla zkoumána u intervenční skupiny, tzn. účastníků PR zabezpečené ve spolupráci s pilotními pracovně rehabilitačními středisky, kteří souhlasili se zapojením do výzkumu (n = 93). Interventi byli dotazováni s využitím dotazníku WHODAS 2.0. U účastníků byly porovnány výsledky testování před vstupem do PR (A), při ukončení PR (B) a u zaměstnaných účastníků (n = 59) také 3 měsíce po nástupu do zaměstnání (C). Sběr dat proběhl v letech 2021–2022. Výsledky: Interventi, kteří si udrželi zaměstnání alespoň 3 měsíce, uváděli zvýšení kvality života ve všech šesti sledovaných oblastech. Signifikantní zvýšení kvality života bylo prokázáno zejména v doméně participace a životní aktivity. K měřitelnému zlepšení kvality života nedošlo pouze v doménách mobility a sebeobsluhy. Potíže s pohyblivostí a sebeobsluhou byly při vstupu do projektu celkově interventy vnímány jako nejméně problémové. Závěry: Výsledky výzkumu ukazují, že PR má vliv na zvýšení kvality života u zapojených účastníků. Ke zlepšení kvality života došlo u všech dotazovaných interventů v oblasti životní aktivity (zahrnující oblast práce) a účasti ve společnosti, a to bez ohledu na to, zda si udrželi nebo neudrželi zaměstnání alespoň 3 měsíce.

Objective: The article presents the results of research on the impact of vocational rehabilitation on the quality of life of persons with disabilities. In three regions of the Czech Republic, as part of an ESF project (reg. no. CZ.03.3.X/0.0/0.0/17_082/0015504), three experimental vocational rehabilitation centers were established. These centers, in collaboration with the Labor Offices, tested the effectiveness of innovative vocational rehabilitation methods. Sample and methodology: A total of 123 individuals with various degrees and types of disabilities were included in the intervention group (IG). The quality of life was examined in the IG, i.e., participants in the vocational rehabilitation program provided in cooperation with the pilot vocational rehabilitation centers, who agreed to participate in the research (N = 93). The participants were surveyed using the WHODAS 2.0 questionnaire. The results were compared before entering the vocational rehabilitation (A), at the end of the vocational rehabilitation (B), and for employed participants (N = 59), and also 3 months after starting employment (C). Data collection took place from 2021 to 2022. Results: Participants who maintained employment for at least three months reported an increase in quality of life in all six monitored areas. A significant increase in quality of life was particularly evident in the domains of participation and life activities. Measurable improvement in quality of life did not occur in the domains of mobility and self-care. Issues with mobility and self-care were generally perceived by participants as the least problematic at the project‘s outset. Conclusions: The research results indicate that vocational rehabilitation has a positive impact on improving the quality of life for participants involved. All surveyed participants experienced improvements in life activities (including work-related aspects) and social participation, regardless of whether they maintained employment for at least 3 months or not.

• MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• návrat do práce statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rehabilitace pracovní * statistika a číselné údaje   MeSH
• rehabilitace organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zapojení do společnosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• dotazník WHODAS 2.0,
• MeSH
• internet MeSH
• mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví MeSH
• mezinárodní klasifikace nemocí MeSH
• publikování MeSH

Cíl: Cílem prospektivní studie je vyhodnocení kvality života pacientů podstupujících resekci plic ve Fakultní nemoci Ostrava a vyhodnocení výskytu rizikových faktorů spojených s onemocněním plic. Metodika: Pro hodnocení kvality života byly použity standardizované nástroje SF-12v2 a WHO Disability Assessment Schedule 2.0 (WHODAS), dále byly hodnoceny sociodemografické charakteristiky a rizikové faktory. Měření kvality života proběhlo před výkonem a první sledování 3 měsíce po resekci plic. Pro popis dat byla použita základní popisná statistika a dále statistické testy dle rozložení dat (chí-kvadrát test, Fisherův exaktní test, Wilcoxonův párový test) na hladině významnosti 5 % (program Stata v. 16). Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 32 respondenty, kteří byli sledováni v období 5/2021 až 3/2022. Průměrný věk v souboru byl 64,9 let (min. 37; max. 79 let), 53 % tvořily ženy. V rizikovém povolání pracovalo 25 % respondentů, nejčastěji se jednalo o práci v uhelných dolech. V rizikovém povolání pracovali významně více muži (p = 0,013). Ex-kuřáci a kuřáci tvořili přibližně 60 % výzkumného souboru, dle pohlaví nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,379). V kvalitě života před operací a 3 měsíce po ní bylo zjištěno statisticky významné zhoršení dle WHODAS (p < 0,001), dle SF-12v2 bylo zjištěno statisticky významné zhoršení pouze v doméně Omezení rolí z fyzických důvodů (p < 0,001). Závěr: Resekce plic byla spojována po 3 měsících od operačního výkonu se sníženou kvalitou života. Kromě objektivních ukazatelů spojovaných s tímto operačním výkonem je důležité dlouhodobě sledovat také kvalitu života pacienta, což umožní identifikovat problémové oblasti, a efektivně tak cílit další péči.

Objective: The aim of the prospective study is to evaluate the quality of life of patients undergoing lung resection at the University Hospital of Ostrava and to evaluate the occurrence of risk factors associated with lung disease. Methods: Standardized tools SF-12v2 and WHO Disability Assessment Schedule 2.0 (WHODAS) were used for evaluation of quality of life. Risk factors associated with lung cancer and sociodemographic characteristics were assessed too. The measurement was realized before and 3 months after lung resection. Descriptive statistics, the Fischer exact test, the Wilcoxon signed-rank test and the Chi-square test at the significance level 5% were used for evaluation of the data, Stata v. 16. Results: The sample was consisted of 32 respondents who were observed from 5/2021 to 3/2022. The average age in the sample was 64.9 years (min. 37; max. 79), 53% were women. Work in the high-risk occupation was detect in 25% of respondents, most often in coal mines. A statistically significant difference was found between gender and high-risk occupation (p = 0.013), more often it was men. Ex-smokers and smokers were comprised approximately 60% of the sample, but no statistically significant difference was found according to gender (p = 0.379). There was a statistically significant deterioration in WHODAS quality of life before and 3 months after resection (p < 0.001). According to SF-12v2, a statistically significant deterioration was found in the domain Role limitations due to physical health (p < 0.001). Conclusion: Lung resection was associated with reduced quality of life after 3 months of the surgery. In addition to the objective indicators associated with this surgical procedure, it is also important to monitor the patient's quality of life in the long-term view, which could identify problem areas and help to target further care effectively.

• MeSH
• funkční status MeSH
• hrudní chirurgie MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• nádory plic chirurgie   diagnóza   MeSH
• pneumektomie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Tělesné znevýhodnění jakožto multioborový pojem je oproti jiným znevýhodněním (mentální, sociální apod.) považováno za méně problematické. V kontextu ošetřovatelství lze poukázat na mnoho dalších proměnných (inkontinence, vyšší riziko dekubitů, spasticita apod.), jež finálně tvoří obecný pojem známý jako tělesné znevýhodnění. Cíl: Cílem práce je zmapovat vybrané hodnoticí a měřicí nástroje, které lze aplikovat pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním. Metodika: Přehledová studie byla realizována s cílem zmapovat vybrané hodnoticí nástroje pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním. Data byla extrahována z odborných databází Scopus, Web of Science, Wiley Online Library, Science Direct, Ebsco a Pubmed za období 2015-2019. Po kriteriálním třídění bylo identifikováno celkem 12 relevantních zdrojů. Výsledky: V odborných databázích bylo nalezeno celkem 5 možných nástrojů, které jsou relevantní k hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním. Konkrétně se jednalo o nástroje WHODAS 2.0, MDS, MDS-BV, SDS a ICF. Závěr: Všechny identifikované nástroje jsou využitelné pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním a jsou vhodné pro implementaci do klinické praxe. Bylo by potřeba realizovat výzkum v české klinické praxi, aby byly zjištěny efektivita, praktičnost, validita, reliabilita, specificita a senzitivita vybraných nástrojů.

Introduction: The multidisciplinary concept of physical disability (in comparison with other disabilities, such as mental or social) is considered less problematic. In nursing, we can point out many variables (incontinence, a higher risk of decubitus ulcers, spasticity, etc.) whose combination can be called physical disability. Goal: The goal of this study is to map selected evaluation and measuring tools that can be applied in the assessment of physically disabled patients' needs. Methods: This review study was carried out to map selected evaluating tools for the assessment of physically disabled patients' needs. The data were gained from academic databases of Scopus, Web of Science, Wiley Online Library, Science Direct, Ebsco and Pubmed between 2015 and 2019. After the classification by the established criteria, we identified 12 relevant sources. Results: We found 5 possibly relevant tools for the assessment of physically disabled patients' needs. The specific tools were WHODAS 2.0, MDS, MDS-BV, SDS and ICF. Conclusions: All identified tools can be used for the assessment of physically disabled patients and are suitable for implementation in clinical practice. It was necessary to carry out this study in the Czech clinical practice to learn the effectiveness, usefulness, validity, reliability, specifics and sensitivity of selected tools.

• MeSH
• lidé MeSH
• odhad potřeb * MeSH
• ošetřovatelská péče MeSH
• postižení * MeSH
• ukládání a vyhledávání informací MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• metaanalýza MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Článek poukazuje na důležitost komunitních služeb pro osoby po získaném poškození mozku a na chybějící návaznost rehabilitace při jejich propuštění do domácího prostředí, které je často nevyhovující vzhledem k nastalé disabilitě. Odborné zhodnocení a vedení odborníky z rehabilitace ve spolupráci s rodinou je nezastupitelné. Cíl: Cílem sdělení je předložit výsledky ergoterapeutické intervence v rámci koordinované komunitní rehabilitace. Hlavním cílem je řešení disabilních situací osob po získaném poškození mozku v domácím prostředí, které souvisejí zejména s evaluací bytu a indikací facilitačních prostředků. Metody: Byla použita metodologická triangulace s převahou kvalitativní části v rámci akčního výzkumu 3měsíční koordinované interprofesní rehabilitace v domácím prostředí. Technikami sběru dat jsou rozhovory s klienty a jejich rodinnými příslušníky, pozorování v domácím prostředí, analýza dokumentů a využití standardizovaných testů (FIM, WHODAS 2.0) pro hodnocení vývoje soběstačnosti, funkčního stavu a subjektivního vnímání kvality života probandů. Výsledky: Do finálního zpracování výsledků se zaměřením na ergoterapeutickou intervenci bylo zařazeno celkem 17 osob z Jihočeského kraje a doplňkově 6 osob z oblasti Praha a Středočeský kraj. Celkově převažuje diagnóza cévní mozková příhoda. V rámci identifikace bariér a facilitátorů výrazně zaznívá rodina klienta. Zároveň většina klientů potřebovala menší úpravy či drobné pomůcky indikované ergoterapeutem, tedy zejména finančně méně náročné facilitátory, které jsou ale zásadní z hlediska soběstačnosti a bezpečnosti v provádění běžných denních aktivit. U osob s tetraplegií či těžší hemiparézou byly indikovány zásadnější úpravy jako např. bezbariérový výtah, instalace rampy, plošiny, schodolezu či řešení bezbariérové koupelny se sprchovým koutem. Zde se jeví jako velice žádoucí spolupráce se sociálním pracovníkem ohledně financování. Závěr: Klienti vnímají pozitivní přínos intervence, chybí jim ale další návazná rehabilitace. Ergoterapeut je v týmu nenahraditelný. Z analýzy rozhovorů je patrná potřeba péče rodiny o klienta, ale nelze zanedbávat ani péči o rodinu a její vedení. Obě potřeby by měly být pro odborníky apelem na kvalitní interprofesní přístup, kdy je rodina s klientem plnohodnotnou součástí týmu.

Aim: The aim of the article is to present the results of occupational therapy intervention in the framework of coordinated community rehabilitation. The main aim is to address the disabling situations of people after acquired brain injury in the home setting, which are mainly related to the evaluation of housing and the indication of facilitation resources. Methods: A methodological triangulation was used with a predominantly qualitative component in an action research study of a 3-month coordinated interprofessional rehabilitation in a home setting. The data collection techniques are interviews with clients and their family members, observations in the home environment, document analysis and the use of standardized tests (FIM, WHODAS 2.0) to assess the development of self-sufficiency, functional status and subjective perception of the probands quality of life. Results: A total of 17 people from the South Bohemia region and 6 additional people from the Prague and Central Bohemia region were included in the final processing of the results focusing on occupational therapy intervention. Overall, the predominant diagnosis was stroke. As part of the identification of barriers and facilitators, the client‘s family plays a significant role. Most of the clients needed minor adjustments or minor aids indicated by the occupational therapist after the stroke, i.e. especially financially less demanding facilitators, which are essential in terms of independence and safety in performing normal daily activities. For people with tetraplegia or more severe hemiparesis, more substantial modifications were indicated, such as a wheelchair lift or installation of a ramp, platform, stair lift, or a wheelchair accessible bathroom with shower. Here, cooperation with a social worker regarding funding seems to be highly desirable. Conclusion: Clients perceive the positive benefits of the intervention but lack further follow-up rehabilitation. The occupational therapist is irreplaceable in the team. From the analysis of the interviews, the need for family care for the client is evident, but the care and guidance of the family cannot be neglected. Both needs should be an appeal to professionals for a quality interprofessional approach, where the family and the clients are a full part of the team.

• MeSH
• domácí životní podmínky MeSH
• dospělí MeSH
• ergoterapie * metody   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poranění mozku * rehabilitace   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody   MeSH
• rodina MeSH
• samostatný způsob života statistika a číselné údaje   MeSH
• sběr dat metody   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Tělesné znevýhodnění jakožto multioborový pojem je oproti jiným znevýhodněním (mentální, sociální apod.) považováno za méně problematické. V kontextu ošetřovatelství lze poukázat na mnoho dalších proměnných (inkontinence, vyšší riziko dekubitů, spasticita apod.), jež finálně tvoří obecný pojem známý jako tělesné znevýhodnění. Cíl: Cílem práce je zmapovat vybrané hodnoticí a měřicí nástroje, které lze aplikovat pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním. Metodika: Přehledová studie byla realizována s cílem zmapovat vybrané hodnoticí nástroje pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním. Data byla extrahována z odborných databází Scopus, Web of Science, Wiley Online Library, Science Direct, Ebsco a Pubmed za období 2015-2019. Po kriteriálním třídění bylo identifikováno celkem 12 relevantních zdrojů. Výsledky: V odborných databázích bylo nalezeno celkem 5 možných nástrojů, které jsou relevantní k hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním. Konkrétně se jednalo o nástroje WHODAS 2.0, MDS, MDS-BV, SDS a ICF. Závěr: Všechny identifikované nástroje jsou využitelné pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním a jsou vhodné pro implementaci do klinické praxe. Bylo by potřeba realizovat výzkum v české klinické praxi, aby byly zjištěny efektivita, praktičnost, validita, reliabilita, specificita a senzitivita vybraných nástrojů.

Introduction: The multidisciplinary concept of physical disability (in comparison with other disabilities, such as mental or social) is considered less problematic. In nursing, we can point out many variables (incontinence, a higher risk of decubitus ulcers, spasticity, etc.) whose combination can be called physical disability. Goal: The goal of this study is to map selected evaluation and measuring tools that can be applied in the assessment of physically disabled patients' needs. Methods: This review study was carried out to map selected evaluating tools for the assessment of physically disabled patients' needs. The data were gained from academic databases of Scopus, Web of Science, Wiley Online Library, Science Direct, Ebsco and Pubmed between 2015 and 2019. After the classification by the established criteria, we identified 12 relevant sources. Results: We found 5 possibly relevant tools for the assessment of physically disabled patients' needs. The specific tools were WHODAS 2.0, MDS, MDS-BV, SDS and ICF. Conclusions: All identified tools can be used for the assessment of physically disabled patients and are suitable for implementation in clinical practice. It was necessary to carry out this study in the Czech clinical practice to learn the effectiveness, usefulness, validity, reliability, specifics and sensitivity of selected tools.

• MeSH
• odhad potřeb * MeSH
• ošetřovatelská péče MeSH
• postižení * MeSH
• ukládání a vyhledávání informací MeSH
• Publikační typ
• metaanalýza MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Background and Objectives: The consequences of stroke have a significant impact on self-sufficiency and health-related quality of life (HRQoL). Virtual reality (VR)-based rehabilitation has the potential to impact these modalities, but information on timing, volume, and intensity is not yet available. The aim of this randomized controlled trial (1:1) was to evaluate the impact of conventional rehabilitation combined with VR on self-care and domains of HRQoL in patients ≤6 months post-stroke. Materials and Methods: The intervention group completed a total of 270 min of conventional VR + rehabilitation sessions. The control group underwent conventional rehabilitation only. Primary assessments with the WHO disability assessment schedule 2.0 (WHODAS 2) questionnaire were conducted before rehabilitation (T0), after completion of the intervention (T1), and at the 4-week follow-up (T2); secondary outcomes included self-sufficiency and balance assessments. Results: Fifty patients completed the study (mean age 61.2 ± 9.0 years, time since stroke 114.3 ± 39.4 days). There were no statistically significant differences between the groups in WHODAS 2, self-sufficiency, and balance scores (p > 0.05). Conclusions: In the experimental group, there was a statistically significant difference in WHODAS 2, assessment of self-sufficiency, and balance scores before and after therapy (p < 0.05). VR appears to be a suitable tool to supplement and modify rehabilitation in patients after stroke.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * komplikace   terapie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pacienti MeSH
• péče o sebe MeSH
• potravní doplňky MeSH
• senioři MeSH
• terapie pomocí virtuální reality * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH