ABSTRAKT Cieľ: Zámerom štúdie bolo identifikovať štatisticky významné rozdiely v úrovni emočnej inteligencii (EI) u študentov ošetrovateľstva vzhľadom k demografi ckým údajom (vek, dĺžka štúdia) a zároveň zistiť či úroveň EI študentov ošetrovateľstva ovplyvňuje ich záujem o problematiku geriatrického ošetrovateľstva. Metódy: Výskumu sa zúčastnilo 86 univerzitných študentov denného bakalárskeho štúdia odboru ošetrovateľstvo. Na meranie úrovne EI boli využité dotazníky reprezentujúce rôzne chápania EI. Prostredníctvom SIT-EMO (Situational Test of Emotional Understanding) bola zisťovaná EI ako schopnosť. EI ako črta bola zisťovaná dotazníkom SEIS(Schutte Emotional Intelligence Scale). Dotazníkom vlastnej konštrukcie ESE-GP (Emotional self-effi cacygeriatric patient) bola zisťovaná úroveň EI študentov v procese starostlivosti o geriatrických pacientov. Výsledky: Nezistili sme štatisticky významné rozdiely v úrovni EI študentov z hľadiska demografi ckých údajov (vek a ročník štúdia). Medzi úrovňou EI (SEIS)a perspektívnym záujmom študentov venovať sa geriatrickému ošetrovateľstvu bola zistená štatisticky významná súvislosť (p < 0,05). Závery: Zistené výsledky môžu uplatniť najmä inštitúcie poskytujúce ošetrovateľské vzdelávanie, ktorým odporúčame zamerať pozornosť na rozvoj EI v procese vzdelávania študentov ošetrovateľstva.

Aim: The aim of the study was to identify statistically significant differences in levels of emotional intelligence (EI) of nursing students in relation with demographic data (age and year of study) and also determine whether the EI level of nursing students affects their interest in the issue of geriatric nursing. Methods: The sample consisted of 86 full-time undergraduate university students of nursing. To measure the level of EI, questionnaires representing diff erent understanding of EI were used. EI as an ability was determined by the SIT-EMO (Situational Test of Emotional Understanding). EI as a trait was evaluated by the questionnaire SEIS (Schutte Emotional Intelligence Scale). The questionnaire of own construction ESE-GP (Emotional self-effi cacygeriatric patient) assessed the level of EI of students in the process of caring for geriatric patients. Results: There were no statistically signifi cant diff erences in the students’ level of EI in terms of demographic data (age and year of study). A statistically signifi cant association (p < 0.05) was found between the students’ level of EI (SEIS) and their promising interest to pursue geriatric nursing. Conclusion: The results can be applied in particular institutions providing nursing education, which can focus attention on the development of EI in the process of education of nursing students.

• MeSH
• emoční inteligence * MeSH
• geriatrické ošetřovatelství * pracovní síly   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• studenti ošetřovatelství psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Respektování důstojnosti seniorů představuje aktuální výzvu v přístupu všeobecných sester. Cíl: Zhodnotit míru důstojného přístupu všeobecných sester k seniorům v domácí péči, identifikovat subškálu, která je nejvíce ohrožena pochybením sester, a zároveň posoudit souvislosti mezi respektováním důstojného přístupu k seniorům a demografickýma údaji všeobecných sester (věk sester, dosažené vzdělání, rok ukončení studia, délka praxe ve zdravotnictví a v agentuře domácí péče). Metodika: Dotazníkový průzkum byl realizován v 19 agenturách domácí péče kraje Vysočina (n = 92 sester). Na zjištění úrovně respektování důstojného přístupu byl použit autorizovaný dotazník (Tabaková?) obsahující 26 položek rozdělených do pěti subškál (informovanost pacienta, autonomie, důvěrnost, princip spravedlnosti, intimita). Výsledky: Nejnižší skóre bylo zjištěno v subškále autonomie pacienta a nejvyšší skóre bylo zjištěno v subškále důvěrnost a ochrana informací. Celkově sestry nižšího věku a s kratší praxí v ADP dosáhly vyššího skóre v hodnocení škály celkového přístupu k důstojnosti pacienta (p ≤ 0,05). Závěr: Doporučujeme, aby sestry na seniory nahlížely jako na aktivní subjekty péče a aby jim umožnily participovat na rozhodování o sobě. Ke změně postojů je nezbytná kontinuální edukace a auditní činnost.

Introduction: Respecting the dignity of clients represents a current challenge in the nursing approach. Aim: To evaluate the degree of dignified nursing approach towards elderly patients in home care agencies, to identify subscale, which is mostly endangered by the nurses' misconduct and simultaneously to record the link between the respect of a dignified approach and general nurses' demographic data (nurses' age, educational achievements, the graduation year, the length of professional experience in the healthcare and in a home care agency). Methods: The research was carried out in 19 home care agencies in the Vysočina region, the questionnaire survey was attended by 92 nurses. To determine the level of a respectful, dignified approach, the authorized questionnaire (Tabaková?) was used, which consists of 26 items and was divided into five subscales (the awareness of patient, autonomy, confidence, principle of justice, and intimacy). Results: Specifically, the lowest rating was found in the subscale of patient autonomy and the highest rating in the subscale of confidence and protection of information. Generally, the dignified approach to the elderly increases with the nurse's younger age and with less practice in the home care agency (p ≤ 0,05). Conclusion: We recommend that nurses look at each patient as an active subject of the care to enable those patients to participate in decisions about themselves. There is need for continuous educational and audit activities to ensure the change of attitudes.

• MeSH
• agentury domácí péče MeSH
• domácí ošetřovatelství * MeSH
• důstojnost lidského života * MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• komunitní ošetřovatelská péče MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelky komunitní zdravotní péče MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Příspěvek se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacientku s pokročilým karcinomem prsu. Prostřednictvím kazuistiky jako empirické metody je prezentována ošetřovatelská péče o pacientku v průběhu hospitalizace i v domácí péči.

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie MeSH
• agentury domácí péče MeSH
• dermatitida komplikace   terapie   MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• hospitalizace MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * diagnóza   ošetřování   terapie   MeSH
• radioterapie škodlivé účinky   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• Mini Nutritional Assessment (MNA), Malnutrition universal screening tool (MUST), Statistical Package for Social Sciences, Pearsonův chí-kvadrát test, nutriční screening,
• MeSH
• domy s pečovatelskou službou MeSH
• hodnocení stavu výživy * MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• nutriční stav * MeSH
• podvýživa prevence a kontrola   MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Cieľ: Cieľom štúdie bolo identifikovať úroveň emočnej inteligencie (EI) u sestier a zistiť rozdiely v úrovni EI vzhľadom na vek, dĺžku praxe a vzdelanie sestier. Metódy: Výskumný súbor tvorili sestry (n = 280) poskytujúce starostlivosť pacientom v nemocniciach Trnavského kraja. Na meranie úrovne EI boli použité dotazníky, ktoré reprezentujú súčasné prístupy chápania EI. Dotazník SIT-EMO (Situational Test of Emotional Understanding), zisťuje úroveň EI ako schopnosti, SEIS (Schutte EI Scale) zisťoval úroveň EI sestier ako črty. Pri spracovaní dát boli využité metódy deskriptívnej štatistiky a induktívnej štatistiky. Údaje boli spracované v štatistickom softvéri SPSS 15.0. Výsledky: Zistili sme štatisticky významný rozdiel (p < 0,05) v úrovni EI sestier vzhľadom k ich veku. Pri ostatných sociodemografických znakoch (dĺžka profesijnej praxe, vzdelanie) nebol zaznamenaný štatisticky významný rozdiel (p > 0,05). Záver: Zistené výsledky umožňujú upriamiť pozornosť na rozvoj EI u sestier prostredníctvom možností vzdelávacích inštitúcií. Môžeme podporovať zmeny, ktoré budú prispievať ku zvýšenej kvalite poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti. Využívanie EI je nutnou a zároveň modernou požiadavkou ošetrovateľstva.

Aim: The aim of this study was to identify the level of emotional intelligence (EI) of nurses and to identify differences in the level of EI in relation to their age, length of work experience and education. Methods: The sample consisted of nurses (n = 280) providing care to patients in Trnava region hospitals. To measure the level of EI we used the questionnaires representing current approaches to understanding of EI. EI as an ability was determined by the questionnaire SIT-EMO (Situational Test of Emotional Understanding), while EI as a feature was assessed by SEIS (Schutte EI Scale). To process the data, methods of descriptive statistics and inductive statistics were used. The data were processed in SPSS 15.0 statistical software. Results: A statistically significant difference (p < 0.05) was found between the level of nurses’ EI level and their age. In terms of other social demographic data (length of work experience, education), a statistically significant difference (p > 0.05) was not found. Conclusion: The results enable to focus attention on the development of nurses’ EI through educational institutions. We can encourage changes that will contribute to increasing of the quality of provided nursing care. Using EI is a necessary as well as modern requirement in nursing.

• MeSH
• emoce MeSH
• emoční inteligence * MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče pracovní síly   psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové faktory * MeSH
• zdravotní sestry * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Příspěvek přibližuje první volbu léčby neurogenního močového měchýře – čistou intermitentní katetrizaci. V empirické části jsme zvolili metodu kazuistiky – popis dvou případů, pacientky a pacienta s neurogenním močovým měchýřem, kde jsme zjistili, že realizace čisté intermitentní katetrizace vede ke snížení až k odstranění komplikací, které jsou spojeny s tímto onemocněním. Sestra má podíl na zvyšování sebevědomí, komfortu a kvality života pacientů prostřednictvím jejich motivace a edukace.

• MeSH
• dospělí MeSH
• inkontinence moči etiologie   psychologie   terapie   MeSH
• katetrizace močového měchýře * MeSH
• kóma MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• meningomyelokéla komplikace   MeSH
• nefrolitiáza MeSH
• neurogenní močový měchýř * diagnóza   etiologie   ošetřování   terapie   MeSH
• ošetřovatelská péče * metody   MeSH
• pyelonefritida MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma * MeSH
• zaváděcí katétry MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cieľ: Cieľom štúdie bolo identifikovať úroveň emočnej inteligencie (EI) u sestier a zistiť rozdiely v úrovni EI vzhľadom na vek, dĺžku praxe a vzdelanie sestier. Metodika: Výskumný súbor tvorili sestry (n = 280) poskytujúce starostlivosť pacientom štyroch nemocníc Trnavského kraja. Priemerný vek sestier bol 39,64 (SD = 9,44), dĺžka ich profesijnej praxe bola 18,7 (SD = 10,64). Na meranie úrovne EI boli použité dotazníky, ktoré reprezentujú súčasné prístupy chápania EI. Dotazník SITEMO (Situational Test of Emotional Understanding), zisťuje úroveň EI ako schopnosti, výsledkom je celkové skóre EI, ktoré je dané súčtom správnych odpovedí. Dotazník SEIS (Schutte EI Scale) zisťuje úroveň EI sestier ako črty. Sestry vyjadrovali mieru súhlasu resp. nesúhlasu prostredníctvom 5bodovej Likertovej škály. Pri spracovaní dát boli využité metódy deskriptívnej štatistiky a induktívnej štatistiky. Údaje boli spracované v štatistickom softvéri SPSS 15.0. Výsledky: Zistili sme štatisticky významný rozdiel (p < 0,05) v úrovni EI sestier vzhľadom k ich veku. Pri ostatných sociodemografických znakoch (dĺžka profesijnej praxe, vzdelanie) nebol zaznamenaný štatisticky významný rozdiel (p > 0,05). Sestry s Mgr. stupňom vzdelania dosiahli najlepší výsledok v priemernom poradí mier EI v oboch metodikách. Záver: Zistené výsledky umožňujú upriamiť pozornosť na rozvoj EI u sestier prostredníctvom možností vzdelávacích inštitúcií. Môžeme podporovať zmeny, ktoré budú prispievať ku zvýšenej kvalite poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti. Využívanie EI je nutnou a zároveň modernou požiadavkou ošetrovateľstva.

Aim: The aim of this study was to identify the level of emotional intelligence (EI) of nurses and to identify differences in the level of EI in relation to their age, length of work experience and education. Methods: The sample consisted of nurses (n = 280) providing care to patients in four hospitals in the Trnava Region. The mean age of the nurses was 39.64 years (SD = 9.44) and the length of their work experience was 18.7 years (SD = 10.64). The level of EI was measured using questionnaires representing current approaches to understanding of EI. Emotional intelligence as an ability was determined by the Situational Test of Emotional Understanding (SIT-EMO) questionnaire, yielding the overall emotional intelligence score given by the sum of the correct answers. EI as a feature, on the other hand, was assessed by the Schutte EI Scale (SEIS) in which the nurses expressed the extent to which they agree or disagree with each statement on a five-point Likert scale. To analyze the data, methods of descriptive statistics and inductive statistics were used. The data were processed using the SPSS 15.0 statistical software. Results: A statistically significant difference (p < 0.05) was found between the level of nurses’ EI level and their age. In terms of other social demographic data (length of work experience, education), a statistically significant difference (p > 0.05) was not found, although the nurses with a master’s degree ranked highest as for their mean level of EI, using both methods. Conclusion: The results enable to focus attention on the development of nurses’ EI through educational institutions. Changes may be encouraged that will contribute to an increase in the quality of nursing care provided. The use of EI is a necessary as well as modern requirement in nursing.

• MeSH
• dospělí MeSH
• emoční inteligence * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče * pracovní síly   psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
• zdravotní sestry * psychologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• empatie MeSH
• hospitalizace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče MeSH
• psychický stres MeSH
• stresová inkontinence moči * chirurgie   MeSH
• terapie cvičením MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
• zdravotní výchova MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• agentury domácí péče organizace a řízení   MeSH
• dítě MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• paliativní péče MeSH
• rodiče MeSH
• služby domácí péče využití   MeSH
• sociální péče trendy   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Cieľ: Cieľom štúdie bolo preskúmať, ako sestry vnímajú svoju úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb (DSS) a identifikovať, či existujú významné vzťahy medzi úrovňou dôstojného prístupu k pacientom v DSS a demografickými znakmi (vek sestier, dĺžka praxe, vzdelanie a pod.). Metodika: Výskumný súbor tvorilo 106 sestier pracujúcich v domovoch sociálnych služieb v zriaďovateľskej pôsobnosti Trnavského samosprávneho kraja. Výskum prebiehal v období december 2011 až február 2012. Na zistenie úrovne dôstojného prístupu sme využili autorizovaný dotazník: Posudzovanie etických problémov – dôstojný prístup k pacientovi. Tvorí ho 5 subškál (informovanosť pacientov; autonómia; dodržiavanie dôvernosti a ochrany informácií; princíp spravodlivosti; intimita). Štatistická analýza bola realizovaná softvérom SPSS, verzia 15.0. Výsledky: Svoju úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb hodnotili sestry ako primeranú. Medzi vnímanou úrovňou dôstojného prístupu sestier a demografickými údajmi boli nízke korelácie. Signifikantne vyššiu úroveň dôstojného prístupu sme zistili u sestier s vyšším vzdelaním (Bc.). Najnižšiu úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb sme zaznamenali v subškále zameranej na autonómiu pacienta. Záver: Na základe poznania týchto výsledkov môžeme podporovať zmeny, ktoré budú prispievať k zvýšenej kvalite poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti v domovoch sociálnych služieb.

Aim: The aim of the study was to examine nurses' perception of their own level of dignified approach to patients in social care homes and to identify potential statistically significant relationships between the level of dignified approach to patients in social care homes and demographic data (nurses' age, duration of clinical experience, education etc.). Methods: The sample consisted of 106 nurses working in social care homes run by the Trnava Region. An authorized questionnaire called Assessment of Ethical Issues – Dignified Approach to a Patient was used to determine the level of dignified approach. The questionnaire consisted of five subscales (patient awareness; autonomy; respecting confidentiality; principle of justice; intimacy). Statistical analysis was carried out using the SPSS version 15.0 software. Results: The level of dignified approach to patients in social care homes was self-assessed by nurses as adequate. There was a low correlation between the perceived level of dignified approach to patients and demographic data. Nurses with higher education (bachelor's degree) demonstrated significantly higher levels of dignified approach. The lowest level of dignified approach was found in the subscale focused on patient autonomy. Conclusion: Based on the knowledge of these results, changes may be promoted that will contribute to increased quality of nursing care provided in social care homes.

• MeSH
• domovy pro seniory MeSH
• dospělí MeSH
• etika MeSH
• geriatrické ošetřovatelství * MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lidská práva * MeSH
• ošetřovatelská péče MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• zdravotní sestry MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH