Počítač.zpracování zvýšeného rizika výskytu VVV plodů,stanovení high-risk skupiny ve vztahu k porodu hypotrofických novorozenců,ev. k porodu předčasnému.Využití stanovení HCG,AFP a UZ začátkem 2.trimestru gravidity.

• MeSH
• nemoci novorozenců diagnóza   MeSH
• novorozenecký screening MeSH
• placentární insuficience diagnóza   MeSH
• vrozené vady diagnóza   vrozené   MeSH
• využití lékařské informatiky MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• lékařská informatika
• perinatologie a neonatologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Cíl: Popsat charakteristiku a patofyziologii BTX. Účinnost BTX byla hodnocena prostřednictvím metaanalýzy klinických studií využívajících placebo kontroly. Vzhledem k nedostupnosti kontrolovaných studií ve vulvo-perineální oblasti jsme se rozhodli je nahradit kontrolovanými studiemi prováděnými na příčně pruhovaných svalech v různých jiných oblastech lidského těla. Předpokládáme, že biochemická reakce je buď totožná, nebo velmi podobná. Tato práce nastiňuje námi navrhovaná doporučení týkající se aplikací ve vulvo-perineální oblasti, včetně odpovídajícího dávkování. Metody a pacienti: Byl proveden rozbor klinických studií týkajících se aplikace BTX. Hodnoceny byly databáze z let 2000 až 2023. Nebyly zaznamenány žádné vhodné placebem kontrolované studie specificky na svalech vulvo-perineální oblasti. Kritéria placebem kontrolované BTX studie splnilo devět studií pacientů se svalovou spasticitou po cévní mozkové příhodě. Pacienti byli léčeni BTX A, Botoxem nebo Dysportem. Hodnocení změny svalové spasticity zahrnovalo výpočet rozdílu Modified Ashworth Scale (MAS) před a 4-6 týdnů po léčbě u léčené a placebo skupiny. Cohenovo d bylo použito k určení velikosti tohoto rozsahu (effect size). Velikost celkového efektu u metaanalýzy byla 0,97; P < 0,001, což ukazuje na její významný statistický rozměr. Homogenita nebyla porušena, P = 0,076. Heterogenita prezentuje mírné zkreslení, I2 = 46 %. Forest Plot graf tento nález potvrzuje. Trychtýřový graf obsahuje inkorporované studie a prezentuje nevýznamné zkreslení metaanalýzy. Rozdílné dávkování BTX souvisí s faktem, že běžně používaný Botox a Dysport mají vzájemný poměr přepočtu jednotek 1 IU:2,5 IU v tomto pořadí. Dávka Botoxu ≤ 400 jednotek je považována za bezpečnou, s odds ratio (OR) 0,97 bez významného nárůstu nežádoucích účinků (AE); dávka > 600 jednotek má OR 2,98, doprovázená výrazným zvýšením AE. Aplikace Botoxu pro vulvo-perineální oblast je přibližně 100 IU, rozdělená do několika dávek. Po jednom měsíci lze aplikovat booster dávku stejného rozsahu. Diskuze: Shrnuli jsme základní fyziopatologii BTX a prokázali jeho účinnost při zmírňování bolesti a spastické bolesti u pacientů. Prezentovali jsme vhodné dávkování BTX ve vulvo-perineální oblasti a diskutovali o možné limitaci léčby.

The human body can experience pain or muscle spasms due to a wide range of factors. The pursuit of optimal pain management and alleviation has led to the use of botulinum toxin (BTX). Aim: To describe the characteristics and pathophysiology of BTX. The efficacy of BTX was assessed through a meta- analysis of clinical trials employing placebo controls. Due to the unavailability of controlled trials on the vulvo-perineal area, we opted to replace them with controlled trials conducted on striated muscles in various human body regions. We assume that the biochemical reaction is either identical or very similar. This paper outlines our proposed recommendations regarding applications in the vulvo-perineal region, including the corresponding dosage. Methods and Patients: A review of clinical trials pertaining to BTX was performed. Databases from 2000 to 2023 were evaluated. No placebo-controlled studies were conducted specifically on the muscles of the vulvo-perineal area. Nine trials of patients with muscle spasticity after stroke fulfilled the criteria. Patients were treated with BTX A Botox or Dysport. The assessment of muscle spasticity change involved calculating the mean difference of the Modified Ashworth Scale (MAS) before and 4-6 weeks post-treatment. Cohen‘s d was employed to indicate the effect size. The overall study‘s effect size was 0.97; P<.001, indicating a large effect size of the meta-analysis. Homogeneity was not distorted, P = 0.076. Heterogeneity implies slight distortion, I 2 = 46%. The forest plot confirms this finding. The Funnel Plot encompasses a wide range of studies, suggesting consistent findings and limited bias. The dosage of BTX pertains to the fact that commonly used Botox and Dysport have a calculation ratio of 1 IU to 2.5 IU. A Botox dosage ≤400 units is considered safe, with an odds ratio (OR) of 0.97 without a notable rise in adverse events (AEs); a dosage of >600 units has an OR of 2.98, accompanied by a notable increase in AEs. The Botox dosage for the vulvo-perineal area is approximately 100 IU divided into several punctures. After one month, a booster dose is available. Discussion: We summarized the fundamental physiopathology of BTX and demonstrated its efficacy in mitigating pain and spastic pain among patients. We presented a suitable dosage of BTX in the vulvo-perineal area and discussed potential dosage limitations.

Úvod: Syndrom chronické pánevní bolesti (CPPS) je časté onemocnění u žen. Kategorizace stavu je určena příčinou bolesti. Organická bolest doprovází konkrétní onemocnění a zmírňuje se hlavně tím, že se řeší hlavní příčina základní poruchy. Bolest neznámého původu, inaparentní, je zřídka adekvátně zvládnuta. Syndrom myofasciální bolesti pánevního dna je často prezentován jejími různými formami. Frekvence CPPS se odhaduje u přibližně 10 % ženské populace. Myofasciální spoušťové body jsou často identifikovány jako zdroj bolesti. Je to zvláštní forma ischemické lokální svalové bolesti spojené s přenesenou, transferovanou bolestí, která způsobuje, že migruje do odlišné oblasti. Spouštěcí body se liší od klasického vzorce bolesti, často postrádají schopnost hojení a mají tendenci přejít do stavu persistující bolesti. Patofyziologie: Náš přehled se zaměřuje na aktuální teorie týkající se patofyziologie spouštěcích bodů, zejména na hypotézu zahrnující excesivní uvolňování acetylcholinu. Diagnóza: Primárně je založena na různých palpačních technikách. Význam klademe na instrumentální metody jako je elektromyografie, ultrasonografie, USG barevné mapování a elastografie. Terapie: Je zaměřena na eliminaci spouštěcích bodů pomocí různých technik. Používá se metoda suché jehly, aplikace anestetik či antiflogistik. Naší pozornosti neušla velmi oblíbená aplikace botoxu. Jako další se též užívají některé fyzikální techniky včetně elektrografie, laserové aplikace, ultrazvuk a magnetoterapie. Zvláštní pozornost by měla být věnována vhodné aplikaci slibné terapie rázovou vlnou. Diskuze: Myofasciální spouštěcí body se staly oblastí značného zájmu. V tomto sdělení diskutujeme patofyziologii, diagnostiku a léčbu. Zdůrazňujeme potenciální překážky týkající se interpretace, trvání a chronicity bolesti obecně a pánevního dna zvláště.

Introduction: Chronic pelvic pain syndrome (CPPS) is a common disorder in women. The categorisation of the condition is determined by the cause of the pain. Organic pain accompanies a particular disease and is mainly alleviated by addressing the root cause of the underlying disorder. Pain of unknown origin, inapparent, is seldom resolved or adequately managed. Myofascial pain syndrome in the pelvic floor is often linked to different forms of pain. The frequency of CPPS is estimated to be approximately 10% of the female population. Myofascial trigger points are often identified as a source of pain. It is a particular form of ischaemic local muscle pain associated with referred pain, which causes it to migrate to a distinct region. Trigger points differ from a classical pain pattern and have difficulty healing. They often lack healing capability and tend to transition into a state of more persistent pain. Pathophysiology: Our review focuses on recent theories regarding the pathophysiology of trigger points, particularly the hypothesis involving excessive acetylcholine release. Diagnosis: Is based on different palpation techniques. We emphasize instrumental methods such as electromyography, ultrasonography, colour flow mapping and elastography. Therapy: Is focused on eliminating trigger points through the use of different techniques. Dry needling, wet needling, anesthetic, and antiflogistic applications are frequently employed. The highly popular use of Botox has not escaped our attention. Moreover, implementing physical techniques, including electrography, laser application, ultrasound and magnetotherapy, is also useful. Special attention should be paid to properly applying promising shock wave therapy. Discussion: Myofascial trigger points have become an area of considerable interest. In this brief note, we discuss pathophysiology, diagnostics and treatment. We highlight potential hindrances concerning the interpretation, duration and chronicity of pain.

Cíl: Prezentace akutního retrobulbárního subperiostálního krvácení (následně hematom) v průběhu porodu. Popisujeme jeho výskyt, možné hrozby s ním spojené a metody léčby. Úvod: Akutní retrobulbární krvácení je vždy závažný stav. I když není spojen s jiným očním traumatem, může způsobit trvalou slepotu. Důvodem je konstrikce oka, snížení krevního zásobení, a tím narušení přísunu kyslíku do citlivých tkání sítnice. Po krátké době se funkce těchto tkání začne zhoršovat a ztrácejí svou přirozenou funkci. Primárním diagnostickým postupem je měření nitroočního tlaku (IOP – intraocular pressure). I když ideální diagnostické nástroje nejsou vždy dostupné, doporučuje se v akutních situacích při jeho zvýšení provést laterální kantotomii, event. s inferiorní kantolýzou. Normální nitrooční tlak je 8–21 mmHg. Vlastní pozorování: Ve druhé době porodní se u naší 29leté rodičky náhle objevilo retrobulbární krvácení s následnouexoftalmií a diplopií. Plod byl porozen krátce po této události. Následující průběh porodu vč. sutury hráze i celé šestinedělí byly normální. Naše pacientka měla štěstí, protože její zraková ostrost a IOP byly fyziologické. Mohla být proto zvolena observační léčebná strategie. Po 5 týdnech jsme zaznamenali úspěšnou resorpci hematomu, vymizení exoftalmie a diplopie bez dalších následků. Závěr: Prezentovali jsme retrobulbární subperiostální krvácení u naší pacientky v průběhu porodu. Vyzvedli jsme možné hrozby, které mohou vést až k trvalé slepotě, a doporučené postupy léčby. I když tato situace a její výskyt jsou extrémně vzácné, znalost doporučených postupů může rozšířit profesionální armamentárium zvláště v situacích, kdy není včas k dispozici oční chirurg.

Objective: Presentation of acute retrobulbar subperiostal hemorrhage (hematoma) in the course of delivery. The occurrence, possible threats and recommended methods of treatment are described. Introduction: Acute retrobulbar hemorrhage is always a serious condition. Even if not connected with other ocular trauma, it could cause permanent blindness. The reason is based on constriction of the eye, decreasing of the blood supply and thus disruption of the oxygen supply to sensitive retinal tissues. After a short time, these tissues start to deteriorate and lose their natural function. This event is often connected with exophthalmia and diplopia. The primary diagnostic procedure is to measure intraocular pressure (IOP). Even if the ideal diagnostic tools are not accessible, performing a lateral canthotomy (event. with inferior cantholysis) is recommended to relieve IOP in acute situations. Normal intraocular pressure is considered to be 8–21 mmHg. Case report: Our 29-year-old female patient was in the second stage of delivery and suddenly got retrobulbar hemorrhage, resulting in exophthalmia and diplopia. Her baby was delivered shortly after the event. The following delivery course was normal, including her perineum repair and puerperium. Our patient was fortunate because her visual acuity and IOP were normal. Therefore, we chose an observational treatment strategy. After 5 weeks, we noted successful disintegration of the hematoma and decreased exophthalmia and diplopia without other consequences. Conclusion: We described retrobulbar subperiostal bleeding in our patient in the course of delivery. We depicted possible threats that could result in blindness and described recommended methods of treatment. Even if such a situation is extremely rarely, we believe that knowledge of these guidelines could help medical professionals broaden their treatment options. This particularly occurs when a trained eye surgeon is not available.

• MeSH
• diplopie diagnóza   etiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• komplikace porodu klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• nitrooční tlak MeSH
• retrobulbární krvácení * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

UNLABELLED: Dyspareunia is genital pain before, during or after penile-vaginal sexual intercourse. The prevalence of dyspareunia ranges from 8 to 22%. Sexual intercourse concomitant with a pelvic organic lesion is likely to cause pain in most cases. However, in these cases, the pain depends not only on sexual intercourse. In its basic definition, dyspareunia in women is considered an idiopathic affection without a typical organic constitution. It is only present with penile-vaginal penetration. Long-term hypoxia in perineal muscles can cause muscle and perimuscular changes, leading to chronic pain not sufficiently responding to standard therapy. During the entrance examination to our previous study on dyspareunia, we noted significantly lower pulse oximetry levels in the perineal area of affected women. We aimed to compare pulse oximetry oxygen saturation (SpO2) of dyspareunia-affected women to healthy, pain-free women. A retrospective study was performed. The study participants were women who had participated in our previously published study on dyspareunia. This retrospective study was approved by the Ethical Committee. The study included 62 women: 31 dyspareunia-affected women in the treatment group and 31 healthy women in the control group. METHOD: During their examinations, women in the dyspareunia and control groups were measured for SpO2. The procedure was performed in the vulvo-perineal rear region, involving the commissure and the bulbospongiosus muscle. Median and mean SpO2 were compared between the treatment and control groups. Testing for sample size accuracy was performed retroactively. RESULTS: There were 31 participants in each group. The SpO2 data were skewed and did not follow a Gaussian distribution. The Mann-Whitney U test was run to determine differences in perineum oximetry between the treatment group and controls. The median SpO2 was 91 in the treatment group and 92 in the control group. This difference was statistically significant, p = 0.002. Sample size accuracy was assured by post hoc calculation. CONCLUSIONS: Idiopathic dyspareunia is inherent in cohabitation muscle pain that standard therapy could not explain nor treat. We detected clinically meaningfully decreased levels of SpO2 in affected patients. We compared pelvic oximetry between dyspareunia-affected women in the treatment and control groups. This comparison showed significant hypoxia in the perineal muscle area (p = 0.002). Our results may help us understand the source of this pain and guide treatment accordingly.

• MeSH
• chronická bolest * komplikace   MeSH
• dyspareunie * etiologie   MeSH
• koitus MeSH
• lidé MeSH
• perineum MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• gynekologie * MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH
• nekrology MeSH

• O autorovi
• Barták, Alexandr, 1956-2022 Autorita

BACKGROUND: Toxoplasma gondii, one of the most common parasites, causes toxoplasmosis, one of the most frequent zoonotic diseases worldwide. T. gondii infects about one-third of the world's population. T. gondii infection is generally considered a major risk for spontaneous abortion, prematurity and low birth weight in the animal sphere. Less commonly, a toxoplasma serological profile is correlated with the particular data of delivery. Acute T. gondii infection during pregnancy often leads to spontaneous abortion and/or a severe injury of the eyes, brain, and other structures of the foetus. Latent T. gondii infection of pregnant women could lead to less obvious but important changes during pregnancy, including the end product of pregnancy and the timing of labour. This study aimed to contribute to the current knowledge by comparing serological T. gondii profiles of pregnant women with prematurity and low birth weights of newborns. MATERIAL AND METHODS: A retrospective study design was adopted. The study participants included a cohort of 1733 pregnant women who consecutively gave birth to their children and underwent regular antenatal biochemical screening between the 14th and 16th weeks of pregnancy. Prematurity was defined as the liveborn preterm delivery in gestational age of pregnancy <37 weeks. Low birth weight was defined as weight at birth of ≤2499 grams. The complement-fixation test (CFT) provided serological profiles for toxoplasmosis that expresses the overall levels of toxoplasma immunoglobulins of all classes. Enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA) tests for IgG and IgM were used simultaneously. IgM positivity helped to differentiate acute from the latent stage of toxoplasmosis. Birth data, especially the week of delivery and fetal weight, were evaluated accordingly. RESULTS: Of the 1733 pregnant women, 25% were diagnosed as latent toxoplasma positive, and 75% as toxoplasma negative. There were 87 premature deliveries versus 1646 timely births. We observed 88 low birth weights and 1645 normal fetal weights. We found a statistically significant association between latent toxoplasmosis and prematurity, χ2(1) = 5.471, p = .019 and between latent toxoplasmosis and low birth weight of newborns, χ2(1) = 7.663, p = .006. There was a 1.707 times higher risk of prematurity for toxoplasma-positive women, while the risk for low birth weight was 1.861 times higher. The strength of both tests of association was mild. We tested the correlation between the levels of CFT titres and week of delivery and weight of newborns. No association was found between the level of latent toxoplasmosis and the week of delivery and fetal weight. CONCLUSION: Latent toxoplasmosis was associated with premature birth rate and lower birth weight of newborns. The odds of premature delivery was 1.7 and low birth weight 1.9 times higher in women with latent toxoplasmosis compared to toxoplasma negative women. Even though the strength of the association in our large sample is relatively mild, the combination of latent toxoplasmosis with other adverse factors could cause serious harm. Whole CFT and specific IgG levels of latent toxoplasmosis are not linked to the severity of prematurity or low birth weight in newborns.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• nemoci nedonošenců epidemiologie   MeSH
• nemoci novorozenců epidemiologie   MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností metabolismus   MeSH
• novorozenec MeSH
• parazitární komplikace těhotenství epidemiologie   MeSH
• předčasný porod etiologie   patofyziologie   MeSH
• prevalence MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• séroepidemiologické studie MeSH
• sérologické testy MeSH
• těhotenství MeSH
• těhotné ženy MeSH
• Toxoplasma patogenita   MeSH
• toxoplazmóza embryologie   epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl práce: Prsní augmentace je světově jednou z nejčastěji se vyskytujících operací plastické chirurgie. Vzhledem ke kvalitě implantačních materiálů se jejich ruptury vyskytují nejdříve po deseti letech po implantaci. Ruptury prsních implantátů vzniklé při kompetitivních sportech jsou vzácné, ale musejí být brány v úvahu jako potenciální rizikový faktor. Autoři referují o vzácném případu této kategorie. Typ studie: Přehled problematiky a kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Klinika plastické chirurgie a gynekologie a porodnictví 1. LF UK, Nemocnice Bulovka, Praha. Metodika: Evaluace literatury a vlastní studie. Závěr: Prsní implantáty jsou obecně velmi rizikové v kompetitivních kontaktních sportech. Nedoporučujeme jejich použití u žen soutěžících v kontaktních sportech jako například v boxu.

Objective: Breast augmentation is one of the most commonly performed plastic surgery procedures worldwide. Because of the quality of the implant material, implant rupture may first occur about 10 years after implantation. Ruptured breast implants caused by competitive sport events are rare but should be considered in women athletes as a potential risk factor. The authors report a noteworthy case of this kind. Design: Literature overview and case report. Setting: Department of Plastic and Obstetrics and Gynaecology 1st faculty of Charls University, Bulovka hospital, Prague. Methods: Evaluation of the literature and an observational study. Conclusion: Breast implant ruptures are generally at high risk in competitive contact sports. We do not recommend the use of breast implants in women competing in contact sports such as boxing.

• MeSH
• box * MeSH
• dospělí MeSH
• implantace prsní náhrady MeSH
• lidé MeSH
• mamoplastika MeSH
• prsní implantáty * MeSH
• ruptura * MeSH
• selhání protézy MeSH
• silikonové gely MeSH
• sportovní úrazy * komplikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl práce: Cyklistika je velmi populární formou rekreace, cvičení a způsobem dopravy. Je však také spojena s rizikem zranění a nehod. Některá zranění rezultují v dlouhotrvající, často permanentní bolest vycházející z oblasti spouštěcích bodů (trigger-point). Extrakorporální terapie rázovou vlnou je jednoduchá, bezpečná, moderní a slibná metoda odstranění bolesti. Použití relativně slabé, neinvazivní energie rázové vlny je úspěšně užíváno v mnoha oborech medicíny. Autoři prezentují, podle našeho názoru, významný případ tohoto druhu. Typ studie: Přehled problematiky a kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Klinika gynekologie a porodnictví 1. LF UK, Bulovka, Praha, Gynekologickoporodnické pracoviště Amedeana, Praha. Metodika: Evaluace literatury a vlastní studie. Závěr: Malá zranění mohou někdy vyústit v problémy ve větších oblastech těla. Bolest vycházející ze spouštěcích bodů je jedním z těchto problémů. V našem sdělení jsme stručně popsali užití extrakorporeální rázové vlny u naší pacientky po perineálním sportovním úraze.

Objective: Bicycling is a popular form of recreation, exercise and mode of transportation. It also carries along with it the risk of injuries and accidents. Some injuries are followed with long-lasting pain emanating from trigger point locations. Extracorporeal shock wave therapy is a simple, safe, modern and promising pain-killing option. A weaker, noninvasive energy source of shock wave has been successfully used in many fields of medicine. The authors report a noteworthy case of this kind. Design: Literature overview and case report. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology 1st Faculty of UK, Bulovka Hospital, Prague; Amedeana obgyn dpt. Prague. Methods: Evaluation of the literature and an observational study. Conclusion: A minor injury could sometimes result in problems in larger body areas. Trigger-point induced pains represent cases of this sort. We briefly described aspects of possible shock-wave-treatment-use in our patient after a perineal area sport injury.

• MeSH
• dospělí MeSH
• léčba mimotělní rázovou vlnou * MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti * metody   MeSH
• perineum zranění   MeSH
• sportovní úrazy MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Léčba idiopatické dyspareunie neorganické etiologie je v současnosti velmi obtížná. Vzhledem ke genezi onemocnění lze jen obtížně provádět prekoitální premedikaci. Extrakorporeální rázová vlna (Extracorporeal shock wave therapy - ESWT) je užívána při léčbě svalových, kloubních a vazivových dysfunkcí, velmi účinná je při plantární fasciitis a spastických stavech po míšních lézích. Rozhodli jsme se zhodnotit užití ESWT při dyspareunii neorganického původu u žen. Metody: Prospektivní studie byla prováděna v letech 2017-2019. Studie proveditelnosti zahrnovala 20 žen s dyspareunií alespoň 3měsíční v posledním roce. Pacientky byly léčeny perineálně aplikovanou ESWT 1x týdně (4000 pulzů vždy po 4 následující týdny). ESWT byla generována elektromagnetickým přístrojem s fokusovanou rázovou hlavicí. Osmi okrsky byla ošetřena celá vulva a perineum. Ošetřovaná oblast byla měněna vždy po 500 pulzech. Stupeň dyspareunie byl kvantifikován pomoci Marinoff škály (Marinoff, 0-3), stupeň bolesti byl hodnocen pomocí vizuální analogové škály o 11 stupních (VAS, 0-10). Hodnocení prováděna před a po léčbě. Follow-up byly provedeny 4 a 12 týdnů po ukončení poslední aplikace ESWT. Souhlas Etické komise a písemné informované souhlasy pacientek byly zajištěny před terapií. Výsledky: 19 žen dokončilo studii. V testování Marinoff a VAS jsme prokázali signifikantní rozdíly mezi hodnotami před aplikací a všemi výsledky follow-up (p < 0,05). Redukce bolesti byla vždy > 30 % ve všch testováních. Závěry: ESWT v naší skupině léčených žen významně redukovalo vnímání bolesti při pohlavním styku. Výsledky nás inspirují k dalšímu využití této moderní techniky. Metoda je jednoduše opakovatelná, levná a bez prokazatelných vedlejších účinků a konečně jedna z mála použitelných při této dysfunkci.

Introduction: Treatment of dyspareunia without organic pathology is complex and remains elusive. It is difficult to provide pre-coital premedication in women because of the genesis of this dysfunction. Extracorporeal shock wave therapy (ESWT) is widely used for the treatment of musculoskeletal diseases, tendon disorders, plantar fasciitis and muscle spasticity after spinal lesions. We decided to assess the effects of ESWT in women with dyspareunia. Methods: A prospective study was conducted between 2017 and 2019. The feasibility study included 20 women who reported suffering from dyspareunia for at least 3 months in the past year. The patients received perineally applied ESWT weekly (4000 pulses each for four consecutive weeks). ESWT was generated by a standard electromagnetic shock wave unit with a focused shock wave handpiece. Eight areas covered the whole vulva and perineum and the treatment area was changed after every 500 pulses.The grade of dyspareunia was estimated using the Marinoff scale (0-3) and subjective intensity of the pain was rated on VAS an 11-point visual analog scale (0-10) before and after treatment. Follow-ups were done after 4 and 12 weeks after the final ESWT session. Ethical approval and written consent were obtained. Results: The study was completed by 19 women. Significant differences were found for before treatment and the 4- and 12-week follow-ups (p < 0.05) for both the Marinoff scale and the VAS. At all assessments, pain reduction was always > 30%. Conclusions: ESWT significantly reduced subjective pain in our group of patients treated for dyspareunia. We are inspired by the results of the study and therefore recommend continued application of this modern technique. The method is easily repeatable, inexpensive and completely free of side effects. Incidentally, ESWT is only one of a few therapies to treat this dysfunction.

• MeSH
• dospělí MeSH
• dyspareunie * terapie   MeSH
• léčba mimotělní rázovou vlnou * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH