Cíl: Autoři prezentují první zkušenosti s hemihypoglossofaciální anastomózou při řešení postoperačních plegií lícního nervu u neurochirurgických pacientů. Soubor a metodika: V průběhu let 2009–2014 byli na našem oddělení operováni tři pacienti, u kterých byla provedena hemihypoglossofaciální anastomóza dle Cushimana a Sekhara. Důvodem plegie nervus facialis byl u dvou pacientů objemný vestibulární schwannom (v jednom případě operován po ozáření gama nožem) a u jednoho pacienta objemný schwannom nervus facialis pod bazí lební. Výsledky: U dvou pacientů bylo dosaženo reinervace ve stupni III a u jednoho pacienta bylo dosaženo reinervace ve stupni IV dle House a Brackmanna. U všech pacientů se rozvinula pouze lehká hemilinguální atrofie, která u žádného z nich neměla žádné funkční následky ve smyslu poruchy žvýkání, polykání či fonace. Průměrný follow‑up pacientů byl 39,3 měsíce. Závěry: Naše první zkušenosti ukázaly u tří pa­cientů dobrou reinervaci nervus facialis po hemihypoglossofaciání anastomóze. Metodu považujeme spolu s dalšími variantami hemihypoglossofaciálních spojek (Darrouzet, LeClerc) za efektivní způsob neurotizace plegického lícního nervu při malém riziku vzniku nežádoucích příznaků.

Aim: Authors present their early experience with a hemihypoglossofacial anastomosis in the treatment of neurosurgical patients with complete postoperative facial palsy after removal of tumors in the posterior fossa or skull base. Patients and method: In three patients undergoing an open surgery for complete facial palsy between 2009 and 2014, the hemihypoglossofacial anastomosis according to Cushimano and Sekhar was performed. Facial palsy was due to a large vestibular schwannoma in two patients and a facial nerve schwannoma in one patient. Results: Functional reinnervation of grade III according to the House and Brackmann scale was achieved in two patients and reinervation of grade IV in one patient. All patients had mild hemilingual atrophy only that did not lead to any functional disturbances in chewing, swallowing or speech. The mean follow-up period was 39, 3 months. Conclusions: Our early experience showed very good functional reinervation in patients after hemihypoglosofacial anastomosis. We consider this method together with other modifications (Darrouzet, LeClerc) to be very effective in the treatment of facial plegia with low risk of side effects. Key words: facial nerve – facial palsy – hypoglossal nerve – hypoglossofacial anastomosis – end-to-side anastomosis – ansa cervicalis The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony metody   využití   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nervový transfer * metody   využití   MeSH
• nervus facialis * chirurgie   MeSH
• nervus hypoglossus * chirurgie   MeSH
• paralýza chirurgie   MeSH
• vestibulární schwannom * chirurgie   komplikace   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Komplikací míšního postižení nejrůznější etiologie u dětí i dospělých je mimo jiné vznik funkčních mikčních poruch souhrnně nazývaných neurogenní močový měchýř. Cílem současných terapeutických algoritmů u pa­cientů s neurogenním močovým měchýřem je zavedení takového způsobu derivace moči, který je prevencí postupné destrukce funkce horních cest močových. Za metodu volby je považována metoda autokatetrizace, podpořená medikací či chirurgickými výkony snižujícími intravesikální tlak na přípustnou mez. To je důvod, proč je stále aktuální snaha o vývoj metod, jež by pa­cientům umožnily spontánní mikci fyziologickými parametry bez nutnosti další medikace. Patří sem neurostimulace či neuromodulace sakrálních míšních kořenů, pudendálního nervu anebo nervu tibiálního. Nepřímou stimulaci močového měchýře lze zajistit implantovanými elektrodami nejčastěji přes ventrální míšní kořeny nebo pudendální nerv. Neuromodulace je prováděna cestou stimulace dorzálních sakrálních kořenů, n. pudendus či perkutánní stimulací n. tibialis. Novou, progresivní fyziologickou metodu představuje neurotizace (znovuzapojení) nefunkčních ventrálních míšních kořenů napojením nepoškozených periferních nervů či jiných míšních kořenů se zachovalou funkcí. Autoři v článku srovnávají všechny zmíněné modality na základě současných literárních údajů a probíhajících experimentů a nastiňují neurofyziologický podklad možných řešení.

A great number of patients with spinal cord dysfunction of various origin suffer from functional micturition disorders called neurogenic bladder. Most of the therapeutic regimens are aimed at providing adequate urine derivation to prevent upper urinary tract dysfunction. The method of choice is a permanent autocatheterization with pharmacological and surgical facilitation to decrease intravesical pressure. This is the reason for growing tendency to develop methods that would enable spontaneous micturition without the need for further medication. Neurostimulation or neuromodulation of sacral roots, pudendal or tibial nerve are the most prevalent methods. Indirect stimulation of the bladder can be accomplished with electrodes attached to the sacral roots or the pudendal nerve. Neuromodulation is performed by stimulation of the dorsal sacral nerve roots, pudendal nerve or percutaneous stimulation of the tibial nerve. Physiological alternative of the above mentioned stimulation might be neurorrhaphy with the use of persisting functional peripheral nerves or nerve roots as donors. The authors are comparing both methods of stimulation and neurotization based on the literature and animal experiments and outline the neurophysiological basis for potential solutions. Key words: neurogenic bladder – neurorrhaphy – neuromodulation – neurostimulation – arteficial voiding reflex arch The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• elektrická stimulace * metody   MeSH
• lidé MeSH
• míšní kořeny chirurgie   MeSH
• močový měchýř * anatomie a histologie   fyziologie   patologie   MeSH
• nervový transfer * využití   MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• neurogenní močový měchýř * etiologie   chirurgie   patofyziologie   terapie   MeSH
• pudendální nerv chirurgie   MeSH
• reflex * fyziologie   MeSH
• sympatický nervový systém chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• diagnostické zobrazování metody   využití   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nervový transfer metody   využití   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   využití   MeSH
• perinatologie MeSH
• plexus brachialis chirurgie   MeSH
• poranění paže chirurgie   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   rehabilitace   využití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH

Poranění pažní pleteně je velmi těžký úraz. V posledních letech nabývá na významu jak pro jeho vzrůstající incidenci (vyšší přežívání pacientů po polytraumatech), tak pro větší úspěchy s operační léčbou. Navíc se dostává do popředí i v minulosti opomíjená problematika perinatálních poranění. Velká část poraněných elementů plexus brachialis je řešena přenesením dárcovského nervu na příslušného příjemce, tzv. neurotizací. V poslední době se ukazuje, že může mít dokonce lepší výsledky než sutura přerušeného nervu v proximální části pleteně. Hlavní předností neurotizace je možnost sutury co nejblíže cílovému svalu. Novějšími metodami jsou Oberlinova technika a end-to-side anastomóza. Kvůli chybění větších randomizovaných studií zůstává nadále ne úplně jasné, který dárce je lépe využitelný pro daného příjemce. Obecně však platí, že neurotizace s využitím intraplexálních nervů jako dárců motorických vláken je lepší než neurotizace pomocí extraplexálních zdrojů.

Brachial plexus injury has been attracting increasing attention in recent times, partly because of an increasing incidence arising out of higher survival rates for patients after polytrauma and also due to higher success rates for surgical treatment. Obstetric brachial plexus palsy has recently become the focus of interest for a number of articles. Many injured elements of the brachial plexus are reconstructed by a donor nerve transferred onto the recipient nerve, i.e. by neurotization. This method leads to better outcomes than suture of the injured nerve in the proximal part of the plexus, the main advantage of which is the opportunity to place the suture as close to the muscle as possible. There are two newer methods – Oberlin´s technique and end-to-side anastomosis. It remains unclear as to which donor nerve is better to use for neurotization in specific recipients due to a lack of large, randomized clinical trials. Generally, neurotization using the intraplexal nerve as a donor of motor nerve fibres is more successful than neurotization using the extraplexal nerve.

• Klíčová slova
• poranění pažní pleteně, neurotizace, Oberlinova technika, end-to-side anastomóza, sutura nervu, perinatální poranění plexus brachialis,
• MeSH
• dárci tkání MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• elektromyografie metody   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• loketní kloub MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• nervový transfer metody   využití   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   využití   MeSH
• novorozenec MeSH
• perinatální péče metody   využití   MeSH
• perinatologie MeSH
• plexus brachialis chirurgie   zranění   MeSH
• pooperační období MeSH
• poranění paže chirurgie   MeSH
• porodní paralýza chirurgie   komplikace   MeSH
• ramenní kloub MeSH
• rehabilitace MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

Objective evaluation of the contraction power of a neophallus reconstructed with a novel technique in female-to-male transsexuals. From December 2001 to September 2005, 22 patients with gender identity disorder underwent neophalloplasty with a reinnervated latissimus dorsi free flap. All the patients were subjected to an early rehabilitation protocol of the transferred muscle; the beginning time of neophallus voluntary contraction was recorded in 18 patients. Fourteen patients who came for examinations were objectively evaluated for the strength of transplanted muscle contraction in the neophallus by electromyography and measurement of the maximum weight lifted. Eighteen patients were able to voluntarily contract the neophallus after an average period of 4.11 months. In 14 of them, the average weight lifted was 1129 grammes. After electromyography, the mean number of positive peaks in the 100 ms period was 31.5; the mean amplitude from 10 highest positive peaks, measured peak-to-peak, was 0.99 mV. The advantage of this technique is non-requirement of the prosthesis for sexual activity due to the development of strong voluntary contraction of the neophallus. Our findings document objectively the strength of voluntary contraction of the neophallus as a consequence of reinnervation of the transferred muscle. Furthermore, the data represent a useful tool for clinical assessment and comparison.

• MeSH
• elektromyografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• kosterní svaly transplantace   MeSH
• lidé MeSH
• nervový transfer metody   využití   MeSH
• penis MeSH
• plastická chirurgie metody   využití   MeSH
• svalová kontrakce fyziologie   MeSH
• transvestismus chirurgie   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Twenty-two patients with gender dysphoria underwent neophalloplasties using a novel technique. A latissimus dorsi musculocutaneous reinnervated free flap was used to allow voluntary rigidity of the neopenis. From the first 22 patients, 18 have obtained motoric function of the reconstructed penis; a “paradox erection” was obtained. Fourteen patients came for the examination after a follow-up period of a mean of 26.4 months. We evaluated the motility and shape changes of the neophallus measuring its different size and dimension during relax and muscle contraction. The range of neophallus length in relaxed position was between 7 and 17 cm (mean 12.2 cm), its circumference in the same position ranged between 13 and 20 cm (mean 13.7 cm). All patients were able to contract the muscle with an average length reduction of 3.08 cm and an average circumference enlargement of 4 cm. In this study, the dimensions and motility were quantified demonstrating the neophallus function and size changes during sexual intercourse.

• MeSH
• chirurgické laloky využití   MeSH
• kosterní svaly transplantace   MeSH
• lidé MeSH
• nervový transfer metody   využití   MeSH
• penis patologie   MeSH
• plastická chirurgie metody   využití   MeSH
• sexuální poruchy a poruchy pohlavní identity chirurgie   MeSH
• svalová kontrakce fyziologie   MeSH
• transvestismus chirurgie   MeSH
• urogenitální chirurgické výkony metody   využití   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Diagnostika a léčba poranění centrálního nervového systému obsahuje mnoho nejistot (vlivem edému, jehož vývoj a rozsah nikdy nelze předem dost přesně odhadnout), podobně jako v hazardním pokeru. V mariáši jsou všechny karty ve hře, to znamená, že to není hra hazardní. Koreferát vyjadřuje, že poranění periferních nervů, podobně jako licitovaný mariáš, má svoje pevná jednoduchá pravidla. Je velkou výhodou, když je lékař zná. Samozřejmě pro názornost byla zmíněna jen některá pravidla.

• MeSH
• denervace MeSH
• diagnostické techniky a postupy normy   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   využití   MeSH
• elektromyografie využití   MeSH
• lidé MeSH
• mikrochirurgie metody   normy   využití   MeSH
• nervový transfer využití   MeSH
• periferní nervy MeSH
• polytrauma diagnóza   chirurgie   rehabilitace   MeSH
• pooperační péče metody   využití   MeSH
• poranění periferního nervu MeSH
• reoperace využití   MeSH
• somatosenzorické evokované potenciály fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Ztráta funkce radiálního nervu způsobuje významné omezení při používání ruky. Pacient není schopný extendovat zápěstí, natáhnout prsty a palec, a proto má velké potíže s úchopem předmětů. Právě ztráta schopnosti úchopu předmětů a slabá síla stisku v důsledku ztráty extenze zápěstí jsou největší handicapy, které pacienti pociťují. V případech, kdy je efekt rekonstrukcí nervu zatížen horšími funkčními výsledky by měl být součástí těchto procedur i šlachový transfer, který eliminuje případné negativní výsledky regenera¬ce nervu.

Loss of radiál nerve function causes significant limitation of hand usage. A patient is not able to extend the- ir wrist, fingers and thumbs, and consequently has great problems gripping objects. Gripping objects and poor grip strength, as a result of extension loss in the wrist, are the most difficult handicaps for the patient. In cases where the effect of nerve reconstructions implies worse functional results, a tendon transfer - which eliminates the potential negative results of nerve restoration - should be carried out as part of these proce- dures.

• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• nervový transfer metody   využití   MeSH
• nervus radialis chirurgie   patofyziologie   patologie   MeSH
• obnova funkce fyziologie   MeSH
• paréza etiologie   chirurgie   terapie   MeSH
• pohyb fyziologie   MeSH
• poranění ruky chirurgie   terapie   MeSH
• přenos šlachy klasifikace   metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH