• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• cystická fibróza psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• rodina MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• cystická fibróza psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• psychický stres MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• koronární nemoc prevence a kontrola   MeSH
• psychický stres prevence a kontrola   MeSH
• psychofyziologie MeSH

Senioři s onkologickým onemocněním tvoří mezi pacienty početnou nehomogenní skupinu se specifickými charakteristikami, které souvisí i s jejich způsobem zvládání zátěže. Tyto strategie, jak se s náročnou životní situací vyrovnat, jsou ovlivněny nejen typem onemocnění, celkovou náročností léčby a prognózou, ale rovněž biopsychosociálními faktory, které se typicky pojí s obdobím stáří, osobnostními charakteristikami a předchozími životními zkušenostmi. Strategie zvládání zátěže onkologicky nemocného seniora představují aspekt, který svým vlivem zasahuje do všech oblastí komplexní individuální péče, včetně ošetřovatelské. Jeho reflexe může přispět k efektivnějšímu zvládání komplexnosti situace takového pacienta i zvýšení kvality jeho života.

Older adults with cancer represent a large non-homogeneous group of patients with specific characteristics that also relate to their coping with stress and challenging life situations. These coping strategies are affected not only by the type of disease, overall difficulty of treatment, and prognosis but also by biopsychosocial factors typically associated with old age, personality characteristics, and previous life experiences. Strategies for managing the stress of older adults with cancer represent an effect that, by its impact, interferes with all areas of complex care, including nursing. Its reflection can contribute to more effective management of the complexity of such a patient's situation and increase the quality of his life.

• MeSH
• copingové dovednosti * metody   MeSH
• geriatrické ošetřovatelství MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• nádory * psychologie   MeSH
• senioři psychologie   MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři psychologie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• cíle MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• motivace MeSH
• pracovní zátěž MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sebeuplatnění MeSH
• sebezhodnocení (psychologie) MeSH
• sociální psychologie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Hlavným cieľom nášho kvalitatívneho výskumu bolo zmapovať emočné prežívanie ukrajinských študentov na Slovensku počas vojny a identifikovať ich stratégie zvládania emócií. Výskumný súbor tvorilo 6 participantov, z toho 2 boli muži a 4 ženy s priemerným vekom 20 rokov. Na získanie údajov boli použité pološtrukturované rozhovory. Na analýzu dát bola použitá metóda vytvárania trsov. Výsledky výskumu preukázali, že vojnový konflikt u ukrajinských študentov vyvolal širokú paletu negatívnych emócií, ktorých intenzita sa postupne zmierňovala. Nápomocnými stratégiami boli odpútanie pozornosti a vyhľadávanie sociálnej podpory. Voči ruským študentom neprežívajú negatívne emócie, ich vzťahy sa ešte viac prehĺbili a prežívajú reciprocitu

The main goal of this qualitative research was to understand emotions of ukrainian students in Slovakia during Russian invasion and identify strategies of coping with their emotions. The research group consisted of 6 respondents, of which were 2 men and 4 women of average age 20. We used individual semi-structured interviews to obtain the data. The bunching method was used for data analysis. The results of the research showed that huge palette of their negative emotions started to gradually soften. Helpful strategies such as attentional deployment and searching for social support were found to be the most important for ukrainian students. Regarding their relationships, ukrainian students don't feel negative emotions towards russian students, their relationships have been deepened.

• MeSH
• copingové dovednosti MeSH
• emoční regulace * MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý psychologie   MeSH
• ozbrojené konflikty psychologie   MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• studenti psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý psychologie   MeSH
• Geografické názvy
• Ukrajina MeSH

• MeSH
• chování MeSH
• dospělí MeSH
• hypertenze psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• myšlení MeSH
• psychoterapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

• MeSH
• emoce MeSH
• kritické období (psychologie) MeSH
• lidé MeSH
• sebepojetí MeSH
• sociální dominance MeSH
• sociální identifikace MeSH
• uspokojení potřeb MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• chování mladistvých MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• fyziologický stres psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• osobnost MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sebepojetí MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Cílem článku je identifikovat, jaké jsou copingové strategie u sociálně vyloučených a zjistit jejich ovlivnění vybranými sociodemografickými proměnnými (pohlaví, věk, vzdělání). Výzkumný soubor tvořily sociálně vyloučené osoby žijící v Českých Budějovicích (N=90). Metodika práce je postavená na standardizovaném dotazníku SVF 78, se 78 položkami mapujícími chování v různých zátěžových situacích. Posléze byla data transformována do 13 oblastí, které presentují jednotlivé copingové strategie. Tyto oblasti byly statisticky testovány v programu SPSS s využitím dvouvýběrových t-testů a ANOVA. Testování nepotvrdilo souvislost copingových strategií se sociodemografickými proměnnými a nejčastější využití neutrálních strategií, především pak sociální opory.

The article aims to identify which coping strategies (positive, neutral, negative) socially excluded persons use. Social exclusion is a multidimensional issue that gravely puts a strain on a person and lowers their quality of life. In the Czech Republic, social exclusion also has a significant ethnic dimension since the Romani make up approximately 80 % of the socially excluded persons. The article determines how selected socio-demographic variables (gender, age, education) can influence coping strategies (either emotion-focused or problem-focused coping), which strive to manage external and internal factors that stressed persons perceive as threatening their resources. The quantitative research sample consists of socially excluded persons that live in České Budějovice (N=90) between the ages 18 and 55 (meaning the adult population). The respondents were randomly selected disregarding their ethnicity. The questionnaires were anonymously distributed with informed consent during spring 2018. The research method of this study is based on the SVG 78 standardized questionnaire and includes the mapping of 78 items focusing on behavior in various challenging situations. The questionnaire was assembled as a Likert scale for the respondents to fill out. The data was subsequently processed and categorized into 13 areas representing either negative (tendency to flee, blaming oneself for the situation, or perseverance), neutral (seeking social support, avoiding the issue), or positive coping strategies (situation control, reaction control, undervaluation, etc.). These areas were then statistically tested in the SPSS program by using double-choice t-tests and ANOVA. The p-value was set to 95 %. The statistical analysis of the data did not confirm a relevant relation between coping strategies and the gender of the respondents. According to the results, there is a certain connection between gender and the choice of coping strategies, in which female respondents tend to make use of emotion-focused coping strategies. There was some degree of correlation between the choice of coping strategies and age of the respondents. The data showed that negative coping strategies are frequently used by younger respondents – strategies that can make persons using them inflexible and can even lead to psychological disorders. According to the data, there is no relevant connection between coping strategies and the education level. These results are very interesting since previous research stated that persons with lower education levels tend to use negative coping strategies more often than persons with higher education levels. Another interesting result is the data on which coping strategies are used the most frequently by socially excluded individuals. The respondents of this study chose to most often use neutral coping strategies such as social support. The assumption at the start of the research was that such persons would rather use negative coping strategies. The article concludes that the issue of coping strategies and socially excluded persons needs to be further explored and expanded by more factors that could influence the use of certain coping strategies.

• MeSH
• adaptace psychologická * MeSH
• lidé MeSH
• osamocení MeSH
• psychický stres MeSH
• sociální izolace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH