Q106982976
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře
První vydání 13 stran ; 30 cm
Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro praktické lékaře, které se zaměřují na telemedicínu.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- praktické lékařství MeSH
- telemedicína MeSH
- veřejné zdravotnické služby MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Konspekt
- Lékařské vědy. Lékařství
- NLK Obory
- všeobecné lékařství
Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře
První vydání 21 stran : tabulky ; 30 cm
Směrnice pro praktické lékaře, které se týkají diagnózy a léčby COVID-19.
1 karta : il. ; 30 cm
- MeSH
- chřipka lidská prevence a kontrola MeSH
- vakcinace ekonomika trendy využití MeSH
- virové vakcíny ekonomika terapeutické užití zásobování a distribuce MeSH
- Publikační typ
- informační letáky pro pacienty MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- infekční lékařství
Practicus : příloha pro pacienty ; č. 6 (2010)
[3] s. : il. ; 30 cm
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- infekční lékařství
- NLK Publikační typ
- informační publikace
Východisko: Výzkum byl zaměřen na identifikaci postojů občanů ČR k některým aspektům činnosti praktických lékařů. Publikace navazuje na a předchozí výstupy z let 2015–2022 a v roce 2023 byla zaměřena zejména na vybrané otázky z IT problematiky. Cíl a metody: Cílem bylo zjistit, jak občané hodnotí čas a péči, kterou jim praktický lékař věnuje, a jaké je jejich stanovisko k práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře. V rámci výzkumu byly rovněž sledovány otázky týkající se využívání prvků umělé inteligence v práci praktického lékaře, možnosti objednání jeho pacientů k vyšetření na konkrétní dobu, a pokud ano, zda tak lze učinit nějakým elektronickým systémem. Zjišťováno bylo rovněž, zda praktický lékař používá elektronickou, nebo papírovou dokumentaci a v kolika procentech by maximálně měl dle mínění občanů praktický lékař ordinovat „na dálku“ (tzv. telemedicína). Otázky byly rovněž zaměřeny na to, zda by měl mít praktický lékař přístup k výsledkům pacienta či zprávám z nemocnice, kdykoliv to potřebuje, prostřednictvím elektronického úložiště, který lékař by měl mít automaticky přístup ke zdravotním informacím respondenta a zda se občané domnívají, že jejich zdravotní data jsou dobře zabezpečena. Dotazovaný soubor je reprezentativním vzorkem populace České republiky ve věku 15 a více let. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.5.8. (Statistická analýza sociálních dat). Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě χ2 testu nezávislosti a dalších testovacích kritérií aplikovaných dle charakteru rozdělení znaků. Na základě této analýzy byla provedena interpretace dat a zpracovány příslušné tabulky a grafy. Výsledky: Občané ČR jsou ve většině případů (94 %) s péčí a časem, který jim věnuje v průběhu jejich návštěvy praktický lékař, spokojeni, negativní stanovisko zaujímá jen malá část (6,0 %) z nich. Největší spokojenost s péčí praktického lékaře a časem, který jim věnuje, se vrátila na úroveň let 2018–2020, tj. na úroveň před pandemií COVID-19. Největší část občanů ČR (37,0 %) by v současné době byla proti tomu, aby jejich praktický lékař využíval ve své práci prvky umělé inteligence. Souhlasné stanovisko vyjádřilo jen 29,2 % dotázaných. Celkem 70,7 % občanů má již možnost v případě potřeby se ke svému praktickému lékaři objednat na konkrétní dobu prostřednictvím nějakého elektronického systému. Též 55,1 % občanů připouští nějaký rozsah ordinování jejich praktického lékaře „na dálku“ (telemedicína). Jednoznačně platí, že občané ČR cca v 70 % souhlasí s tím, aby měl jejich praktický lékař kdykoliv přístup k jejich zdravotním datům, a 39,8 % se domnívá, že jejich zdravotní data jsou dobře zabezpečena zejména u praktického lékaře.
Background: The research was aimed at identifying the attitudes of Czech citizens towards certain aspects of the activities of general practitioners. The publication builds on previous outputs from 2015–2022 and in 2023 it focused mainly on selected issues from the sphere of IT. Aim and methods: The aim was to determine how citizens evaluated the time and care provided by their general practitioner and what they thought of the nurse’s work in their GP’s office. The research also investigated questions concerning the use of artificial intelligence elements in the GP’s work, the option of making appointments for patients to be seen at specific times, and, if so, whether an electronic system could do this. It also investigated whether the GP used electronic or paper documentation and what maximum percentage of "remote" practice (telemedicine) should be conducted by the GP, in the citizens’ opinion. Questions also focused on whether a GP should be able to access patient results or hospital reports whenever he or she needed to do so via an e-repository, which doctors should automatically have access to the respondent’s health information, and whether citizens believed that their health data were well secured. The survey respondents are a representative sample of the population of the Czech Republic aged 15 and over. The statistical data processing was performed with the SASD 1.5.8 (Statistical Analysis of Social Data) programme. The first classification level and the contingency tables of selected indicators of the second classification level were prepared. The degree of dependence of the selected traits was determined based on the χ2 test of independence and other test criteria, applied according to the nature of the distribution of traits. Based on this analysis, the data were interpreted, and the corresponding tables and graphs were prepared. Results: Czech citizens are mostly (94%) satisfied with the care and time provided to them during their visit by a general practitioner; only a small proportion (6.0%) of them have a negative opinion. The highest satisfaction with the care and time given by their GP has returned to 2018–2020 levels, i.e. to pre-Covid-19 pandemic levels. The largest proportion of Czech citizens (37.0%) would currently be against their GP using AI elements in their work. Only 29.2% of the respondents expressed a favourable opinion. A total of 70.7% of citizens are already able to make an appointment with their GP for a specific time via an electronic system if necessary. Also, 55.1% of citizens admit to some extent of their GP’s practice being conducted "remotely" (telemedicine). Clearly, approximately 70% of Czech citizens agree that their GP should have access to their health data at any time and 39.8% believe that their health data are well secured, especially by their GP.
- MeSH
- lidé MeSH
- praktičtí lékaři MeSH
- primární zdravotní péče * MeSH
- sběr dat MeSH
- spokojenost pacientů * MeSH
- umělá inteligence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- grafy a diagramy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- klinické praxe MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- studium lékařství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Pro klinické postupy u pacientů s onemocněním COVID-19 v primární péči není dostatek podkladů a důkazů z lékařských studií. Pacienti nezřídka naléhají na léčebné využití a preventivní podání různých léků, často nedostatečně ověřených či zcela neověřených kontrolovanými studiemi. Cílem projektu zadaného výborem Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP bylo nahradit tento nedostatek mezioborovou shodou, a poskytnout tak praktickým lékařům základní oporu v přístupu k pacientům s onemocněním COVID-19. Zástupci praktických lékařů identifikovali nejčastější sporné diagnostické či léčebné postupy a s přihlédnutím k vlastním zkušenostem a existujícím českým i zahraničním odborným doporučením formulovali 17 tezí. Pro hledání konsenzu byl zvolen postup RAND/UCLA Appropriateness Method modifikovaný pro potřeby pandemické situace. Účast ve 20členném panelu přijali zástupci 7 lékařských odborností. Panel hodnotil dvoukolově s tím, že před druhým kolem byly všem panelistům přístupné komentáře a názory ostatních. Výstupem hodnocení bylo dosažení shody u 10 tezí, řešících podání vitaminu D, inhalačních kortikosteroidů u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a bronchiálním astmatem, kyseliny acetylsalicylové, indikaci vyšetření D-dimerů, preventivní podání nízkomolekulárních heparinů, význam pulzní oxymetrie, indikaci pro přivolání rychlé záchranné služby, indikace antibiotik a pravidla distančního kontaktu. Panel se neshodl na 6 tezích, doporučujících podání ivermektinu, isoprinosinu, kolchicinu a kortikoidů u pacientů s COVID-19 v primární péči. Jedna teze, zohledňující využití D-dimerů v primární péči, byla vyhodnocena jako nejistá. Mezi teze, nad nimiž se diskutovalo nejvíce a kde také nebylo dosaženo shody, patřily ty, které se zaměřovaly na ambulantní podání kortikosteroidů a význam elevace hladin D-dimerů nebo jejich dynamického zvyšování u symptomatického pacienta s COVID-19 jako indikace k odeslání na interní vyšetření. Výstupy konsenzuálního jednání ukázaly témata, o kterých je třeba dále diskutovat a na něž je vhodné zaměřit další výzkum.
There is insufficient evidence from medical studies for clinical approaches to patients with COVID-19 in primary care. Patients often urge the therapeutic use and preventive administration of various medicines, often controlled by studies insufficiently or completely unverified. The aim of the project, commissioned by the Committee of the Society of General Practice of the Czech Medical Association JEP, was to compensate for this deficiency by interdisciplinary consensus and thus provide general practitioners (GPs) with a basic support in accessing patients with COVID-19. Representatives of GPs identified the most common questionable diagnostic or therapeutic approaches and formulated 17 theses, taking into account their own experience, existing Czech and foreign professional recommendations. The RAND/UCLA Appropriateness Method, modified for the needs of pandemic situation, was chosen to seek consensus. Representatives of 7 medical specialties accepted the participation in the 20-member panel. The panel evaluated in 2 rounds, with the comments and opinions of others available to all panelists before the second round. The outcome of the evaluation was agreement on 10 theses addressing the administration of vitamin D, inhaled corticosteroids in patients with COPD and bronchial asthma, acetylsalicylic acid, indications for D-dimer levels examination, preventive administration of LMWH, importance of pulse oximetry, indication for emergency services, indication for antibiotics and rules for distant contact. The panel disagreed on 6 theses recommending the administration of ivermectin, isoprinosine, colchicine and corticosteroids in patients with COVID-19 in primary care. One thesis, taking into account the use of D-dimers in primary care was evaluated as uncertain. The most discussed theses, on which there was also no agreement, were outpatient administration of corticosteroids and the importance of elevation of D-dimers levels or their dynamic increase in a symptomatic patient with COVID-19 as an indication for referral to hospital. The results of the consensus identified topics that need to be further discussed and on which it is appropriate to focus further research.
