AIM: This study aimed to identify sleep profiles in a representative sample of Slovak adolescents and investigate their associations with adiposity indicators and cardiorespiratory fitness. METHODS: Data from the 2022 Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) study conducted in Slovakia were analysed. Survey questions on sleep duration and problems from the entire HBSC sample (n = 8906) were used to identify sleep profiles. Associations with adiposity indicators and cardiorespiratory fitness were investigated in a subsample of 924 adolescents (average age 13.3 ± 1.48; 56.2% boys) who completed the HBSC survey, bioimpedance analysis, and 20-metre shuttle run test. RESULTS: Three sleep profiles were identified-optimal sleepers, optimal sleepers with sporadic sleep problems and poor sleepers. Crude models showed that poor sleepers had significantly higher body fat percentage and fat mass index, along with lower cardiorespiratory fitness, compared to optimal sleepers. After adjustment, only the association between sleep profiles and cardiorespiratory fitness remained significant. CONCLUSION: The observed associations between sleep profiles and cardiorespiratory fitness may help better target future intervention resources towards adolescents with low cardiorespiratory fitness levels.

• MeSH
• adipozita * MeSH
• dítě MeSH
• kardiorespirační zdatnost * fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• průřezové studie MeSH
• spánek * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

INTRODUCTION: There is a consensus that adolescents' participation in organized leisure-time activities (OLTAs) is pro-developmental and beneficial for youth mental health. While enjoyment in OLTA is commonly regarded as positive, the role of obligation in the context of adolescents' OLTA has been scarcely researched. The present study investigated how these theoretically contradictory experiences (enjoyment and/or obligation) in OLTA participation relate to adolescents' wellbeing and incidence of psychological complaints accounting for their possible co-occurrence. METHODS: A nationally representative sample of 14,128 eleven-fifteen-year-old adolescents (49.7% girls) drawn from the Czech 2021/2022 Health Behaviour in School-aged Children cross-sectional study was used. A series of multivariate regression analyses assessed how perceptions of obligation and enjoyment in OLTA related to wellbeing and occurrence of psychological complaints. A person-centered approach derived groups of respondents on the basis of their perceptions of obligation and enjoyment. RESULTS: Regression analyses, controlled for sociodemographic and family environment factors, and dimensions of OLTA participation, indicated that adolescents enjoying their OLTA displayed more favourable mental wellbeing reports. In contrast, perceptions of obligation were only weakly associated with more frequent psychological complaints and not at all with wellbeing, unless adolescents also reported the lack of enjoyment. CONCLUSIONS: Enjoyment in OLTA plays a pivotal role in the association between OLTA participation and mental health, whereas the role of obligation is far less pronounced. In fact, if adolescents do not enjoy their participation, but feel obliged to participate, their self-assessed mental wellbeing is comparable to their peers not participating in OLTA at all.

• MeSH
• chování mladistvých psychologie   MeSH
• dítě MeSH
• duševní zdraví * MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• osobní uspokojení MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• volnočasové aktivity * psychologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Hlavním cílem studie je zjistit změny v prevalenci obezity u reprezentativního souboru české mládeže mezi lety 2018 a 2022 a její aktuální koreláty s ohledem na socioekonomický status (SES) rodin adolescentů. Metodika: Národně reprezentativní soubor 24535 adolescentů ve věku 11–15 let (n = 11629/129062018/2022; chlapci: 50,4/50,6 %2018/2022) byl sestaven z posledních dvou cyklů online dotazníkového šetření realizovaného v letech 2018 a 2022. SES rodin zúčastněných adolescentů byl kategorizován pomocí Škály rodinného blahobytu. Obezitu reprezentuje interval > 97 % v percentilovém grafu Body Mass Indexu Světové zdravotnické organizace diferencovaný dle pohlaví a věku adolescentů. Rozdíly v prevalenci obezity adolescentů ze všech SES kategorií rodin byly testovány pomocí χ2-testu. Míra vlivu korelátů obezity adolescentů v roce 2022 byla analyzována pomocí vícenásobné logistické regresní analýzy. Výsledky: Mezi lety 2018 a 2022 nebyl u dívek ani chlapců v žádné kategorii SES rodin zjištěn signifikantní přírůstek v prevalenci obezity. U adolescentů z rodin s nízkým SES byla zaznamenána signifikantně nejvyšší (p < 0,001) prevalence obezity (11 %CHLAPCI a 5,8 %DÍVKY) ve srovnání s ostatními SES kategoriemi adolescentů. Mezi adolescenty z rodin s nízkým SES mají signifikantně nižší šanci výskytu obezity jedinci každodenně realizující pohybovou aktivitu (PA) střední až vysoké intenzity (p < 0,005) či 3krát týdně vysoce intenzivní PA (p < 0,05) než jejich méně aktivní vrstevníci. Vynechávání snídaní významně (p < 0,05) zvyšuje šanci výskytu obezity, ale pouze u adolescentů z rodin s nízkým SES. Kratší „screen time“ významně snižuje (p < 0,05) šanci výskytu obezity u všech SES kategorií adolescentů. Závěry: Obezita, jako výsledek dlouhodobé pozitivní energetické bilance zprostředkované nevyváženým chováním, je nejvýrazněji zastoupena u adolescentů z rodin s nízkým SES. Potvrdilo se, že významně nižší šance výskytu obezity adolescentů z rodin s nízkým SES je asociována s pravidelným prováděním doporučované PA, kratší dobou ST a nevynecháváním pravidelného snídání.

Objective: The main objective of the study is to determine changes in the prevalence of obesity in a representative cohort of Czech adolescents between 2018 and 2022 and its current correlates with respect to the socioeconomic status (SES) of adolescents’ families. Methods: A nationally representative sample of 24535 adolescents aged 11–15 years (n = 11629/129062018/2022; boys: 50.4/50.6%2018/2022) was drawn from last two cycles of an online questionnaire survey conducted in 2018 and 2022. The SES of the families of the participating adolescents was categorised using the Family Affluence Scale. Obesity was represented by > 97% on the age-differentiated World Health Organization Percentile Body Mass Index charts differentiated by gender and age of adolescents. The chi-square tests (χ2) were performed to assess differences in prevalence of obesity in each gender and SES categories of adolescents between 2018 and 2022. Multiple logistic regression analysis was used to analyse the relationship between different correlates and obesity in adolescents in 2022 separately for boys and girls. Results: There was no significant increase in the prevalence of obesity among girls or boys in any SES family category between 2018 and 2022. Adolescents from low SES families had the significantly highest (p < 0.001) prevalence of obesity (11%BOYS and 5.8%GIRLS) compared to other SES categories of adolescents. Among adolescents from low SES families, individuals who engaged in daily moderate to vigorous physical activity (PA) (p < 0.005) or 3 times per week vigorous PA (p < 0.05) had significantly lower odds of obesity than their less active peers. Skipping breakfast significantly (p < 0.05) increased the odds of obesity, but only in adolescents from low SES families. Shorter screen time significantly reduced (p < 0.05) the odds of obesity in all SES categories of adolescents. Conclusions: Obesity, because of long-term positive energy balance mediated by imbalanced behaviour, is most pronounced in adolescents from low SES families. It was confirmed that significantly lower odds of obesity in adolescents from low SES families are associated with regular practice of recommended PA, shorter ST duration and not skipping regular breakfast.

• MeSH
• dítě MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• obezita * epidemiologie   MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• prevalence MeSH
• snídaně MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• spánek MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: Lifestyle sport activities (e.g. parkour or skateboarding) are considered attractive and beneficial for a long-term commitment to physical activity (PA) and might be a great opportunity for adolescents who do not feel comfortable in an organized or competitive atmosphere. The purpose of the study was to assess whether participation in lifestyle activities is associated with moderate-to-vigorous physical activity (MVPA), out-of-school vigorous physical activity (VPA), and sedentary behaviour in adolescents aged 10-15 years, with major demographic variables (sex, age, socioeconomic status) being taken into account. METHODS: Data from a research project linked to the Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) survey collected in 2017 in the Czech Republic was used. The sample consisted of 679 participants (303 of them girls) and was selected by quota sampling. Chi-square tests were used to assess differences in involvement in lifestyle activities according to sex, grade, and socioeconomic status. Ordinal and linear regression models were used to analyse the associations of participation in lifestyle activities and selected energy balance-related behaviours. RESULTS: Participation in lifestyle sport activities was significantly associated with a higher level of physical activity (MVPA and out-of-school VPA) after adjustment for sociodemographic factors, as was participation in organized sport. No significant associations were shown for sedentary behaviour. CONCLUSIONS: Adolescents participating in lifestyle sport activities report being more physically active and, in case of doing multiple such activities concurrently, also spending less time sitting than their peers not involved in lifestyle sport activities. As such, lifestyle sport activities seem to represent a feasible way of increasing overall PA level in adolescent population.

• MeSH
• cvičení * MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• průřezové studie MeSH
• sporty * MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Hlavním cílem studie je zjistit vztahy mezi nadváhou/obezitou dětí a objektivně monitorovanou pohybovou aktivitou (dále PA), aktivní účastí ve volnočasové organizované PA, zábavním „screen time“ (dále ST) a úrovní tělesné hmotností jejich rodičů u reprezentativního souboru 1101 českých rodin. Metodika: Analýzy zahrnovaly 1101 párů rodič-dítě (648 matka-dítě a 453 otec-dítě) s kompletními údaji o úrovni tělesné hmotnosti, zábavním ST, PA a účasti v organizované volnočasové PA monitorované pomocí krokoměru Yamax během běžného školního/pracovního týdne na jaře a podzim mezi lety 2013–2019. Logistická regresní analýza byla použita pro kvantifikování poměru šancí dětské nadváhy/obezity a indikátorů životního stylu rodičů (nadváha/obezita, ≥ 10 000 kroků za den, ≤ 2 hodiny zábavního ST denně, aktivní účast (≥ 1krát za týden) v organizované volnočasové PA). Výsledky: Matčina nadměrná tělesná hmotnost významně (p < 0,001) více než 2,5krát zvyšuje šanci nadváhy/obezity u svých potomků, zatímco aktivní účast otců v organizované volnočasové PA a dosažení 10 000 kroků za den významně (p < 0,05) snižuje šanci výskytu nadváhy/obezity u svých dětí. Závěry: Kumulativní efekt rodičovského aktivního zapojení do organizované volnočasové PA a vlastního dosažení 10 000 kroků za den je vzhledem k rodinným vazbám přirozeným prostředkem prevence vzniku nadváhy/obezity jejich potomků.

Objective: The main objective of this study was to identify the relationship between overweight/obesity in children and objectively monitored physical activity (PA), active participation in organized leisure-time PA, entertaining screen time (ST), and the level of body weight in their parents in a representative group of 1,101 Czech families. Methods: The analysis included 1,101 parent-child pairs (648 mother-child and 453 father-child) with complete body weight status data, entertainment ST, PA, and participation in organized leisure-time PA monitored using a Yamax pedometer during regular school/work week during spring and autumn between 2013 and 2019. Logistic regression analysis was used to quantify the odds ratio of childhood overweight/obesity and parents’ lifestyle indicators (overweight/obesity, ≥ 10,000 steps a day, ≤ 2 hours of entertainment ST daily, active participation (≥ 1 a week) in organized leisure-time PA). Results: Mothers’ excessive body weight significantly (more than 2.5 times p < 0.001) increased the odds ratio of overweight/obesity in their offspring, while active participation of fathers in organized leisure-time PA and achieving 10,000 steps a day significantly (p < 0.05) reduced the odds ratio of overweight/obesity in their children. Conclusions: The cumulative effect of parental active involvement in organized leisure-time PA and achieving 10,000 steps a day is a natural means of preventing overweight/obesity in their offspring due to family ties.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nadváha MeSH
• obezita dětí a dospívajících * epidemiologie   psychologie   MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• předškolní dítě MeSH
• rodiče MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Hlavním cílem studie je analyzovat trendy v obezitě u českých adolescentů ve vztahu k socioekonomickém statusu (dále SES) jejich rodin mezi lety 2002 a 2018 a zhodnotit, které z korelátů se vztahují k riziku výskytu obezity. Metodika: Soubor 29879 adolescentů (49,6 % chlapců) ve věku 10,5–16,5 let byl vybrán z reprezentativních vzorků českých adolescentů z opakovaného průřezového, dotazníkového výzkumu „Health Behaviour in School-aged Children“ realizovaného v letech 2002, 2006, 2010, 2014 a 2018. Pomocí škály rodinného blahobytu byl klasifikován SES rodin účastníků jako nízký, střední a vysoký. Obezitu reprezentuje interval > 97 % v percentilovém grafu body mass indexu (BMI) Světové zdravotnické organizace diferencovaný dle pohlaví a věku. χ2-testem byly testovány rozdíly v prevalenci obezity u chlapců a dívek ve všech kategoriích SES mezi lety 2002 a 2018. Pro zkoumání korelátů obezity u vzorku adolescentů z roku 2018 byla použita logistická regresní analýza. Výsledky: Mezi lety 2002 a 2018 byl u adolescentů ve všech kategoriích SES zaznamenán jasný nárůst prevalence obezity, přičemž nejvýrazněji se projevil (p < 0,001) u chlapců (+7,5 procentních bodů (dále p.b.): 4,5 %2002 → 12,0 %2018) a dívek (+2,4 p.b.: 2,7 %2002 → 5,1 %2018) s nízkým SES. Ve srovnání všech cyklů výzkumu byla nejvyšší prevalence obezity patrná u adolescentů s nízkým SES v roce 2018 u dívek i chlapců. Nižší pravděpodobnost výskytu obezity byla signifikantně (p < 0,05) asociována s pravidelnou intenzivní pohybovou aktivitou, účastí na organizovaném sportu a denní konzumací sladkostí bez ohledu na SES adolescentů. Avšak nejnižší podíl účastníků organizovaného sportu a adolescentů, kteří se pravidelně věnují intenzivní pohybové aktivitě, byl zaznamenán v kategorii nízkého SES. Závěry: Nárůst prevalence obezity u adolescentů s nízkým SES naznačuje, že národní programy podpory zdraví a sportu mají na adolescenty z rodin s nízkým SES nejmenší dopad. Závažná zjištění jsou adresována tvůrcům a garantům programů prevence obezity a zdůrazňují potřebu přesnějšího zaměření intervencí na děti a dospívající z rodin s nízkou úrovní SES.

Objective: The main objective of the study is to analyze time trends in obesity of the Czech adolescents between 2002 and 2018 with regard to socioeconomic status (SES) of adolescent families and to find SES-mediated correlates of adolescents' obesity. Methods: A nationally representative sample of 29,879 adolescents (49.6% boys) aged 10.5–16.5 years was drawn from the Health Behaviour in Schoolaged Children cross-sectional, self-reported questionnaire surveys conducted in 2002, 2006, 2010, 2014, and 2018 in the Czech Republic. Using the Family Affluence Scale, the SES of respondents' families was calculated as low, medium and high. Obesity was represented by > 97% on the age-differentiated World Health Organization Percentile Body Mass Index charts. The chi-square tests were performed to assess differences in prevalence of obesity in each gender and SES categories of adolescents between 2002 and 2018. Multiple logistic regression analysis was used for examining the correlates of adolescents' obesity in 2018 data collection. Results: Across the quadrennial surveys 2002–2018, we observed a clear increase in prevalence of obesity in all SES categories of adolescents, which was most striking (p < 0.05) in boys (+7.5 percent points (p.p.): 4.5%2002 → 12.0%2018) and girls (+2.4 p.p.: 2.7%2002 → 5.1%2018) of low SES. Comparing all the survey cycles, the highest prevalence of obesity was evident in the low SES adolescents in 2018 both in girls and boys. The lower odds of obesity were significantly (p < 0.05) associated with regular vigorous physical activity, participation in organized sport, and daily consumption of sweets irrespective of SES of adolescent families. However, the lowest proportion of participants in organized sports and adolescents engaged in vigorous physical activity regularly is in the low SES category. Conclusions: An unreasonable increase in prevalence of obesity in adolescents with low SES suggests that national health- -related and sports programs have the least impact on adolescents from low SES families. The findings are highly relevant to policy makers involved in obesity prevention programs and highlight the need for more accurate targeting of interventions on children and adolescents with low SES background.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• obezita dětí a dospívajících * patologie   prevence a kontrola   MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• prevalence MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• socioekonomické faktory * MeSH
• stravovací zvyklosti MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Východiska: Nedostatek pohybové aktivity (PA) je spojován s negativním dopadem na zdraví člověka. V období adolescence si jedinec vytváří pohybové chování, které může ovlivnit jeho zdraví v dospělosti. Zatímco PA adolescentů v průběhu školních dní je v českém prostředí mapována detailně, v průběhu mimoškolních dní je popsána méně. Vnímané chování vrstevníků je pro adolescenty důležité, jelikož si na jeho základě utváří tzv. sociální normy. Porovnání vlastní realizované PA a vnímané úrovně PA vrstevníků je v českých podmínkách ojedinělé. Cíle: Cílem této studie bylo zjistit, zda se liší realizovaná sobotní PA od vnímané sobotní PA a zda je tento vztah ovlivněn ročníkem školní docházky a pohlavím. Metodika: Výzkumný soubor této studie čítá 1 586 adolescentů ve věku 11-15 let. Sběr dat proběhl v roce 2018 v České republice. Žáci vyplnili elektronický dotazník zaměřený na vlastní PA a vnímanou úroveň PA vrstevníků. Statistické rozdíly byly hodnoceny pomocí Pearsonova chi-kvadrát testu. Výsledky: V průběhu sledované soboty splnilo 59,9 % českých adolescentů v našem výzkumném souboru zdravotní doporučení pro PA (alespoň 60 minut PA). Signifikantně více chlapců (6,3 %) nežli dívek (3,4 %) reportuje nulovou sobotní pohybovou aktivitu (X2 = 7,125; p = 0,008). Pouze 37,0 % žáků se však domnívá, že většina jejich spolužáků splnila uplynulou sobotu zdravotní doporučení pro PA. Odpovědi chlapců a dívek se signifikantně liší i v tomto případě (X2 = 18,687; p = 0,001). Žáci se domnívají, že 41,9 ± 23,6 % jejich spolužáků realizovalo v sobotu alespoň jednu hodinu PA. Tento odhad se liší o 18 procentních bodů od reportovaného stavu a jedná se tak o statisticky významný rozdíl. Závěry: Úroveň vlastní realizované PA a vnímané úrovně sobotní PA u vrstevníků se mezi českými adolescenty výrazně liší. Na základě teorie sociálních norem je v tomto případě vhodné cílit vzdělávací intervence právě do prostředí českého školství.

Background: Lack of physical activity (PA) is associated with a negative impact on human health. In adolescence, an individual develops behaviour that can affect his/her health in adulthood. PA of adolescents in the Czech environment monitored in detail during schooldays, but less described on weekends. It is rare to compare the real PA of an individual and perceived PA of his/her peers in the Czech conditions. Objective: This study aims to find out whether Saturday's achieved PA is different from Saturday's perceived PA and if this relationship is influenced by school grade and sex. Methods: The study sample includes 1,586 adolescents aged 11 to 15 years. The data were collected in 2018 in the Czech Republic. Pupils completed an on-line questionnaire focused on their own PA and perceived level of PA in their peers. Statistical differences were examined using the Pearson chi-square test. Results: In our research sample 59.9% of Czech adolescents met health recommendations for PA (at least 60 minutes of PA) during the monitored Saturday. Significantly more boys (6.3%) than girls (3.4%) report zero PA on Saturday (X2 = 7.125; p = 0.008). However, only 37.0% of pupils believe that most of their classmates met the health recommendations for PA last Saturday. The responses of boys and girl significantly differ (X2 = 18.687; p = 0.001). Pupils believe that 41.9± 23.6% of their classmates had at least one hour of PA on Saturday. This estimation differs by 18 percentage points from the reported situation, so achieves statistically significant difference. Conclusions: The level of the real PA of an individual and perceived level of Saturday's PA in peers significantly differs among Czech adolescents. Based on the social norms theory it is appropriate to target educational interventions directly into the Czech educational system.

• MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sedavý životní styl MeSH
• sociální normy * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Although it is accepted that parents play a key role in forming children's health behaviours, differences in parent-child physical activity (PA) have not previously been analysed simultaneously in random samples of families with non-overweight and overweight to obese preschool and school-aged children. This study answers the question which of the health-related parental indicators (daily step count (SC), screen time (ST), and weight status and participation in organized leisure-time PA) help their children achieve the step count recommendations. METHODS: A nationally representative sample comprising 834 families including 1564 parent-child dyads who wore the Yamax Digiwalker SW-200 pedometer for at least 8 h a day on at least four weekdays and both weekend days and completed a family log book (anthropometric parameters, SC, and ST). Logistic regression analyses were used to investigate whether parental achievement of the daily SC recommendation (10,000 SC/day), non-excessive ST (< 2 h/day), weight status, and active participation in organized PA were associated with children's achievement of their daily SC (11,500 SC/day for pre-schoolers and 13,000/11,000 SC/day for school-aged boys/girls). RESULTS: While living in a family with non-overweight parents helps children achieve the daily SC recommendation (mothers in the model: OR = 3.50, 95% CI = 2.29-5.34, p < 0.001; fathers in the model: OR = 2.41, 95% CI = 1.37-4.26, p < 0.01) regardless of their age category, gender, or ST, for families with overweight/obese children, only the mother's achievement of the SC recommendations and non-excessive ST significantly (p < 0.05) increase the odds of their children reaching the daily SC recommendation. The active participation of children in organized leisure-time PA increases the odds of all children achieving the daily SC recommendations (OR = 1.80-2.85); however, for overweight/obese children this remains non-significant. The participation of parents in organized leisure-time PA does not have a significant relationship to the odds of their overweight/obese or non-overweight children achieving the daily SC recommendations. CONCLUSIONS: The mother's health-related behaviours (PA and ST) significantly affect the level of PA of overweight/obese preschool and school-aged children. PA enhancement programmes for overweight/obese children cannot rely solely on the active participation of children in organized leisure-time PA; they also need to take other family-based PA, especially at weekends, into account.

• MeSH
• aktigrafie MeSH
• antropometrie MeSH
• čas strávený před obrazovkou MeSH
• cvičení psychologie   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• obezita dětí a dospívajících psychologie   MeSH
• optimální tělesná hmotnost MeSH
• předškolní dítě MeSH
• rodiče psychologie   MeSH
• volnočasové aktivity psychologie   MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi * MeSH
• zdravé chování * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Hlavním cílem studie bylo odhalit, které z indikátorů životního stylu rodin (počet kroků (dále PK), doba sledování televize, videa, monitoru počítače (dále ST), výše tělesné hmotnosti a aktivní účast v organizované volnočasové pohybové aktivitě (dále OVPA)) napomáhají normostenickým dětem a dětem s nadváhou/obezitou dosáhnout doporučení denního PK. Metodika: Národně reprezentativní soubor 834 českých rodin zahrnoval 1564 dvojic (rodič-dítě), které nosily pedometry Yamax kontinuálně alespoň 8 hodin denně minimálně ve 4 pracovních a 2 víkendových dnech a které vyplnily rodinný záznamní arch (antropometrické proměnné, PK, ST a OVPA). Logistickou regresí (dále OR) bylo analyzováno, které z indikátorů životního stylu rodin (denní PK rodičů ≥ 10 000 a jejich výši tělesné hmotnosti, plnění doporučení pro ST, aktivní účast v OVPA) jsou asociovány s dosažením doporučovaného PK dětí (11 500 kroků za den pro předškoláky a 11 000/13 000 kroků za den pro dívky/chlapce ve školním věku) v pracovních a víkendových dnech. Výsledky: V rodinách normostenických dětí výše fyzické aktivity rodičů je významným prediktorem dosažení denního doporučovaného PK dětí (matky v modelu: ORpracovní dny/víkendy = 3,02/6,03, otcové v modelu: ORvíkendy = 3,91, p < 0,001) bez ohledu na věkovou kategorii a pohlaví dětí. V rodinách s dětmi s nadváhou/obezitou ovšem významně zvyšuje šanci dětí dosáhnout denního doporučovaného PK v pracovních dnech pouze matčino dosažení doporučovaného denního PK (ORpracovní dny/víkendy = 3,58/12,48) a nenadměrný ST (p < 0,001). Aktivní účast všech dětí v OVPA zvyšuje jejich šanci dosažení doporučovaného PK v pracovních dnech (OR = 2,02–3,16), avšak u dětí s nadváhou/obezitou zůstává tato zvýšená šance nesignifikantní. Závěry: Matčina pohybová aktivita odpovídající alespoň 10 000 krokům denně je významně asociována s dosažením doporučovaného denního PK u předškolních i školních dětí s nadváhou/obezitou. Programy na podporu pohybové aktivity dětí s nadváhou/obezitou se nemohou spoléhat pouze na aktivní účast dětí v OVPA, ale měly by zahrnovat i zapojení rodičů zejména o víkendových dnech.

Objective: The main objective of the study was to reveal which lifestyle-related indicators of families (step count (SC), screen time (ST), weight status and active participation in organized leisure-time physical activity (OPA)) help normal weight children and overweight/obese children achieve the daily SC recommendations. Methods: A nationally representative sample comprised 834 families including 1,564 parent-child dyads. The participants wore the Yamax pedometer for at least eight hours a day on at least four weekdays and both weekend days, and completed a family log book (anthropometric parameters, SC, and ST). Logistic regression analyses (OR) were used to investigate whether parents’ meeting the daily SC recommendation (10,000 SC/day), non-excessive ST (< 2 h/day), weight status, and participation in OPA were associated with children’s achievement of their daily SC (11,500 SC/day for pre-schoolers and 11,000/13,000 SC/day for school-aged girl/boys), separately for weekdays and weekends. Results: In families with normal weight children, parents’ SC was significantly associated with their offsprings’ odds to achieve the daily SC recommendation (mothers in the model: ORweekdays/weekends = 3.02/6.03, fathers in the model: ORweekends = 3.91, p < 0.001) regardless of their age category, or gender. In families with overweight/obese children, only the mother’s achievement of the SC recommendations (ORweekdays/weekends = 3.58/12.48) and non-excessive ST significantly (p < 0.001) increased the odds of their children for reaching the daily SC recommendation. Children’s participation in OPA increased the odds of all children achieving the daily SC recommendations on weekdays (OR = 2.02–3.16), however, for overweight/obese children this remained non-significant. Conclusions: The mother’s physical activity (achievement of at least 10,000 SC/day) is significantly associated with the achievement of recommended daily SC in overweight/obese preschool and school-aged children. Physical activity enhancement programmes for overweight/obese children cannot rely solely on the active participation of children in OPA, they also need to take other family-based physical activity, especially at weekends, into account.

• Klíčová slova
• pedometr,
• MeSH
• chůze MeSH
• dítě MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí metody   přístrojové vybavení   MeSH
• nadváha MeSH
• obezita * MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• předškolní dítě MeSH
• rodiče MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Hlavním cílem studie bylo popsat trendy v nadváze a obezitě u českých adolescentů vzhledem k socioekonomickému statusu (dále SES) rodin v letech 2002–2014 a zjistit, jak se koreláty nadváhy/obezity (pohlaví, věk, pohybová aktivita (dále PA) a čas sledování televize, monitoru počítače/tabletu (dále ST)) liší u adolescentů z rodin s rozdílným SES. Metodika: Pro průřezovou studii byly vybrány reprezentativní vzorky českých adolescentů (9382 dívek a 8868 chlapců ve věku 10,5–16,5 let) z mezinárodní studie „Health Behaviour in School-aged Children“ (dále HBSC) realizované v letech 2002, 2006, 2010 a 2014 pomocí standardizovaného dotazníku a v souladu s pravidly závazného výzkumného protokolu. SES byl odvozen z odpovědí vztahujících se k rodinnému vlastnictví a počtu automobilů, počítačů, koupelen, myčky, vlastního dětského pokoje a společných zahraničních rodinných dovolených. Nadváha/obezita byla vypočítávána z uvedené tělesné hmotnosti a výšky podle percentilových body mass index grafů. Trendy v prevalenci nadváhy/obezity byly analyzovány prostřednictvím logistické regresní analýzy. Statistická významnost rozdílů v prevalenci nadváhy/obezity mezi jednotlivými SES kategoriemi adolescentů byla zjišťována pomocí χ2. Výsledky: Nejvyšší signifikantní (p < 0,001) nárůst v prevalenci nadváhy/obezity mezi lety 2002 a 2014 byl odhalen u chlapců z rodin s nízkým (+9,3 procentních bodů (dále p.p.): 19,7 %2002 → 29 %2014) a středním (+6,9 p.p.: 18%2002 → 24,9%2014) SES a u dívek z rodin se středním SES (+5.1 p.p.: 6,5 %2002 → 11,6 %2014). Avšak mezi dívkami i chlapci bylo ve všech letech sběru dat (v letech 2002, 2006 a 2014) zjištěno vyšší zastoupení nadváhy/obezity u kategorií s nízkým SES než u kategorií s vysokým SES. V roce 2014 byla prevalence nadváhy/obezity u dívek i chlapců z rodin s nízkým SES signifikantně (p < 0,01) vyšší než u dívek a chlapců z rodin s vysokým SES. Bez ohledu na SES mají nižší šanci výskytu nadváhy/obezity dívky než chlapci (p < 0,001), starší než 11letí adolescenti (p < 0,001) a adolescenti z roku 2002 než z roku 2014 (p < 0,05). Avšak pouze u adolescentů z rodin s vysokým SES platí, že riziko výskytu jejich na nadváhy/obezity signifikantně snižuje alespoň 60 minut denně PA střední až vysoké intenzity (OR = 0,69; 95% CI = 0,56–0,86; p < 0,01) a méně než 2 hodiny denního ST (OR = 0,61; 95% CI = 0,44 až 0,84; p < 0,01). Závěry: Vysoké zastoupení nadváhy/obezity u adolescentů z rodin s nízkým SES a současně zjišťovaná nízká úroveň jejich PA představují znepokojivá fakta zdůrazňující nutnost tvorby a realizace intervenčních programu cílených na snížení výskytu nadváhy/obezity právě u této ekonomicky znevýhodněné části populace.

Objective: The main objective of the study was to describe trends in overweight and obesity in Czech adolescents in relation with socioeconomic status (SES) of families between 2002 and 2014 and find out how correlates of overweight/obesity (gender, age, physical activity (PA) and screen time (ST)) vary among adolescents from families with a different SES. Methods: For the cross-sectional study, representative samples of Czech adolescents (9,382 girls and 8,868 boys aged 10.5 to 16.5 years) from the international Health Behavior in School-Aged Children (HBSC) study were selected in 2002, 2006, 2010 and 2014 using a standardized self-reported questionnaire and in accordance with the rules of the binding research protocol. The SES was derived from responses relating to family ownership and the number of cars, computers, bathrooms, dishwashers, their own children's room, and foreign family holidays. Overweight/obesity was calculated from the body weight and height according to the age-differentiated percentile body mass index charts. Trends in overweight/obesity prevalence were analysed by logistic regression analysis. Differences in overweight/obesity prevalence among individual SES categories of adolescents were detected using Chi-square. Results: The highest significant (p < 0.001) increase in overweight/obesity prevalence between 2002 and 2014 was revealed in boys from low (+9.3 p.p.: 19.7%2002 → 29%2014) and middle (+6.9 p.p.: 18%2002 → 24.9%2014) SES and girls from middle SES families (+5.1 p.p.: 6.5%2002 → 11.6%2014). However, among all girls (or boys), overweight/obesity was found more frequently in low SES categories than in high SES categories in all years of data collection (2002, 2006 and 2014). In 2014, the prevalence of obesity/obesity among girls and boys from low SES families was significantly (p < 0.01) higher than that of girls and boys from high SES families. Regardless of SES, there is a lower chance of overweight/obesity in girls than in boys (p < 0.001), older adolescents than those aged 11 years (p < 0.001) and in 2002 than in 2014 (p < 0.05). However, at least 60 minutes per day of moderate-to-vigorous PA (OR = 0.69, 95% CI = 0.56-0.86, p < 0.01) and less than 2 hours of daily screen time (OR = 0.61; 95% CI = 0.44-0.84; p < 0.01) are associated with significant reduction in risk of overweight/obesity only among adolescents from high SES families. Conclusions: High rates of overweight/obesity and poor level of daily moderate-to-vigorous PA among adolescents from low SES provide a disturbing evidence highlighting necessity of public health efforts to implement obesity-reduction interventions for this economically disadvantaged population.

• MeSH
• dítě MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nadváha * MeSH
• obezita dětí a dospívajících * MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• prevalence MeSH
• průřezové studie MeSH
• společenská třída MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH