lánek se zabývá umělou plicní ventilací u novorozenců. V první části se věnuje definování umělé plicní ventilace, jejím cílům, druhům a komplikacím. Popisuje činnosti sestry související s péčí o ventilovaného novorozence. Ve druhé části článek předkládá výsledky výzkumu zaměřeného na novorozence na umělé plicní ventilaci, její indikace a komplikace. Výsledky výzkumu autorky komentují a srovnávají s dostupnými zdroji.
The article focuses on the neonatal respiratory support. The first part applies to respiratory support definition, its aims, types and complications. It also describes guidelines of a nursing care for ventilated neonate. The results of our research, which was focused on neonates, requiring an invasive respiratory support, its indications and complications, are presented in the second part. The results of our research were compared to the most recent and relevant literature.
- MeSH
- Airway Extubation statistics & numerical data MeSH
- Intubation, Intratracheal methods MeSH
- Clinical Studies as Topic MeSH
- Humans MeSH
- Infant, Low Birth Weight MeSH
- Infant, Newborn MeSH
- Critical Care MeSH
- Respiratory Insufficiency * nursing therapy MeSH
- Respiration, Artificial * classification standards nursing MeSH
- Intermittent Positive-Pressure Ventilation methods statistics & numerical data MeSH
- Congenital Abnormalities therapy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Infant, Newborn MeSH
- Keywords
- post-extubační komplikace, chronické choroby dýchání, CHOPN, hyperkapnické epizody, neinvazivní ventilace – NIV, BIPAP,
- MeSH
- Intubation, Intratracheal methods statistics & numerical data utilization MeSH
- Humans MeSH
- Oxygen Inhalation Therapy methods utilization MeSH
- Intermittent Positive-Pressure Ventilation methods statistics & numerical data utilization MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Hodnotili jsme retrospektivně význam invazivní mechanické ventilace (IMV) a neinvazivní mechanické ventilace (NIMV) u nemocných s exacerbací chronické obstrukční plicní nemocí (CHOPN) s hyperkapnickou acidózou, tedy s respiračním selháním. Během 24 měsíců bylo mechanicky ventilováno 75 nemocných s CHOPN a hyperkapnickou acidózou, 24 invaživně, 51 neinvazivně. Sledovali jsme klinický stav, přidružené choroby, průměrný věk, přežívání a délku MV a vstupní hodnoty pH, Pa02 a PaCO2 v tepenné krvi u těchto nemocných. Z 24 nemocných s IMV přežívalo 12 (50 %) více než 3 měsíce, 8 z nich s tracheostomií. Z 51 nemocných s NIMV přežívalo 35 (68 %) více než 3 měsíce po NIMV. NIMV byla ukončena při dosažení pH vyššího než 7,35, zlepšení hypoxémie i hyperkapnie a při zlepšení klinického stavu, nebo při selhání NIMV. Pro nelepšící se klinický stav a trvající hyperkapnickou acidózu jsme po 2 hodinách neúspěšné NIMV 4 nemocné intuhovali a dále IMV. Nejvíce nemocných přežívalo NIMV. V této skupině byl nižší průměrný věk a komorbidita. Nemocní v obou skupinách zemřelých, s IMV i NIMV, měli vysoký počet závažných přidružených chorob. Nemocní s úspěšnou IMV měli v průměru nejvyšší vstupní hodnoty PaO2. Naše studie vyzdvihuje vliv komorbidi^ a věku na úspěch při NIMV u nemocných s CHOPN. Pro nemocné s respiračním selhámím a hyperkapnickou acidózou při exacerbaci CHOPN je NIMV poslední neinvazivní terapeutickou možností.
Evaluation of the efficacy of Invasive Mechanical Ventilation (IMV) versus Noninvasive Mechanical Ventilation (NIMV) in the therapy of patients with acute respiratory failure (ARF) and progressive hypercapnic acidosis. Seventy-five COPD patients with acute respiratory failure were mechanical ventilated, 24 IMV, 51 NIMV. We assessed clinical state and starting arterial blood gases parameters, comorbidity, mean age, duration of MV and survival. From 24 patients with IMV, 12 (50 %) survived more than 3 months, of them 8 with tracheostomy. Twelve died in 3 months. From 51 patients with NIMV survived 35 more than 3 months. NIMV was finished, when the pH was normalised (pH more that 7.35) and the clinical state was improved. Conversely, the IMV was administered when blood gases (pH, Pa02 and PaC02) and clinical state were not improved during first hours of NIMV. The highest survival rate was observed in the group of patients with NIMV. They had the lowest mean age and the lowest comorbidity. Within the groups of deceased patients either with NIMV or IMV, many presented with high comorbidity. In the group with successful IMV was observed the highest initial PaO2. Our study points to the influence of comorbidity and age on the survival rate in patients under NIMV. In the COPD patients with ARF is NIMV the last therapeutical option before the IMV is administered.
- MeSH
- Pulmonary Disease, Chronic Obstructive diagnosis epidemiology therapy MeSH
- Hypercapnia MeSH
- Humans MeSH
- Acidosis, Respiratory diagnosis etiology therapy MeSH
- Respiratory Insufficiency diagnosis etiology therapy MeSH
- Intermittent Positive-Pressure Ventilation methods instrumentation statistics & numerical data MeSH
- Positive-Pressure Respiration methods instrumentation statistics & numerical data MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
Cíl studie: Cílem studie bylo zjistit incidenci ventilovaných dětí na zúčastněných pracovištích, základní demografická data ventilovaných dětí, používané ventilační režimy a jejich nastavení a letalitu ventilovaných dětí na JIP a její příčiny. Typ studie: Prospektivní observační multicentrická studie v období od 1. 2. 2002 do 30. 4. 2002. Místo studie: 7 jednotek intenzivní a resuscitační pediatrické péče nemocnic ČR. Materiál a metoda: Všechny děti ve věku 0–18 let přijaté na zúčastněná pracoviště, které vyžadovaly intubaci a umělou plicní ventilaci.U všech pacientů byly zaznamenány demografické údaje (věk, hmotnost, pohlaví), původ základního onemocnění, závažnost stavu (Pediatric Risk of Mortality Score – PRISM, Multiorgan System Failure – MOSF, Lung Injury Score – LIS), původ respiračního selhání, chronicita onemocnění, imunosuprese, délka ventilace, délka hospitalizace, použitý ventilační režim konvenční ventilace, nastavení ventilátoru, použití nekonvenční ventilace, acidobazická rovnováha a krevní plyny, alveolo-arteriální diference kyslíku – AaDO2, oxygenační index – OI, hypoxemické skóre – PaO2/FiO2, ventilační index – VI, poměr dechového objemu k mrtvému prostoru – Vd/Vt a dynamická poddajnost respiračního systému – Cdyn. Byla sledována letalita a příčiny úmrtí. Výsledky: Celkem144 dětí (42%dívek) bylo zařazeno do studie (23%všech přijatých pacientů).Průměrný věk byl 70 měsíců a průměrná hmotnost 23 kg. PRISM skóre a délka hospitalizace ventilovaných dětí byly dvojnásobné oproti průměrným hodnotám (11,7 vs 5,7, resp. 10,4 vs 4,8 dne).Průměrná délka ventilace byla 117 hodin,66%pacientů mělo mimoplicní původ respiračního selhání, 19 % pacientů bylo chronicky nemocných a 0,7 % pacientů imunosuprimovaných. Nejčastěji používanými ventilačními režimy jsou tlakově regulovaná objemově řízená ventilace a BIPAP. Permisivní hyperkapnie a pronační poloha byly použity shodně u 8 % pacientů, nekonvenční ventilační postupy celkem u 13 % pacientů. Letalita souboru byla 3,5%. Závěr: Děti vyžadující umělou plicní ventilaci tvoří 23%pacientů přijatých na pediatrické jednotky intenzivní péče.Závažnost stavu i délka hospitalizace jsou dvojnásobné oproti průměru, 66 % pacientů mělo mimoplicní původ respiračního selhání. Tlakově regulovaná objemově kontrolovaná ventilace a BIPAP jsou nejčastěji používané ventilační režimy, nekonvenční ventilace byla použita u 13 % pacientů. Letalita souboru byla 3,5 %, hypoxie nebyla příčinou smrti u žádného pacienta.
Objective: The aims of this study were to evaluate the incidence of mechanically ventilated children in participating units, to find out the demographic data of the patients, to evaluate ventilator settings and to assess the mortality of ventilated children. Design: Prospective observational multicenter study between 1. 2. 2002 and 30. 4. 2002. Setting: Seven paediatric intensive care units in tertiary hospitals in the Czech Republic. Material and Method: All children between 0 and 18 years admitted to the participating paediatric intensive care units who required intubation and mechanical ventilation were enrolled. Following parameters were recorded in all patients: demographic data (age, weight, gender), the origin of the admitting diagnosis, severity of illness (Paediatric Risk of Mortality Score – PRISM, Multiorgan System Failure – MOSF, Lung Injury Score – LIS), the origin of respiratory failure, presence of chronic disease and immunosuppression, length of ventilation, length of stay, ventilator setting, the use of unconventional ventilation, outcome (mortality), blood gas analyses and indices (alveoloarterial oxygen difference – AaDO2, oxygenation index – OI, hypoxemia score – PaO2/FiO2 and ventilation index – VI) and dynamic respiratory system compliance (Cdyn). Results: One hundred and forty four children (42% girls) were enrolled in total, which represented 23% of all admitted children. The mean age of the patients was 70 months and mean weight was 23 kg. PRISM score and the length of stay were twofold compared to mean values (11.7 vs. 5.7 and 10.4 vs. 4.8 days respectively). The mean length of ventilation was 117 hours, 66 % of the patients had an extrapulmonary origin of respiratory failure, 19% of the patients were chronically ill, and 0.7 % had the evidence of immunosuppression. The pressure regulated volume controlled and biphasic positive airway pressure were the most frequently used ventilator settings. Both permissive hypercapnia and prone position were used in 8% of the patients and unconventional ventilation in all was used in 13% of the patients. The mortality was 3.5%. Conclusion: Children on mechanical ventilation represent 23% of all patients admitted to paediatric intensive care units. The severity of illness and length of stay were twofold compared to mean values and 66% of the patients had an extrapulmonaryorigin of respiratory failure.The pressure regulated volumecontrolled and biphasic positive airway pressure were the most frequently used ventilator settings and unconventional ventilation was used in 13% of the patients. The mortality rate was 3.5% and hypoxia was not a cause of death in any patient.
