The project will explore and verify efficiency, effectiveness and feasibility of case management method, and will provide necessary evidence for possible legislative changes in the area of dementia care including long-term care. Dementia care has been identified as one of the most important areas where case management is required. Once proven in dementia care the case management method could implemented also in other complex and long-term health conditions. Project aims at exploration of the present situation of systems of case management in the Czech Republic and selected EU countries, identification of factors promoting and hindering the effectiveness of case management as an intervention, opening of public and professional discussion on case management (discussion material). Development of a service model of case management for people with dementia based on service evaluation and case studies (the toolkit on case management). Development of a certified method and standards of case management including a nurse led assessment tool as a base for case management.

Projekt bude zkoumat a ověřovat účinnost, účelnost a proveditelnost metody case managementu. Poskytne tak nezbytné vědecké podklady pro eventuální legislativní změny v oblasti péče o pacienty s demencí včetně dlouhodobé péče. Péče o pacienty s demencí byla zvolena jako jedna z nejdůležitějších oblastí, kde je case management žádoucí. Pokud se tato metoda ověří v péči o pacienty s demencí, bude možné ji relativně snadno transponovat do péče o jiné skupiny pacientů s komplexní zdravotní problematikou. Cílem projektu je analýza systémů case managementu v České republice a vybraných zemích Evropské unie, identifikace faktorů usnadňujících a komplikujících efektivitu této intervence. Dále půjde o otevření veřejné a odborné diskuse k této problematice (diskusním materiálem). Poté pak o vývoj modelu case managementu pro lidi s demencí, který bude vycházet z evaluace služeb a případových studií (bude vytvořen toolkit case managementu). V závěru projektu bude vytvořena certifikovaná metodika case managementu a standardy zahrnující sesterskou evaluaci jakožto východiska pro case managemen...

• MeSH
• demence terapie   MeSH
• dlouhodobá péče organizace a řízení   MeSH
• duševně nemocní MeSH
• koordinovaný terapeutický postup organizace a řízení   MeSH
• kvalita života MeSH
• osoby pečující o pacienty MeSH
• pacienti MeSH
• případové studie organizací MeSH
• průzkumy zdravotní péče MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• management, organizace a řízení zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

Publikace se zabývá problematikou case managementu a koordinovaného terapeutického postupu v péči o pacienty s demencí.

• MeSH
• demence MeSH
• koordinovaný terapeutický postup MeSH
• ošetřovatelská péče MeSH

• Konspekt
• Druhy sociální pomoci a služeb
• NLK Obory
• geriatrie
• ošetřovatelství
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

• MeSH
• analgetika klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• bolest * epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• kognitivní poruchy MeSH
• lidé MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• statistika jako téma MeSH
• ubytovací zařízení * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Case management is generally seen as a way to provide efficient, cost-saving person-centred care for people with dementia by connecting together fragmented services, but the available evidence in favour of its merits is often considered inconclusive, unclear and sketchy. This discussion paper investigates the evidence of the benefit of case management for people with dementia and explores the complexity of the concept and the experiences of its implementation. It offers a comprehensive framework for conceptualising various types of case management and asks the question: who can be a case manager? Building on examples from three European countries it addresses the problem of the expansion and adoption of the case management method. It compares the conventional model of diffusion of innovation with the ideas of interessement and co-constitution and envisions a successful model of case management as a fluid technology that is both friendly and flexible, allowing it to adapt to different settings and systems.

• MeSH
• demence * ošetřování   MeSH
• efektivita organizační MeSH
• koordinovaný terapeutický postup ekonomika   MeSH
• lidé MeSH
• péče orientovaná na pacienta * MeSH
• primární zdravotní péče metody   MeSH
• rozšiřování inovací MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Úvod: Současným trendem je podpora setrvání seniorů v jejich domácím prostředí ve stavu nemoci či snížené soběstačnosti. Tuto skutečnost podporují jak mezinárodní, tak i národní strategické dokumenty, které si ve svých doporučeních kladou za cíl snížit počet hospitalizací u seniorů a péči o seniory přesunout do jejich domácího prostředí. Metody: Pro analýzu vývoje počtu pacientů v domácí zdravotní péči, hospitalizovaných pacientů a klientů pobytových zařízení sociálních služeb byly dány do souvislostí dostupné statistické údaje a přehledy. Výsledek: Mezi roky 2000 a 2016 stoupl počet obyvatel starších 65 let, stejně tak stoupl i počet pacientů domácí zdravotní péče starších 65 let (o 8,68 %), nicméně procento pacientů této věkové kategorie ošetřených v rámci domácí zdravotní péče vzhledem ke stejně staré populaci a počtu pacientů ošetřených v instituci kleslo ze 7,52 % v roce 2000 na 5,84 % v roce 2016. Mezi roky 2000 a 2016 vzrostl počet hospitalizací u pacientů starších 65 let o 30,66 %. Rovněž v tomto období vzrostl počet pacientů přeložených do pobytových zařízení sociálních služeb. Vývoj počtu klientů v pobytových zařízeních sociálních služeb měl výrazně vzestupný charakter. V těchto zařízeních došlo v období let 2006 až 2016 k 15% nárůstu počtu klientů. Počet neuspokojených žádostí o pobyt v zařízeních sociálních služeb zaznamenal v tomto období také stoupající tendenci, a to zejména v případě pobytové služby "domov se zvláštním režimem", kde došlo k 171% nárůstu počtu neuspokojených žádostí. Závěr: I přes cíle strategických dokumentů nedošlo v posledních letech k nárůstu počtu pacientů starších 65 let v domácí zdravotní péči vzhledem k pacientům z řad stejně staré populace. Naopak došlo k výraznému nárůstu počtu hospitalizací u pacientů starších 65 let a zároveň došlo k rychlému nárůstu počtu klientů pobytových zařízení sociálních služeb, včetně neuspokojených žádostí o tyto služby.

Purpose: The current trend is to support seniors staying in their homes in a state of illness or reduced self-sufficiency. This fact is supported by both international and national strategy papers, which aim to reduce the number of hospitalizations in older adults and move the care for the elderly in to their homes. Methods: Available statistics and overviews were put into the context for the analysis of the development of the number of home health care patients, hospitalized patients and clients of the residential care facilities. Results: The number of people aged 65 and older, as well as the number of home health care patients aged 65 and older (by 8.68%) grew between 2000 and 2016, however the percentage of home health care patients of this age group decreased in the context of the same old population from 7.52% in 2000 to 5.84% in 2016. The number of hospitalizations in patients aged 65 years and older increased by 30.6% between 2000 and 2016. Likewise, the number of patients transferred from hospitals to residential care facilities increased during this period. The number of clients in residential care facilities was rising significantly. In these facilities, the number of clients increased by 15% between 2006 and 2016. The number of unsatisfied applications for residential care facilities grew during this period as well, especially in the case of residential service "residential care facility for people with dementia", where the number of unsatisfied applications increased by 171%. Conclusion: In spite of the strategic documents objectives, the number of home health care patients aged 65 and older has not grown in recent years considering the same old population. Instead, there has been a significant increase in the number of hospitalizations in patients aged 65 years and older and there has been a rapid increase in the number of clients of residential care facilities as well, including unsatisfied applications for these services.

• MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• pečovatelské domovy statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• služby domácí péče statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Počet lidí žijících s demencí se v důsledku stárnutí populace velmi rychle zvyšuje. V České republice žije v současné době cca 160 tisíc lidí s demencí, zhruba tři čtvrtiny z tohoto počtu v domácím prostředí. Počet pacientů s demencí, kteří žijí v ústavních zařízeních sociálních služeb, se také významně zvyšuje. Přes tuto skutečnost a navzdory rostoucímu množství literatury o demenci publikované v posledních několika letech je dosud relativně málo známo o zdravotním stavu a stavu poskytování péče lidem s demencí v těchto zařízeních. V Evropě existuje málo studií, které poskytují kvalitní data pro plánování péče v institucionální dlouhodobé péči. Informace o prevalenci demence v rakouských i českých sociálních zařízeních jsou sporadické. Ve studii DEMDATA byly shromážděny údaje o zdravotním stavu a péči o lidi žijící s demencí v institucích typu domov důchodců a domov pro seniory v České republice (a obdobné šetření probíhalo v Rakousku). Jedním ze zkoumaných aspektů byla také farmakoterapie, V současné době analyzujeme a zpracováváme informace ze studie DEMDATA. V tomto článku se zaměřujeme na antipsychotika.

The number of patients with dementia is rising quickly, due to the ageing population. There is currently cca 160 thousand people with dementia, three quarters of them living at their homes. The numbers of patients living in residential care social services facilities is also rising significantly. In spite of this and even though the volume of literature about dementia published in the recent years is increasing, there is still relatively little awareness of the health conditions and care conditions in patients at such facilities. There are few studies in Europe which provide quality data for planning care at long-term care facilities. Information about prevalence of dementia in Austrian and Czech is sporadic. The DEMDATA study gathers data on the health conditions and healthcare conditions in dementia patients living in retirement homes and nursing homes in the Czech Republic (and analogous studies were done in Austria). One of the aspects studied was pharmacotherapy. We are currently analysing and processing information from the DEMDATA study. In this article we focus on antipsychotics.

• Klíčová slova
• domov se zvláštním režimem, studie DEMDATA,
• MeSH
• antipsychotika škodlivé účinky   MeSH
• behaviorální symptomy farmakoterapie   MeSH
• demence farmakoterapie   MeSH
• dlouhodobá péče MeSH
• domovy pro seniory MeSH
• kognitivní poruchy farmakoterapie   MeSH
• lékařské předpisy statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Počet lidí žijících s demencí se v důsledku stárnutí populace velmi rychle zvyšuje. V současné době se jedná asi o 160 tisíc lidí, z nichž tři čtvrtiny setrvávají v domácím prostředí a asi čtvrtině je poskytována péče v ústavním prostředí, ať již v sociálních službách či ve zdravotnictví. Zajištění péče zejména lidem žijícím s rozvinutým syndromem demence je velmi náročné, a to zvláště v případech, kdy dochází k rozvoji neuropsychiatrických příznaků. Správné nastavení péče, individualizovaný přístup respektující potřeby a zvyklosti daného člověka, nefarmakologické intervence jsou nepochybně nejlepším způsobem, jak lze většinu neuropsychiatrických příznaků zvládat. V některých situacích však tato opatření nestačí a je zapotřebí zvážit adekvátní medikaci. V praxi se v těchto situacích až příliš často používají antipsychotika, jejichž nežádoucí účinky mohou být velmi závažné. Proto je důležité k jejich preskripci přistupovat obezřetně a zvažovat jiné možné alternativy s ohledem na celkový stav pacienta, zejména pak pátrat po možných vyvolávajících faktorech (bolesti, dyskomfortu) a zaměřit se na jejich zmírnění či odstranění, a to jak pomocí nefarmakologické tak i adekvátní farmakologické intervence. Na základě dosavadních poznatků navrhujeme zásady obezřetné preskripce antipsychotik v praxi, respektive redukce jejich užití na ty případy, kdy opravdu představují pro pacienta benefit.

Number of persons living with dementia is increasing with population ageing. Currently there are approximately 160 thousand persons living with dementia in the Czech Republic, most of them (cca 75%) living at home and cca 25% in institutions of either welfare or health care type. Care of persons with advanced dementia syndrome is demanding especially in situations when neuropsychiatric symptoms occur. Appropriate and skilled care, individualized attitude respecting needs and routines of persons with dementia, non-pharmacological interventions etc are the best way how to manage neuropsychiatric symptoms. However in some situation are these interventions not effective and it is necessary to consider medication. Antipsychotics are still frequently used in these situation despite the common knowledge of their serious side effects. Therefore it is necessary to consider pros and contras and alternative attitudes, state of syndrome progression, comorbidities, trigger factors (pain, dyscomfort) and alleviate them by non-pharmacological or pharmacological interventions. We suggest some principles of careful prescription of antipsychotics in practice, limitation of their use only for these cases in which patients benefit from their prescription.

• Klíčová slova
• neuropsychiatrické příznaky demence,
• MeSH
• antipsychotika * škodlivé účinky   MeSH
• demence * farmakoterapie   MeSH
• koordinovaný terapeutický postup MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Předkládáme výsledky analýzy review české literatury zabývající se potřebami hospitalizovaných seniorů. Zjišťujeme, že toto téma není dosud v naší literatuře dostatečně řešeno.

We present results of a scoping review on needs of seniors during their hospitalization. There are very scarce resources on this topic in the Czech literature.

• MeSH
• hospitalizace MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• uspokojení potřeb MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• analgetika terapeutické užití   MeSH
• antipsychotika MeSH
• chování MeSH
• chronická bolest * diagnóza   farmakoterapie   psychologie   MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• muskuloskeletální nemoci komplikace   MeSH
• neurokognitivní poruchy * MeSH
• paracetamol aplikace a dávkování   MeSH
• Parkinsonova nemoc komplikace   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

This study was conducted to examine differences between self- and proxy ratings of activities in daily living (ADL) in nursing home residents and to compare them with actual performance. An impact of cognitive status on these ratings was also determined. Data were obtained from 164 dyads of nursing home residents (self-ratings) and their professional care providers (proxy ratings). Statistical procedures included t tests, intraclass correlations, Pearson's correlations, analysis of variance (ANOVA) and ROC curves. Paired t test provided evidence that residents in general overestimated their abilities for all ADLs (p < .01 in all cases), but a substantial subset of 54 residents, with mean MMSE of 18, agreed with their care providers. The mean MMSE score of those who overestimated their abilities was 13 (N = 57). The ANOVA revealed that greater rating differences were associated with more severe cognitive impairment (MMSE, F = 9.93, p < .001). Proxy ratings of walking were not significantly different from actual performances (p = .145), while self-ratings overestimated it (p < .001). Although residents in general overestimated their ADL abilities and results of comparison with actual performance indicated that proxies may be closer to the actual status in this population, a considerable number of those with milder cognitive impairment were able to assess their ADLs with reasonable accuracy.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH