The preparation and verification of research process at the next age level of children observed in a longitudinal study from their prenatal period.Prepared invedtigation will be realized at eleven years of age. It touches their families,too (i.e. both parents).

Příprava a ověření výzkumného postupu na dalším věkovém stupni dětí longitudinálně sledovaných od prenatálního období.Chystané šetření obsáhne věk 11 let. Týká se dětí i jejich rodi (tj. obou rodičů).

• MeSH
• charakteristiky rodiny MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• pilotní projekty MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• těhotenství nechtěné MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• životní styl MeSH

• Konspekt
• Pediatrie
• NLK Obory
• pediatrie
• demografie
• veřejné zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• dítě MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• morbidita trendy   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood) zahrnuje v České republicesoubor těhotných žen, které mají trvalé bydliště v Brně nebo v okrese Znojmo s termínem poroduv období od března 1991 do června 1992.Cíl studie: Rozsáhlá a opakovaná anamnestická a klinická vyšetření rodičů a dětí umožňujícív souboru prospektivně analyzovat těhotenství a vývoj dítěte.Typ studie: Prospektivní studie.Název a sídlo pracoviště: Výzkumný ústav zdraví dítěte, Brno.Metodika: V souboru 7911 žen byl sledován vztah mezi subjektivním prožíváním hmotnosti a pro-žíváním těhotenství v prvním a druhém trimestru. Data byla získána prostřednictvím dvou dotaz-níků vyplněných probandkami a porodníkem.Výsledky: V celém souboru se velmi intenzivně zabývá svou hmotností 12 % žen a jejich prožitkyjsou negativní. Záporný vztah k těhotenství má na počátku 5,8 % žen a v období druhého trimes-tru se jedná pouze o zlomek všech dotázaných.Na negativní prožívání hmotnosti a těhotenství působí společně složka somatická, psychická a so-ciální. Nejvýznamnější položkou je emocionální stabilita.Nejčastěji ženy přibíraly 8–15 kg, s průměrem 11,34 kg. Přírůstek hmotnosti v těhotenství je mimojiné zprostředkován také výběrem potravin, kouřením a zaměstnáním.Závěr: Během těhotenství dochází k tělesným a psychickým změnám. Znatelnou tělesnou změnouje přírůstek hmotnosti. Jak se ženy s tímto problémem vyrovnají, záleží především na emocionál-ní stabilitě, výběru potravin, kouření a zaměstnání.

ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood) includes in Czech Republicthe set of pregnant women who have their permanent address in Brno and Znojmo district withthe term of the delivery between March 1991 and June 1992.Objective: Wide and repeated anamnestic and clinical investigations of parents and childrenmaking possible prospective analyses pregnancy and development of child.Design: Prospective study.Setting: Research Institute of Child Health, Brno.Methods: In the set of 7911 women, the relationship between subjective perception of weight andpregnancy in the first and second trimester was investigated. The data were obtained from twoquestionnaires filled by pregnant woman and obstetricians.Results: In the whole set, 12% of women are concerned with their weight intensively and percepti-on of their weight is rather negative. 5.8% of women show negative relationship to pregnancy atthe beginning, in the second trimester it is only the small fragment of all women. The reason forthe negative perception of the weight is influenced by somatic, psychic and social aspects. Themost important issue is emotional stability. The most common increase in weight was between8–15 kg, in average 11.34 kg. The increase in weight in pregnancy is, among other reason, media-ted by nutrition, smoking and job.Conclusion: Physical and psychical changes occur during the pregnancy. One of very evidentchanges is also increase in weight. The ability to accept this chance depends especially on emotio-nal stability, food, smoking and job of pregnant women.

• MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• přijímání potravy psychologie   MeSH
• těhotenství fyziologie   psychologie   MeSH
• změny tělesné hmotnosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství fyziologie   psychologie   MeSH
• ženské pohlaví MeSH

In longitudinal cohort studies, the relationships between prenatal and postnatal tobacco smoke exposure and infant wheezing illnesses were compared in two geographically defined populations in Avon, UK and Brno and Znojmo in the South Moravian Region of the Czech Republic. Pregnant females living in defined regions and with expected dates of delivery between defined dates were recruited. Females completed self-report questionnaires during pregnancy and when their infant was 6 months old. For this analysis, responses to questions about smoking during pregnancy, environmental tobacco smoke (ETS) exposure and reported wheezing illnesses of infants at 6 months after birth were used. Odds ratios for wheeze in relation to the smoking variables were calculated with adjustment for potential confounding effects. The prevalence of smoking during pregnancy was higher in Avon (17.5%) than the Czech Republic (7.1%). Exposure of infants to ETS during the first 6 months after birth was also reported to be higher in Avon (35.5%) than the Czech Republic (9.7%). The prevalence of reported wheezing by 6 months of age was 21.4% in Avon and 10.3% in Brno and Znojmo. In Avon, there was a significant relationship between infant wheeze and maternal smoking during pregnancy (odds ratio (95% confidence interval) 1.30 (1.09-1.56), p=0.004) but not with environmental exposure after birth (1.11 (0.98-1.25)). In contrast, in Brno and Znojmo in the Czech Republic, there was a significant relationship between infant wheeze and ETS exposure (1.66 (1.17-2.36), p=0.04) but not with maternal smoking during pregnancy (0.99 (0.64-1.55)). This study demonstrated an apparent difference in the associations between prenatal and postnatal tobacco smoke exposure and infant wheezing illnesses in two populations with different smoking prevalence. The relationships were independent of a number of potential confounding variables that have been associated with infant wheezing. Possible explanations of these observations include dose-related effects of prenatal and postnatal tobacco smoke exposure of infants.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• kouření * škodlivé účinky   MeSH
• kulturní charakteristiky * MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• odds ratio MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• respirační zvuky * etiologie   MeSH
• rodiče * MeSH
• srovnání kultur * MeSH
• těhotenství MeSH
• znečištění tabákovým kouřem * škodlivé účinky   MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Spojené království MeSH

• MeSH
• alergie * epidemiologie   MeSH
• anamnéza MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• morbidita * MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• psychický stres * MeSH
• úrazy a nehody * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• rodina MeSH
• úrazy a nehody * MeSH
• výchova dítěte * MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• psychický stres * MeSH
• socioekonomické faktory * MeSH
• úrazy a nehody * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• televize MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• vývoj řeči MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Východisko. Cílem práce bylo zjistit charakteristiky těhotenství, porodů a novorozenců s nízkou porodní hmotností (NPH) ve srovnání s novorozenci vážícími 2500 g a více s přihlédnutím k situaci u dvojčat. Metody a výsledky. Záznamy z prenatálních poraden a porodnických zařízení od 5500 dětí, narozených v přesně definovaném termínu 16 měsíců během let 1991-1992 matkám s trvalým bydlištěm v Brně. Děti a jejich rodiny jsou účastníky dosud probíhající prospektivní longitudinální studie ELSPAC, zaměřené na zjištění determinant zdravého vývoje. Dětí s NPH se narodilo celkem 5,42 %. Dvojčat bylo 48 párů, z nichž mělo NPH 52,6 % dětí. Oproti matkám, které porodily děti s PH 2500 g a více vstupovaly matky dětí s NPH do prenatální péče později, vykonaly tam méně návštěv, měly více komplikací v těhotenství i při porodu a jejich děti trpěly častěji různými druhy novorozenecké morbidity. Matky dvojčat spolupracovaly s prenatálními poradnami lépe než ostatní matky dětí s NPH, avšak častěji než matky jednočetných dětí trpěly anémií a vysokým krevním tlakem. Ze srovnání somatických a funkčních znaků se ukazuje, že dvojčata byla méně postižena než celek novorozenců s NPH, na němž dvojčata s NPH participovala podílem 16,7 %. Závěr. Rozbory na populaci brněnských novorozenců kvantifikují rozdíly v rizicích, která ovlivnila průběh a výsledek těhotenství s plody o NPH při srovnání s graviditami, zakončenými narozením dětí o PH 2500 g a více.

Background. The study wants to find out the characteristics of pregnancies, deliveries and newborns with low birth weight (LBW) compared to the newborns with birth weight of 2500 g and more, in respect with the specific situation of twins. Methods and Results. Records of antenatal clinics and maternity hospitals about 5500 children born within strictly given time limit of 16 months during the years 1991-1992 to mothers with permanent habitation in Brno were evaluated. The children and their families have been participating on still running prospective longitudinal study ELSPAC aimed to finding the determinants of the healthy development. The low birth weight occurred in 5.42 % of children. There were altogether 48 pairs of twins, the low birth weight occurred in 52.6 % of them. Compared to mothers who delivered the children with birth weight of 2500 g and more, the mothers of children with low birth weight entered the prenatal care later, with less consultations, had more complications both during their pregnancies and the deliveries and their children showed more often different kinds of neonatal morbidity. The mothers of twins were cooperating with antenatal clinics better than other mothers of children with low birth weight. On the other hand, they were suffering from anaemia and hypertension more often than mothers of single children. Comparison of the somatic and functional signs has shown that the twins were less handicapped than whole set of the newborns with low birth weight. The twins with low birth weight constituted 16.7 % of the set. Conclusions. The research of the Brno newborn population shows the quantitative differences of risks that influenced the courses and the results of the pregnancies which ended by deliveries of children with low birth weight. Results are compared with those of children delivered with the birth weight of 2500 g and more.

• MeSH
• dítě MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• komplikace porodu MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• nemoci novorozenců MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec MeSH
• poměr pohlaví MeSH
• rizikové těhotenství MeSH
• těhotenství mnohočetné MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH