OBJECTIVES: The main aim of the article is to indicate how selected socioeconomic factors contribute to the selected characteristics of the subjectively perceived health of seniors 65+ living in the Czech Republic. METHODS: Data collection took place in the Czech Republic from 27 January 2020 to 14 February 2020. The total number of interviews carried out in the research was 1,172, from a representative quota sample of seniors from the senior population living in the Czech Republic. Questionnaires were distributed in the form of PAPI interviews. RESULTS: The assessment of subjective social status increases with education and employment (these three aspects are closely linked), and the assessment transferred to the senior years. CONCLUSION: The accumulation of advantages and disadvantages should encourage the Government of the Czech Republic, as well as other European states, to focus on those who, based on their low levels of education and social status, have very low assessments of their subjective health. Prevention (in both health and social fields), which includes access to information and the subsequent better life decisions, must be implemented throughout a person's lifetime (so as to reduce the disadvantages that accumulate from the cradle to the grave).

• MeSH
• disparity zdravotního stavu MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• socioekonomické faktory * MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Introduction: Today, support for caregivers through communication and information technology is increasingly being used. Virtual environments can to some extent satisfy the need for support and allow for an empathetic perception of the situation, which reduces the caregiver’s burden. This review presents the findings of research studies, over a period of 4 years (2018–2021), that have looked at the use of virtual reality to alleviate the burden of informal caregivers. Methods: By formulating a clinical question using the PICO method, keywords were identified, and search resources were retrieved from the fulltext electronic databases Cinahl, ProQuest Central, and PubMed Central. Results: Nine relevant research studies were included in the final review. Five studies focused on investigating the impact of virtual reality on informal caregivers of persons with dementia, and the other research focus was on caregivers of persons with psychiatric illness, the elderly with chronic illness, or those in the terminal stage of illness. Programs using virtual reality were included as research interventions. These were created in the locality, taking into account the cultural specificities of the participants. Conclusions: Support for informal caregivers is generally perceived as inadequate. Virtual reality and simulation are areas that have great potential to support health and social care provision.

OBJECTIVES: Demographic differentiation caused by the history of migration in the Czech and Slovak Republics led the authors of this article to analyse generational differences in the groups of foreigners living in the Czech Republic (CR) and the impact of generational differences on selected aspects of their social situation and perceived health. The crucial research question was whether and to what degree do different generations of foreigners vary from each other and what impact this has had on their social situation and health determinants. METHODS: The main goal was to examine mutual relationships between selected characteristics of social situation and health determinants in various groups of foreigners living in the CR. A total of 1,003 questionnaires among foreigners officially living in the Czech Republic were collected and analysed. In the area of subjective perception of health, a comparison of foreigners with Czech citizens (representative sample of Czech seniors; 1,172 respondents) in the age category 65+ was made in order to find out whether this perception differs between senior foreign nationals and senior Czechs. RESULTS: Older individuals (50-64 years and 65+ years) appeared to have the best integration into Czech society. This age generation felt positive about stay and migration status in the CR. Older foreigners differ from older Czech citizens who tend to refer to their health as very good to rather good compared to foreigners who described their health as neither good nor bad. The middle generation (30-49 years) of foreigners was characterized by hard work and the initial stages of integration into Czech society. This group also reported positive feelings about living in the CR relative to their home country. CONCLUSION: The oldest generation of foreigners is the best integrated in the Czech Republic (with regard to selected aspects tested in this article). This generation is able to offer new immigrant effective integration strategies. However, they assess their subjective health one degree worse in comparison with Czech seniors (representative sample), this finding should lead to the setting of preventive programmes related to a healthy lifestyle, including lifestyle for foreigners living in the Czech Republic.

• MeSH
• emigranti a imigranti * MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Slovenská republika MeSH

Publikace se zaměřuje na sociální vyloučení seniorů starších 65 let v Česku. Vychází z kvalitativního výzkumu. Určeno odborné veřejnosti.; Publikace se věnuje otázce sociálního vyloučení ve stáří, a to ve spojitosti s výzkumem, který měl za cíl identifikovat formy, příčiny a důsledky sociální exluze seniorů ve věku 65+ žijících ve vlastní domácnosti.

• MeSH
• charakteristiky bydlení MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• kvalita života MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• primární prevence MeSH
• senioři MeSH
• sociální izolace MeSH
• sociální problémy prevence a kontrola   MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• Check Tag
• dějiny 21. století MeSH
• senioři MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Sociální problémy vyžadující podporu a pomoc. Sociální zabezpečení
• NLK Obory
• sociologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Cíl. Cílem šetření bylo hledání souvislostí mezi zátěží z pečovatelské práce a hodnocením vlastní účinnosti zvládat zátěž. Metodika. Pro získání údajů o rodinných pečovatelích (N = 168) byl použit dotazník vlastní konstrukce ke zjištění sociodemografických znaků neformálních pečovatelů dále Test pečovatelské zátěže (TPZ) a Škála SES k měření vnímané vlastní účinnosti (Self EfficacyScale, M. Jerusalema, R. Schwarzera). Soubor respondentů byl sestaven metodou záměrného výběru od osob, které pečují o vlastní postižené děti nebo seniory a jsou uživateli služeb neziskových organizací. Výsledky. Výsledky získané u neformálních rodinných pečovatelů prokázaly vyšší úroveň prožívané fyzické, psychické i sociální zátěže. Zároveň prokázaly záporný vztah mezi self-efficacy a mírou prožívané zátěže, zvláště u mužů – pečovatelů. Závěr. Neformální pečovatelé hrají zásadní roli ve zdravotní péči starších dospělých i postižených dětí. Výsledky upozornily na těsné vztahy mezi neformálním pečovatelstvím, zátěží a subjektivně hodnocenou mírou odolnosti vůči zátěži. Uvedené charakteristiky byly zvoleny, protože mohou přispět k porozumění náročné osobní situace rodinných pečovatelů a cílenými sociálně zdravotnickými a sociálně psychologickými intervencemi zátěž zmírňovat, a zlepšovat tak kvalitu života pečovatelů i recipientů péče.

Goal. The goal of the research was to find connections between the burden of caregivers care and the evaluation of own efficiency in load management. Methodology. The questionnaire of own construction was used to obtain data on sociodemographic characters of family caregivers (N = 168). Then the test of caregiver's burden (TPZ) and scale SES to measure perceived own efficiency (Self-Efficacy Scale, M. Jerusalema, R. Schwarzera) were used. The research set of respondents was constructed by the method of intentional selection from persons who take care for own handicapped children or seniors and they are users of a non-profit organization services. Results. Results showed the higher level of experienced physical, psychical and social burden of unformal family caregivers. Negative relationship between perceived self-efficacy and the level of experienced caregiver's burden mainly in male caregivers was also proved. Conclusion. Unformal caregivers play essential role in the health care for handicapped children or seniors. Results pointed out close relationships between informal caregiver ships burden and subjectively evaluated level of load resistance. Stated characteristics were chosen to help better understand personal situation of family caregivers. Targeted social health care and social psychological interventions could alleviate the burden and in this way improve the quality of life both caregivers and recipients of care.

• MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• osoby pečující o pacienty * psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• sebeuplatnění MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sociodemografické faktory MeSH
• zátěž pečovatele * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Neformální péče jako součást systému dlouhodobé péče a problematika pečujících osob je vzhledem k potřebnosti a aktuálnosti zařazena v ČR do Národní strategie rozvoje sociálních služeb 2016-2025. Cíl: Cílem kvalitativního výzkumu bylo identifikovat vybrané oblasti, se kterými se neformální pečovatelé setkávají v souvislosti s péčí o blízkou osobu v domácím prostředí v Jihočeském kraji. Dílčím cílem bylo zjistit, s jakými problémy se neformální pečovatelé setkávají v souvislosti s využíváním sociálních či zdravotních služeb. Metodika: Analyzováno bylo celkem 44 hloubkových rozhovorů s 45 neformálními pečovateli. Participanti byli vybráni technikou "snowball sampling" a výběrem přes instituce. Rozhovory byly zpracovány v programu ATLAS.ti, verze. Výsledky: Mezi překážky v rámci neformální péče patří nedostatek času, nedostatečná možnost fyzioterapie v domácím prostředí, chybějící informace o možnostech využití i druhu služeb a nároku na dávky. Neformální pečovatelé postrádají odlehčovací služby, osobní asistenci, aktivizační služby, volnočasové aktivity a transportní službu. Závěr: Vzhledem k náročnosti neformální péče musí být součástí komplexního přístupu péče o pečující osoby. Doporučujeme posílit kompetence neformálních pečovatelů prostřednictvím komplexního poradenství a dalších služeb, a to s ohledem na individuální potřeby neformálních pečovatelů v Jihočeském kraji.

Introduction: Due to the need and current relevance, informal care as a part of the long-term care system as well as the issue of caregivers are included in the Czech National Strategy for the Development of Social Services between 2016 and 2025. Goal: The goal of this qualitative research was to identify selected areas that informal caregivers encounter in connection with the care of a loved one in the home environment in the South Bohemian Region. The partial goal was to find out what problems informal caregivers face in connection with the use of social or health services. Methods: We analysed 44 in-depth interviews with 45 informal caregivers. Participants were selected using the "snowball sampling" technique and selection through institutions. The interviews were processed in the ATLAS.ti programme, version 9. Results: Barriers to informal care include lack of time, the insufficient possibility of physiotherapy at home, lack of information about the possibilities of use and type of services, and entitlement to benefits. Informal caregivers lack relief services, personal assistance, activation services, leisure activities, and transport services. Conclusions: Due to the complexity of the issue, informal care must be part of a comprehensive approach to caring. We recommend strengthening the competencies of informal caregivers through comprehensive counselling and other services. Individual needs of informal caregivers in the South Bohemian Region must be considered.

Cíl: Cílem kvalitativního výzkumu bylo popsat couhousing bydlení ve vybraných zemích EU, tj. v Dánsku, Rakousku a Německu, na základě stanovených kritérii, a to se zaměřením na filozofii a fungování cohousingu jako sdíleného způsobu bydlení. Metodika: Kvalitativní výzkum byl realizován v období únor až duben 2019 ve dvou couhousingových bydleních Dánsku, ve dvou couhousincích v Rakousku a jednoho cohousingu v Německu. Zvolena byla metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru, který byl proveden s pěti obyvateli či pracovníky/vedoucími daného cohousingu. Výsledky: Společné cíle a vize cohousingů ve zmíněných zařízeních jsou stejné. Počet obyvatel v daném cohousingu záleží na jeho typu a umístění a jedná se o 80 až 200 osob. Bytové a nebytové prostory v rámci cohousingů jsou též velmi odlišné. Řízení chodu cohousingového společenství je obvykle založeno na vzájemné interakci obyvatel. Financování vzniku a chodu cohousingového společenství je obvykle plánováno jako soukromé zařízení ve vlastnictví jeho obyvatel. Sociální interakce vyplývají z podstaty cohousingu, ale jsou hodně individuální. Problémy v soužití v cohousingovém společenství nebývají příliš velké. Lidé nevnímají nedostatky, spíše vyzdvihují jeho přínos. Mezi obtíže byly uváděny problémy související s limitem vlastního soukromí a hranic či udržování pořádku. Závěr: V České republice je cohousing méně známý a není jako způsob života a sdíleného bydlení samozřejmou záležitostí. Zjištění našeho kvalitativního výzkumu přispěla k popsání tohoto sdíleného bydlení a jeho filozofie. Přínos seniorského couhousingu spočívá nejen v aktivním životu v komunitě, ve vzájemné podpoře a pomoci, získání pocitu jistoty a bezpečí, ale i udržování a podpoře sociálních kontaktů s druhými lidmi. Na senior cohousing je z našeho pohledu možné pohlížet také jako na jednu z možností jak předcházet sociálnímu vyloučení ve stáří.

Aim: The aim of the qualitative research was to describe cohousing in selected EU countries, i.e. Denmark, Austria and Germany, on the basis of established criteria, focusing on the philosophy and functioning of cohousing as a shared way of living. Methods: Qualitative research was conducted from February to April 2019 in 2 couhousines in Denmark, 2 cohousines in Austria and 1 cohousing in Germany. The method of questioning and the technique of semi-structured interview, which was conducted with 5 inhabitants or workers of the given cohousing, were chosen. Results: The common goals and visions of cohousing in these facilities are the same. The population in a given cohousing depends on its type and location and is about 80 to 200 people. Residential and non-residential premises within cohousing are also very different. The management of the cohousing community is usually based on the interaction of the population. Funding for the establishment and operation of a cohousing community is usually planned as a private facility owned by its residents. Social interactions arise from the nature of cohousing, but they are very individual. Problems in coexistence in the cohousing community are not too great. People do not perceive the shortcomings, but rather emphasize its contribution. Difficulties included problems related to the limit of one’s own privacy and boundaries or the maintenance of order. Conclusion: In the Czech Republic, cohousing is less well known and is not a matter of course as a way of life and shared living. The findings of our qualitative research have contributed to the description of this shared living and its philosophy. The benefits of senior cohousing are not only active living in the community, mutual support and help, gaining a sense of security and safety, but also maintaining and promoting social contacts with other people. From our perspective, senior cohousing can also be seen as one of the ways to prevent social exclusion in old age.

• Klíčová slova
• couhousing,
• MeSH
• bydlení pro seniory * MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé MeSH
• samostatný způsob života * MeSH
• senioři MeSH
• sociální péče MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Dánsko MeSH
• Německo MeSH
• Rakousko MeSH

Přehledová studie přináší stěžejní závěry výzkumných studií zabývajících se podporou neformální péče za posledních 5 let (2016‒2020) v celosvětovém kontextu. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Koncept neformální péče není v České republice dostatečně popsán a specifikován. Nicméně demografické trendy vývoje obyvatel poukazují na důležitost systémové podpory neformálního (rodinného) pečovatelství. METODY: Na základě formulace klinické otázky metodou PICo byla stanovena klíčová slova a rešeršní zdroje byly vyhledány v plnotextových elektronických databázích Cinahl, Ebsco, ProQuest STM+ Hospital Colection – Medline a v citačních databázích PubMed a Scopus. VÝSLEDKY: Do konečného přehledu bylo zařazeno 18 relevantních výzkumných studií. Devět studií použilo kvalitativní design výzkumu, čtyři využily kvantitativní výzkumné metody a pět studií zařadilo smíšený výzkum. Detekovány byly oblasti možné podpory: emoční a psychická, fyzická a edukační, ve které se naskýtá velký prostor a výzva v souvislosti s rozvojem komunikačních technologií a zvyšující se IT gramotnosti populace. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Potřeba podpory neformálních pečujících je vnímána jako nedostatečná. Jde o oblast sociální práce, která má velký podpůrný potenciál a měla by být legislativně začleněna do systému sociálních služeb.

The overview study brings pivotal results of research studies concerning the support of informal (family) care over the last 5 years (2016‒2020) within the worldwide context. THEORETICAL BASE: The concept of informal care is not sufficiently described or specified in the Czech Republic. Nevertheless, the demographic trends of inhabitant development point to the importance of systemic support for informal (family) care. METHODS: On the basis of a PICO- -formulated clinical question, the key words were determined, and the sources were sought in the full text electronic databases Cinahl, Ebsco, ProQuest STM+ Hospital Colection – Medline, and in the citation databases PubMed and Scopus. OUTCOMES: There were 18 relevant research studies included in the final overview. Nine of them used qualitative research design, four used a quantitative research methods and five used mixed research. Some areas of possible support were detected: emotional, psychological, physical and educational. These offer a large space and challenge in terms of the development of communication technologies and increases in the IT literacy of the population. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: The need for the support of informal (family) care is perceived as insufficient. This concerns the field of social work, which has great supportive potential, and should be legislatively integrated into the social service system.

• MeSH
• dlouhodobá péče * MeSH
• lidé MeSH
• osoby pečující o pacienty * psychologie   výchova   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodina psychologie   MeSH
• sociální opora MeSH
• telemedicína MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíl: Hlavním cílem kvalitativního výzkumu bylo identifikovat trendy týkající se komplexní zdravotní a sociální péče v domovech pro seniory v ČR, a to se zaměřením na lékařskou a ošetřovatelskou péči a aktivizaci. Metodika: Výzkumný soubor byl tvořen 21 informanty – řediteli a pracovníky (zejména sociálními pracovníky) zabývající se péčí o uživatele v domovech pro seniory v ČR. Zvolen byl kvalitativní výzkum, který se uskutečnil v období května a srpna 2018 prostřednictvím metody focus group. Cílem moderované diskuze bylo identifikovat trendy týkající se komplexní zdravotní a sociální péče v domovech pro seniory v ČR a sdílet příklady dobré praxe. Získaná data byla zpracována metodou otevřeného, axiálního a selektivního kódování s hledáním prvků zakotvené teorie, a to za pomoci programu Atlas.ti 7, určeného pro kvalitativní zpracování dat. Výsledky jsou zobrazeny prostřednictvím schémat, která jsou doplněna doslovnými odpověďmi informantů. Výsledky: Podle výsledků je patrná orientace informantů na péči zaměřenou na klienty s cílem využívat individuální přístup v aktivizaci klientů, ale i jejich eminentní zájem takový přístup realizovat. Jsou si však vědomi překážek a podmínek, které ne vždy takou péči umožňují. Závěr: Mezi hlavní trendy zdravotní a sociální péče o seniory v domovech pro seniory podle názorů ředitelů a pracovníků v těchto zařízeních jednoznačně patří široká nabídka aktivizačních metod, konceptů a činností avšak s důrazem na individuální zájem a možnosti uživatelů.

Objective: The main objective is to identify trends in social and health care, which are offered in nursing homes existing in the Czech Republic. Aim: The aim is to identify trends in social and health care, which are offered in nursing homes existing in the Czech Republic. Methodology: The target group is composed by 21 informants – directors of elderly homes and different professionals (mostly social workers) who are realizing social and health care for elderly in nursing homes existing in the Czech Republic. The authors used qualitative research strategy with technique of focus group. Data collection was realized from May to August 2018 and were processed in program ATLAS.ti 7. For data interpretation was used method of open, axial and selective coding with aim to find grounded theory, if it is possible. The results are represented by schemes with literal expressions of informants. Results: According to the results, the informants' orientation towards client care is evident in order to use an individual approach in the activation of clients, but also their eminent interest in realizing such an approach. However, they are aware of obstacles and conditions that they do not always allow such care. Conclusion: The main trends in health and social care for seniors in nursing homes, according to the views of directors and workers in these facilities, clearly include a wide range of activation methods, concepts and activities, but with an emphasis on individual interest and users’ potential.

• MeSH
• činnosti denního života MeSH
• domovy pro seniory * trendy   MeSH
• kvalita života MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé MeSH
• poskytování zdravotní péče * trendy   MeSH
• senioři MeSH
• sociální péče trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Vyhodnotit souvislost mezi vybranými sociodemografickými ukazateli seniorů ve věku 65+ a jejich úrovní zdravotní gramotnosti. Metodika: V rámci kvantitativního šetření bylo osloveno 326 seniorů ve věku 65+ s trvalým pobytem v Jihočeském kraji. Zdravotní gramotnost seniorů byla vyhodnocena pomocí standardizovaného dotazníku HLSQ-EU. Výsledky: Dostatečná zdravotní gramotnost byla zjištěna u 39,1 % seniorů, problematická zdravotní gramotnost u 37,8 % dotázaných a nedostatečná zdravotní gramotnost byla vyhodnocena u 23,1 % respondentů. Zdravotní gramotnost byla negativně ovlivněna věkem a pozitivně vzděláním respondentů. S příznivější socioekonomickou situací seniorů rostla i jejich úroveň zdravotní gramotnosti. Nebyla potvrzena souvislost mezi pohlavím nebo bydlištěm respondentů a úrovní jejich zdravotní gramotností. Závěr: Zdravotní gramotnost seniorů je ovlivněna řadou sociodemografických faktorů. Při plánování a realizaci programů na podporu veřejného zdraví je nutné přizpůsobit intervence možnostem a preferencím této cílové skupiny obyvatel.

Aim: The aim of this study was to assess the correlations among selected indicators in the elderly above 65 and their level of health literacy. Methodology: During this quantitative study, 326 seniors at the age above 65 years with a permanent address in the South Bohemian Region, CR, were addressed. The respondents´ health literacy was assessed using the standardized HLSQ-EU questionnaire. Results: Adequate, marginal and inadequate health literacy was identified in 39.1%, 37.8% and 23.1% of the respondents. Health literacy is negatively influenced by age and positively by education. Higher level of health literacy correlated with the respondents´ better socioeconomic situation. No correlation was confirmed between health literacy and sex or address. Conclusion: The elderly´s health literacy is influenced by a number of socio-demographic factors. When health promotion programs are planned and implemented, interventions need to be adapted to the preferences and possibilities of target groups.

• MeSH
• lidé MeSH
• poskytování zdravotní péče MeSH
• primární prevence MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• zdraví MeSH
• zdravotní gramotnost * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH