Virové infekce jsou považovány za jeden z hlavních spouštěčů autoimunitních onemocnění u geneticky predisponovaných jedinců. Mechanismy, které se účastní prolomení imunitní tolerance, jsou velmi komplexní a v dnešní době se předpokládá několik základních principů, jimiž viry indukují rozvoj klinicky manifestního autoimunitního onemocnění. Mezi tyto principy patří především molekulární mimikry, takzvaná bystander aktivace a šíření antigenních determinant. Bylo prokázáno, že strukturálně komplexnější viry vyvolávají častěji zkříženou reaktivitu imunitního systému vůči vlastním tkáním. Nejvýznamnější úloha virových agens v rozvoji autoimunitního onemocnění je popisována u roztroušené sklerózy, diabetes mellitus 1. typu a Guillainova-Barrého syndromu. Samotné působení viru je však významně ovlivněno individuálními vlastnostmi imunitního systému, nastavením mikrobiomu a dalšími vlivy prostředí. V tomto přehledovém článku vysvětlujeme základní mechanismy, které viry využívají za účelem prolomení imunitní tolerance, a popisujeme též vybraná autoimunitní onemocnění a jejich vztah ke konkrétním virovým infekcím.
Viral infections were described to be one of the major triggers of autoimmune diseases in individuals with a genetic predisposition. The functional impairment of immune tolerance involves multiple steps and to date, several principles were discussed. The principles of virus-induced autoimmunity include particularly molecular mimicry, bystander activation and determinant spreading. It is generally accepted that structurally complex viruses are more likely to cause cross-reactivity of the immune system with self-structures. The most important role of viral agents in the initiation of autoimmune disease was described in multiple sclerosis, type 1 diabetes mellitus and Guillain-Barre syndrome. However, the clinical manifestation of the disease largely depends on the individual properties of the immune system, the microbiome setting and other environmental factors. In this review, we describe the major mechanisms by which viruses break down the immune tolerance and trigger autoimmunity. We also describe selected autoimmune diseases and discuss their association to specific viral infections.
- Klíčová slova
- Lipo-C-Askor, 2LSEP, 2LINFLAM, 2LEBV,
- MeSH
- B-lymfocyty imunologie virologie MeSH
- imunomodulace MeSH
- imunoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiota imunologie účinky léků MeSH
- roztroušená skleróza diagnostické zobrazování imunologie patofyziologie virologie MeSH
- virová nálož účinky léků MeSH
- virus Epsteinův-Barrové imunologie izolace a purifikace MeSH
- zánět farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Roztroušená skleróza (RS) je multifaktoriální onemocnění s genetickými, imunologickými, hormonálními a environmentálními vlivy. Velká pozornost je věnována rovněž vlivu virových agens na vznik a rozvoj RS. I když nejsou jasné důkazy o kauzální roli virů u RS, zcela jistě se viry účastní procesů v modulaci neuroimunitního systému u geneticky vnímavých jedinců. Existuje více hypotéz o možném zásahu virů do imunologických dějů u RS (molekulární mimikry, „bystander“ aktivace, epitopový „spreading“, teorie „úrodného pole“ či „déjà vu“). Do patogeneze RS může být zapojena celá řada virových agens (herpesviry, adenoviry, papilomaviry, polyomaviry, hepadnaviry, virus lymfocytární choriomeningitidy, některé flaviviry a bunyaviry) a jejich přímý a nepřímý vliv je často diskutován. Na druhou stranu použití moderních přípravků s imunomodulačním účinkem s sebou může nést zvýšené riziko reaktivace latentně se vyskytujících virů. Při výběru preparátů pro konkrétního pacienta by se proto mělo postupovat individuálně se zvážením všech rizik.
Multiple sclerosis (MS) is multifactorial disease influenced by genetic, immunological, hormonal and environmental factors. Involvement of viral infections in MS triggering and development is considered. There is no clear evidence of causal role of viruses in MS pathophysiology nevertheless their involvement in neuroimmune system modulation in susceptible individuals is well known. Several hypothesis of viral involvement in MS immunological processes is investigated (molecular mimicry, bystander activation, epitop spreading, „fertile field“ theory or theory of „déjà vu“). A number of viruses can be directly or indirectly connected with the pathogenesis of MS (herpesviruses, adenoviruses, papilomaviruses, polyomaviruses, hepadnaviruses, lymphocytic choriomeningitis virus, some of flaviviruses and bunyaviruses). On the other hand, using of modern immunomodulating drugs can be a risk for latent virus reactivation. Therefore appropriate drug therapy for each patient should be considered individually with careful assessment of all known risks.
- MeSH
- demyelinizační nemoci epidemiologie virologie MeSH
- imunokompromitovaný pacient MeSH
- imunosupresivní léčba metody škodlivé účinky MeSH
- imunoterapie metody škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- lidský herpesvirus 6 metabolismus patogenita MeSH
- oportunní infekce prevence a kontrola virologie MeSH
- progresivní multifokální leukoencefalopatie epidemiologie virologie MeSH
- retrovirové infekce MeSH
- roztroušená skleróza * farmakoterapie patofyziologie virologie MeSH
- virus Epsteinův-Barrové metabolismus patogenita MeSH
- virus varicella zoster metabolismus patogenita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
OBJECTIVES: To investigate the associations of environmental MS risk factors with clinical and MRI measures of progression in high-risk clinically isolated syndromes (CIS) after the first demyelinating event. METHODS: We analyzed 211 CIS patients (age: 28.9±7.8 years) enrolled in the SET study, a multi-center study of high-risk CIS patients. Pre-treatment samples were analyzed for IgG antibodies against cytomegalovirus (anti-CMV), Epstein Barr virus (EBV) early nuclear antigen-1 (EBNA-1), viral capsid antigen (VCA), early antigen-diffuse (EA-D), 25 hydroxy-vitamin D3 and cotinine levels and HLA DRB1*1501 status. The inclusion criteria required evaluation within 4 months of the initial demyelinating event, 2 or more brain MRI lesions and the presence of two or more oligoclonal bands in cerebrospinal fluid. All patients were treated with interferon-beta. Clinical and MRI assessments were obtained at baseline, 6, 12, and 24 months. RESULTS: The time to first relapse decreased and the number of relapses increased with anti-CMV IgG positivity. Smoking was associated with increased number and volume of contrast-enhancing lesions (CEL) during the 2-year period. The cumulative number of CEL and T2 lesions during the 2-year period was greater for individuals in the highest quartile of anti-EBV VCA IgG antibodies. The percent loss of brain volume was increased for those in the highest quartile of with anti-EBV VCA IgG antibodies. CONCLUSIONS: Relapses in CIS patients were associated with CMV positivity whereas anti-EBV VCA positivity was associated with progression on MRI measures, including accumulation of CEL and T2 lesions and development of brain atrophy.
- MeSH
- Cytomegalovirus imunologie MeSH
- dospělí MeSH
- HLA-DRB1 řetězec genetika MeSH
- kohortové studie MeSH
- kouření škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- mladý dospělý MeSH
- progrese nemoci MeSH
- prospektivní studie MeSH
- protilátky virové krev MeSH
- rizikové faktory MeSH
- roztroušená skleróza etiologie imunologie virologie MeSH
- virus Epsteinův-Barrové - jaderné antigeny imunologie MeSH
- životní prostředí MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky MeSH
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Recent studies have revived interest in the long-scrutinized association between Epstein-Barr virus (EBV) and multiple sclerosis (MS). We review this evidence and discuss it in relation to MS pathological and clinical features and patients' response to immunosuppressive therapies. RECENT FINDINGS: Serological evidence of previous exposure to EBV in children with MS supports a role for EBV infection early in MS pathogenesis, as already indicated by prospective studies in adults. Higher antibody titers and T-cell responses to EBV in patients compared to healthy EBV carriers indicate possible continuous viral reactivation, whereas there is some evidence that EBV could break immune tolerance to myelin antigens through molecular mimicry. Detection of EBV-infected B-cells in patients' brain raises the possibility that intrathecal B-cell abnormalities and T-cell-mediated immunopathology in MS are the consequence of a persistently dysregulated EBV infection. Accordingly, targeting T-cells and/or B-cells with monoclonal antibody therapies ameliorates MS. Whether EBV has a causative or pathogenic role in MS can now be addressed in relation to genetic, hormonal and other environmental influences that may affect EBV-host interactions. SUMMARY: By shedding light on the involvement of EBV in MS, these findings will pave the way to disease prevention and increase the therapeutic index of future treatments.
- MeSH
- B-lymfocyty imunologie virologie MeSH
- financování organizované MeSH
- genetická predispozice k nemoci MeSH
- imunoglobulin G biosyntéza imunologie MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- infekce virem Epsteina-Barrové farmakoterapie imunologie MeSH
- lidé MeSH
- mozek imunologie patologie MeSH
- recidiva MeSH
- roztroušená skleróza farmakoterapie imunologie patologie virologie MeSH
- těhotenství MeSH
- virus Epsteinův-Barrové imunologie MeSH
- zánět imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
