1. It will be determined whether polymorphisms in above mentioned genes participate in the genetic predisposition to lower weight loss after diet and physical intervention. 2. To characterize, in a Czech population, the frequencies of alleles in the genes for AHSG, receptor neuropeptide Y and preproorexin. To determine whether genetic variants correlate with BMI and/or WHR.

1.Studium polymorfizmů v genu pro varianty Met/Met v genu pro AHSG, v genu pro receptor neuropeptidu Y 585T>C:T a varianta v promotoru preproorexinu s variantou -909C>T rozšíří naše dosud ne příliš rozsáhlé znalosti o genetické determinaci tělesné hmotnosti. 2.Bude zjištěno, zda se varianty ve vyjmenovaných genech podílí na genetické predispozici k nižšímu poklesu váhy po intervenci dietou a fyzickou aktivitou. 3. Bude zjištěno, a to na rozsáhlém (2600 jedinců) homogenním reprezentativním vzorku české populace, zda varianty Met/Met v genu pro AHSG, v genu pro receptor neuropeptidu Y 585T>C:T a varianty v promotoru preproorexinu s variantou -909C>T, hrají roli v genetické determinaci tělesné hmotnosti .

• MeSH
• fetuin A MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   MeSH
• obezita patofyziologie   MeSH
• pohyb MeSH
• polymorfismus genetický MeSH
• pro-opiomelanokortin MeSH
• redukční dieta MeSH
• ženy MeSH

• Konspekt
• Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
• NLK Obory
• vnitřní lékařství
• biologie
• kardiologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

1. The project is designated to identify the optimal heart rate during controlled exercise aimed at beneficial modulation of lipid parameters and insulin sensitivity. 2. The influence of I/D variant in ACE in combiantion with exercise in obeses for finally changes insulin resistancy.

1. Bude určeno optimum tepové frekvence při kontrolované fyzické zátěži pro pozitivní ovlivnění lipidových parametrů a citlivosti k inzulínu. Zjistit vliv genetických dispozic na ovlivnění biochemických parametrů fyzickou aktivitou. 2. Bude zjištěno jakovlivňuje I/D varianta v ACE výslednou změnu v inzulinové rezistenci v kombinaci s fyzickou zátěží u obézních.

• MeSH
• inhibitory ACE MeSH
• inzulinová rezistence MeSH
• kardiovaskulární nemoci metabolismus   MeSH
• lipidy MeSH
• obezita patofyziologie   MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• polymorfismus genetický MeSH
• porucha glukózové tolerance MeSH
• redukční dieta MeSH
• rizikové faktory MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• vnitřní lékařství
• biologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• MeSH
• biopotraviny MeSH
• fyziologie výživy MeSH
• potraviny MeSH
• vaření MeSH
• životní styl MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
• NLK Obory
• nutriční terapie, dietoterapie a výživa

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Důležitým cílem kardiorehabilitace u pacientů po infarktu myokardu (IM) je zvýšení fyzické aktivity a kondice. Vzhledem k omezené dostupnosti kardiorehabilitačních programů sledujících tyto cíle v ČR je nutné hledat nové přístupy. Cílem randomizované studie SmartRehab je ověřit vliv kardiorehabilitace založené na využití chytrých hodinek ke zvýšení funkční kapacity pacientů po IM. V rámci pilotní fáze studie jsme si dali za cíl zjistit velikost účinku intervence, která je důležitá pro stanovení počtu pacientů potřebných k prokázání statisticky signifikantního efektu intervence. Metodika: V rámci pilotní fáze studie jsme randomizovali 32 pacientů (průměrný věk 52,1 ± 10,6 let, 94 % mužů), z toho 16 do intervenční a 16 do kontrolní skupiny. V intervenční větvi pacienti využívali chytré hodinky ke sledování dosažení doporučeného počtu kroků za den a počtu kroků během rychlé chůze. Data z hodinek vzdáleně sledovala studijní sestra. V případě nedodržování režimových změn motivovala pacienta ke zvýšení fyzické aktivity. V kontrolní větvi dostali pacienti obecná doporučení pro fyzickou aktivitu po IM. Na začátku studie a po 3 měsících intervence jsme stanovili VO2max pomocí spiroergometrického vyšetření. Výsledky: Po 3 měsících došlo v intervenční skupině ke statisticky nevýznamnému zvýšení VO2max o 1,18 ± 3,09 ml O2/kg/min (p = 0,15) a v kontrolní skupině se VO2max změnilo o 0,02 ± 3,38 ml O2/kg/min (p = 0,99). K prokázání zvýšení VO2max o 1,0 ± 3,2 ml O2/kg/min na hladině alfa 0,05 a statistické síle 90 % bude nutné do studie zařadit celkem 354 pacientů. Podle přechozích studií, při zvýšení VO2max o 1 ml O2/kg/min lze očekávat redukci rizika úmrtí po IM přibližně o 15 %. Závěr: Navržená intervence založená na využití chytrých hodinek má potenciál zvýšit funkční kapacitu a snížit kardiovaskulární riziko pacientů po IM. K prokázání tohoto efektu bude nutná intervenční studie s dostatečnou statistickou sílou.

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Tuky z mořských ryb a v nich obsažené omega3 polynenasycené dlouhořetězcové mastné kyseliny (EPA a DHA) mají zásadní vliv nejen na riziko srdečně cévních onemocnění, ale také na kognitivní funkce. Testovali jsme účinek do stravy přidaných 800 mg EPA a 1 200 mg DHA na den, obsažených v rybím oleji, na kognitivní funkce (memorování, koordinace a soustředění) intenzivně sportujících chlapců (N = 169, věk 10-15 let). Intervenovaná skupina konzumovala po dobu 6 měsíců 2 čajové lžičky oleje denně. Všichni chlapci denně zapisovali jídelníček a pravidelně podstupovali antropometrické analýzy pro vyloučení zásadních změn ve stravovacích a pohybových zvyklostech. Studii dokončilo celkem 121 chlapců (82 v intervenované a 39 v kontrolní skupině). Přidání definovaného množství EPA a DHA do stravy bylo verifikováno stanovením omega3 indexu z kapilární krve. Změny v omega3 indexu korelovaly s výsledky psychologického Bourdonova testu. Výsledky testu potvrdily statisticky významnou souvislost mezi hodnotou omega3 indexu s úrovní kognitivních funkcí mladých sportovců (zlepšení o 63 % v intervenované vs. o 43 % u kontrolní skupiny P = 0,0001; P = 0,007 po adjustaci na věk).

Omega3 long-chain fatty acids (EPA and DHA) from fish oil have a major impact not only on the risk of cardiovascular diseases but also on cognitive functions. We tested the effect of EPA and DHA contained in fish oil on cognitive functions (memorization, coordination, and concentration) in intensely sporting boys (N = 169, age 10-15 years). The group under intervention consumed 2 teaspoons of oil daily for 6 months. All boys regularly summarize the dietary intake questionnaire and underwent anthropometric analyzes to rule out major changes in eating and exercise habits. A total of 121 boys completed the study (82 in the intervention group and 39 in the control group). The change in the EPA and DHA in the diet was measured by determining the omega3 index from capillary blood. Changes in the omega3 index statistically significant relationship with the results of the psychological Bourdon test. The test results confirmed the correlation between the value of the omega3 index and the level of cognitive functions of soccer players (improvement by 63% in the intervention vs. by 43% in the control group P = 0.0001; P = 0.007 after age adjustment).

• Klíčová slova
• Bourdonův test,
• MeSH
• dítě MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kognice * MeSH
• kyselina eikosapentaenová terapeutické užití   MeSH
• kyseliny dokosahexaenové terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• omega-3 mastné kyseliny * terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH