AIMS: To evaluate the psychometric properties of the Perceived Implicit Rationing of Nursing Care (PIRNCA) instrument and to report the prevalence of rationed care at university and faculty hospitals. DESIGN: A cross-sectional study. METHODS: The study was carried out at two university and five faculty hospitals in the Slovak Republic. Participants were 895 Registered Nurses recruited by the purposive sampling method between December 2017-July 2018. Data were collected using the PIRNCA instrument. Construct validity and reliability of the instrument were tested. RESULTS: The prevalence of rationed care at university and faculty hospitals was identified as being 42.1%. Furthermore, 87.6% of nurses reported rationing one or more nursing care activities. Using both statistical methods when evaluating the PIRNCA resulted in the confirmation that the tool is valid and reliable. CONCLUSION: Rationed care is a common phenomenon at university and faculty hospitals. The PIRNCA is a suitable instrument to measure the phenomenon in adult acute care units because of its high reliability and validity. We recommend using the instrument in different contexts, not only for specific conditions that were presented for this study. IMPACT: Rationed care at university and faculty hospitals has never been reported. Psychometric properties of the instrument that measures nurses ́ perception of rationed care have never been evaluated by using different approaches. The most frequently rationed nursing care activities are those that nurses are competent to initiate on the basis of their knowledge and skills - the independent ones. The PIRNCA is a valid and reliable instrument. Hospital management can use the instrument to explore the prevalence of rationed care, followed by the application of prevention strategies. Our findings represent the base for further exploration of rationed care using the PIRNCA.
- MeSH
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Nursing Care organization & administration statistics & numerical data MeSH
- Nursing Staff, Hospital organization & administration statistics & numerical data MeSH
- Health Care Rationing organization & administration statistics & numerical data MeSH
- Cross-Sectional Studies MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Psychometrics MeSH
- Reproducibility of Results MeSH
- Social Validity, Research * MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Geographicals
- Slovakia MeSH
Úvod: Přidělovaná ošetřovatelská péče je jedním z termínů popisujících fenomén, který se objevuje v klinické praxi a souvisí s globálním nedostatkem sester. Na základě hodnocení ošetřovatelských intervencí sestry potvrzují frekvenci a míru výskytu přidělované péče. Úzce souvisí se spokojeností a fluktuací sester v klinické praxi. Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit výskyt a důvody přidělované ošetřovatelské péče ve vybraných nemocnicích v České republice. Design: Průřezová deskriptivní studie. Metody: Soubor tvořilo 629 sester pracujících na standardních lůžkových odděleních 11 nemocnic v ČR. Sběr dat proběhl od června 2020 do června 2021 pomocí dotazníku PIRNCA. Výsledky: K nejčastěji přidělovaným intervencím patřily: včasná reakce, emoční podpora, edukace pacienta. Jako důvod byly uvedeny skladba a stav pacientů a dostatek personálu. Signifikantní rozdíly byly zjištěny u sester podle věkových skupin (p = 0,0183) a ve vzdělání sester (p < 0,001). Záměr odejít ze zaměstnání projevilo pouze 14,47 % oslovených sester. Závěr: České sestry potvrzují výskyt přidělované ošetřovatelské péče a důvody, které je k přidělování vedou. Získané důkazy mají být základem pro změny vedoucí k pozitivnímu ovlivnění situace a v rámci prevence výskytu přidělované ošetřovatelské péče. Povědomost o tomto fenoménu by měla být zahrnuta do přípravy budoucích sester. Další výzkumy a hodnocení v průběhu času mohou přinést cenná zjištění.
Introduction: Rationing of nursing care in clinical practice is related to the global shortage of nurses. Based on the assessment of nursing interventions, nurses confirmed the occurrence rate of assigned care, which is closely related to the nurses' satisfaction and turnover in clinical practice. Goal: This research aims to discover the occurrence of and reasons for rationing of nursing care in selected hospitals in the Czech Republic. Design: Cross-sectional descriptive study. Methods: The sample group included 629 nurses working in standard inpatient wards at 11 hospitals in the Czech Republic. The data was collected between June 2020 and June 2021 using the PIRNCA questionnaire. Results: The most frequently assigned interventions included: early response, emotional support, and patient education. The reasons mentioned were the patients' composition, condition, and sufficient staff. Significant differences were found among nurses according to age group (p = 0.0183) and education (p < 0.001). Only 14.47% of the interviewed nurses intended to leave their jobs. Conclusions: Czech nurses confirmed the occurrence of rationing of nursing care and the reasons that led them to it. The obtained evidence should be used as the basis for changes that positively influence the situation, as well as for the prevention of rationing of nursing care. The phenomenon should also be included in the training of future nurses. Further research and evaluation can bring valuable findings.
Cieľ: Cieľom tejto štúdie bolo identifikovať hlavné faktory, ktoré prispievajú k implicitne prideľovanej ošetrovateľskej starostlivosti v Slovenskej republike. Dizajn: Zmiešaná štúdia. Metódy: Do našej štúdie sme zahrnuli 504 sestier z dvoch univerzitných a troch fakultných nemocníc. Respondenti, ktorí odpovedali na otvorenú otázku boli zahrnutí do ďalšej analýzy. Nástroj The Perceived Implicit Rationing of Nursing Care (PIRNCA) bol použitý pre meranie implicitne prideľovanej ošetrovateľskej starostlivosti. V tejto štúdii bola otvorená otázka v dotazníku predmetom tematickej analýzy. Výsledky: Boli identifikované štyri hlavné témy týkajúce sa personálu, materiálového zabezpečenia, dokumentácie a manažmentu. Okrem toho sa objavili aj ďalšie problémy, ktoré sa netýkali priamo problematiky. Záver: Identifikované faktory boli považované za významné. V rámci našej štúdie bol dôraz kladený na tri hlavné faktory, ktoré boli opísané vo vzťahu k ošetrovateľskej profesii. Tieto faktory môže zlepšiť len manažment. Preto prezentujeme výsledky vo vzťahu k manažmentu nemocníc.
Objective: This study aimed to identify the main contributing factors to the implicit rationing of nursing care in the Slovak Republic. Design: A mixed-method study. Methods: In our study, we included 504 registered nurses from two university hospitals and three teaching hospitals. Respondents who answered the open-ended question were involved in the further analysis. The Perceived Implicit Rationing of Nursing Care (PIRNCA) instrument was used for measuring the implicit rationing of nursing care. The open-ended question in the questionnaire was the subject of the thematic analysis in this study. Results: Four major topics were identified regarding staffing issues, material resources, documentation, and management issues. Moreover, other problems unrelated to the issues emerged. Conclusions: Identified factors were considered to be significant. Within our study, the emphasis was placed on three main factors which were described concerning the nursing profession. Only management can improve these conditions. Therefore we present the results for further consideration by hospital management.
Cíl: Hlavním cílem této pilotní studie bylo zjistit rozsah, typ a důvody nedokončené péče mezi českými sestrami pracujícími v nemocnicích. Dalším cílem bylo srovnat rozdíly v úrovni nedokončené ošetřovatelské péče dle věku, vnímání nedostatku personálu a pracovní spokojenosti. Design: Deskriptivní průřezová studie. Metody: Na měření nedokončené ošetřovatelské péče byl použit sebeposuzovací dotazník PIRNCA (Perceived Implicit Rationing of Nursing Care - Vnímání implicitního přidělování ošetřovatelské péče). Soubor tvořilo 100 sester ze dvou vybraných nemocnic Moravskoslezského kraje v České republice. Sběr dat probíhal v roce 2017. Výsledky: Nejčastěji nedokončenými činnostmi ošetřovatelské péče byly: včasná reakce na požadavky pacienta/rodiny, poskytování dostatečného dohledu, emoční nebo psychologická podpora, monitorování citového stavu a chování pacienta a přezkoumání zdravotnické dokumentace/záznamy celého multidisciplinárního týmu. Sestry jako nejčastější důvod nedokončené ošetřovatelské péče uvedly nedostatečný počet sester. Nejvíce rozdílů v úrovni nedokončené ošetřovatelské péče bylo zjištěno v závislosti na vnímání nedostatku personálu. Závěry: Tato pilotní studie poukázala na existenci skrytého fenoménu nedokončené péče také v české klinické praxi. Z výsledků studie dále vyplývá, že existují rozdíly v hodnocení nedokončené ošetřovatelské péči v závislosti na věku, pracovní spokojenosti a vnímání nedostatku sester.
Aim: The main aim of this pilot study was to investigate the amount, type and reasons for unfinished nursing care among Czech hospital nurses. The other aim was to compare the differences in the level of unfinished nursing care according to age, perceived lack of staffing and job satisfaction of nurses. Design: A descriptive cross-sectional study. Methods: A self-reported PIRNCA (Perceived Implicit Rationing of Nursing Care) instrument was used to measure unfinished nursing care. A sample included 100 hospital bedside nurses from two different hospitals in the Moravian-Silesian Region, Czech Republic. Data were collected in 2017. Results: Elements of care most frequently left unfinished were: Timely response to patient/family request, Provide adequate supervision, Emotional or psychological support, Monitoring a patient's behavior, and Reviewing multidisciplinary patient documentation. Nurses reported the most common reasons for unfinished nursing care to be: inadequate number of nursing staff. The most differences in the level of unfinished nursing care were found to be dependent on perceived lack of staffing. Conclusions: This pilot study also revealed the existence of hidden phenomenon in Czech clinical practice. According to the results of this pilot study there are differences in the level of unfinished nursing care according to age, perceived lack of staffing and job satisfaction of nurses.
- MeSH
- Humans MeSH
- Nursing Care * statistics & numerical data MeSH
- Pilot Projects * MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Nurses psychology statistics & numerical data MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
Úvod: Fenomén prideľovanej/chýbajúcej/nedokončenej starostlivosti je aktuálnym predmetom zahraničných výskumov v ošetrovateľstve. Jeho kvantifikáciu je možné dosiahnuť len prostredníctvom špecifických hodnotiacich nástrojov. S ich využitím je možné identifikovať nielen ošetrovateľské aktivity, ktoré sestry nerealizujú počas svojej služby, ale aj dôvody, ktoré vedú k vzniku tohto fenoménu. Cieľ: Cieľom nášho príspevku je analýza prístupov k operacionalizácii konceptu prideľovanej/chýbajúcej/nedokončenej ošetrovateľskej starostlivosti a vytvorenie prehľadu nástrojov k jeho meraniu. Metódy: Pre jeho spracovanie bola využitá metóda obsahovej analýzy odborných štúdií publikovaných vo vedeckých databázach PubMed, ScienceDirect a ProQuest. Výsledky: V príspevku sme analyzovali tri prístupy a hodnotiace nástroje, ktoré boli vyvinuté k hodnoteniu fenoménu – MISSCARE Survey, BERNCA/PIRNCA a TU nástroje. Identifikovali sme rozdiely v rozsahu sledovaných činností, časového rozmedzia, skórovaní a vyhodnocovaní. Záver: Dospeli sme k záveru, že fenomén sa najviac týka nezávislých ošetrovateľských aktivít a najčastejším dôvodom jeho vzniku je nedostatok ošetrujúceho personálu. Na základe analýzy konštatujeme, že fenomén významnou mierou ovplyvňuje nielen spokojnosť pacientov, ale aj pracovnú spokojnosť sestier a významne sa odráža v kvalite poskytovanej starostlivosti. Vyzdvihujeme potrebu venovať sa spomínanému fenoménu s využitím špecifických hodnotiacich nástrojov aj v podmienkach Slovenskej republiky.
Introduction: The phenomenon of rationing/missed/unfinished care is a current subject of foreign research in nursing. Its quantification can be achieved only through specific measuring tools. With their use, it is possible to identify not only the nursing activities that nurses do not perform during their shift, but also the reasons which lead to the occurrence of this phenomenon. Aim: The aim of our contribution is to analyze approaches to the operationalization of the concept of rationing/missed/unfinished care and to provide an overview of tools to measure it. Methods: The method of content analysis of research studies published in the scientific databases PubMed, ScienceDirect, and ProQuest was used in the processing of paper. Results: In our contribution, we analyzed three approaches and measuring tools which were developed for measuring the phenomenon – MISSCARE Survey, BERNCA/PIRNCA, and TU instruments. We identified differences in the range of activities, time period, scoring and evaluation. Conclusion: We conclude that the phenomenon is mostly related to independent nursing activities and the most frequent reason for its occurrence is the insufficient number of nursing staff. Based on the analysis, we note that the phenomenon not only significantly influences patient satisfaction but also the job satisfaction of nurses – and this is reflected in the quality of provided care. We emphasize the need to be concerned about the mentioned phenomenon using specific measuring tools in studies conducted in the Slovak Republic.
- Keywords
- přidělovaná, chybějící a nedokončená ošetřovatelská péče, obsahová analýza, nedokončená péče, chybějící péče,
- MeSH
- Process Assessment, Health Care * methods MeSH
- Clinical Studies as Topic MeSH
- Humans MeSH
- Delivery of Health Care MeSH
- Health Care Rationing MeSH
- Information Storage and Retrieval methods MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Geographicals
- Slovakia MeSH
AIM: The main aim of the research was to describe and compare unfinished nursing care in selected European countries. BACKGROUND: The high prevalence of unfinished nursing care reported in recently published studies, as well as its connection to negative effects on nurse and patient outcomes, has made unfinished care an important phenomenon and a quality indicator for nursing activities. METHODS: A cross-sectional descriptive study was undertaken. Unfinished nursing care was measured using the Perceived Implicit Rationing of Nursing Care questionnaire (PIRNCA). The sample included 1,353 nurses from four European countries (Croatia, the Czech Republic, Poland and Slovakia). RESULTS: The percentage of nurses leaving one or more nursing activities unfinished ranged from 95.2% (Slovakia) to 97.8% (Czech Republic). Mean item scores on the 31 items of the PIRNCA in the total sample ranged from 1.13 to 1.92. Unfinished care was significantly associated with the type of hospital and quality of care. CONCLUSION: The research results confirmed the prevalence of unfinished nursing care in the countries surveyed. IMPLICATIONS FOR NURSING MANAGEMENT: The results are a useful tool for enabling nurse managers to look deeper into nurse staffing and other organizational issues that may influence patient safety and quality of care.
- MeSH
- Humans MeSH
- Nursing Care * MeSH
- Health Care Rationing * MeSH
- Cross-Sectional Studies MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
- Poland MeSH
- Slovakia MeSH
Úvod: V současné době je celosvětově vnímán a sledován fenomén vyskytující se v prostředí ošetřovatelské péče, kdy dochází k nedokončení, opoždění nebo přidělování ošetřovatelských intervencí. V České republice je výzkum tohoto fenoménu zatím v počátcích a přidělovaná ošetřovatelské péče, která byl definována Schubert M. et al. (2007), jako neprovedení ošetřovatelských intervencí sestrou z nějakého důvodu nejčastěji časového nebo personálního nedostatku se dostává do povědomí sester v České republice. Cíl: Cílem pilotní studie bylo zjistit výskyt přidělované ošetřovatelské péče v českých nemocnicích a vyhodnotit pracovní prostředí sester. Metody: Byla provedena pilotní studie (červen 2020), do které se zapojilo 47 sester pracujících v nemocnicích akutní péče ve vybraných regionech ČR. Pro sběr dat byly použity nástroje PIRNCA a PES-NWI. Výsledky: Jako nejčastěji přidělované intervence byly zjištěny opoždění sestry déle než 5 minut (80,85 %), emoční podpora pacienta (78,73 %), bezpečná manipulace s pacientem (65,97 %). Nejméně přidělované intervence byly: podávání enterální a parenterální výživy (12,77 %) a rozhovor s externí agenturou (12, 77 %). Důvody přidělování péče byly nedostatek personálu a nedostatek materiální dále skladba a zhoršený stav pacientů. Nepříznivé pracovní prostředí bylo vyhodnoceno pouze v 10,64 %, nejvíce v oblasti zhoršeného stavu pacienta a skladby pacientů a nedostatky v předávání služby. Závěr: Pilotní studie potvrzuje výskyt přidělované ošetřovatelské péče a odhaluje oblasti, kde k přidělované péči dochází. Pracovní prostředí bylo hodnoceno pozitivně, jako smíšené anebo příznivé. Použité nástroje jsou sestrami akceptovány a další výzkum by mohl přinést důkazy o faktorech, které ovlivňují rozvoj přidělované ošetřovatelské péče.
Introduction: At present, there is one specific phenomenon occurring in a nursing care environment that is perceived and monitored worldwide in a nursing care environment and it is incomplete, delayed or rationing nursing interventions. In the Czech Republic, the research on this phenomenon has still been at the very beginning. Rationing nursing care, which was defined by Schubert M. et al. (2007), as a failure of a nurse to perform nursing interventions for some reason, most often due to a lack of time or staff, becomes known to Czech nurses. Aim: The aim of the pilot study was to determine the incidence of rationing nursing care in Czech hospitals and to evaluate the working environment of nurses. Method: The pilot study was performed (June 2020), in which 47 nurses working in acute care hospitals in selected regions of the Czech Republic participated PIRNCA and PES-NWI tools were used for data collection. Results: The most frequently rationing interventions were found: nurse delay longer than 5 minutes (80.85%), emotional support of the patient (78.73%), safe handling of the patient (65.97%). The least rationing interventions were: administration of enteral and parenteral nutrition (12.77%) and a communication with an external agency (12, 77%). The most common reasons for the rationing care: lack of staff, lack of material and deteriorating condition of patients. An unfavourable working environment was evaluated only in 10.64%, mostly in the area of the patient’s deteriorating condition and shortcomings in service delivery. Conclusion: The pilot study confirms the occurrence of rationing nursing care and reveals the areas where rationing care occurs. The working environment was found to be mixed or favourable. The tools used are accepted by nurses and further research could provide evidence on the factors that influence the development of rationing nursing care.
- Keywords
- přidělovaná péče, opomíjená péče,
- MeSH
- Medical Errors MeSH
- Quality of Health Care * MeSH
- Humans MeSH
- Nursing Care * standards MeSH
- Nursing Staff, Hospital MeSH
- Pilot Projects MeSH
- Cross-Sectional Studies MeSH
- Health Care Surveys MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
AIMS AND OBJECTIVES: The study aimed to investigate differences in assessing implicit rationing of nursing care by Czech nurses with respect to the type of unit and type of hospital. BACKGROUND: Implicit rationing of nursing care may differ across different types of hospitals and hospital units. DESIGN: This study used a multicentre cross-sectional study design. METHODS: The STROBE checklist for observational cross-sectional studies was followed for reporting of the research study. The sample included 8209 nurses providing direct care to medical and surgical patients in 14 acute care Czech hospitals. The main outcome was implicit rationing of nursing care as measured with a Czech version of the Perceived Implicit Rationing of Nursing Care (PIRNCA) instrument. Data were collected from September 2019 to October 2020. RESULTS: The most frequently rationed nursing care activity was timely response to patient or family request/need, followed by emotional or psychological support and adequate supervision of delegated tasks. More implicitly rationed nursing care was reported in medical units. Statistical differences were found in rating 25 items and the PIRNCA total score. Nurses from middle-sized hospitals reported implicitly rationed care more frequently than those from large hospitals. CONCLUSION: More rationed care was reported by nurses from medical units and nurses from middle-sized hospitals. Organisational variables (the type of unit and type of hospital) influence the implicit rationing of nursing care in our study. RELEVANCE TO CLINICAL PRACTICE: The findings call for nursing managers to pay attention to organisational variables which may affect the implicit rationing of nursing care.
- MeSH
- Hospital Units MeSH
- Humans MeSH
- Hospitals MeSH
- Nursing Care * MeSH
- Nursing Staff, Hospital * MeSH
- Health Care Rationing methods MeSH
- Cross-Sectional Studies MeSH
- Nurses * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
Úvod: Pojem opomíjená – chybějící ošetřovatelská péče je v této profesi novým pojmem. České a slovenské sestry ji neznají, a to ani její význam. Jedním z důvodů je, že opomenutá ošetřovatelská péče není běžně používaným termínem v žádné zemi, a je velmi obtížné začít tento termín používat bez hlubšího pochopení pojmu. Opomíjená – chybějící ošetřovatelská péče není jediným termínem používaným k popisu fenoménu neposkytnutí aspektů standardní požadované ošetřovatelské péče. V literatuře se používá několik dalších termínů, například "nedokončená ošetřovatelská péče“, "přidělená ošetřovatelská péče“ nebo "přidělování ošetřovatelské péče“. Opomíjená – chybějící ošetřovatelská péče způsobuje neprovedení nezbytných ošetřovatelských činností pacientovi. Zvyšuje se tím riziko vzniku nežádoucích událostí u pacientů, které vedou k navyšování nákladů na zdravotní péči. Cíl studie: Zjistit vnímání opomíjené – chybějící ošetřovatelské péče a pracovního prostředí sestrami, zjistit spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí a výskyt nežádoucích událostí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí. Soubor a metodika: Sběr dat probíhal na dvou standardních ošetřovacích jednotkách velké nemocnice. Pro zjištění vnímání opomíjené – chybějící ošetřovatelské péče sestrami, byl použit nástroj PIRNCA-CZ, vnímání pracovního prostředí sestrami bylo hodnoceno dotazníkem PES-NWI. Soubor tvořilo 49 sester. Spokojenost pacientů s péčí byla hodnocena standardizovaným dotazníkem PSS (patient satisfaction scale). Soubor tvořilo 192 pacientů. Výsledky: Nejvíce opomíjené – nedostatečné ošetřovatelské činnosti se týkaly oblasti bezpečného postupu při podávání enterální či parenterální výživy, pomáhání pacientům při příjmu stravy, zajištění hygienické péče a péče o kůži, ošetření rány a dodržování aseptických postupů. Nejzávažnější důvody pro zpoždění nebo neprovedení ošetřovatelské péče uváděly sestry neplánované příjmy a propouštění pacientů během dne, nedostatečný počet ošetřovatelských pracovníků, nedostatek pomocného personálu a zhoršení stavu pacienta. Sestry hodnotily pracovní prostředí jako příznivé. Jako nepříznivé pracovní prostředí sestry vyhodnotily oblast personálního obsazení a přiměřenosti zdrojů. Na spokojenost pacientů s péčí měl vliv pouze zdravotní stav pacientů. Pacienti nejlépe hodnotili profesionalitu a jednání sester. Nejvíce nežádoucích událostí se vyskytovalo v souvislosti s nedodržením aseptických postupů a v medikačním pochybením. Infekce spojené se zdravotní péči se nejčastěji týkaly infekcí periferního cévního řečiště, infekcí v místě chirurgického výkonů a močových cest. Závěr: Výsledky šetření slouží k získání prvních informací z výzkumu v českém klinickém prostředí a přispívají k zahájení diskuze o problematice a důsledcích opomíjené – chybějící ošetřovatelské péče.
Introduction: The term omit-ted-missing nursing care is a new term in this profession, Czech and Slovak nurses do not know the term or its meaning. One of the reasons is that the omitted nursing care is not a commonly used term in any country, and it is very difficult to start using it without a deeper understanding of the term. The omitted-missing nursing care is not the only term used to describe the phenomenon of a failure to provide certain aspects of the required standard nursing care. Several other terms are used in literature, such as "unfinished nursing care", "assigned nursing care" or "nursing care allocation". Omitted-missing nursing care causes failure to provide the patient with necessary nursing activities. This increases the risk of adverse negative events in patients leading to increased healthcare costs. Objective: To find out the perception of omitted-missing nursing care and the working environment by nurses, to find out the satisfaction of patients with the nursing care provided and the occurrence of undesirable events in connection with nursing care. Methods: Data were collected in two standard wards of a large hospital. PIRNCA-CZ was used to determine the omitted nursing care perceived by nurses. The group consisted of 49 sisters. Patient satisfaction with care was assessed using the standardized patient satisfaction scale (PSS). The group consisted of 192 patients. Results: The most omitted and inadequate nursing activities concerned the area of safe procedure for administration of enteral or parenteral nutrition, helping patients in eating, providing hygienic and skin care, wound treatment and adherence to aseptic procedures. The most serious reasons for the delay or failure to provide nursing care were reported by nurses to have unplanned patients’ admissions and discharges the day, insufficient nursing staff, lack of support staff, and worsening of the patient’s condition. The nurses rated the work environment as favourable. The nurses evaluated the area of staffing and adequacy of resources as unfavourable working environment. Patient satisfaction with care was influenced only by the patient's health. Patients best rated the professionalism and behaviour of nurses. The most adverse events occurred in connection with non-compliance with aseptic procedures and medication errors. Health-related infections were most often related to peripheral vascular infections, surgical site infections and urinary tract infections. Conclusion: The results of the survey serve to obtain the first information from the research in the Czech clinical environment and contribute to the initiation of a discussion on the issue and consequences of omitted-missing nursing care.
- Keywords
- opomíjená a chybějící ošetřovatelská péče, pracovní prostředí sester,
- MeSH
- Medical Errors MeSH
- Hospitalization MeSH
- Quality of Health Care MeSH
- Humans MeSH
- Nursing Care * MeSH
- Nursing Staff, Hospital MeSH
- Pilot Projects MeSH
- Health Care Surveys MeSH
- Patient Satisfaction * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Introduction: The collective term ‘unfinished care’ refers to the factor of impact on the safety of health care. Nurses prioritise certain activities, leaving others unfinished. The risk of patient harm increases. Goal: Identify the relationships between unfinished nursing actions and adverse events. Design: A descriptive cross-sectional study. Methods: The research sample was formed by 251 nurses from the clinics of the University Hospital in Prague. The PIRNCA self-assessment instrument was used. Data collection and processing took place in 2022. Results: Significant differences were found in all areas of assistance in terms of the incidence of adverse events. Significant differences existed for walking (p = 0.005), mobilisation and positioning (p = 0.003), and defecation (p = 0.001). Decubitus (63.3%) and falls (53.4%) were the most frequent outcomes. Conclusion: Unfinished care increases the occurrence of adverse events in hospitalized patients. These findings are consistent with the results of studies conducted to date. Effective interventions are found in the area of resource management and increasing the relevant professional awareness of general nurses.
