Over 5 years (2000-2004), populations of small mammals from a rural landscape in southern Moravia (Czech Republic) were investigated for the presence of Tula virus (TULV) antigen using the ELISA set Hantagnost. In total, 1566 individuals from 10 species were examined. The prevalence in the common vole (Microtus arvalis Pallas 1778), the main reservoir of TULV, was 10% (n = 871). The prevalence of TULV antigen increases with its population numbers. The highest number of TULV antigen-positive common voles was found in set-aside plots and winter crops, such as rape and winter wheat. All these habitats are important for common vole overwintering. Older and heavier individuals were more often hantavirus antigen positive. From the other small mammal species, 186 pygmy field mice (Apodemus uralensis Pallas, 1811) were examined, of which 3 were positive, which represents the first hantavirus antigen positive record for this species, and of 195 wood mice (Apodemus sylvaticus Linnaeus, 1758) only 1 was positive. The remaining five rodent species (Apodemus flavicollis Melchior, 1834, Mus musculus Linnaeus, 1758, Micromys minutus Pallas, 1771, Myodes glareolus Schreber, 1780, Microtus subterraneus de Sélys-Longchamps, 1836) and two Soricomorpha (Sorex araneus Linnaeus, 1758, Sorex minutus Linnaeus, 1766) were hantavirus antigen negative.

• MeSH
• hantavirové infekce veterinární   virologie   MeSH
• Hantavirus klasifikace   izolace a purifikace   MeSH
• hlodavci virologie   MeSH
• nemoci hlodavců virologie   MeSH
• rejskovití virologie   MeSH
• tělesná hmotnost MeSH
• zdroje nemoci MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

A Vero E6 cell culture isolate of Tula virus (TUL), a hantavirus first detected in European common voles (Microtus arvalis and M. rossiaemeridionalis) by RT-PCR was obtained after initial passaging of TUL-infected vole lung samples in laboratory-colonized M. arvalis. TUL was defined as a classical serotype by a cross-focus-reduction neutralization test (FRNT) and was also shown to be distinct from other hantaviruses by haemagglutination inhibition assay. The sequences of S, M and partial L genome segments of the isolate were determined: the S segment was 99.9% identical to the original rodent-derived sequence. Serological evidence for a previous TUL infection was obtained from the serum of a blood donor living near a TUL focus in Moravia, Czech Republic, showing at least a 16-fold higher FRNT titre to TUL as compared to Puumala or other hantaviruses.

• MeSH
• Arvicolinae virologie   MeSH
• Cercopithecus aethiops MeSH
• hantavirové infekce imunologie   patologie   virologie   MeSH
• Hantavirus genetika   imunologie   izolace a purifikace   MeSH
• králíci MeSH
• molekulární sekvence - údaje MeSH
• protilátky virové krev   MeSH
• RNA virová * analýza   MeSH
• sekvence nukleotidů MeSH
• sérotypizace MeSH
• Vero buňky MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• králíci MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

We report molecular evidence of Tula hantavirus as an etiologic agent of pulmonary-renal syndrome in an immunocompromised patient. Acute hantavirus infection was confirmed by using serologic and molecular methods. Sequencing revealed Tula virus genome RNA in the patient's blood. This case shows that Tula virus can cause serious disease in humans.

• MeSH
• fylogeneze MeSH
• genom virový MeSH
• glomerulonefritida diagnóza   MeSH
• hantavirové infekce diagnóza   MeSH
• Hantavirus klasifikace   genetika   imunologie   MeSH
• hostitel s imunodeficiencí * MeSH
• krvácení diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• molekulární sekvence - údaje MeSH
• plicní nemoci diagnóza   MeSH
• protilátky virové imunologie   MeSH
• RNA virová MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Hantavirus carried by the European common vole Microtus arvalis from Moravia (Czech Republic) was analyzed by RT-PCR-sequencing and by reactivity with a panel of monoclonal antibodies (MAbs). Sequencing of the full-length S segment and the proximal part of the M segment showed that the virus belonged to genotype Tula (TUL) we discovered earlier in Microtus arvalis from Central Russia. This finding supported the concept of host dependence of hantaviruses. Phylogenetic analyses suggested a similar evolutionary history for S and M genes of TUL strains; thus far there is no evidence for reassortment in TUL. Geographic clustering of TUL genetic variants was observed and different levels of the genetic variability were revealed resembling those estimated for another hantavirus, Puumala (PUU). Comparison of the deduced N protein sequence from Russia and from Moravia showed that genetic drift in TUL occurred not only by accumulation of point mutations but also by the deletion of a nucleotide triplet. It encoded Ser252 which was located within a highly variable hydrophilic part of the N protein carrying B-cell epitopes and presumably forming a loop. Analysis of naturally expressed TUL N-antigen derived from lung tissue of infected voles with MAbs indicated antigenic heterogeneity among TUL strains.

• MeSH
• antigeny virové imunologie   MeSH
• Arvicolinae virologie   MeSH
• DNA virů MeSH
• fylogeneze MeSH
• genetická variace MeSH
• Hantavirus klasifikace   genetika   imunologie   MeSH
• králíci MeSH
• molekulární sekvence - údaje MeSH
• monoklonální protilátky imunologie   MeSH
• nukleokapsida imunologie   MeSH
• protilátky virové imunologie   MeSH
• RNA virová * MeSH
• sekvence aminokyselin MeSH
• sekvence nukleotidů MeSH
• sekvenční analýza MeSH
• virové proteiny MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• králíci MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Nejčastějším virovým onemocněním přenášeným hlodavci jsou v České republice hantavirózy s průměrnou roční incidencí 0,02 případů/100 000 obyvatel a výskytem specifických protilátek asi u 1 % obyvatel. Na našem území byli doposud popsáni 4 zástupci hantavirů (Puumala, Dobrava--Belgrade, Tula, Seewis), z nichž onemocnění u člověka prokazatelně způsobují viry Puumala (obvykle s mírnou formou onemocnění, nephropathia epidemica) a Dobrava-Belgrade (způsobující hemoragickou horečku spojenou se selháním ledvin). Cílem předkládané práce je podat nejnovější ucelený přehled pro člověka patogenních hantavirů vyskytujících se v České republice ve světle studií, které byly publikovány v posledních třiceti letech, včetně geografického rozšíření hantavirů a popisu klinických onemocnění. Nedávná detekce viru Tula u imunokompromitovaného jedince na Ostravsku nebo současné zprávy o klinických onemocněních způsobených virem Seoul v Evropě zdůrazňují problém možné emergence opomíjených hantavirových nákaz v blízké budoucnosti.

Hantavirus disease is the most common rodent-borne viral infection in the Czech Republic, with a mean annual incidence of 0.02 cases per 100 000 population and specific antibodies detected in 1% of the human population. Four hantaviruses (Puumala, Dobrava-Belgrade, Tula, and Seewis) circulate in this country, of which Puumala virus (responsible for a mild form of hemorrhagic fever with renal syndrome called nephropathia epidemica) and Dobrava-Belgrade virus (causing haemorrhagic fever with renal syndrome) have been proven to cause human disease. The aim of this study is to provide a comprehensive review of the hantaviruses occurring in the Czech Republic, based on the literature published during the past three decades, including their geographical distribution and clinical symptoms. The recent detection of Tula virus in an immunocompromised person as well as reports of Seoul virus infections in Europe highlight the possible emergence of neglected hantavirus infections in the foreseeable future.

• MeSH
• genom virový MeSH
• hantavirové infekce * diagnóza   epidemiologie   klasifikace   patologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• Hantavirus * genetika   klasifikace   patogenita   MeSH
• hemoragická horečka s renálním syndromem diagnóza   mikrobiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• hlodavci MeSH
• lékařská geografie MeSH
• lidé MeSH
• nemoci zvířat MeSH
• přenos infekční nemoci MeSH
• vakcinace MeSH
• virus Hantaan MeSH
• virus Puumala MeSH
• zoonózy epidemiologie   genetika   přenos   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Hantaviry patří mezi tzv. emerging infections. Jsou to RNA viry rodu Hantavirus patřící do čeledi Bunyaviridae. Jejich genom je tvořen třemi segmenty RNA. Hantaviry kolují v přírodních ohniscích mezi hlodavci, se kterými se dlouhodobě vyvíjely v koevoluci a mají proto ke svým specifickým hostitelům těsný vztah a areál výskytu jednotlivých hantavirů se zpravidla překrývá s areálem výskytu druhu jejich hostitele. U člověka vyvolávají patogenní genotypy ve Starém světě hemoragickou horečku s renálním syndromem a V Severní a Jižní Americe hantavirový plicní syndrom. V práci je přehledně popsána virologie, biologie, etiopatogeneza, klinika a epidemiologie hantavirů a nákaz jimi vyvolávaných. V Evropě byly prokázány tři hlavní hantavirové genotypy: Puumala, Dobrava a Tula. Mimoto byl z genotypu Dobrava vyčleněn distinktní genotyp Saaremaa, jehož areál výskytu bude nutno ještě upřesnit. V areálu výskytu lumíků na severu Evropy je nutno počítat ještě s hantavirem Topografov. Nejzávažnější průběh onemocnění vyvolává virus Dobrava, virus Tula se pokládá za nepatogenní. Promořenost obyvatel hantaviry se v Evropě pohybuje kolem 1 %, ale v endemických oblastech a u exponovaných profesí dosahuje mnohem větších hodnot. V České republice byla prokázána existence všech 3 hlavních genotypů, promořenost dospělých obyvatel je v průměru kolem 1 %. U lidí bylo u nás prokázáno několik onemocnění, charakterizováných jako intersticiální nefritida. Problematika hantavirů je však dosud většinou na pokraji zájmu odborníků.

Hantaviruses belong to the so-called emerging infections. They are RNA viruses of the genus Hantavirus belonging to the Bunyaviridae family. Their genome is made up of three RNA segments. In natural foci they circulate among rodents, with whom they developed in long-lasting co-evolution and in consequence they have close links with their specific hosts. The area where individual hantaviruses are present usually coincides with the area of their host species. In humans in the Old World the pathogenic genotypes produce a haemorrhagic fever with a renal syndrome, while in North and South America we find a hantavirus pulmonary syndrome. The paper describes the virology, biology, etiopathogenesis, clinical aspects and epidemiology of hantaviruses and of the infections they cause. Three main hantavirus genotypes were demonstrated in Europe: Puumala, Dobrava and Tula. Moreover, a separate genotype Saaremaa was isolated from the genotype Dobrava - the area of its presence remains to be specified. In northern Europe, the home of lemmings, we also encounter the hantavirus Topografov. The most severe course of the disease is caused by the virus Dobrava, while the virus Tula is thought to be non-pathogenic. The immunity rate of the European population is believed to be 1 %; however, in endemic regions and in exposed professions this value is much higher. The existence of 3 main genotpes was confirmed in the Czech Republic with an immunity rate of adults approx. 1 %. In humans several disorders described as interstitial nephritis were diagnosed in this country. So far, however, hantaviruses are only of marginal interest to specialists.

• MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• hantavirové infekce diagnóza   epidemiologie   genetika   MeSH
• hantavirový plicní syndrom klasifikace   veterinární   MeSH
• Hantavirus fyziologie   klasifikace   patogenita   MeSH
• sérologické testy metody   využití   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Orthohantaviruses are rodent-borne emerging viruses that may cause severe diseases in humans but no apparent pathology in their small mammal reservoirs. However, the mechanisms leading to tolerance or pathogenicity in humans and persistence in rodent reservoirs are poorly understood, as is the manner in which they spread within and between organisms. Here, we used a range of cellular and molecular approaches to investigate the interactions of three different orthohantaviruses-Puumala virus (PUUV), responsible for a mild to moderate form of hemorrhagic fever with renal syndrome in humans, Tula virus (TULV) with low pathogenicity, and non-pathogenic Prospect Hill virus (PHV)-with human and rodent host cell lines. Besides the fact that cell susceptibility to virus infection was shown to depend on the cell type and virus strain, the three orthohantaviruses were able to infect Vero E6 and HuH7 human cells, but only the former secreted infectious particles. In cells derived from PUUV reservoir, the bank vole (Myodes glareolus), PUUV achieved a complete viral cycle, while TULV did not enter the cells and PHV infected them but did not produce infectious particles, reflecting differences in host specificity. A search for mature virions by electron microscopy (EM) revealed that TULV assembly occurred in part at the plasma membrane, whereas PHV particles were trapped in autophagic vacuoles in cells of the heterologous rodent host. We described differential interactions of orthohantaviruses with cellular factors, as supported by the cellular distribution of viral nucleocapsid protein with cell compartments, and proteomics identification of cellular partners. Our results also showed that interferon (IFN) dependent gene expression was regulated in a cell and virus species dependent manner. Overall, our study highlighted the complexity of the host-virus relationship and demonstrated that orthohantaviruses are restricted at different levels of the viral cycle. In addition, the study opens new avenues to further investigate how these viruses differ in their interactions with cells to evade innate immunity and how it depends on tissue type and host species.

• MeSH
• Arvicolinae MeSH
• Hantavirus * genetika   MeSH
• hlodavci MeSH
• interferony MeSH
• lidé MeSH
• nukleokapsida - proteiny genetika   MeSH
• RNA-viry * MeSH
• virus Puumala * genetika   MeSH
• viry * MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

V ČR cirkulují v přírodních ohniscích přinejmenším 3 genospecies hantavirů: Tula, Puumala, Dobrava-Belgrade. Všechny 3 viry mohou nakazit člověka a vyvolat u něho onemocnění nephropathia epidemica různé závažnosti. V okrese Prachatice se vyskytla epidemie onemocnění vyvolaných virem Puumala. Vyšetřili jsme proto náhodně vybraný soubor sér 1081 osob žijících v přilehlých oblastech jižních a jihozápadních Čech archivovaných v sérové bance SZÚ v Praze. Paralelně jsme vyšetřili séra 423 osob ze Vsetínska, kde byly zaznamenány 4 případy onemocnění vyvolaných hantaviry. Promořenost hantaviry činila v Čechách 1,76 %, na Vsetínsku 1,18 %. To odpovídá výsledkům jiných studií z území ČR. V uvedených oblastech není tedy plošné riziko nákazy hantaviry, ale nákazou jsou ohroženy osoby, které vniknou do přírodního ohniska hantavirů individuálně při výkonu povolání nebo při zájmové činnosti.

At least three hantavirus genospecies are circulating in natural habitats in the Czech Republic: Tula, Puumala, Dobrava - Belgrade. All three viruses are pathogenic for humans and are able to cause nephropathia epidemica of varying degrees of seriousness. An outbreak of diseases caused by the Puumala virus occurred in the region in and around the town of Prachatice. We investigated the antibodies of a random selected 1081 sera of healthy persons from the affected region, which were deposited in the serum bank of the National Public Health Institute in Prague. Additionally we investigated 423 sera of healthy persons from the Vsetin area, where four cases of hantavirus infections were detected. 1.76% and 1.18% hantavirus immunity rate has been detected in the Prachatice area and Vsetin area respectively. This finding is in correlation with the results of studies performed in other parts of the country. It means that the overall risk of Hantavirus infection in the areas mentioned is not high. Therefore it is persons entering the Hantavirus natural foci for work or leisure activities who are mainly at risk of infection.

• MeSH
• financování organizované MeSH
• hantavirové infekce epidemiologie   MeSH
• Hantavirus izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• lidé MeSH
• prevalence MeSH
• protilátky virové izolace a purifikace   MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• sérologické testy využití   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• zdroje nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Hantaviry vyvolávají v Eurasii onemocnění nazývané hemorragická horečka s ledvinovým syndromem. Přestože toto onemocnění je známé již velmi dlouho, jeho původci byli popsáni až teprve v roce 1978 v Koreji. V roce 1993 byl popsán v USA hantavirový plicní syndrom, který vyvolává jiná skupina hantavirů. V Evropě cirkulují tři genospecies: Puumala, Dobrava-Belgrade a Tula. Hantaviry se reprodukují ve specifických hostitelích z řad hlodavců v přírodních ohniscích. Člověk se nakazí při vniknutí do ohniska kontaminovaným aerosolem. Práce popisuje vlastnosti hantavirů, klinické příznaky onemocnění, jeho patogenezi a epidemiologii s důrazem na situaci v České republice.

Haemorrhagic fever with renal syndrome is the infectious disease caused in Eurasia by Hantaviruses. This disease was known for a long time. Despite this fact the cause of it was described in Korea only in 1978. Hantaviral pulmonary syndrome caused by different group of Hantaviruses has been described in USA in 1993. Three genospecies circulate: Puumala, Dobrava-Belgrade a Tula in Europe. Hantaviruses are reproducing in particular kinds of rodents in their natural habitants. Humans are infected by entering in their areas contaminated by aerosols. This article describes the characteristics of Hantaviruses, clinical appearance of the human disease, its pathogenesis and epidemiology with accent on the situation in the čzech Republic.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• financování organizované MeSH
• hantavirové infekce diagnóza   přenos   virologie   MeSH
• Hantavirus patogenita   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Práce navazuje na dosavadní výsledky vyšetření plic hlodavců z území České republiky na přítomnosthantavirového antigenu. K průkazu rodově specifického antigenu byla použita soupravaELISA Hantagnost z Ústavu poliomyelitidy v Moskvě. Bylo vyšetřeno 1494 mikromamalií 15 druhůodchycených v letech 1991–2001. Hantavirový antigen byl prokázán v plicích 101 jedince (6,8 %),přičemž výrazně převažovali zástupci druhu Microtus arvalis: 97 pozitivních z 687 vyšetřených(14,1 %). Dvakrát byl hantavirový antigen prokázán u Microtus subterraneus a jedenkrát vždyu Apodemus sylvaticus a Clethrionomys glareolus. Z dosavadních poznatků vyplývá, že se s největšípravděpodobností jednalo o genotyp Tula. Byla zaznamenána přímá závislost pozitivity na vzrůstuhrabošů a na ročním období jejich odchytu s maximy v jarních a podzimních měsících. Nebylaprokázána závislost pozitivity na pohlaví hostitele.

The work is based on the hitherto implemented examinations of lungs of rodents from the territoryof the Czech Republic for the presence of hantavirus antigen. For detection of a species specificantigen the ELISA set Hantagnost from the Poliomyelitis Institute in Moscow was used. A total of1494 micromammalia of 15 species caught in 1991–2001 were examined. The hantavirus antigen wasdetected in the lungs of 101 individuals (6.8%) whereby representatives of the species Microtusarvalis predominated markedly: 97 positive from 687 examined (14.1%). Twice the hantavirusantigen was proved in Microtus subterraneus and once each in Apodemus sylvaticus and Clethrionomysglareolus. From hitherto assembled findings ensues that most probably genotype Tula wasinvolved. The authors observed a direct correlation of positivity on the increase of voles and theseason of their catching with maxima in the spring and autumn months. No correlation with the sexof the host was found.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hantavirové infekce diagnóza   MeSH
• Hantavirus imunologie   MeSH
• hlodavci mikrobiologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH