Transarterial chemoembolization
Dotaz
Zobrazit nápovědu
OBJECTIVES: Despite increasing interest, prospective data on the use of degradable starch microsphere-transarterial chemoembolization (DSM-TACE) in the management of patients with unresectable HCC are still scarce. The objective of the HepaStar study was to collect prospective safety and effectiveness data in a prospective multicenter observational study. MATERIALS AND METHODS: Between January 2017 and December 2022, consecutive participants with unresectable or recurrent HCC treated with DSM-TACE as standard of care at 6 participating centers in Europe were enrolled. Tumor response was evaluated according to the mRECIST criteria. Overall survival (OS), progression-free survival (PFS), and adverse events (AEs) were assessed by using Kaplan-Meier analysis and Common Terminology Criteria for Adverse Events, version 5. Liver function deterioration was assessed by monitoring changes in liver blood tests during the follow-up. RESULTS: Seventy-nine participants (median age, 69 years (IQR, 51-87 years); 67 men (85%)) were enrolled and treated. The median follow-up time was 18 months (IQR 9.5-38.0 months). The estimated median OS and PFS for the entire cohort was 32 months (CI, 95% 21-NaN) and 9 months (CI, 95% 7-NaN), respectively. Eleven (13.9%) participants experienced at least one grade 3 or 4 AE. The most frequent grade 3-4 AE was elevated bilirubin (2.2%, 5 of 79). Deterioration of bilirubin, AST, ALT, and albumin were observed in 24.1%, 23.7%, 19%, and 24% of participants, respectively. CONCLUSION: DSM-TACE achieves promising survival in patients with unresectable or recurrent HCC. This technique shows a favorable safety profile both in terms of treatment-related AEs and liver function deterioration. KEY POINTS: Question Although degradable starch microspheres transarterial chemoembolization is widely used in clinical practice across Europe, prospective data on its application in hepatocellular carcinoma patients remains limited. Findings Degradable starch microspheres transarterial chemoembolization results in promising survival rates, good tumor response rates, and low rates of treatment-related adverse events. Clinical relevance In patients with unresectable hepatocellular carcinoma, degradable starch microspheres transarterial chemoembolization represents a safe and effective alternative to more well-established chemoembolization techniques like conventional transarterial chemoembolization and drug-eluting beads transarterial chemoembolization.
- MeSH
- chemoembolizace * metody MeSH
- hepatocelulární karcinom * terapie mortalita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mikrosféry MeSH
- nádory jater * terapie mortalita MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- škrob * aplikace a dávkování MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
Východiska: Solitární hepatocelulární karcinom (hepatocellular carcinoma – HCC) o průměru 3–5 cm představuje náročnou klinickou výzvu, zejména u pacientů, u kterých není kvůli komorbiditám vhodná chirurgická léčba. Případ: U 74letého muže s renálním karcinomem v anamnéze byla na MR zjištěna nová náhodná solitární léze jater o velikosti 5 cm. Po přezkoumání multidisciplinární komisí a vzhledem k věku a vysokému riziku pooperačních komplikací se léčebný plán skládal z perkutánní termické segmentektomie pomocí mikrovlnné ablace s balonkovou okluzí (baloon-occluded microwave abblation – b-MWA) a následné transarteriální chemoembolizace s balonkovou okluzí (balloon-occluded transarterial chemoembolization – b-TACE), přičemž došlo ke kompletní nekróze nádoru, jak ukázaly následných kontrolní snímky. Tento případ ukazuje, že b-MWA a b-TACE by mohly být bezpečnou a účinnou kombinovanou léčbou velkých neresekabilních lézí HCC, a to i u lézí s velikostí nad 3 cm. Závěr: Ačkoli se jedná o nepodložený případ, kterému přirozeně chybí srovnání nebo kontroly, zdůrazňuje potenciální hodnotu jednoho zákroku v podobě perkutánní termické segmentektomie pomocí b-MWA s následnou b-TACE při léčbě velkých neresekabilních solitárních lézí HCC.
Background: Solitary hepatocellular carcinoma (HCC) with a diameter of 3–5 cm represents a challenging clinical entity, especially for non-surgical candidates due to comorbidities. Case: A 74-year-old man with previous history of renal cell carcinoma presented with a new incidental solitary 5 cm liver lesion on MRI. Due to his age and a high risk for post-surgical complications, after multidisciplinary tumor board review the treatment plan consisted of percutaneous thermal segmentectomy using balloon-occluded microwave ablation (b-MWA) followed by balloon-occluded transarterial chemoembolization (b-TACE) with complete tumor necrosis, as evident in subsequent follow-up imaging. This case demonstrates that b-MWA plus b-TACE could be a safe and effective combined therapy for unresectable large HCC lesions, even for those exceeding 3 cm in size. Conclusion: Although the presented case is anecdotal and naturally without comparisons or control, it highlights the potential value of percutaneous thermal segmentectomy with a single session combined b-MWA followed by b-TACE for the treatment of large unresectable solitary HCC lesions.
Hepatocelulární karcinom (HCC) je nejčastější primární maligní nádor jater. V naprosté většině případů se rozvíjí v terénu preexistujícího chronického jaterního onemocnění ve stadiu jaterní cirhózy. Jedná se o onemocnění s vysoce nepříznivou prognózou. Na rozdíl od jiných solidních nádorů se staging u pacientů s ja- terní cirhózou hodnotí podle tzv. barcelonské klasifikace (BCLC) (1). Ta v sobě zahrnuje nejen rozsah nádorového postižení, ale navíc i funkční zdatnost jater a celkový výkonnostní stav pacienta. Transarteriální chemoembo- lizace (TACE) je standardem terapie středně pokročilého stadia HCC (1). Moderní modifikací této metody je mikrobalónová okluzivní chemoembolizace (B-TACE). B-TACE je metoda založená na dočasné balónové okluzi přívodné tepny vedoucí k redistribuci toku směrem k nádoru a tím pádem zvýšené koncentraci embolizační směsi v cílové lézi. Zvýšená akumulace embolizačních částic vede k výraznější nekróze ložiska a díky tomu k lepší odpovědi na léčbu. Dočasná okluze tepny současně zvyšuje bezpečnost výkonu tím, že zamezuje zpětnému toku embolizační směsi a zmenšuje možný rozsah necílové embolizace. Na našem pracovišti bylo dosud realizováno B-TACE u 15 pacientů. Průměrný věk pacientů byl 73 let. Devět pacientů bylo ve stadiu ne- moci 0+A a šest pacientů ve stadiu B dle BCLC. Průměrné Childovo-Pughovo skóre nemocných bylo 5,7 bodů. Bylo ošetřeno 21 ložisek HCC (medián velikosti ložiska 37 mm). Po iniciální B-TACE bylo dosaženo kompletní odpovědi u 16 ložisek (76 %), parciální odpovědi u pěti ložisek (24 %). Nebyla zaznamenána žádná závažná peri- procedurální či postprocedurální komplikace výkonu. Metoda měla nulovou 90denní letalitu. B-TACE se zdá být u selektovaných pacientů vysoce účinnou metodou lokoregionální tera- pie HCC s příznivým bezpečnostním profilem a vysokou mírou kompletní odpovědi již po první etapě B-TACE.
Hepatocellular carcinoma (HCC) is the most common primary malignant liver tumor. In the vast majority of cases, it develops in the field of pre-existing chronic liver disease in the stage of liver cirrhosis. It is a disease with a highly unfavorable prognosis. Unlike other solid tumors, staging in patients with liver cirrhosis is carried out according to Barcelona classification (BCLC) (1). This includes not only the extent of tumor involvement, but also the functional status of the liver and the overall performance status of the patient. Transarterial chemoembolization is the standard of therapy for intermediate-stage HCC (1). A modern modification of this method is balloon-occluded chemoembolization (B-TACE). B-TACE is a method based on temporary balloon occlu- sion of the supply artery leading to redistribution of flow towards the tumor and thus higher concentration of the embolizate in the target lesion. Increased accumulation of embolization particles leads to more pronounced necrosis of the tumor and thus a better oncological response to treatment. A side effect of the temporary occlusion of the artery is an increase in the safety profile of the procedure due to the prevention of backflow of embolizate and low non-target embolization. At our workplace B-TACE has been performed on 15 patients. The average age of the patients was 73 years. Nine patients had disease stage 0+A and six patients had stage B according to BCLC. The average Child-Pugh score was 5.7 points. Totally 21 HCC nodules were treated (median size 37 mm). After the initial B-TACE, a complete response was achieved in 16 nodules (76%), a partial response in 5 nodules (24%). There was no serious post- nor periprocedural complication of the procedure. There was no death within 90-day follow-up. B-TACE appears to be a highly effective method of locoregional therapy for HCC with a favorable safety profile in selected patients and achieves high frequency of complete responses after first cycle of B-TACE.
Transarteriální chemoembolizace (TACE) je jednou ze základních metod endovaskulární léčby nádorů. Je využívána především u hy-pervaskularizovaných nádorů jater, které jsou na rozdíl od normálního jaterního parenchymu dominantně zásobené arteriální krví. TACE využívá kombinace ischemizace nádorového ložiska a vysoké lokální koncentrace současně podávaného chemoterapeutika. Nejstarším agens vhodným k chemoembolizace je lipiodol, až v posledních 25 letech se objevily částice vázající a uvolňující chemoterapeutikum a degradabilní částice. Jednotlivé částice se liší především velikostí, způsobem vazby chemoterapeutika a degradabilitou. Na trhu je k dispozici několik druhů částic vhodných k chemoembolizaci, dosud ale není jednoznačně prokázána vyšší efektivita některého typu částic. V závislosti na velikosti nádoru, selektivitě přístupu a stavu pacienta ale může úspěšnost a nežádoucí účinky léčby ovlivnit volba správné velikosti částic a použití permanentních nebo degradabilních částic, přičemž degradabilní částice je možné použít i neselektivně a u pacientů s rizikovými faktory.
Transarterial chemoembolization (TACE) is one of the basic methods of endovascular treatment of cancer. It is mainly used in hypervascularized liver tumors, which are predominantly supplied with arterial blood in contrast to normal liver parenchyma. TACE uses a combination of ischemia of the tumor and high local concentration of the simultaneously administered chemotherapeutic agent. The oldest agent suitable for chemoembolization is lipiodol. In the last 25 years emerged drug eluting particles and degradable particles. Individual particles differ mainly in size, binding of the chemotherapeutic agent and degradability. Several types of particles suitable for chemoembolization are available on the market, but the superior efficacy of any type of particle has not yet been clearly demonstrated. However, depending on the size of the tumour, the selectivity of the arterial approach and the patient ́s condition, the choice of the correct particle size and the choice of permanent or degradable particles may influence the success and side effects of treatment, while degradable particles can also be used non-selectively and in patients with risk factors.
Východiska: Radiologické onkologické intervenční výkony patří mezi důležité metody terapie hepatocelulárního karcinomu. V časných stadiích lze vedle chirurgických postupů využít termální ablační metody. Při středně pokročilém onemocnění hrají významnou roli metody založené na transarteriálním přístupu, zejména transarteriální chemoembolizace. Úspěšnost intervenčních zákroků závisí nejen na biologické povaze a velikosti nádoru, na technickém provedení a reakci organizmu na léčbu, ale také na molekulárních změnách spojených s těmito procedurami. Kromě klasických prediktivních a prognostických faktorů, mezi které se řadí věk, komorbidity pacienta, Child-Pugh skóre, vlastnosti tumoru, přítomnost velkých cév v okolí a trombóza portální žíly, se ve studiích stále častěji zmiňují prognostické a prediktivní faktory molekulární a také sérové biomarkery. Rutinně užívaným prognostickým biomarkerem je v současnosti pouze a-fetoprotein. Přesto se objevují studie poukazující na nové sérové biomarkery, které mají potenciál v budoucnu pomoci ke stanovení prognózy onemocnění a predikci úspěšnosti terapie klasickým markerům a zobrazovacím metodám. Mezi tyto biomarkery se nejčastěji řadí g-glutamyltranspeptidáza, des- g-karboxyprotrombin, některé typy mikroRNA, zánětlivé a hypoxické látky, jejichž sérové hladiny jsou ovlivněny samotnými intervenčními výkony. Hodnocení těchto molekul by mohlo vést k optimalizaci lékařské intervence (volby metody terapie, načasování léčby) nebo změně managementu sledování pacientů po intervenčních výkonech. Ačkoli několik biomarkerů ukázalo slibné výsledky, většina sérových biomarkerů stále vyžaduje ověření ve velkých studiích fáze III. Cíl: Cílem této práce je podat ucelený přehled klasických a molekulárních biomarkerů, které by potenciálně mohly pomoci v prognostické stratifikaci pacienta a umožnit tak lépe predikovat úspěšnost a efekt radiologických intervenčních metod.
Background: Hepatocellular carcinoma is the most common malignant liver tumor in adults and thermal ablation and transarterial embolization are important methods of therapy. Thermal ablation can be used in early stages. Methods based on the transarterial approach, especially transarterial chemoembolization, play an important role in intermediate stage diseases. The success of procedures depends not only on the biological nature and the size of the tumor, on the technical design of the procedure and on the patient‘s response to treatment, but also on the molecular changes associated with these procedures. In addition to classic predictive and prognostic factors including age, patient comorbidities, Child-Pugh score, tumor characteristics, presence of large surrounding vessels, and portal vein thrombosis, molecular prognostic and predictive factors (serum biomarkers) are often mentioned in studies. Currently, only a-fetoprotein is routinely used as a prognostic biomarker; however, there are studies referring to new serum biomarkers that can potentially help to classical markers and imaging methods to determine the cancer prognosis and predict the success of therapy. These biomarkers most often include g-glutamyltranspeptidase, des- g-carboxyprothrombin, some types of microRNAs, inflammatory and hypoxic substances, whose serum levels are changed by the intervention therapies. Evaluation of these molecules could lead to the optimization of the medical intervention (choice of therapy method, timing of treatment) or change the management of patient follow-up after interventions. Although several biomarkers have shown promising results, most serum biomarkers still require validation in phase III studies. Purpose: The aim of this work is to present a comprehensive overview of classical and molecular biomarkers that could potentially help in the prognostic stratification of patients and better predict the success and effect of radiological intervention methods.
- Klíčová slova
- transarteriální chemoembolizace, termální ablace,
- MeSH
- chemoembolizace metody MeSH
- hepatocelulární karcinom * chirurgie diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- prognóza MeSH
- radioterapie škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
BACKGROUND/AIM: To evaluate the prognostic value of Response Evaluation Criteria In Solid Tumors (RECIST), modified RECIST and volumetric analysis in patients with hepatocellular carcinoma (HCC) treated by transarterial chemoembolization (TACE). PATIENTS AND METHODS: This single-center prospective cohort study included a total of 61 patients with HCC treated by transarterial chemoembolization (TACE). The response of TACE was evaluated on preprocedural and postprocedural CT by two radiologists using RECIST/mRECIST and volumetric response to treatment. Each response assessment method was used to classify the response as progressive disease, stable disease, partial response and complete response. Kaplan-Meier analysis with log-rank test was performed for each method to evaluate its ability to help predict overall survival and progression free survival. Interobserver variability and reproducibility was determined by the Pearson and Spearman correlation coefficients. RESULTS: The median overall survival was 17.1 months and the median progression-free survival was 11.1 months. Volumetric assessment was proved to be a prognostic factor for overall survival (p<0.01) and progression-free survival (p<0.001), contrasting with RECIST and mRECIST. All three methods featured very small interobserver variability (p<0.001 for Pearson and Spearman correlation coefficients). The patients classified as having stable disease had a 3.8-fold higher risk of death than the patients classified as having a complete/partial response (HR=3.82; 95% Confidence Interval (CI)=1.32-11.02; p=0.013) and a 4.5-fold higher risk of progression (HR=4.46; 95% CI=1.72-11.61; p=0.002). CONCLUSION: The prognostic value of volumetric analysis in patients with HCC treated by TACE appears to be superior to RECIST and mRECIST, with a real impact in everyday practice.
Background and Objectives: Hepatocellular carcinoma (HCC) is the most common form of primary liver cancer with a highly unfavorable prognosis. Aims: Retrospective statistical analysis of patients with HCC in the field of liver cirrhosis treated at our center from the perspective of demography, and the effects of key changes in diagnostic and therapeutic procedures in the last 10 years on overall survival (OS) and earlier diagnosis. Materials and Methods: This study included 170 cirrhotic patients with HCC (136 men, 80%). Demographic and etiological factors and OS were analyzed based on distribution into three groups according to the period and key changes in diagnostic and therapeutic approaches (BCLC classification staging; standardization of protocol for transarterial chemoembolization (TACE) and the introduction of direct-acting antivirals (DAA) for the treatment of chronic viral hepatitis C (HCV); expansion of systemic oncological therapy). Results: The mean age at the time of diagnosis was 69.3 years (SD = 8.1), and etiology was as follows: non-alcoholic steatohepatitis (NASH) 39%, alcoholic liver disease (ALD) 36%, HCV 18%, cryptogenic liver cirrhosis 3%, chronic hepatitis B infection (HBV) 2%, and other etiology 2%. Distribution of stages according to the BCLC: 0 + A 36%, B 31%, C 22%, and D 11%. However, the distribution in the first studied period was as follows: 0 + A 15%, B 34%, C 36%, and D 15%; and in the last period: 0 + A 45%, B 27%, C 17%, and D 11%, and difference was statistically significant (p < 0.05). The median OS for stages 0 + A, B, C, and D was 58, 19, 6, and 2 months, respectively. During the monitored period, there was a visible increase in the etiology of ALD from 30% to 47% and a decrease in HCV from 22% to 11%. In patients treated with TACE (stage B), the median OS grew from 10 to 24 months (p < 0.0001) between the marginal monitored periods. Conclusions: We described a decreasing number of patients with HCV-related HCC during follow-up possibly linked with the introduction of DAA. In our cohort, an improvement in early-stage diagnosis was found, which we mainly concluded as a result of proper ultrasound surveillance, the institution of a HCV treatment center, and increased experience of our sonographers with an examination of cirrhotic patients. Lastly, we described significantly improved overall survival in patients with intermediate HCC treated by TACE, due to the increased experience of interventional radiologists with the method at our facility and an earlier switch to systemic therapy in case of non-response to TACE.
- MeSH
- antivirové látky terapeutické užití MeSH
- chemoembolizace * škodlivé účinky metody MeSH
- chronická hepatitida C * komplikace farmakoterapie MeSH
- hepatocelulární karcinom * etiologie terapie MeSH
- jaterní cirhóza komplikace diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nádory jater * etiologie terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- staging nádorů MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
... 05/BIG-14-03) -- Hepatic arterial infusion of oxaliplatin, fluorouracil, and leucovorin versus transarterial ... ... chemoembolization for large hepatocellular carcinoma: a randomized phase III trial -- Panitumumab plus ...
Transarteriální chemoembolizace je nedílnou součástí léčby středně pokročilých primárních a sekundárních nádorů jater. Během desetiletí se tato metoda neustále zdokonaluje jak po technické stránce, tak i možností užívaných embolizačních látek a zlepšuje prognózu pacientů, kteří často nemohou podstoupit jinou terapii. Tento přehledový článek seznamuje čtenáře se základními charakteristikami samotného výkonu, indikacemi, průběhem, komplikacemi a nežádoucími účinky. Na závěr je uvedena úspěšnost samotných výkonů.
Transarterial chemoembolization is an integral part of the treatment of intermediate primary and secondary liver tumors. Over the decades, this method has been constantly improved both in terms of technology and the possibilities of embolizing agents used and improves the prognosis of patients who often cannot undergo other therapies. This review article introduces the readers to the basic cha- racteristics of the performance itself, indications, methods, complications, and side effects. Finally, the success of the performances themselves is presented.
PURPOSE: To determine whether the levels of circulating microRNAs (miRNAs) are altered in patients undergoing thermal ablation and chemoembolization and whether these changes are predictive of a clinical outcome. MATERIAL AND METHODS: This prospective study consisted of 43 patients diagnosed with hepatocellular carcinoma (n = 15) and intrahepatic colorectal cancer metastases (n = 28) treated with thermal ablation (n = 23; radiofrequency [n = 6] or microwave [n = 19]), chemoembolization using drug-eluting embolics (n = 18), or both (n = 2). Four blood samples (immediately before the intervention and 60-90 minutes, 24 hours, and 7 days after the intervention) were taken to measure the plasma concentrations of miRNAs related to hypoxia (miR-21 and miR-210), liver injury (miR-122), epithelial-mesenchymal transition (miR-200a), and apoptosis (miR-34a) using miRNA-specific TaqMan assays and quantitative real-time polymerase chain reaction. Tumor burden and treatment response at 3 months were evaluated using the modified response evaluation criteria in solid tumors. The miRNA results were compared with clinical outcomes (Mann-Whitney U test, Wilcoxon matched-pair test). RESULTS: Dynamic changes in the circulating miRNA levels were observed following both the interventions. For thermal ablation, significant increases in miR-21, miR-210, miR-122, miR-200a, and miR-34a concentrations peaked 60-90 minutes after the intervention (P < .01). However, for transarterial chemoembolization, maximum increases in the miRNA concentrations were observed at 24 hours after the intervention for miR-21, miR-210, miR-122, miR-200a, and miR-34a (P < .05). The increased concentrations of the circulating miRNAs were followed by a subsequent decline to baseline by 7 days. For the thermal ablation (but not chemoembolization) patients, elevations in the miR-210 and miR-200a levels were associated with early progressive disease at 3 months (P = .040 and P = .012, respectively). CONCLUSIONS: Increased but dynamic levels of circulating miRNAs are present following interventional oncologic procedures and may prove useful as biomarkers for the monitoring of clinical outcomes.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- chemoembolizace * škodlivé účinky MeSH
- cirkulující mikroRNA krev MeSH
- hepatocelulární karcinom krev patologie terapie MeSH
- kolorektální nádory patologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mikrovlny škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- nádorové biomarkery krev MeSH
- nádory jater krev patologie sekundární terapie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- radiofrekvenční ablace * škodlivé účinky MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
