Klinické testování čichu nazýváme olfaktometrií.V článku se zabýváme jak subjektivními tak objektivními metodami vyšetření čichu. Popisován je jejich vývoj v historických souvislostech a zmíněny jsou také metody používané dnes. Podrobněji je pak pojednáno o subjektivním testu, který byl vyvinut a je užíván v Německu (Sniffin' sticks) a o testu rozšířeném v USA (UPSIT – University of Pensylvania Smell Identification Test).

The testing and measurement of the sensitivity of the sense of smell is called olfactometry. In the article we describe subjective and objective methods of olfactometry in historical survey and focus on methods used today, especially on test developed and used in Germany (Sniffin' sticks) and on test spread in the USA (USPIT – University of Pensylvania Smell Identification Test).

• MeSH
• čichové buňky patologie   MeSH
• diagnostické techniky dýchacího ústrojí metody   MeSH
• lidé MeSH
• nosní dutina MeSH
• otorinolaryngologie metody   MeSH
• poruchy čichu diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Recentně narůstá klinický význam hodnocení čichových evokovaných potenciálů – olfactory event-related potentials (OERPs) a trigeminálních evokovaných potenciálů – trigeminal event-related potentials (TERPs) v diagnostice poruch čichu. Výhodou objektivní metody je, že OERPs jsou méně zkreslené než rutinně užívané psychofyzikální čichové testy. Klinický olfaktometr dává přesně definované čichové podněty potřebné k vyvolání OERPs a TERPs. Princip metody je založen na prezentaci odorantu pomocí speciálního zařízení v nosní dutině pacienta a registraci odpovědi mozku pomocí elektroencefalografie (EEG) na čichové a trigeminální podněty. U OERPs a TERPs hodnotíme latence a amplitudy jednotlivých peaků a intervalu N1–P2. Absence OERPs je silným prediktorem přítomnosti čichové dysfunkce. Cíl této studie: Podat první informaci o této v České republice unikátní metodě, demonstrovat OERPs a TERPs křivky u jednotlivých onemocnění spojených s poruchou čichu. Tyto výsledky budou dobrým základem pro další výzkumné projekty v oblasti poruch čichu. Metoda a materiál: V období 3/2021–6/2024 bylo do prospektivní studie zařazeno 187 subjektů (99 žen a 88 mužů). Pro měření jsme použili klinický olfaktometr OL 024 Burghart a 8kanálový EEG systém OL 026 Burghart. Výsledky: Předkládáme příkladové křivky OERPs a TERPs z jednolivých skupin zařazených subjektů: 1. skupina zařazených normosmických subjektů jsou zdraví participanti, subjekty s deviací nosního septa; 2. skupinu tvoří subjekty s chronickou rinosinusitidou s nosní polypózou; 3. skupina zahrnuje subjekty po prodělání covidu-19; 4. skupina zařazených jsou subjekty s neurodegenerativním onemocněním, s Parkinsonovou chorobou, s roztroušenou sklerózou; 5. skupina zahrnuje subjekty s tumory vedlejších nosních dutin, olfaktorní oblasti, hypofýzy; 6. skupina je tvořena subjekty s poruchou čichu, které byly indikovány k vyšetření z mediko-legálních důvodů; 7. skupinou jsou zařazené subjekty s poúrazovou ztráta čichu. Závěr: Jsou demonstrovány příkladové křivky OERPs a TERPs. Získaná data mohou být velmi dobře aplikována v budoucnu jako vnitřní vodítko pro naše další probíhající výzkumné studie čichu. Absence čichových evokovaných potenciálů je silným prediktorem přítomnosti čichové dysfunkce. Objektivní olfaktometrie se jeví jako metoda s narůstajícím potenciálem, a to hlavně u osob, které obtížně zvládají běžně dostupné psychofyzické testování čichu, u pacientů s neurodegenerativním onemocněním, a v oblasti lékařsko-pracovně-právní.

Introduction: The clinical importance of olfactory evoked potentials (OERPs) and trigeminal evoked potentials (TERPs) in the diagnosis of olfactory disorders has recently increased. The advantage of the objective method is that OERPs are less biased than routinely used psychophysical olfactory tests. The clinical olfactometer gives precisely defined olfactory stimuli needed to elicit OERPs and TERPs. The principle of the method is based on the presentation of an odorant by a special device in the patient‘s nasal cavity and the registration of the brain response by electroencephalography (EEG) to the olfactory and trigeminal stimuli. For OERPs and TERPs, we evaluate the latencies and amplitudes of individual peaks and the N1–P2 interval. The absence of OERPs is a strong predictor of the presence of olfactory dysfunction. Aim of this study: These data will be a good basis for further research projects in the field of olfactory disorders. Materials and methods: Between 3/2021 and 6/2024, 187 subjects (99 females and 88 males) were enrolled in a prospective study. A clinical olfactometer OL 024 Burghart and an 8-channel EEG system OL 026 Burghart were used for measurements. Results: We present sample OERPs and TERPs curves from single groups of enrolled subjects. The 1st group of normosmic subjects – healthy participants, subjects with a deviation of the nasal septum. The 2nd group consists of subjects with chronic rhinosinusitis with nasal polyposis. The 3rd group includes subjects after undergoing COVID-19. The 4th group of enrolees are subjects with neurodegenerative disease, Parkinson‘s disease, and multiple sclerosis. The 5th group includes subjects with tumors of the paranasal sinuses, olfactory region, and pituitary gland. The 6th group consists of subjects with olfactory disorders who were indicated for examination for medico-legal reasons. The 7th group consists of subjects with post-traumatic loss of smell. Conclusion: Sample OERPs and TERPs curves are demonstrated. The data obtained may very well be applied in the future as an internal guide for our other ongoing olfaction research studies. The absence of olfactory evoked potentials is a robust predictor of the presence of olfactory dysfunction. Objective olfactometry appears to be a method with increasing potential, especially in persons who have difficulty with commonly available psychophysical testing of the sense of smell, in patients with neurodegenerative disease, and in the medicolegal field.

• Klíčová slova
• čichové evokované potenciály, trigeminální evokované potenciály,
• MeSH
• evokované potenciály * MeSH
• lidé MeSH
• odoranty MeSH
• olfaktometrie * metody   MeSH
• poruchy čichu diagnostické zobrazování   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• somatosenzorické evokované potenciály MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• audiometrie MeSH
• čich MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• laryngektomie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nervus olfactorius patofyziologie   MeSH
• pletyzmografie impedanční MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• poruchy čichu etiologie   MeSH
• senioři MeSH
• sluchový práh MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH

Cíl: Vyšetření čichu Novým testem libosti pachů (New Test of Odor Pleasantness; NTOP) umožňuje hodnocení chemosenzorické percepce v klinické praxi. Výhodou je možné použití i u pacientů s kognitivním deficitem a u dětských pacientů. Cílem studie bylo stanovit normální (fyziologické) hodnoty NTOP u zdravé populace. Soubor a metodika: Vyšetřeno bylo 236 zdravých osob ve věkovém rozmezí od 16 do 93 let. Nový test libosti pachů obsahuje 29 výrazně hédonicky zabarvených pachových látek a tři látky s výraznou trigeminovou složkou. Vyšetřovaný měl po přičichnutí označit ze čtyř možností nejpřiléhavější pro danou pachovou látku: voní, neutrální, zapáchá a výrazně zapáchá (nebo dráždí). Na základě nejčetnějších odpovědí osob kontrolní skupiny ve věkovém rozmezí 16–35 let bylo nastaveno bodové hodnocení. Výsledky NTOP byly porovnány se standardizovanými testy subjektivní olfaktometrie OMT (Odourized Markers Test) a Sniffin’ Sticks (část identifikace). Výsledky: V Novém testu libosti pachů byl medián bodového zisku kontrolní skupiny 20 bodů, ve skupině 36–55 let 19,5 bodu a ve skupině > 56 let 17 bodů. Za nejnižší ještě normální bodový zisk byl stanoven 10. percentil kontrolní skupiny, který byl 16 bodů. Hodnota mediánu v souboru klesá s věkem. Statisticky významný pokles je patrný především po 56. roce věku. Závěry: Nový test libosti pachů vykazuje obdobnou charakteristiku jako standardně užívané testy subjektivní olfaktometrie. Současně však test přináší jinou informaci o čichových schopnostech osob. Normální hodnoty zdravé populace jsou klíčové pro posouzení čichu Novým testem libosti pachů v klinické praxi.

Objective: Olfactory test of odor pleasantness may prove to be additions to comprehensive chemo­sensory test batteries used in clinical settings. The goal of our work was to establish normative data of the New Test of Odor Pleasantness (NTOP). Methods: A total of 236 healthy participants aged 16 to 93 years were included in the study. NTOP is based on classification of 29 odorants and three chemicals with trigeminal component. The participants were asked to categorize the hedonic tone of the odorant into four classes: pleasant, neutral, unpleasant, and fetid (very unpleasant). The normative data were determined based on results of persons of 16 to 35 years old. The NTOP was compared with two standard tests – Odourized Markers Test (OMT) and Sniffin’ Sticks (identification). Results: Median of the NTOP was of 20 in group of age 16–35 years, 19.5 in group of age 36–55 years and 17 in group of > 56. Tenth percentile of the age group 16–35 was 16 points, which is considered as lowest normal points scored. The median numbers of points decreases with age. There is statistically significant decrease in the olfactory capability with increasing age (> 56 years old). Conclusion: NTOP has a similar characteristics as the standard tests of subjective (psychophysical) olfactometry. At the same time the test give us information different from other olfactory tests. The goal of study was to determine the normal value the NTOP of healthy persons in Czech population. Key words: olfaction – odour pleasantness – subjective olfactometry – normative date The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• čich * fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• odoranty * MeSH
• olfaktometrie MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Pacienti s těžkým průběhem CRSwNP (chronic rhinosinustis with nasal polyps), kteří splňují dle EPOS 2020 indikační kritéria, jsou indikováni k biologické léčbě. V patogenezi onemocnění se významně uplatňuje imunopatologická odpověď II. typu. V léčbě se využívají monoklonální protilátky, které blokují signalizaci zánětlivých cytokinů. V České republice jsou schváleny tři preparáty – dupilumab, mepolizumab a omalizumab. Metodika: Retrospektivním sledováním jsme vytvořili soubor 26 pacientů léčených na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ve Fakultní nemocnici v Motole v období od listopadu 2020 do prosince 2023, kteří byli léčeni dupilumabem. V souboru jsme sledovali vývoj hodnot NPS (nasal polyp score), SNOT-22 (22-item sinonasal outcome test), OMT (odourized markers test, test parfémovaných fixů), hodnotu IgE, hladinu eozinofilie a TKA (test kontroly astmatu) od počátku léčby a v 16. týdnu, v 1. roce a ve 2. roce léčby. Výsledky: Dle výsledků dochází ke statisticky signifikantnímu zlepšení nejen subjektivních symptomů, ale i objektivního nálezu většiny proměnných. Po 1. roce od léčby jsme zjistili statisticky signifikantní zlepšení skóre NPS (z 6,15 ± 1,35 na 1,69 ± 1,76), SNOT-22 (z 58,83 ± 17,37 na 15,33 ± 16,80), OMT (z 1,52 ± 1,83 na 5,88 ± 3,5) a IgE (z 245 ± 251 kIU/litr na 64 ± 68 kIU/litr). Ve studii byla na našem souboru pacientů prokázána účinnost biologik. Závěr: Cílem práce je informovat o prvních výsledcích biologické léčby pacientů s chronickou rinosinusitidou s nosní polypózou léčených na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF Fakultní nemocnice v Motole. V naší studii došlo ke statisticky významnému zlepšení SNOT-22, OMT, NPS a sérové hladiny IgE. Výsledky byly statisticky signifikantní při porovnání vstupních hodnot s 16. týdnem kontroly, stejně tak při porovnání vstupních hodnot s kontrolou v 1. roce. V průběhu léčby jsme se nesetkali se žádnou závažnou komplikací.

Introduction: Patients with severe chronic rhinosinusitis with nasal polyps (CRSwNP), meeting the EPOS 2020 criteria, are indicated for biological treatment. The pathogenesis of the disease significantly involves a type II immunopathological response. Treatment involves monoclonal antibodies that block the signaling of inflammatory cytokines. In the Czech Republic, three medications are approved – dupilumab, mepolizumab, and omalizumab. Methodology: A retrospective study was conducted, comprising of 26 patients treated with dupilumab at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery at Motol University Hospital from November 2020 to December 2023. In the study cohort, we monitored the progression of nasal polyp score (NPS) scores, 22-item Sinonasal Outcome Test (SNOT-22), Odourized Markers Test (OMT), IgE levels, eosinophil count, and Asthma Control Test from the beginning of treatment and at week 16, 1 year, and 2 years into treatment. Results: According to the results, there is a statistically significant improvement not only in subjective symptoms but also in the objective findings of most variables. After 1 year of treatment, we observed a statistically significant improvement in NPS (from 6.15 ± 1.35 to 1.69 ± 1.76), SNOT-22 (from 58.83 ± 17.37 to 15.33 ± 16.80), OMT (from 1.52 ± 1.83 to 5.88 ± 3.5), and IgE levels (from 245 ± 251 kIU/l to 64 ± 68 kIU/l). In the study, the effectiveness of biologics was demonstrated in our patient cohort. Conclusion: The aim of this study is to report the initial outcomes of biologic treatment in patients with chronic rhinosinusitis with nasal polyposis treated at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, 1st Faculty of Medicine, Motol University Hospital. Our study demonstrated a statistically significant improvement in SNOT-22, OMT, NPS, and serum IgE levels. The results were statistically significant when comparing baseline values with the 16-week follow-up, as well as when comparing baseline values with the 1-year follow up. No serious complications were encountered during the course of treatment.

• MeSH
• biologická terapie metody   MeSH
• dospělí MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nosní polypy * farmakoterapie   imunologie   komplikace   patologie   MeSH
• olfaktometrie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• rinosinusitida * farmakoterapie   imunologie   komplikace   patologie   MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

The subjective and demanding nature of olfactory testing means that it is often neglected in clinic despite loss of smell leading to significant limitations in everyday life. The list of diseases associated with loss of olfaction far exceeds the field of otorhinolaryngology and can also be seen in neurodegenerative disorders. Knowledge of possible clinical testing is essential to determine a proper differential diagnosis for the loss of olfactory sense. Causes of olfactory impairment can be divided into either failure in transferring odour to the organ of perception or damage to the olfactory pathway structure itself. Examination should therefore include methods evaluating cross-sectional area and patency of the nasal cavity as well as subjective or objective assessment of olfactory function. In this report we summarize several articles, studies, and our own experiences to provide a comprehensive review of their current clinical usage including their benefits, limitations, and possible outcomes. We also discuss the mechanism of olfaction step by step to provide a full understanding of the possible errors depending on the localization in the pathway and the methods designed for their detection. We discuss the correlation of the microbiome in nasal polyposis and chronic rhinitis with olfactory impairment using objective olfactometry. The topic of objective olfactometry and the examination of olfactory event-related potentials (OERP) is commented upon in detail.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Cíl: Vyhodnotit přítomnost parosmie a fantosmie u osob s poruchou čichu pomocí specifického dotazníku kvality života, který není běžně využívaným nástrojem v klinické praxi. Soubor a metodika: Do studie bylo zařazeno 115 osob s poruchou čichu, v průměrném věku 54 let (18–83 let), 66 žen (průměrný věk 57 let) a 49 mužů (průměrný věk 51 let). K vyšetření čichu byly použity standardizované olfaktometrické testy – Test parfémovaných fixů (Odorized Markers Test) a Sniffin‘ Sticks test (identifikace). Použitý dotazník byl vyvinut a doplněn o otázky specifické pro českou populaci. Obsahuje 32 položek, z nichž tři jsou zaměřeny na parosmii a fantosmii. Výsledky: Parosmie a fantosmie byly při cileném dotazu popsány u 51 % respondentů. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl výskytu parosmie a fantosmie v závislosti na pohlaví (p = 0,34) a etiologii poruchy čichu (p = 0,45). Naopak jako statisticky významný se ukázal výsledek čichových testů. Pacienti s diagnostikovanou hyposmií vnímají častěji parosmie a fantosmie než osoby s úplnou ztrátou čichu (p < 0,01). U pacientů s delším trváním poruchy čichu byly parosmie častější (p < 0,01). Závěry: Parosmie a fantosmie jsou častější u osob s lepšími čichovými schopnostmi a v naší studii nebyl prokázán vliv etiologie. Důležité je proto vznesení cíleného anamnestického dotazu nebo využití specifických dotazníku pro zjištění přítomnosti kvalitativní poruchy čichu.

Objective: The aim of the study was to evaluate incidence of parosmia and phantosmia in patients with olfactory dysfunction. We used a specific questionnaire, which is not commonly applied in clinical practice. Methods: A total of 115 persons with olfactory dysfunction were included to the study. They were aged between 18 and 83 years (mean age 54 years); 66 women (mean age 57 years ) and 49 men (mean age 51). Olfactory function was evaluated using the Odorized Markers Test and Sniffin‘ Sticks test (identification). The questionnaire was developed and supplemented by specific questions and needs to reflect Czech culture and cogitation. The questionnaire consists of 32 statements, three of which are focused on parosmia and phantosmia. Results: Qualitative smell disorders were reported in 51% of respondents. We did not prove any statistically significant influence of gender (p = 0.34) and etiology (p = 0.45) on parosmia and phantosmia. On the contrary, our study showed statistically significant results of olfactory testing. Patients with hyposmia often have more parosmia and phantosmia than those patients with olfactory loss (p < 0.01). Patients with long-term smell dysfunction suffered more frequently from parosmia (p < 0.01). Conclusion: When taking clinical history, it is essential to ask the patient about any qualitative disorders (parosmia, phantosmia) and questionnaires should be systematically administered to patients referred with olfactory complaints.

• Klíčová slova
• fantosmie,
• MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• olfaktometrie MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   etiologie   psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

OBJECTIVE: To evaluate a brief olfactory test based on pleasantness rating of olfactory and trigeminal stimulants. DESIGN: Criterion standard. SETTING: University hospital. PARTICIPANTS: A total of 60 participants (48 healthy and 12 with olfactory loss) aged 16 to 81 years. INTERVENTIONS: The new test of odor pleasantness (TOP) based on classification of odorants and trigeminal stimulants into 4 categories was compared with 2 standard tests of subjective olfactometry. MAIN OUTCOME MEASURE: We evaluated the possible use of the TOP in assessment of olfactory and the trigeminal system in healthy individuals and those with olfactory loss. RESULTS: All 3 tests demonstrated significant mutual correlation (P < .01), and persons with olfactory loss scored lower than healthy participants (P < .01). Using exploratory factor analysis and cluster analysis, we found that healthy individuals classified odorants accurately according to the degree of their hedonic character. CONCLUSION: The TOP offers outcomes similar to those of standard tests of olfaction that are based on psychophysical testing.

• MeSH
• čichová percepce MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nervus trigeminus fyziologie   MeSH
• odoranty MeSH
• poruchy čichu patofyziologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

INTRODUCTION: We report a case series two patients of Guillain-Barré syndrome (GBS) associated with previous COVID-19 that both patients survived. GBS is an immune-mediated disease that affects peripheral nerves and can cause life-threatening complications. CASE REPORTS: In both cases (53-year-old female and 59-year-old male) with severe GBS with complications, the smell of sense was investigated subjectively using Sniffin' sticks identification tests and objectively using objective olfactometry by the evaluation of olfactory event-related potentials (OERPs). Both patients had good results of the subjective Sniffin' sticks identification test without patholgical findings. Results of objective examination of OERPs: the P2-N1 wave complex was equipotent. No olfactory disturbance could be detected in either case, OERPs were plentiful in both cases. CONCLUSION: The presentation of a case series two patients of post-covid GBS are an example of one of the many complications of COVID-19 that can cause prolonged recovery. Despite the severe course of GBS and the long recovery time, both patients returned to normal life. An expanded prospective study is planned for the future to investigate post-covid olfactory impairment. The prevalence of GBS associated with COVID-19 is still unknown but it is evident that both mild and severe forms of GBS have been described in patients.

• MeSH
• Betacoronavirus MeSH
• čich fyziologie   MeSH
• COVID-19 * komplikace   patofyziologie   MeSH
• evokované potenciály * fyziologie   MeSH
• Guillainův-Barrého syndrom * patofyziologie   diagnóza   MeSH
• koronavirové infekce komplikace   patofyziologie   diagnóza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• poruchy čichu etiologie   patofyziologie   diagnóza   MeSH
• SARS-CoV-2 * MeSH
• virová pneumonie komplikace   patofyziologie   diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH