Publikace si klade za cíl nabídnout aktuální přehled současných poznatků o využití vydechovaného oxidu dusnatého (NO) v klinické praxi u dospělých jedinců i dětské populace. Autoři poukazují na výjimečné postavení této metody v rámci moderních neinvazivních vyšetření – je to nejvýhodnější metoda z hlediska invazivity, časové náročnosti i aktuálních výsledků. Během posledních 20 let se využití vydechovaného NO ve výzkumu i klinické praxi zvyšuje každým rokem. Do současnosti bylo publikováno zhruba 3000 článků a více než 300 jich přibude každým rokem. Počátkem tohoto století se zájem soustředil na klinické využití vydechovaného NO a v posledním desetiletí bylo publikováno mnoho dat podporujících právě klinickou využitelnost. V této knize autoři popsali všechny důležité aspekty vydechovaného NO velmi všestranným způsobem a zohlednili nejnovější literaturu na tomto poli. Zároveň nabízí praktické návody k interpretaci nálezů s významem pro diagnostiku i monitorování astmatu, objasňují řadu nepřesností a chybných přístupů, ke kterým v praxi dochází. Přínosem je též zařazení samostatných částí nejčastěji kladených otázek. Kniha je určena především klinickým imunologům, alergologům, pneumologům a pediatrům, ale i internistům a lékařům prvního kontaktu. Je velmi cenná pro uživatele vydechovaného NO, a to jak pro vlastní odborné poučení, tak i jako důležitý zdroj odkazů.

• MeSH
• adherence k farmakoterapii MeSH
• bronchiální astma diagnóza   MeSH
• diagnostické techniky dýchacího ústrojí přístrojové vybavení   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• monitorování fyziologických funkcí přístrojové vybavení   MeSH
• oxid dusnatý analýza   MeSH
• výpočet dávky léku MeSH
• zánět diagnóza   klasifikace   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• pneumologie a ftizeologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

FeNO measurement is a validated non-invasive technique, which is used for diagnosis and monitoring of asthma. It would be desirable to find a reliable method to monitor allergic rhinitis (AR) via measurement of FeNO, and/or nasal nitric oxide (nNO). The aim of our study was the assessment of the efficacy of FeNO and nNO as markers in AR treatment. FeNO and nNO were measured with the portable NO analyser (NIOX MINO®) in healthy participants and in patients with AR. The patients were examined during the pollen season and out of it. The effect of local corticosteroids and antihistamine therapy was observed in patients with AR during pollen season after three weeks of therapy. There are significant differences between FeNO and nNO in patients with AR compared to healthy controls at all set points of measurements. While FeNO responded well to the treatment with both antihistamines and combined therapy, nNO decreased only after combined therapy with antihistamines and nasal corticosteroids. nNO monitoring alone is not a suitable method to monitor inflammation of the upper airways in AR and its suppression by anti-allergic treatment and should be correlated with other markers as FeNO or symptom scores.

• MeSH
• alergická rýma diagnóza   farmakoterapie   metabolismus   MeSH
• antihistaminika aplikace a dávkování   MeSH
• aplikace intranazální MeSH
• biologické markery analýza   metabolismus   MeSH
• dospělí MeSH
• hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nosní sliznice účinky léků   metabolismus   MeSH
• oxid dusnatý analýza   metabolismus   MeSH
• vydechnutí účinky léků   fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Nitric oxide (NO) is an important endogenous mediator with significant role in the respiratory system. Many endogenous and exogenous factors influence the synthesis of NO and its level is significantly changed during the inflammation. Analysis of nasal nitric oxide (nNO) is not validated so far as the diagnostic method. There is a lack of reference values with possible identification of factors modulating the nNO levels. In healthy adult volunteers (n=141) we studied nasal NO values by NIOX MINO® (Aerocrine, Sweden) according to the recommendations of the ATS & ERS. Gender, age, height, body weight, waist-to-hip ratio, FEV1/FVC, PEF and numbers of leukocytes, eosinophils, basophils and monocytes were studied as potential variables influencing the levels of nNO. The complexity of the results allowed us to create a homogenous group for nasal NO monitoring and these data can be used further as the reference data for given variables. Because of significant correlation between nNO and exhaled NO, our results support the "one airway - one disease" concept. Reference values of nasal NO and emphasis of the individual parameters of tested young healthy population may serve as a starting point in the non-invasive monitoring of the upper airway inflammation.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nosní sliznice chemie   metabolismus   MeSH
• oxid dusnatý analýza   metabolismus   MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• respirační funkční testy metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Nitric oxide (NO) is an important endogenous neurotransmitter and mediator. It participates in regulation of physiological processes in different organ systems including airways. Therefore, it is important to clarify its role in the regulation of both airway and vascular smooth muscle, neurotransmission and neurotoxicity, mucus transport, lung development and in the. surfactant production. The bioactivity of NO is highly variable and depends on many factors: the presence and activity of NO-producing enzymes, activity of competitive enzymes (e.g. arginase), the amount of substrate for the NO production, the presence of reactive oxygen species and others. All of these can change NO primary physiological role into potentially harmful. The borderline between them is very fragile and in many cases not entirely clear. For this reason, the research focuses on a comprehensive understanding of NO synthesis and its metabolic pathways, genetic polymorphisms of NO synthesizing enzymes and related effects. Research is also motivated by frequent use of exhaled NO monitoring in the clinical manifestations of respiratory diseases. The review focuses on the latest knowledge about the production and function of this mediator and understanding the basic physiological processes in the airways.

• MeSH
• lidé MeSH
• mechanika dýchání fyziologie   MeSH
• oxid dusnatý fyziologie   MeSH
• plíce metabolismus   patologie   MeSH
• poruchy dýchání metabolismus   patologie   MeSH
• synthasa oxidu dusnatého, typ II biosyntéza   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Chronická obštrukčná choroba pľúc (CHOCHP) má vo svete aj u nás vzostupný trend výskytu. Predstavuje závažný problém pre svoju stále stúpajúcu prevalenciu, morbiditu, mortalitu a vysoké náklady na liečbu. CHOCHP je multikomponentné ochorenie, ktoré je spájané s viacerými extrapulmonálnymi prejavmi, ktoré vytvárajú podmienky pre vznik komorbidít. Metodika: V práci sme sa venovali retrospektívnej monocentrickej štúdii, v ktorej sme analyzovali komorbidity u pacientov s diagnózou CHOCHP, ktorí boli hospitalizovaní na Klinike pneumológie a ftizeológie JLF UK a UNM v Martine v priebehu rokov 2007–2011. Dáta sme triedili podľa prevalencie postihnutia jednotlivých orgánových systémov a štádia GOLD. Zistené výsledky sme porovnali s podobnými štúdiami vo svete. Výsledky: V sledovanom súbore sa nachádzalo 994 pacientov. Najväčší rozdiel medzi pohlaviami mali muskuloskeletálne ochorenia, za nimi nasledovali psychiatrické ochorenia v neprospech žien a ochorenia GIT-u v neprospech mužov. Výsledky a roztriedenie jednotlivých štádií a komorbidít sme analyzovali v absolútnych číslach a percentách a štatisticky vyhodnotili. Výsledky sme zaznamenali v grafoch a tabuľkách. Záver: Vyhodnotením súboru sme zistili, že najčastejšou komorbiditou u pacientov s CHOCHP v našom sledovanom súbore boli kardiálne ochorenia, ktoré mali dvojnásobne vyššiu prevalenciu ako vo svete.

Introduction: The prevalence of chronic obstructive pulmonary disease (COPD) has been increasing both globally and in our country. It represents a serious problem because of its rising prevalence, morbidity, mortality and treatment costs. COPD is multi-component disease associated with several extrapulmonary manifestations which create conditions for development of comoiorbidities. Methods: A retrospective single-center study analyzing comorbidities in COPD patients hospitalized at the Clinic of Pneumology and Phthisiology, Jessenius Faculty of Medicine and University Hospital in Martin between 2007 and 2011. The data were sorted according to the involvement of organ systems and GOLD classification. The results were compared with similar studies performed worldwide. Results: The group comprised 994 patients. The most significant differences between genders were observed in musculoskeletal diseases, followed by mental disorders and gastrointestinal diseases, with female and male preponderance, respectively. The results and distiribution of individual stages and comorbidities were expressed as absolute numbers and percentages and statistically analyzed. All results are shown in tables and graphs. Conclusion: The analysis showed that the most frequent comorbidity in COPD patients was cardiac diseases, with a prevalence twice that elsewhere in the world.

• MeSH
• anemie epidemiologie   etiologie   MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza   epidemiologie   klasifikace   komplikace   MeSH
• depresivní poruchy epidemiologie   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu epidemiologie   MeSH
• gastrointestinální nemoci epidemiologie   MeSH
• infekce dýchací soustavy epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci epidemiologie   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom epidemiologie   MeSH
• muskuloskeletální nemoci epidemiologie   MeSH
• obstrukční spánková apnoe epidemiologie   MeSH
• osteoporóza epidemiologie   MeSH
• prevalence MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Alergická rinitída (AR) predstavuje jeden z hlavných rizikových faktorov pre rozvoj bronchiálnej astmy. Cieľom našej práce bolo zhodnotiť eozinofilný zápal dolných dýchacích ciest u pacientov s AR v závislosti od expozície alergénom a aplikovanej farmakoterapie, pomocou stanovenia hladiny oxidu dusnatého v exhalovanom vzduchu (eNO). eNO sme vyšetrovali pomocou prístroja NIOX® podľa platných odporúčaní. 81 pacientov s AR bolo vyšetrených bez expozície alergénom, počas expozície alergénom bez liečby a 3 týždne po zahájení liečby. Kontrolnú skupinu predstavovalo 52 zdravých probandov. Po otestovaní dennej variability eNO, ktorá nebola potvrdená, sme porovnali eNO u pacientov s AR a u zdravých probandov. U pacientov s AR bol medián eNO signifikantne vyšší bez ohľadu na expozíciu alergénom a použitú farmakoterapiu. Hodnoty eNO u pacientov s AR mimo peľovú sezónu (14,2 ppb; IQR=12,45) boli signifikantne nižšie (p<0,0001) v porovnaní s hodnotami počas peľovej sezóny pred zahájením liečby (21,25 ppb; IQR=20,3). Minimálne tri týždne od zahájenia liečby boli hodnoty eNO signifikantne nižšie (18,6 ppb; IQR=14,63) v porovnaní s hodnotami na začiatku peľovej sezóny pred liečbou (23,15 ppb; IQR=16,63). Rozdiel medzi hodnotami eNO u pacientov s AR bez expozície alergénom (14,2 ppb; IQR=13,38) a počas expozície alergénom tri týždne po zahájení liečby (16,1 ppb; IQR=15,6) nebol štatisticky významný. Pacienti s AR majú signifikantne vyššie hladiny eNO v porovnaní so zdravými subjektmi a hladiny eNO ďalej signifikantne stúpajú počas expozície alergénom. Liečba antihistaminikami a nazálnymi kortikosteroidmi redukuje hladiny eNO takmer na východiskové hodnoty a teda pravdepodobne potláča suponovaný zápal dolných dýchacích ciest.

Allergic rhinitis (AR) is a major risk factor for developing asthma. The aim of the study was to investigate the impact of atopy, pollen exposure and pharmacological treatment on nitric oxide levels in exhaled air (eNO) in patients with AR. eNO levels were measured using the NIOX® analyzer in compliance with the appropriate guidelines. Measurements of exhaled NO were performed in 81 nonasthmatic subjects with seasonal AR outside and during the pollen season, before and 3 weeks after pharmacological treatment, and in 52 healthy controls. The Wilcoxon T test and Mann-Whitney U test were used for evaluating measured data. At first, diurnal eNO variations in healthy individuals were tested, which were not confirmed. Patients with AR had significantly higher levels of eNO than healthy controls independent of the pollen season or used pharmacotherapy. Increased eNO levels (p < 0.0001) were also found in patients with AR during the pollen season (21.25 ppb; IQR = 20.3), as compared to levels outside the pollen season (14.2 ppb; IQR = 12.45) before pharmacological treatment. In AR patients treated with nasal corticosteroids and antihistamines, the pollen season levels of eNO (18.6 ppb; IQR = 14.63) were significantly lower (p = 0.044) than those in the season before treatment (23.15 ppb; IQR = 16.63). No difference was found in eNO levels in AR patients outside the pollen season (14.2 ppb; IQR = 13.38) and in the pollen season after pharmacological treatment (16.1 ppb; IQR = 15.6). This study has shown that patients with AR have significantly higher levels of eNO compared to healthy subjects and the levels of eNO increased after pollen exposure. Application of topical corticosteroids and antihistconines caused a significant decrease of eNO (almost to the baseline levels) in the pollen season and decreased suspicious inflammation in the lower airways.

• MeSH
• antihistaminika terapeutické užití   MeSH
• bronchiální astma patofyziologie   MeSH
• bronchiální hyperreaktivita diagnóza   patofyziologie   MeSH
• cirkadiánní rytmus MeSH
• dechové testy * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• inhalační expozice MeSH
• lidé MeSH
• nemoci dýchací soustavy patofyziologie   MeSH
• oxid dusnatý * analýza   MeSH
• plicní eozinofilie diagnóza   patofyziologie   MeSH
• pyl imunologie   MeSH
• sezónní alergická rýma * farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• vydechnutí fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• antioxidancia terapeutické užití   MeSH
• bronchiální hyperreaktivita MeSH
• cytokiny antagonisté a inhibitory   MeSH
• inhibitory fosfodiesteras terapeutické užití   MeSH
• jaderné proteiny MeSH
• lidé MeSH
• mediátory zánětu MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• remodelace dýchacích cest MeSH
• respirační funkční testy MeSH
• rizikové faktory MeSH
• transkripční faktory antagonisté a inhibitory   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH