Předmětem výzkumu projektu bude analýza genetické determinace závislosti na koužení (nikotinismu) a úspěšnosti léčby této závislosti. Sledovány budou markery v několika nově (pomocí celogenomových screeningů) objevených genech a jejichí vliv na kuřácký status, počet vykouřených cigaret a věk počátku kouření. Dále bude v intervenční části studie studován potenciální impakt na účinnost léčby závislosti na nikotinu. Celkem bude vyšetřeno přibližně 3000 jedinců. Bude porovnáván nejen vliv individuálních variant, ale i jejich interakce (aditivní, multi efekt). Identifikace těchto genetických predispozic hrajících roli v nikotinismu umožní odhad nebezpečí kuřáctví a najde svoje uplatnění v cílenější primární prevenci a především v individualizaci přístupu při léčbě nikotinismu. Tento nový způsob vyhledávání bude efektivnější, konkrétnější, úspěšnější a v neposlední řadě i ekonomicky výhodnější.; The project will be focused on the analysis of genetic determination of smoking dependence (nicotinism) and successfulness of treatment of that dependence. Observed will be the markers in several recently discovered genes and their influence (both individual and also of their interactions - additive, multi-effect) on the smokers' status, number of smoked cigarettes and age of beginning of smoking. The intervention part of the study will be focused on the potential impact on the efficiency of nicotine dependence treatment. Approximately 2500 individuals will be examined. The identification of these genetic predispositions playing a role in nicotinism will enable to estimate the risk of nicotine dependence development and will find its important part in a more targeted primary prevention and, first of all, in individualization of approach in nicotinism treatment. This new way of searching will be more effective, more successful and, last but not least, also economically more advantageous.

• MeSH
• individualizovaná medicína MeSH
• kouření genetika   MeSH
• nikotinové receptory analýza   MeSH
• odvykání kouření MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• poruchy vyvolané užíváním tabáku genetika   terapie   MeSH
• primární prevence MeSH
• výsledek terapie MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• adiktologie
• genetika, lékařská genetika
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

BACKGROUND: Several hypotheses suggest a temporary increase in blood pressure following smoking cessation. This may be the result of endocrine changes (e.g. alteration in adrenocorticotropic hormone and cortisol levels in post-cessation period) and/or post-cessation weight gain. Our aim was to identify factors that may be associated with the diagnosis of hypertension after quitting smoking. METHODS: In 2010, we conducted a cross-sectional survey in a sample of 2065 Czech adults, chosen by quota selection and representative according to age, gender, education, region of residence and the size of settlement, aged 18 to 94 years. We examined the association between age, gender, body mass index, smoking status, and education with the hypertension diagnosis in their personal history. Data were compiled and weighed by age categories. Statistical significance was measured by Pearson Chi-square test at the level of significance 95 %. RESULTS: Diagnosis of hypertension was reported in 461 (22 %) subjects, with no difference by gender. Based on univariate analysis, former smokers were more likely than non-smokers to be diagnosed for hypertension (OR 1.450 (1.110-1.900), p = 0.006). However, after adjusting for body mass index and age, the occurrence of hypertension diagnosis did not differ among non-smokers, smokers and former smokers (OR 0.760 for smokers, p = 0.082 and OR 1.020 for former smokers, p = 0.915). CONCLUSION: We did not find any differences in hypertension diagnosis prevalence according to smoking status.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Smoking has a significant heritable component of approximately 30-60%. Recent genome wide association studies have identified single nucleotide polymorphisms (SNPs) within the nicotinic cholinergic receptor subunits 3 (rs578776), 5 (rs16969968) and β3 (rs6474412), which are associated with nicotine dependence in Western European populations. To analyze the association in a Czech population, we genotyped 1,191 males and 1,368 females (post-MONICA study). The WHO protocol was used to examine smoking status and the number of cigarettes smoked per day. There were 32.1% current and 27.6% past smokers among the males and 22.5% current and 13.8% past smokers among the females. We have not confirmed the original results: the SNPs rs16969968 (p = 0.07), rs578776 (p = 0.16) and rs6474412 (p = 0.76) were not associated with smoking status (never-smokers vs. ever-smokers) in the entire population, if a codominant model of analysis was used. This result was valid for both the male and female subpopulations if analyzed separately and adjusted for age. Finally, in ever-smokers, the number of cigarettes smoked per day was also independent of different genotypes, regardless of which polymorphism (and gender) was analyzed (the lowest p value was 0.49). The association between the cholinergic receptors-nicotinic subunits (-3, -5 and -ß3), and smoking behavior may be population-dependent.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• kotinin * analýza   metabolismus   MeSH
• kouření MeSH
• lidé MeSH
• nikotin metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

INTRODUCTION: Higher prevalence of smoking among depressed patients, as well as the risk of depression in smokers, is well documented. The proportion of patients with a history of depression among those seeking intensive treatment of tobacco dependence is also high. In contrast, evidence of treatment success in this subgroup of patients is controversial. The aim of this study was to compare smoking abstinence rates after tobacco treatment in smokers with and without a history of depression. METHODS: We reviewed retrospective data from 1,730 smokers seeking treatment in Prague, Czech Republic. History of depression was defined as past diagnosis of depression or current treatment of depression. After a 1-year, self-reported smoking status was validated by expired-air carbon monoxide. We used logistic regression to analyze associations between abstinence rates, history of depression, and other factors (eg, age, sex, tobacco dependence). RESULTS: Of 1,730 smokers treated, 289 (16.7%) had a history of depression. The smoking abstinence rate at 1 year was 32.5% for smokers with a history of depression and 38.7% for those with no history (P = .048). Among women, abstinence did not differ between groups (35.0% vs 35.7%; P = .86). However, among men, those with a history of depression had lower rates of abstinence (27.4% vs 41.3%; P = .009). After adjustment for baseline covariates, history of depression was not significantly associated with smoking abstinence in men or women. CONCLUSION: Intensive outpatient tobacco treatment programs can achieve abstinence rates among smokers with a history of depression similar to rates among the general population.

• MeSH
• deprese komplikace   MeSH
• kouření epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• odvykání kouření metody   MeSH
• poruchy vyvolané užíváním tabáku etiologie   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

INTRODUCTION: Using genome-wide screening, a polymorphism within the second intron of the FTO gene (rs2302673) was found to be associated with smoking habits in females. In a population-based, cross-sectional study, we analyzed three tagging FTO single-nucleotide polymorphisms (SNPs) for their association with smoking behavior. METHODS: Subjects from the Czech post-MONICA study, including 1,191 adult males (32.1% smokers) and 1,368 adult females (22.5% smokers) were included in this study. Smoking habits were obtained through questionnaire data analysis, and three FTO tagging SNPs were genotyped (rs17817449: intron 1, rs2302673: intron 2, and rs17818902: intron 3). RESULTS: We detected slightly lower frequencies (p = .043) of the GG genotype of the rs17818902 SNP in males who quit smoking compared with others. However, the significance disappeared after adjusting for multiple testing. Within the entire population, or in either males or females alone, we failed to detect a significant difference between other FTO genotypes and smoking status. Also, the number of cigarettes smoked per day was independent of individual FTO genotypes in both genders. CONCLUSIONS: We did not find an association between the FTO gene tagging variants and smoking status. FTO is unlikely to be a major genetic determinant of smoking status.

• MeSH
• dospělí MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• genotyp MeSH
• jednonukleotidový polymorfismus genetika   MeSH
• kouření genetika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• proteiny genetika   MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• tabákové výrobky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Závislost na tabáku je příčinou každého šestého úmrtí v ČR a souvisí s nemocemi celého těla. Léčba závislosti na tabáku by měla být samozřejmou součástí léčebně preventivní péče v rozsahu dle časových možností – od krátké intervence při každém klinickém kontaktu s pacientem až po intenzivní léčbu. Zahrnuje psychosociobehaviorální podporu a farmakoterapii. Měla by se týkat všech profesí v klinické medicíně – dle doporučení WHO především lékařů, sester, lékárníků a dentistů, a měla by být hrazena v rámci zdravotnických systémů. Z ekonomického hlediska je to jedna z nejvýhodnějších intervencí v medicíně. V naší populaci kouří asi 30 % populace nad 15 let (asi 2 200 000 osob), diagnóza F17 se týká asi 1,75 milionu osob (zhruba 80 % kuřáků).

Tobacco dependence causes every sixth death in the Czech Republic and is associated with diseases of the whole body. Treatment of tobacco dependence should be a standard part of clinical care to the extent of time available – from brief intervention at each clinical contact with patients up to intensive treatment. It includes psycho-socio-behavioural support and pharmacotherapy. It should apply to all professions in clinical medicine – as recommended by WHO mainly doctors, nurses, pharmacists and dentists, and should be covered within health care systems. Economically, it is one of the most cost-effective interventions in medicine. In our population over 15 years about 30 % smokes (about 2.2 million people), diagnosis F17 relates to approximately 1.75 million people (about 80 % of smokers).

• MeSH
• bupropion aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• nikotin aplikace a dávkování   MeSH
• nikotinoví agonisté MeSH
• odvykání kouření metody   psychologie   MeSH
• poruchy vyvolané užíváním tabáku * diagnóza   prevence a kontrola   psychologie   terapie   MeSH
• těhotenství MeSH
• ukončení užívání tabáku * metody   psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• znečištění tabákovým kouřem * MeSH
• znečištění vzduchu ve vnitřním prostředí MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• kouření tabáku genetika   MeSH
• lidé MeSH
• návykové chování * genetika   MeSH
• polymorfismus genetický MeSH
• poruchy vyvolané užíváním tabáku * genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• hmotnostní přírůstek * MeSH
• kouření tabáku * MeSH
• lidé MeSH
• nikotin chemie   metabolismus   MeSH
• odvykání kouření MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH