Východiska: Kouření je považováno za rizikový faktor vzniku bakteriální vaginózy. V současnosti však není známo, které parametry vaginálního prostředí jsou ovlivněny a jak kouření spouští bakteriální vaginózu. Cieľ práce: V práci prezentujeme prípad a poskytujeme prehľad odbornej literatúry o raritnom poranení panvového pletenca u rodičky po spontánnom pôrode s kombinovanou transsymfyzeálnou a transiliosakrálnou nestabilitou, jeho diagnostike a chirurgickej liečbe. Kazuistika: Poranenie panvového pletenca počas pôrodu patrí medzi zriedkavé pôrodnícke komplikácie. Vzhľadom na jeho nízku prevalenciu nie je zadefinovaný ani štandardný algoritmus jeho liečby. Predstavujeme prípad 27-ročnej prvorodičky s kombinovanou separáciou symfýzy a sakroiliakálneho kĺbu vzniknutou po spontánnom pôrode, ktorá sa klinicky prejavila až s odstupom niekoľkých hodín. Po zhodnotení klinického nálezu a výsledkov zobrazovacích vyšetrení sme pacientku pre výrazný algický syndróm a pohybové obmedzenia indikovali na chirurgickú revíziu. V celkovej anestézii sme otvoreným spôsobom zreponovali symfyzeolýzu a zafixovali ju panvovou dlahou. Porušený sakroiliakálny kĺb sme zafixovali po zatvorenej repozícii perkutánne zavedenou iliosakrálnou skrutkou. Pooperačne došlo u pacientky k výraznej regresii bolestí. Na druhý pooperačný deň bola pacientka vertikalizovaná s barlami. Na štvrtý pooperačný deň bola pacientka prepustená do domáceho ošetrenia. Následne bola pacientka sledovaná v pravidelných časových intervaloch. Rok od vzniku poranenia je panvový pletenec stabilný a pacientka je bez akýchkoľvek subjektívnych ťažkostí. Záver: Na poškodenie panvového pletenca je potrebné myslieť vždy, keď sa u rodičiek po prirodzenom pôrode vyskytnú bolesti v oblasti symfýzy alebo sakrolilakálnych kĺbov. V takomto prípade je po základnej zobrazovacej diagnostike vhodná konzultácia pacientky so špecialistom so skúsenosťami v liečbe poranení panvy. Z hľadiska voľby optimálneho liečebného postupu je okrem charakteru samotného poranenia nutné do úvahy brať aj potrebu skorej obnovy mobilizácie pacientky tak, aby bola sama schopná adekvátnej starostlivosti o jej novonarodené dieťa v domácom prostredí. Takúto požiadavku pomáha riešiť včasná operačná liečba s použitím stabilnej osteosyntézy.
Objective: We present a case and provide an overview of the literature on rare pelvic girdle injury following spontaneous delivery with combined transsymphyseal and transiliosacral instability, its diagnosis and surgical treatment. Case report: Injury of the pelvic girdle during childbirth is one of the rare obstetric complications. Due to its low prevalence, the standard treatment algorithm is not defined. We present the case of a 27-year-old primipara with a combined separation of the symphysis and sacroiliac joint after spontaneous childbirth, which did not become clinically apparent until several hours later. After the assessment of clinical findings and results of imaging examinations, we indicated the patient for surgical revision due to significant pain syndrome and movement restrictions. Under general anesthesia, we reduced symphysis in an open manner and fixed it with a pelvic plate. We also fixed the injured sacroiliac joint after a closed reduction with a percutaneously inserted iliosacral screw. On the second postoperative day, the patient was mobilized on crutches. On the fourth postoperative day, the patient was discharged from the hospital. The patient was followed up at regular intervals postoperatively. One year after the injury, the pelvic girdle is clinically stable and the patient has no complaints. Conclusion: An injury of the pelvic girdle should be considered whenever postpartum patient complains of pain in the area of the symphysis or sacroiliacal joints after natural delivery. In such a case, after a basic imaging diagnosis, a consultation with a specialist with experience in the treatment of pelvic injuries is appropriate. When selecting the most appropriate surgical technique, the nature of injury itself and also early patient mobilisation to be able provide adequate care for her newborn, should be taken into account. Early surgical treatment using stable osteosynthesis helps to address this requirement.
Cancer of the cervix is the second most common cancer in women worldwide, with about 500,000 new cases and 273,000 deaths reported annually. Ideal surgical management of cervical cancer should reduce early and late morbidity without compromising oncological disease control. Type of surgical radicality in early cervical cancer should be a consequence of exact preoperative and intraoperative assessments of risk factors. During the past 15 years, substantial progress has been made in understanding the neuroanatomy of the autonomic pelvic plexus. This progress has resulted in individually tailored surgery for cervical cancer. The concept of preservation of autonomic nerves during radical hysterectomy has become standard in many oncogynaecological centres. Nerve-sparing radical hysterectomy and individually tailored surgery, in comparison with standard radical hysterectomy, have led to a much improved quality of life. Since 2008, there has been a new classification of radical hysterectomy, which includes nerve-sparing techniques. 5-year survival in early stage cervical cancer is 88-97% and more than 50% of women are younger than 50 years of age. Thus, we must take into consideration the quality of life of these patients. In this Review, we focus on the neuroanatomy of the pelvis and the possible damage of autonomic nerves, and suggest options for the sparing of these nerves during surgery for cervical cancer.
- MeSH
- cervix uteri inervace MeSH
- hysterektomie metody MeSH
- individualizovaná medicína MeSH
- lidé MeSH
- nádory děložního čípku chirurgie MeSH
- nemoci nervového systému prevence a kontrola MeSH
- pánev inervace MeSH
- plexus hypogastricus chirurgie MeSH
- rektum inervace MeSH
- sexuální dysfunkce fyziologická prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- arterie chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- ligace metody využití MeSH
- plexus hypogastricus chirurgie MeSH
- poporodní krvácení chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Autori prezentují na pilotní studii svoje první zkušenosti s diagnosticko-prognostickou blokádou lokálním anestetikem a následnou chemickou neurolýzou plexus hypogastricus superior. Popisují indikacní spektrum výkonu s prioritou pro nádorovou bolest pánevních orgánu. Zduraznují možnost použití alternativních prístupu, které umožnují moderní navigacní metody, predevším real-time CT a multiplanární skiaskopie. Na vlastním souboru popisují efektivitu výkonu a cetnost výskytu komplikací. V diskusi autori rozebírají volbu nejvhodnejší zobrazovací metody, srovnání blokády horní hypogastrické pletene s ostatními invazivními i konzervativními metodami lécby bolesti v pánevní oblasti, varianty jednotlivých prístupu ve vztahu ke zmenené anatomii pelvické oblasti a možnost prevence a lécby komplikací.
In a pilot study their the authors present, experience with diagnostic and prognostic blocks of the superior hypogastric plexus with subsequent neurolytic block using a neurodestructive agent. They describe indications for the procedure while focusing on malignant pain involving the pelvic region. The authors place a major emphasis on alternative approaches, facilitated by modern imaging techniques, especially real-time CT and multiplanar fluoroscopy. In their study, the authors describe the success rate and the complication rate of the procedure. The discussion section summarizes the choice of the most appropriate imaging technique, compares superior hypogastric plexus block with the other methods of invasive and conservative treatment of complex pelvic pain. Prevention, management of complications, and variations of other approaches to pelvic region abnormal anatomy are also discussed.
