Aims: The effect of macitentan on haemodynamic parameters and NT-proBNP levels was evaluated in pulmonary arterial hypertension (PAH) patients in the SERAPHIN study. Association between these parameters and disease progression, assessed by the primary endpoint (time to first morbidity/mortality event), was explored. Methods and results: Of the 742 randomized patients, 187 with right heart catheterization at baseline and month 6 participated in a haemodynamic sub-study. Prespecified endpoints included change from baseline to month 6 in cardiac index (CI), right atrial pressure (RAP), mean pulmonary arterial pressure (mPAP), pulmonary vascular resistance (PVR), mixed-venous oxygen saturation, and NT-proBNP. Exploratory analyses examined associations between CI, RAP, and NT-proBNP and disease progression using the Kaplan-Meier method and Cox regression models. Macitentan improved CI, RAP, mPAP, PVR and NT-proBNP vs. placebo at month 6. Absolute levels of CI, RAP and NT-proBNP at baseline and month 6, but not their changes, were associated with morbidity/mortality events. Patients with CI > 2.5 L/min/m2, RAP < 8 mmHg, or NT-proBNP < 750 fmol/ml at month 6 had a lower risk of morbidity/mortality than those not meeting these thresholds (HR 0.49, 95% CL 0.28-0.86; HR 0.72, 95% CL 0.42-1.22; and HR 0.22, 95% CL 0.15-0.33, respectively). Conclusions: For all treatment groups, baseline and month 6 values of CI, RAP, and NT-proBNP, but not their changes, were associated with morbidity/mortality events, confirming their relevance in predicting disease progression in patients with PAH. By improving those parameters, macitentan increased the likelihood of reaching threshold values associated with lower risk of morbidity/mortality.

• MeSH
• Endothelin Receptor Antagonists administration & dosage   adverse effects   MeSH
• Ventricular Dysfunction, Right mortality   physiopathology   MeSH
• Hemodynamics drug effects   MeSH
• Kaplan-Meier Estimate MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Natriuretic Peptide, Brain metabolism   MeSH
• Peptide Fragments metabolism   MeSH
• Hypertension, Pulmonary drug therapy   mortality   physiopathology   MeSH
• Disease Progression MeSH
• Pyrimidines administration & dosage   adverse effects   MeSH
• Risk Factors MeSH
• Cardiac Catheterization MeSH
• Sulfonamides administration & dosage   adverse effects   MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Dose-Response Relationship, Drug MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Multicenter Study MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Randomized Controlled Trial MeSH

AIM: Right heart function is not well characterized in patients with heart failure and preserved ejection fraction (HFpEF). The goal of this study was to examine the haemodynamic, clinical, and prognostic correlates of right ventricular dysfunction (RVD) in HFpEF. METHODS AND RESULTS: Heart failure and preserved ejection fraction patients (n = 96) and controls (n = 46) underwent right heart catheterization, echocardiographic assessment, and follow-up. Right and left heart filling pressures, pulmonary artery (PA) pressures, and right-sided chamber dimensions were higher in HFpEF compared with controls, while left ventricular size and EF were similar. Right ventricular dysfunction (defined by RV fractional area change, FAC <35%) was present in 33% of HFpEF patients and was associated with more severe symptoms and greater comorbidity burden. Right ventricular function was impaired in HFpEF compared with controls using both load-dependent (FAC: 40 ± 10 vs. 53 ± 7%, P < 0.0001) and load-independent indices (FAC adjusted to PA pressure, P = 0.003), with enhanced afterload-sensitivity compared with controls (steeper FAC vs. PA pressure relationship). In addition to haemodynamic load, RVD in HFpEF was associated with male sex, atrial fibrillation, coronary disease, and greater ventricular interdependence. Over a median follow-up of 529 days (IQR: 143-1066), 31% of HFpEF patients died. In Cox analysis, RVD was the strongest predictor of death (HR: 2.4, 95% CI: 1.6-2.6; P < 0.0001). CONCLUSION: Right heart dysfunction is common in HFpEF and is caused by both RV contractile impairment and afterload mismatch from pulmonary hypertension. Right ventricular dysfunction in HFpEF develops with increasing PA pressures, atrial fibrillation, male sex, and left ventricular dysfunction, and may represent a novel therapeutic target.

• MeSH
• Ventricular Dysfunction, Right complications   mortality   physiopathology   MeSH
• Atrial Fibrillation complications   mortality   physiopathology   MeSH
• Hemodynamics physiology   MeSH
• Kaplan-Meier Estimate MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Prognosis MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Aged MeSH
• Sex Factors MeSH
• Heart Failure complications   mortality   physiopathology   MeSH
• Case-Control Studies MeSH
• Stroke Volume physiology   MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Přítomnost plicní hypertenze představuje hlavní rizikový faktor selhání pravé komory po transplantaci srdce, protože srdce dárce není schopné náhlé adaptace na vysoké tlaky v plicním řečišti příjemce. Nezbytnou součástí vyšetřovacího programu kandidátů transplantace srdce je proto posouzení nálezu, stupně a reverzibility plicní hypertenze při pravostranné katetrizaci, protože těžká plicní hypertenze nereagující na farmakologické testování je absolutní kontraindikací k transplantaci. U pacientů s levostranným srdečním selháním a těžkou „fixovanou“ plicní hypertenzí využíváme zavedení levostranné mechanické srdeční podpory s úmyslem dosáhnout poklesu tlaků v plicnici na hodnoty přijatelné k transplantaci srdce. Navzdory pokrokům v perioperační péči je pravostranné srdeční selhání po transplantaci srdce stále zodpovědné až za 20 % pooperačních komplikací a časných úmrtí po výkonu. Základní principy perioperační léčby pravostranného srdečního selhání jsou: optimalizace preloadu pravé komory, snížení afterloadu aplikací látek navozujících vazodilataci plicního řečiště, podávání kyslíku v optimální inspirační koncentraci k prevenci hypoxické plicní vazokonstrikce, nasazení inotropik k posílení kontraktility pravé komory, podpora koronární perfuze při udržování dostatečné výše středního arteriálního tlaku a léčba arytmií. Přetrvávající hemodynamická nestabilita a echokardiografický průkaz těžké dysfunkce pravé komory, navzdory maximální farmakologické léčbě, jsou indikací k včasnému zavedení pravostranné mechanické srdeční podpory před rozvojem multiorgánového selhání.

The presence of increased pulmonary artery pressure represents a major risk factor for post-transplant right ventricular failure. In principle the donor heart, which is not adapted to elevated pulmonary vascular resistance, is exposed to pulmonary hypertension in the recipient. Postoperative right ventricular dysfunction is a major cause of morbidity and mortality and despite advances in the peri-operative management, right ventricular dysfunction accounts for 20 % postoperative complications and early deaths in patients after heart transplantation. The presence, grade and reversibility of pulmonary hypertension has to be defined by cardiac catheterization, which forms an important part of pre-operative evaluation and selection of candidates for heart transplantation. Fixed pulmonary hypertension is considered a contraindication for orthotopic heart transplantation. In all heart transplant candidates with severe fixed pulmonary hypertension, implantation of left ventricular assist device should be considered to achieve a significant decrease of pulmonary vascular resistance to acceptable values for heart transplantation. Treatment goals in right ventricular failure include preserving coronary perfusion through maintenance of mean arterial pressure, increasing contractility, optimizing right ventricular preload, reducing afterload by decreasing pulmonary vascular resistance, limiting pulmonary vasoconstriction through ventilation with high inspired oxygen concentration and the treatment of arrhythmia. The right ventricular assist device should be implanted when, despite all pulmonary hypertension treatment measures, the right ventricle progressively fails. The implantation should be done timely before the development of multiple organ failure.

• MeSH
• Adrenergic beta-Agonists MeSH
• Administration, Inhalation MeSH
• Ventricular Dysfunction, Right * diagnosis   mortality   physiopathology   prevention & control   therapy   MeSH
• Echocardiography MeSH
• Endothelin-1 antagonists & inhibitors   MeSH
• Hemodynamics MeSH
• Hypoxia prevention & control   MeSH
• Phosphodiesterase Inhibitors MeSH
• Humans MeSH
• Monitoring, Physiologic MeSH
• Nitric Oxide MeSH
• Hypertension, Pulmonary complications   MeSH
• Prostaglandins administration & dosage   classification   therapeutic use   MeSH
• Blood Flow Velocity * MeSH
• Heart Transplantation * contraindications   mortality   MeSH
• Vasopressins MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Biomarkery mohou významně zpřesnit kvantifikaci rizika normotenzních nemocných s akutní plicní embolií. Biomarkery dělíme na 1. troponiny, 2. natriuretické peptidy a 3. nové biomarkery. Meta-analýza zahrnující 20 studií uveřejněných od roku 1998 a obsahující 1 985 pacientů s akutní plicní embolií zjistila, že zvýšení troponinů je provázeno zvýšeným rizikem úmrtí a zvýšeným rizikem větších komplikací. Další meta-analýza, zahrnující 1 366 jen normotenzních pacientů s akutní plicní embolií z 9 studií, ale ukázala, že zvýšení troponinů u normotenzních pacientů není schopné zjistit pacienty se špatnou prognózou. Zdá se, že zvýšení troponinů nestačí samo o sobě u normotenzních pacientů s akutní plicní embolií ke stratifikaci a není schopné samo o sobě určit pacienty vyžadující agresivní léčbu. Navíc nejsou bohužel stanoveny hraniční hodnoty pro troponin T a zejména troponin I vzhledem k různorodosti použitých metod. Natriuretické peptidy jsou velmi senzitivním indikátorem neurohumorální aktivace způsobené dysfunkcí komor. Nedávná meta-analýza 13 studií zjistila u 51 % z 1 132 pacientů s akutní plicní embolií zvýšení BNP nebo NT-pro BNP. Zvýšení bylo provázeno zvýšeným rizikem časného úmrtí a komplikovaného nemocničního průběhu. Nicméně zvýšení natriuretických peptidů samo o sobě neopravňuje zahájení invazivní léčby včetně trombolýzy. Normální hodnoty BNP a NT-proBNP nevylučují závažnou akutní plicní embolii. Echokardiografie zůstává i nadále zlatým standardem pro detekci dysfunkce pravé komory u nemocných s akutní plicní embolií. Mezi nové biomarkery patří a) Heart-type fatty acid binding protein (H-FABP) – protein vážící se na mastné kyseliny srdečního typu, b) Growth differentiation factor-15 (GDF-15), faktor 15 růstové diferenciace, c) Highly sensitive troponin T – hsTnT – vysoce senzitivní troponin T. Nové biomarkery se vyznačují lepší pozitivní i negativní predikční hodnotou, nežli dosavadní biomarkery, tj. troponiny a NT-proBNP. Platí to zejména pro hsTnT a H-FABP. Zvýšená hodnota H-FABP (6 ng/ml a vyšší) byla provázena 36,6násobným zvýšením rizika úmrtí nebo komplikací. V současné době se kombinace dysfunkce pravé komory na echokardiografii a zvýšeného vysoce senzitivního troponinu T jeví jako nejlepší parametr, který je schopen odlišit normotenzní nemocné s akutní plicní embolií vyžadující zvážení použití trombolytické léčby. Bude však třeba získat další zkušenosti na větších studiích, které by prokázaly, zda hsTnT je lepším prediktorem, nežli ostatní nové biomarkery.

Biomarkers are divided into 1) troponins, 2) natriuretic peptides, and 3) new biomarkers. A meta-analysis including 20 studies published since 1998 and comprising 1,985 patients with acute pulmonary embolism showed that elevated troponins are linked with an increased risk of death and an increased risk of major complications. Another meta-analysis including 1,366 only normotensive patients with acute pulmonary embolism from 9 studies, however, showed that increased troponins in normotensive patients fail to identify patients with a poor prognosis. An increase in troponins in normotensive patients with acute pulmonary embolism seems not to be sufficient for stratification and will not, by itself, identify patients requiring aggressive treatment. In addition, no borderline levels for troponin T and, particularly, troponin I have been established due to the heterogeneity of the methods used. Natriuretic peptides are a very sensitive indicator of neurohumoral activation induced by ventricular dysfunction. A recent meta-analysis of 13 studies found an increased BNP or NT-proBNP in 51 % of 1,132 patients with acute pulmonary embolism. The increase was accompanied by an increased risk of early death and complicated hospital course. However, an increase in natriuretic peptides by itself does not warrant the initiation of invasive treatment including thrombolysis. Normal levels of BNP and NT-proBNP do not rule out severe acute pulmonary embolism. Echocardiography still remains the gold standard for detecting right ventricular dysfunction in patients with acute pulmonary embolism. The new biomarkers include a) heart-type fatty acid binding protein (H-FABP), b) growth differentiation factor 15 (GDF-15), and c) highly sensitive troponin T (hsTnT). The new biomarkers are characterized by a better positive and negative predictive value than the previous biomarkers, i. e. troponins and NT-proBNP. This is particularly true for hsTnT and H-FABP. An increased level of H-FABP (6 ng/ml and higher) was associated with a 36.6-fold increase in the risk of death or complications. Currently, the combination of right ventricular dysfunction on echocardiography and increased highly sensitive troponin T appears to be the best parameter to identify normotensive patients with acute pulmonary embolism in whom the use of thrombolytic treatment needs to be considered. However, larger studies are required to prove whether hsTnT is a better predictor than the other new biomarkers. acute pulmonary embolism.

• Keywords
• vysoce senzitivní troponin T, protein vážící se na mastné kyseliny srdečního typu, faktor 15 růstové diferenciace, prognóza normotenzní akutní plicní embolie,
• MeSH
• Acute Disease MeSH
• Biomarkers blood   MeSH
• Ventricular Dysfunction, Right complications   mortality   ultrasonography   MeSH
• Echocardiography utilization   MeSH
• Risk Assessment MeSH
• Humans MeSH
• Hospital Mortality MeSH
• Natriuretic Peptide, Brain blood   MeSH
• Pulmonary Embolism diagnosis   blood   mortality   MeSH
• Predictive Value of Tests MeSH
• Prognosis MeSH
• Fatty Acid-Binding Proteins blood   MeSH
• Reference Values MeSH
• Risk Factors MeSH
• Growth Differentiation Factor 15 blood   MeSH
• Troponin I blood   MeSH
• Troponin T blood   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH