STUDY DESIGN: Retrospective cohort study. OBJECTIVES: The aim of this study was to assess the time to first detection of multidrug-resistant bacteria (MDRB) in urine culture and identify risk factors associated with the first detection of MDRB (1st MDRB). SETTING: Spinal Care Ward and Department of Microbiology, Regional Hospital Liberec a.s., Liberec, Czech Republic. METHOD: We cultured urine samples from patients in the acute phase of spinal cord injury or disorder (SCI/D). Multidrug resistance (MDR) was defined as acquired nonsusceptibility to at least one agent from three or more antimicrobial categories. Multivariate logistic regression was used to assess the association of bladder management, broad-spectrum antibiotic exposure, mechanical ventilation, pressure ulcers, positive urine culture on admission, and other risk factors with 1st MDRB. We used only the first urine culture with MDRB for evaluation. RESULTS: A total of 655 urine cultures from 246 individuals were evaluated, and 829 isolates were obtained. The MDRB prevalence among all isolates was 40.2%. MDRB was detected in 146 (59.3%) patients for the first time, and 76.0% of these isolates were from patients with asymptomatic bacteriuria. The median time to 1st MDRB was 37 days (95% CI, 33-41). According to multivariate logistic regression, 1st MDRB was associated with bladder management with urethral or suprapubic catheterization (OR: 2.8, 95% CI, 1.1-7.2). CONCLUSION: The prevalence of infections caused by MDRB was high among the SCI/D population, with three-quarters from patients with asymptomatic bacteriuria. Bladder management with an indwelling catheter is associated with an increased risk of 1st MDRB.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• Bacteria MeSH
• bakteriurie * komplikace   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• poranění míchy * komplikace   diagnóza   epidemiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Patients, especially inpatients, with spinal cord lesions and disorders (SCI/D) have an elevated risk of recurrent urinary tract infections with multidrug resistant (MDR) bacteria. This study evaluated antimicrobial resistance and the prevalence of multidrug resistance and determined the risk factors for multidrug resistance. METHODS: In this retrospective cohort study, urine culture results were used to calculate the antimicrobial resistance rate and the incidence of infection with MDR bacteria in the SCI/D population. MDR was defined as acquired nonsusceptibility to at least one agent from three or more antimicrobial categories. The cohort included 402 inpatients from 2013 to 2020, with 1385 urine isolates. We included only the first isolate; duplicate isolates, defined as positive cultures of the same strain within 14 days, were excluded from the evaluation. RESULTS: The most common MDR strains were Klebsiella spp. (29%) and Escherichia coli (24%). MDR isolates were detected in 50% of the samples and extended spectrum beta-lactamase (ESBL)-producing isolates were detected in 26%, while carbapenem resistance was found in 0.1%. Significantly higher rates of infection with MDR bacteria were identified in groups of patients with indwelling urethral/suprapubic catheters (p = 0.003) and severity scores of C1-C4/AIS A-C (p = 0.01). We identified age (OR: 0.99, 95% CI; 0.98-0.99, p = 0.000), sex (OR: 1.55, 95% CI; 1.16-2.06, p = 0.003), management with urethral/suprapubic catheters (OR: 2.76, 95% CI; 2.04-3.74, p = 0.000), and spontaneous voiding (OR: 1.84, 95% CI; 1.03-3.29, p = 0.038) as independent predictors of multidrug resistance in our study population. CONCLUSIONS: We identified a high antibiotic resistance rate and an increasing prevalence of infection with MDR bacteria in the SCI/D inpatient population. Particular attention should be given to bladder management, with an emphasis on minimizing the use of indwelling catheters.

• MeSH
• antibakteriální látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• beta-laktamasy MeSH
• Escherichia coli MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiální testy citlivosti MeSH
• mnohočetná bakteriální léková rezistence MeSH
• pacienti hospitalizovaní * MeSH
• poranění míchy * komplikace   farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• prevalence MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Radikální cystektomie nebo nefroureterektomie s provedenou lymfadenektomií jsou standardem léčby u svalovinu infiltrujících uroteliálních karcinomů. Pacienti po kurativním operačním výkonu bez klinicky detekovatelných metastáz jsou ve vysokém riziku rekurence onemocnění. Neoadjuvantní chemoterapie na bázi cisplatiny poskytuje benefit prodloužení celkového přežití (OS) proti samotnému chirurgickému výkonu. U pacientů s vysokým rizikem rekurence po radikálním chirurgickém výkonu není jasný léčebný standard. Adjuvantní chemoterapie na bázi cisplatiny je často používána, (pokud není podána neoadjuvantně). Část pacientů chemoterapii odmítá nebo není schopna ji podstoupit. Efektivita a bezpečnost léčby checkpoint inhibitory PD-1/PD-L1 byla potvrzena v léčbě metastatického uroteliálního karcinomu.

Radical cystectomy or nephroureterectomy with lymphadenectomy is the standard treatment for muscle-invasive urothelial carcinomas. Patients after curative surgery without clinically detectable metastases are at high risk of disease recurrence. Neoadjuvant cisplatin-based chemotherapy provides the benefit of prolonging overall survival (OS) versus surgery alone. There is no clear treatment standard for patients with a high risk of recurrence after radical surgery. Adjuvant cisplatin-based chemotherapy is often used (if not given neoadjuvantly). Some patients refuse chemotherapy or are unable to undergo it. The efficacy and safety of treatment with checkpoint inhibitors PD-1/PD-L1 has been confirmed in the treatment of metastatic urothelial carcinoma. Adjuvant treatment with nivolumab in the CheckMate 274 clinical trial in patients with high-risk invasive urothelial carcinoma who underwent radical surgery resulted in a significant prolongation of disease-free time (DFS) in the ITT population and in the subgroup with PD-L1 expression ≥1 %. In the IMvigor010 trial, treatment with atezolizumab did not demonstrate efficacy in prolonging DFS compared to observation. The results of the two studies are thus contradictory. Adjuvant treatment with checkpoint inhibitors in patients with non-metastatic urothelial carcinoma after radical surgical treatment with a high risk of recurrence is not yet standard.

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie metody   MeSH
• analýza přežití MeSH
• humanizované monoklonální protilátky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• inhibitory kontrolních bodů farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• karcinom z přechodných buněk * farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory močového měchýře * farmakoterapie   MeSH
• nivolumab farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• karcinom komplikace   MeSH
• krvácení chirurgie   MeSH
• nádory ledvin komplikace   MeSH
• peritoneum MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• kongresy MeSH

Cíl: Retrospektivní zhodnocení souboru pacientů s Wunderlichovým syndromem. Posouzení etiologie syndromu, klinických projevů, základní diagnostiky a léčebných postupů. Metody: V průběhu patnácti let jsme retrospektivně zhodnotili soubor osmi případů se spontánním krvácením do retroperitonea. Soubor pacientů jsme rozdělili dle etiologie krvácení, zaznamenali klinické příznaky, diagnostiku a léčebné postupy jednotlivých případů. Na závěr jsme provedli klinické zhodnocení po léčbě. Výsledky: V souboru jsme zaznamenali čtyři případy krvácení v důsledku spontánní ruptury angiomyolipomu, ve dvou případech bylo krvácení způsobeno rupturou karcinomu ledviny, jeden případ krvácení jsme řešili u pacientky s tuberózní sklerózou a v jednom případě jsme verifikovali raritní nález spontánní ruptury extraadrenálního feochromocytomu. Pět případů jsme řešili otevřenou operační revizí a tři případy ve snaze zachovat orgán endovaskulárním přístupem. Ve všech případech jsme nezaznamenali následné komplikace ve vztahu k provedené operační revizi. Jen v jednom případě došlo recentně po výkonu k úmrtí v důsledku generalizace onemocnění, ostatní pacienti dále přežívají. Závěr: Spontánní krvácení do retroperitonea prezentované jako Wunderlichův syndrom je závažný a v některých případech život ohrožující stav. Terapeutický přístup je ovlivněn celkovým klinickým stavem pacienta a možnou etiologií krvácení.

Objective: Retrospective evaluation of a cohort of patients who suffered from Wunderlich‘s syndrome. Assessment of the etiology, clinical manifestation, standard diagnostic tools and treatment options in patients with Wunderlich‘s syndrome. Methods: We performed a retrospective evaluation of a cohort of 8 patients who suffered from spontaneous renal hemorrhage / retroperitoneal bleeding during the 15 years period. The group of patients was divided according to the etiology, clinical manifestation, diagnostic tools and treatment procedures performed in individual patients. Post treatment clinical evaluation was performed as well. Results: There were 4 cases of renal hemorrhage / retroperitoneal bleeding due to spontaneous rupture of angiolipoma. 2 patients suffered from bleeding due to renal carcinoma rupture. There was 1 patient with tuberous sclerosis and 1 patient with spontaneous rupture of the extra adrenal pheochromocytoma (an extremely rare condition). 5 patients underwent open surgical treatment, while in the remaining 3 patients endovascular procedure was performed (with the aim of preserving the affected organ/kidney). There were no serious adverse events related to the procedure performed / with relationship to the performed procedure. One patient died shortly after the procedure due to tumor progression. The remaining patients are alive. Conclusion: Spontaneous, nontraumatic renal hemorrhage / retroperitoneal bleeding presented as Wunderlich‘s syndrome is a very serious and in some cases life threatening condition. Therapeutic approach is determined by the assessment of the patient‘s health status as well as by the possible etiology of bleeding.

• Klíčová slova
• Wunderlichův syndrom, lymfangioleiomatóza ledviny,
• MeSH
• angiomyolipom komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• feochromocytom komplikace   MeSH
• krvácení * etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory ledvin komplikace   MeSH
• retroperitoneální prostor * patologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

V naší kazuistice prezentujeme raritní případ život ohrožujícího krvácení na podkladě spontánní ruptury extraadrenálního feochromocytomu - paragangliomu. Pacient, 38 let, s rozvojem hemoragického šoku byl indikován k urgentní operační revizi pro život ohrožující spontánní krvácení do retroperitonea s překvapivým nálezem - histologicky verifikovaným extraadrenálním feochromocytomem.

We present a case report of rare life-threatening bleeding due to spontaneous rupture of an extraadrenal pheochromocytoma – paraganglioma. A thirty eight year-old patient with developing hemorhagic shock underwent emergency surgery due to lifethreatening spontaneous retroperitoneal bleeding with surprising finding – histologically verified extraadrenal pheochromocytoma.

• MeSH
• dospělí MeSH
• feochromocytom * chirurgie   diagnóza   komplikace   MeSH
• hematom chirurgie   diagnóza   etiologie   MeSH
• karcinom z renálních buněk chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• nefrektomie metody   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• retroperitoneální prostor patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Kazuistika poukazuje na možnost farmakologické terapie everolimem u pacientů s chirurgicky neřešitelným rozsáhlým postižením ledvin angiomyolipomy, které pacienty ohrožují závažným krvácením.

The case study highlights the possibility of pharmacological therapy with everolimus for patients with extensive kidney angiomyolipomatosis, which poses a serious risk of bleeding to the patients.

• MeSH
• angiomyolipom * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• dospělí MeSH
• everolimus * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• krvácení etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory ledvin * diagnóza   terapie   MeSH
• stomatitida etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Renální karcinom (RCC) představuje přibližně 3 % všech zhoubných nádorů, v době diagnózy je 15 % nádorů v metastatickém stadiu. Po dlouhá léta bývala cytoredukční nefrektomie základem léčby. Pro pacienty s metastatickým onemocněním je cytoredukční nefrektomie (CN) převážně paliativním výkonem a je nezbytná systémová léčba. Adrenalektomie jako součást CN není považována za standardní součást výkonu s výjimkou evidentní invaze nádoru do nadledviny. Lymfadenektomie jako součást CN má pouze stagingový efekt. Výsledky analýz do doby cytokinů, porovnávajících CN plus imunoterapii založenou na interferonu vs. pouze imunoterapie interferonem, prokázaly lepší celkové přežití (overall survival – OS) u pacientů léčených CN. Možnosti léčby se však rychle rozšířily díky zavedení terapie cílené na molekulární mechanismy, které jsou základem karcinogeneze RCC. Z pohledu dnešní moderní onkologie je otázkou, u koho a kdy zařadit do léčby mRCC nefrektomii. Výsledky studií CARMENA a SURTIME prokázaly, že pacienti, kteří vyžadují systémovou léčbu, profitují z okamžité medikamentózní léčby. Samotná léčba sunitinibem není horší ve srovnání s okamžitou CN následovanou sunitinibem u pacientů se středním a nízkým rizikem MSKCC, kteří vyžadují systémovou léčbu. Předběžné výsledky studií ukazují, že kombinace IO + IO (IO – imunoterapie) nebo TKI + IO (TKI – inhibitory tyrosinové kinázy) mají lepší účinek na primární nádor a metastázy ve srovnání se samotným sunitinibem. Pacienti s ponechaným primárním nádorem léčení kombinovanou terapií na bázi IO mají lepší přežití bez známek progrese (PFS − progression-free survival) a OS v explorativních podskupinových analýzách ve srovnání s léčbou sunitinibem. U mRCC pacientů s klinickou odpovědí na kombinace založené na IO lze zvážit následnou CN. Cílem této práce je vymezit roli, současné postavení a načasování chirurgické léčby u metastatického onemocnění.

Renal cell carcinoma (RCC) accounts for approximately 3% of all malignant tumors, and 15% of tumors are metastatic at time of diagnosis. For many years, cytoreductive nephrectomy was the mainstay of treatment. For the patients with metastatic disease, cytoreductive nephrectomy (CN) is predominantly a palliative procedure and systemic therapy is essential. Adrenalectomy as a part of CN is not considered as a standard part of the procedure except for obvious tumor invasion into the adrenal gland. Lymfadenectomy as a part of CN has only staging effect. Results of cytokine study comparing CN plus interferon-based immunotherapy vs. interferon immunotherapy alone have shown improved overall survival (OS) in patients treated with CN. However, treatment options have rapidly expanded thanks to introduction of therapies targeting the molecular mechanisms underlying RCC carcinogenesis. From the point of view of today's modern oncology, the question is in whom and when to include nephrectomy in the treatment of mRCC. Results from the CARMENA and SURTIME studies have shown that patients who require systematic therapy benefit from immediate medical treatment. Sunitinib alone is non-inferior compared with immediate CN followed by sunitinib in patients with intermediate and low risk MSKCC who require systemic therapy. Exploratory results from the studies show that IO + IO (IO - immunotherapy) or TKI + IO (TKI - tyrosin kinase inhibitor) combination have better effect on primary tumor and metastasis in the comparison with sunitinib alone. Patients with retained primary tumor treated with IO-based combination therapy have better progression-free survival and OS in exploratory subgroup analyzes compared with sunitinib treatment. In mRCC patients with a clinical response to the combination based on IO subsequent CN can be considered. The aim of this study is to define the role, current status and timing of surgical treatment in metastatic disease.

• MeSH
• antitumorózní látky aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• cílená molekulární terapie metody   MeSH
• cytoredukční chirurgie metody   MeSH
• doba přežití bez progrese choroby MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• inhibitory tyrosinkinasy aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• karcinom z renálních buněk * patologie   terapie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory ledvin patologie   terapie   MeSH
• nefrektomie metody   MeSH
• sunitinib aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Charakter renálních lézí může predikovat další vývoj onemocnění, prognózu a stává se tak hned v úvodu součástí rozhodovacího procesu, jakou strategii léčby zvolit. Bohužel prostá TMN klasifikace stadia onemocnění nemusí být vždy dostatečná. V případě některých centrálně uložených nálezů renálního karcinomu (Renal Cell Carcinoma – RCC) můžeme zaznamenat přehodnocení primárního stadia cT1 na finální patologické stadium pT3a. Další specifickou skupinu v hodnocení RCC tvoří cystické renální léze, jejichž diagnostika a následný terapeutický management vychází z klasifikace dle Bosniaka na základě CT vyšetření. Zejména přístup k cystám kategorie IIF a III zůstává pro kliniky v některých případech problematický. Dle dostupných údajů je riziko malignity u kategorie IIF 3–10 % a naopak až 49 % případů stadia III může být benigních. Obecně pak mají cystické tumory lepší prognózu než solidní nádory.

Characteristics of renal lesions may predict further development of the disease, its prognosis and thus becomes part of the decision-making process, as to which treatment strategy to choose, right from the beginning. Unfortunately, a simple TMN classification of the disease stage may not always be sufficient. Some of the centrally localized renal cell carcinomas (RCC) may be re-evaluated from the primary stage cT1 to the final pathological stage pT3a. Cystic renal lesions represent another specific group in the evaluation of RCC. Their diagnostic work up and treatment strategy is guided by the Bosniak classification based on the CT. The clinical approach towards the cysts of IIF and III categories may be difficult at least in some cases. According to the available data up to 3-10% of the Bosniak category IIF complex renal cysts may be malignant, while up to 49% of the category III cysts may be benign. In general, the prognosis of cystic tumors is better than that of the solid tumors.

• MeSH
• klinické rozhodování MeSH
• lidé MeSH
• nádory ledvin * chirurgie   diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• nefrektomie MeSH
• prognóza MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• urologické chirurgické výkony MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH