Předmět projektu spočívá v odhalení antinocicepčních mechanismů elektrické stimulace mozkové kůry (MCS). K dosažení tohoto cíle bude nejprve sledováno působení různých parametrů MCS na spontánní a evokovanou bolest a na vybrané modality čití u lidí. Potépřistoupíme k pokusům na laboratorních zvířatech. Po předpokládaném ověření účinnosti MCS u animálních modelů neuropatických bolestí odkryjeme cílové struktury MCS imunohistochemicky a potvrdíme je cílenými elektrokoagulacemi. Lokální či celková aplikace antagonistů a agonistů pomůže odhalit zúčastněné neuropřenašečové systémy. Poslední fáze bude věnována studiu změn neuronální aktivity talamických a korových neuronů po MCS.; The subject of the project is to discover antinociceptive mechanisms of motor cortex stimulation (MCS). Effects of different parameters of MCS on spontaneous and evoked pain and tactile sensation will be investigated in man. After an expected verification of the effects of MCS in experimental models of neuropathic pain participating cerebral structures will be immunohistochemically detected and validated by electrocoagulation. Neurotransmitter systems will be investigated using specific agonists and antagonists. The last part of the project is dedicated to a study of changes in neuronal activities of thalamic and cerebral cortex nuclei following MCS.

• MeSH
• analgezie MeSH
• elektrická stimulace MeSH
• fyzikální stimulace MeSH
• magnetismus MeSH
• motorické korové centrum MeSH
• nociceptory MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• fyzika, biofyzika
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

OBJECTIVES: The aim of the study was to describe the effect of motor cortex stimulation (MCS) on pain thresholds in deafferentated rats. SETTINGS AND DESIGN: The effect of MCS was studied in 18 deafferentated and 14 intact laboratory rats, using a standardised plantar test and tail-flick latencies. Two inoxious stimulation electrodes were implanted subdurally over the cerebral cortex and a C5-Th1 dorsal root rhizotomy was performed on the left side. Pain thresholds were measured before and after cortical stimulation. The data were analysed with ANOVA for repeated measures. RESULTS: MCS in intact animals evoked no changes in pain thresholds except for the contralateral forelimb, in which the pain threshold increased after MCS. Following deafferentation, pain thresholds increased in both plantar test and tail-flick in comparison to baseline values. When MCS was applied to the deafferentated animals, the pain thresholds returned to baseline levels. The effect of MCS disappeared within 24 hours. MAIN FINDINGS: 1. MCS in intact animals evoked hypoesthesia in the corresponding contralateral forelimb; 2. deafferentation itself increased pain thresholds in the unaffected limbs; 3. under MCS, pain thresholds in deafferentated rats were not different from pre-dafferentation values; 4. the effect of MCS disappeared in 24 hours and oscillated. CONCLUSIONS: Our results show a similar effect of the stimulation in man and experimental animals despite the differences in the organisation of the cerebral cortex. The use of laboratory animals is promising for further studies in the field of involved antalgic mechanisms of MCS.

• MeSH
• denervace MeSH
• elektrická stimulace MeSH
• financování organizované MeSH
• kauzalgie patofyziologie   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• motorické korové centrum fyziologie   MeSH
• nociceptory klasifikace   MeSH
• potkani Long-Evans MeSH
• práh bolesti fyziologie   MeSH
• rizotomie MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH

• MeSH
• bolest diagnóza   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• fyzikální stimulace metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• magnetismus MeSH
• management bolesti MeSH
• motorické korové centrum MeSH
• neuralgie diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• bolest etiologie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• plexus brachialis MeSH
• radikulopatie MeSH
• rizotomie MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• zvířata MeSH

• MeSH
• baklofen farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• centrální nervový systém fyziologie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• GABA MeSH
• imunohistochemie metody   MeSH
• molekulární struktura MeSH
• neurotransmiterové látky MeSH
• receptory GABA-B dějiny   farmakologie   fyziologie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• bolest MeSH
• elektrická stimulace MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti MeSH
• motorické korové centrum MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• agonisté receptorů GABA-B MeSH
• baklofen aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• fyzikální stimulace metody   MeSH
• konstrikce MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• modely u zvířat MeSH
• nervus ischiadicus chirurgie   MeSH
• práh bolesti účinky léků   MeSH
• receptory GABA-B MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• zvířata MeSH

Opioidní peptidy a jejich receptory patrí již nekolik desítek let k hlavním cílum studia vzniku, prenosu a modulace bolestivého signálu. Úloha endogenních opioidu – endorfinu, enkefalinu, dynorfinu a endomorfinu – v antinocicepcních procesech je v mnoha pracích velmi podrobne popsána. Nicméne dosud zustává mnoho nejasného ve významu jednotlivých tríd peptidu (a tím i príslušných opioidních receptoru) u konkrétních typu bolesti. Práve specificnost opioidních receptoru je dosti obtížné studovat pouze s využitím klasických (farmakologických, biochemických, elektrofyziologických a behaviorálních) metod. Proto se v poslední dobe ve studiu bolesti dostaly do popredí i metody molekulárne biologické. S jejich použitím lze, mimo jiné, zasahovat do genomu zvírat a zablokovat expresi konkrétních genu (knokautovaná zvírata). Tento prehledný clánek shrnuje zmeny ve vnímání ruzných typu nocicepcních stimulu u myší s alterovanými geny pro opioidní receptory. Všechny tyto knokautované myši jsou schopné života a rozmnožování, nevykazují žádný zretelný anatomický deficit. m-opioidní receptory (MOR) jsou duležité pro modulaci supraspinálních odpovedí na termální stimulaci u samcu a vnímání mechanické bolesti u obou pohlaví. V casné fázi formalínového testu se popisuje i jejich význam v percepci chemické iritacní bolesti, silneji vyjádrené u samic. d-opioidní receptory (DOR) se podílejí predevším na modulaci zánetlivé bolesti (pozdní fáze formalínového testu) u samic. Významné jsou i v percepci mechanické bolesti, opet predevším u samic. k-opioidní receptory (KOR) hrají klícovou roli v percepci chemické viscerální bolesti (writhing test). Zvírata, která KOR postrádají, jsou k tomuto typu bolesti signifikantne citlivejší. U KOR knokautu se rovnež objevuje sexuální dimorfismus ve vnímání bolesti – KOR redukují bolestivé termické cití efektivneji u samic než u samcu.

Opioid peptides and their receptors have long been an attractive target for transgenic research due to their extensive involvement in the transmission and modulation of the nociceptive signal. The role of endogenous opioids—endorphins, enkephalins, dynorphins and endomorphins—in antinociception is well documented. However, using classical (pharmacological, biochemical, electrophysiological and behavioral) methods, the role of each peptide (and also each opioid receptor) in specific types of pain is difficult to determine. Recently, molecular biological technology has been extensively used in solving this problem. One of the transgenic strategies is to create genetically altered animals by targeted gene disruption (so called knockout mice). This review article describes the changes of pain perception in opioid receptor deficient mice. All opioid receptor mutant mice are viable and fertile and do not display an obvious anatomic deficit. m-opioid receptors (MOR) are important in the supraspinal, but not the spinal, response to thermal nociception in males. MOR are also involved in the perception of mechanical pain (both males and females) and in pain sensation in the early phase of the formalin test (chemical irritation) in females. Absence of d-opioid receptors (DOR) decreases the pain threshold for painful mechanical stimulation in females. DOR in females are also important in the late phase of the formalin test (response to inflammatory pain). k-opioid receptors (KOR) play a key role in chemical visceral pain (writhing test). Mice lacking KOR are more sensitive to painful stimulation in this test. Sexual dimorphism in KOR knockout animals has also been described. KOR reduce thermal females in nociception more efficiently than in males.

• MeSH
• bolest farmakoterapie   patologie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• měření bolesti metody   MeSH
• myši transgenní MeSH
• myši MeSH
• nociceptory klasifikace   MeSH
• opioidní peptidy biosyntéza   farmakologie   fyziologie   MeSH
• receptory opiátové farmakologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH