Experience with human heart transplantation* Dotaz Zobrazit nápovědu
xii, 296 s. : il.
- Konspekt
- Lékařské vědy. Lékařství
- NLK Obory
- chirurgie
- transplantologie
Autoři prezentují své první zkušenosti s transplantacemi ledvin z nebijícího dárce (NHBD). Tento program vznikl v důsledku trvalého poklesu počtu kadaverózních dárců ledvin s bijícím srdcem. Od ledna 2002 provedli autoři celkem 3 odběry ledvin z NHBD, z nichž 3 ledviny byly použity k transplantaci. První dvě nastoupily okamžitou funkci, tretí ledvina pak obnovila funkci za 3 týdny po transplantaci. Viabilita, resp. vhodnost použití ledvin z NHBD je hodnocena podle cévní rezistence a průtoku perfuzátu ledvinou pri použití perfuzní pumpy a dále pak pomocí celkové glutation-S-transferázy (tGST) stanovované v časových intervalech v perfuzátu. Limitující jsou hodnoty výše uvedených parametrů mezi 6.-8. hodinou od počátku strojové perfuze odebraných ledvin, kdy hodnoty perfuze mají být v rozmezí 30-50 ml/min/100 g tkáně a cévní rezistence má být fs24 0,7 mmHg a tGST fs24 100 U/l. Jako imunosupresi autoři používají v prvních dnech po transplantaci basiliximab, rapamycin akortikoidy, později pri dobré funkci štěpu pridávají cyklosporin A. Prvním' vWqlpdkv transnlantací ledvin z NHBD jsou povzbudivé a program se bude nadále rozvíjet.
The authors present their initial experience with transplantations of the kidneys from a donor with a non-beating heart (NHBD).This programme was developed because of the permanently declining number of cadaverous kidney donors with a beating heart. Since January 2002 the authors collected a total of three kidneys from NHBD 3 kidneys of which were used for transplantation. The first two started to function immediately, the third one restored its function three weeks after transplantation. The viability and suitability of use of kidneys from NHBD is evaluated with regard to vascular resistance and flow of the perfusion fluid through the kidneys when using a perfusion pump and by means of totalglutathione-S-transferase (tGST) assessed at intervals in the perfusion fluid. The values of the above parameters are Umiting between the 6th and 8th hour after the onset of instrumental perfusion of the collected kidneys when the perfusision values should be within the range of 30-50 ml/min/lOO g and the vascular resistance should be < 0.7 mmHg and tGST < 100 U/1. For imnunosupression the authors use during the fist days after transplantation basiliximab, rapamycin and corticoids, later in case of satisfactory function of the graft they add cyclosporin A. The initial results of renal transplantation from NHBD are promising and the programme will be developed further.
- MeSH
- dárci tkání MeSH
- lidé MeSH
- transplantace ledvin MeSH
- získávání tkání a orgánů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- bioprotézy * MeSH
- časové faktory MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- protézy - design MeSH
- srdeční selhání chirurgie MeSH
- transplantace srdce metody MeSH
- umělé srdce * MeSH
- zobrazování trojrozměrné metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- dopisy MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Srdcové zlyhávanie a pokročilá koronárna choroba je pre hrozivú incidenciu, prevalenciu a predovšetkým zlú prognózu v centre pozornosti mnohých experimentálnych a klinických výskumov. Zásadné zlepšenie prognózy a kvality života týchto chorých, možno očakávať len od metód, ktoré rozhodujúcim spôsobom ovplyvnia podstatu chronického srdcového zlyhania. Tou je strata funkčných kardiomyocytov. Jedným z takýchto liečebných prístupov je transplantácia buniek. Autori podávajú prehľad o celulárnych transplantáciách ako perspektíve liečby ireverzibilných poškodení myokardu. Sústreďujú sa predovšetkým na doterajšie klinické skúsenosti s touto liečbou. V závere formulujú svoje predstavy o najbližších cieľoch vlastného klinického výskumu v tejto oblasti.
Due to its ominous incidence, prevalence, and particularly for its poor prognosis, heart failure and advanced coronary artery disease stand in the centre of interest of many experimental and clinical researches. A substantial improvement of prognosis of patients with advanced systolic heart failure can be achieved only using therapeutic methods that have a decisive impact on the essence of chronic heart failure which is the loss of functioning cardiomyocytes. Cellular transplantation represents one of these approaches. The authors bring a short overview of cellular transplantation as a treatment prospect for the irreversible myocardial lesions. In particular, they focus on the current clinical experience with this treatment. In the conclusion authors briefly comment their idea on the nearest aims of their own clinical research in this field.
Cíl: Ve svém sdělení uvádíme shrnutí výsledků sledování dětí po ortotopické transplantaci srdce (OTS) v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně za 17leté období. Soubor a metodika: V období od května 1995 do října 2012 jsme zařadili na čekací listinu k transplantaci srdce 42 dětí ve věku dva měsíce až 17,5 roku, z nichž 26 dětí podstoupilo OTS. Dlouhodobě jsme sledovali 21 dětí přežívajících déle než rok po transplantaci, provedli jsme retrospektivní analýzu potransplantační morbidity a přežívání. Výsledky: Ze 42 dětí zařazených na čekací listinu 12 dětí zemřelo, 26 podstoupilo transplantaci srdce, tři pacienty jsme vyřadili pro zlepšení stavu a jeden čeká na transplantaci. Časně po transplantaci zemřelo pět dětí, jeden pacient zemřel 6,5 roku po OTS. Celkově přežívá jeden rok, pět let a 10–17,4 roku po transplantaci 81 %, 81 % a 76,9 % dětí. Jeden pacient podstoupil retransplantaci 11,5 roku po OTS pro koronární nemoc štěpu. Dlouhodobě jsme sledovali 21 dětí přežívajících 1,6–17,4 roku (průměr 8,7 ± 5,3 roku) po transplantaci srdce. Nejčastější morbiditou byla hypertenze (60 %) a chronická renální insuficience mírného stupně (CKD 2) (35 %). Pneumonie byla nejčastější infekční komplikací vyžadující hospitalizaci. Infekce EBV s následným rozvojem lymfoproliferativního onemocnění (PTLD) byla závažnou pozdní komplikací u dvou pacientek (8 a 15 let) po transplantaci (10 %). Nárůst incidence koronární nemoci štěpu ve druhé dekádě po OTS (za pět let 7,7 %, po deseti letech 42,8 %) se významně podílel na morbiditě dlouhodobě přežívajících dětských pacientů. Závěr: Transplantace srdce je u dětí v současnosti efektivní léčbou terminálního srdečního selhání. Zlepšující se výsledky srdečních transplantací u dětí jsou dány zejména poklesem časné mortality. Hlavními příčinami pozdní morbidity a mortality dětí po srdeční transplantaci je nárůst incidence koronární nemoci štěpu a maligních onemocnění (PTLD) s dobou od transplantace a pozdní selhání štěpu. Výsledky dlouhodobého sledování a přežívání dětí po srdeční transplantaci na našem pracovišti odpovídají výsledkům jiných pracovišť. Limitací naší práce je malý soubor dětských pacientů sledovaných po transplantaci srdce.
Aim: To summarize the follow-up of children who underwent orthotopic heart transplantation (HTx) in the Center of Cardiovascular and Transplantation Surgery in Brno during the past 17 years. Patients and methods: Between May 1995 and October 2012, 42 children aged 2 months–17.5 years were listed for HTx, of these 26 underwent HTx later. Results: Of 42 children listed for HTx, 12 died, 26 underwent HTx, 3 were excluded because of improved clinical status, and 1 is waiting for HTx. Five children died early after the transplantation, one patient died 6.5 years after HTx. The 1-year, 5-year and 10-year post-transplantation survival rates are 81%, 81%, and 76.9%, respectively. One patient underwent re-transplantation 11.5 years after HTx because of coronary artery disease affecting the graft. Long-term follow-up data are available for 21 children surviving 1.6–17.4 years (mean 8.7 ± 5.3 years). The most common morbidities were hypertension and mild chronic kidney disease (CKD 2). Pneumonia was the most common infectious complication requiring hospitalization. EBV infection with subsequent development of post-transplant lymphoproliferative disorder (PTLD) was a severe late complication in two patients (diagnosed 8 and 15 years after transplantation). The increase in incidence of coronary artery disease during the second decade post-HTx (affecting 7.7% patients after 5 years and 42.8% patients after 10 years) leads to a significant increase in the morbidity of pediatric patients surviving more than 10 years after transplantation. Conclusion: Heart transplantation currently represents an effective treatment of terminal heart failure in children. Improving outcomes of pediatric HTx mainly reflect the drop in early mortality. The main causes of late morbidity and mortality of children after HTx are the increase in incidence of coronary artery disease and malignant diseases (PTLD). Our results of long-term follow-up of children after heart transplantation are consistent with published data from other centers.
- MeSH
- dítě MeSH
- imunosupresivní léčba MeSH
- infekční nemoci MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- okluze cévního štěpu MeSH
- pediatrie MeSH
- pooperační péče MeSH
- předškolní dítě MeSH
- přežití MeSH
- rejekce štěpu MeSH
- srdeční selhání * chirurgie MeSH
- transplantace srdce * mortalita MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
Cíl: Chronické srdeční selhání se systolickou dysfunkcí levé komory (LK) je často provázeno funkční mitrální regurgitací (MiR). Tu lze při vhodné morfologii chlopně zmírnit implantací MitraClipu. Z registrů je známo příznivé ovlivnění symptomů. Snížení mortality a hospitalizací pro srdeční selhání je tématem probíhajících randomizovaných studií. Cílem práce je popis našich zkušeností s tímto způsobem léčby. Metodika a výsledky: Od roku 2014 byl na našem pracovišti implantován MitraClip celkem 30 pacientům s významnou funkční MiR a systolickou dysfunkcí LK (dilatační kardiomyopatie 60 %, ischemická choroba srdeční 26 %, ejekční frakce levé komory 29 ± 6 %, NYHA ≥ 3 84 %). Výkon byl technicky úspěšný v 97 % případů, periprocedurální i 90denní mortalita byla nulová a výskyt závažných komplikací minimální. Po 12 měsících od implantace byly prokázány následující změny (párový t-test, p < 0,05): zlepšení ve funkční třídě NYHA (2,8 ± 0,3 vs. 2,3 ± 0,2), v kvalitě života dle Kansaského a Minnesotského dotazníku (Kansas City Cardiomyopathy Ques- tionnaire [KCCQ] overall summary 58 ± 27 vs. 69 ± 23, skóre Minnesota Living With Heart Failure Questionnaire [MLHFQ] 36 ± 23 vs. 26 ± 13), zvýšení systolického (113 ± 15 vs. 119 ± 12 mm Hg) i diastolického (68 ± 11 vs. 75 ± 9 mm Hg) krevního tlaku, vzestup hemoglobinu (130 ± 21 vs. 138 ± 17 g/l), redukce MiR (3,6 ± 0,4 vs. 2,2 ± 0,6), pokles hmoty levé komory (139 ± 35 vs. 129 ± 29 g/m2) a trend ke zlepšení funkce pravé komory. Roční mortalita byla 10 %, hospitalizací pro srdeční selhání 30 % a k srdeční transplantaci byli indikováni dva pacienti. Závěr: Naše zkušenosti ukazují, že implantace MitraClipu zlepšuje u vybraných pacientů se srdečním selháním se systolickou dysfunkcí LK a funkční MiR jak symptomy, tak i kvalitu života. Tato metoda rozšiřuje možnosti léčby pacientů, kteří pro charakter chlopenní vady a dysfunkci LK nemohou podstoupit kardiochirurgickou korekci vady
Aim: Chronic heart failure with left ventricular (LV) dysfunction is often associated with functional mitral regurgitation (MiR). This may be ameliorated, mitral valve morphology permitting, by implanting a MitraClip. Registry data demonstrate a positive effect on symptoms. A decrease in mortality and shorter hospitalisation for heart failure are currently the subjects of randomised studies. The aim of the work presented here is to describe our experience with this therapeutic approach. Methods and results: Since 2014, MitraClip has been implanted at our clinic in 30 patients with significant functional MiR and LV systolic dysfunction (DCM 60%, IHD 26%, LV EF 29 ± 6%, NYHA ≥ 3 84%). The procedure was technically successful in 97% of cases, periprocedural and 90-day mortality being zero and the incidence of serious complications minimal. Twelve months after implantation, the following changes were demonstrated (paired t-test, p < 0.05): improvement in NYHA functional class (2.8 ± 0.3 vs. 2.3 ± 0.2), improvement in quality of life according to Kansas and Minnesota questionnaires (Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire [KCCQ] overall summary 58 ± 27 vs. 69 ± 23, Minnesota Living With Heart Failure Questionnaire [MLHFQ] score 36 ± 23 vs. 26 ± 13), increase in both systolic (113 ± 15 vs. 119 ± 12 mmHg) and diastolic (68 ± 11 vs. 75 ± 9 mmHg) blood pressure, a rise in haemoglobin levels (130 ± 21 vs. 138 ± 17 g/l), MiR reduction (3.6 ± 0.4 vs. 2.2 ± 0.6), left ventricular mass reduction (139 ± 35 vs. 129 ± 29 g/m2) and a trend towards improvement of right ventricular function. Annual mortality was 10%, hospitalisation for heart failure was 30% and 2 patients were indicated for heart transplantation. Conclusion: Our experience shows that MitraClip implantation improves both symptoms and quality of life in selected patients with heart failure, systolic LV dysfunction and functional MiR. This method broadens the treatment options for patients who cannot undergo surgical repair because of valve defect characteristics and LV dysfunction.
- Klíčová slova
- Mitraclip,
- MeSH
- chirurgická náhrada chlopně MeSH
- lidé MeSH
- mitrální insuficience * chirurgie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- srdeční chlopně umělé MeSH
- srdeční selhání chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH