Složení fenolové kyseliny kvetoucích výhonků Caragana frutex bylo analyzováno metodou HPLC. Byl stanoven kvantitativní obsah sedm fenolických kyselin a jejich derivátů: kyselina galová, p-hydroxyfenyloctová, chlorogenová, kávová, р-kumarová, trans-ferulová, sinapová). Kyselina sinapová (513,0 μg/g) a kyselina chlorogenová (98,4 μg/g) převládají mezi deriváty kyseliny hydroxyskořicové. Antioxidační aktivita výhonků Caragana frutex stanovená ABTS metodou činila 9368,51 ± 30,07 μg/g, vyjádřeno jako ekvivalent Troloxu.

The phenolic acid composition of flowering Caragana frutex shoots was analyzed by the HPLC method. The quantitative content of seven phenolic acids and their derivatives has been determined: gallic, p-hydroxyphenyl acetic, chlorogenic, caffeic, р-coumaric, trans-ferulic, and sinapic) acids. Sinapic acid (513.0 μg/g) and chlorogenic acid (98.4 μg/g) predominate among phenolic acid derivatives. The antioxidant activity of Caragana frutex shoots determined by the ABTS method equaled 9368.51 ± 30.07 μg/g expressed as Trolox equivalent.

• Klíčová slova
• Caragana frutex (ruský hrášek), fenolové kyseliny, metoda ABTS,
• MeSH
• antioxidancia MeSH
• Caragana * chemie   MeSH
• vysokoúčinná kapalinová chromatografie metody   MeSH

Rastliny čeľade Lamiaceae obsahujú účinné látky prevažne v listoch. V podčeľadi Nepetoideae, kam patrí rod Mentha L., ide hlavne o silicu a fenolové látky s antioxidačnou aktivitou, najmä hydroxyškoricové kyseliny s prevahou kyseliny rozmarínovej a flavonoidy. Medicínsky a priemyselne využívané sú najmä mäty M. × piperita a M. spicata, druh M. x villosa je u nás menej známy. Listové drogy sa spravidla hodnotia ako celok, ojedinele sa hodnotia jednotlivé listové inzercie. V tejto práci sa sledoval liekopisnými metódami v jednotlivých listových pároch Mentha × villosa Huds. cv. Snežná celkový obsah hydroxyškoricových derivátov (THD) vyjadrených ako kyselina rozmarínová a flavonoidov luteolínového typu, ktoré sa v tejto rastline vyskytujú v najväčšom množstve. Obsah THD vo vodných extraktoch listových párov kolísal v rozmedzí 6,7–9,4 %, v metanolových extraktoch 6,6–14,0 %. Flavonoidy stanovené ako luteolín-7-O-glukozid sa nachádzali vo vodných extraktoch v množstve 4,0–8,8 %, v metanolových extraktoch v množstve 4,0–10,5 %. Antioxidačná aktivita (DPPH) stanovená ako SC50 kolísala vo vodných extraktoch listových párov v rozmedzí 10,2–16,9 μg.ml–1 (suchej hmotnosti drogy), v metanolových extraktoch v rozmedzí 10,7 až 21,6 μg.ml–1. Najvyšší obsah fenolových látok a najvyššia antioxidačná aktivita bola v extraktoch z vrcholových listov, najnižší obsah fenolových látok a najnižšia antioxidačná aktivita sa zaznamenala v extraktoch listov zo strednej časti stonky.

Lamiaceae plants mostly accumulate active ingredients in their leaves. The subfamily Nepetoideae, including the genus Mentha L., is characterized by the presence of essential oil and antioxidant phenolics, chiefly hydroxycinnamic acids with predominance of rosmarinic acid, and flavonoids. Mentha × piperita and M. spicata are the most broadly used mints in both medicine and industry, while M. x villosa is less known in our country. Herbal drugs in the form of leaves are usually analysed unpartitioned, while single leaves insertions have only been studied occasionally. Therefore, the aim of this work was the quantification of the active compounds content in the leaves pairs of Mentha × villosa Huds. cv. Snežná, using pharmacopoeial methods: total hydroxycinnamic derivatives expressed as rosmarinic acid (THD) and luteolin-type flavonoids. THD content ranged from 6.7% to 9.4% in the leaves pairs’ water extracts, and from 6.6% to 14.0% in methanol extracts. Flavonoids contents, expressed as luteolin-7-O-glucoside, ranged from 4.0% to 8.8% in water extracts, and from 4.0% to 10.5% in methanol extracts. Antioxidant activity (DPPH) expressed as SC50 ranged from 10.2 to 16.9 μg.ml–1 (drug dry weight) in water extracts, and from 10.7 to 21.6 μg.ml–1 in methanol extracts. The highest content of phenolic compounds as well as the highest antioxidant activity were found to be in the top sheet, while the lowest content of phenolic compounds and lowest antioxidant activity were detected in the leaves of the middle stem part.

• Klíčová slova
• Mentha x villosa,
• MeSH
• antioxidancia MeSH
• fenoly * analýza   chemie   MeSH
• léčivé rostliny * chemie   MeSH
• listy rostlin chemie   MeSH
• máta * chemie   MeSH
• rostlinné extrakty analýza   chemie   MeSH
• spektrofotometrie využití   MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• fenolové kyseliny,
• MeSH
• antioxidancia * MeSH
• Boswellia * účinky léků   MeSH
• bříza * účinky léků   MeSH
• čaj * MeSH
• Camellia * MeSH
• diterpeny * farmakologie   MeSH
• fenoly * farmakologie   chemie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• flavonoidy * MeSH
• glykosidy * farmakologie   MeSH
• hemiterpeny * chemie   MeSH
• káva * MeSH
• lidé MeSH
• lignany * farmakologie   MeSH
• oleje prchavé * aplikace a dávkování   farmakologie   chemie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• pohlavní steroidní hormony * terapeutické užití   MeSH
• potraviny * využití   MeSH
• rozmarýn * MeSH
• saponiny * terapeutické užití   MeSH
• terpeny * chemie   klasifikace   MeSH
• tokoferoly * MeSH
• tradiční lékařství * trendy   využití   MeSH
• triterpeny * farmakologie   chemie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• vitamin A * MeSH
• Withania * účinky léků   MeSH
• ženšen * účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Provedeno 12 pokusů s 9 osobami v plynové komoře, kde inhalovalo toluenové páry. Ze zjištěných množství vstřebaného toluenu se vyloučí plícemi průměrně 16, zbylé množství se přemění na kyselinu benzoovou a vyloučí močí jako|kyselina hippurová a snad jen 10-20 vazbou s kyselinou glukuronovou. Vylučování kyseliny benzoové bylo ve 4 případech zvýšeno na podání 1 kg čerstvých švestek. Nebylo zjištěno zvýšené vylučování fenolu a kresolů. Hodnoty nad 2 g|celkové kyseliny benzoové|v za 24 hod. lze považovat za expoziční test proti toluenu

• MeSH
• benzoáty MeSH
• biotransformace MeSH
• hippuráty MeSH
• lidé MeSH
• toluen metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Principem chemických metod je plošný a ohraničený účinek látek označovaných jako kaustika. Používáním těchto látek, převážně alfa­hydroxykyselin – ovocných kyselin, fenolu, kyseliny trichloroctové, vede k navození regeneračních procesů v kůži. Mechanické obrušování pleti pomocí speciálních krémů a past s abrazivními přísadami se nazývá mechanický peeling.

The principle of chemical methods is surface circumscribed effect of substances described as caustics. The use of these substances, mainly alpha-hydroxy-acid-fruit acids, phenol, and trichloracetic acid, leads to stimulation of regeneration processes in skin. Mechanic abrasion of skin with use of special creams and pastes with abrasive substances is called mechanical peeling.

• MeSH
• chemická exfoliace klasifikace   metody   škodlivé účinky   MeSH
• fenol terapeutické užití   MeSH
• glykoláty terapeutické užití   MeSH
• kaustika terapeutické užití   MeSH
• kyselina trichloroctová terapeutické užití   MeSH

Dve fenolové kyseliny a dva flavonolové aglykóny boli izolované z nadzemnej časti Hamamelisvirginiana a identifikované tenkovrstvovou chromatografiou, teplotami topenia a spektrálnýmimetódami ako kyselina galová, etylester kyseliny galovej, kvercetín a kempferol.

Two phenolic acids and two flavone aglycones were isolated from the aboveground part of Hamamelisvirginiana L. and identified with the use of thin-layer chromatography, melting points, andspectroscopic methods as gallic acid, ethyl gallate, quercetin, and kaempferol.

• MeSH
• chromatografie metody   MeSH
• fenoly MeSH
• kyselina gallová analogy a deriváty   metabolismus   MeSH
• léčivé rostliny MeSH
• rostlinné extrakty analýza   chemie   využití   MeSH

Benzén má hematotoxické účinky, poškodzuje centrálnu nervovú sústavu a imunitný systém, je karcinogénom kategórie 1 a mutagénom kategórie 2. Expozícia benzénu je limitovaná hygienickými predpismi. V súbore 99 pracovníkov exponovaných benzénu a 19 neexponovaných (kontrolná skupina) boli v moči stanovené dva biomarkery benzénovej expozície rôznymi analytickými metódami. Kyselina trans,trans-mukonová bola stanovená chromatograficky a fenol spektrofotometricky. Cieľom štúdie bolo porovnať mieru ich vylučovania v oboch sledovaných skupinách a dokázať vhodnosť chromatografického stanovenia kyseliny trans,trans-mukonovej v moči ako rýchly a spoľahlivý biomonitoring pracovného prostredia. Priemerná koncentrácia fenolu v oboch skupinách sa pohybovala na fyziologickej úrovni. V skupine exponovaných benzénu bola priemerná koncentrácia fenolu vyjadrená ako Priemer (SD) 11,07 (8,51) mg.g-1 kreatinínu, v kontrolnej skupine bola 12,16 (11,42) mg.g-1 kreatinínu. Priemerná koncentrácia kyseliny trans,trans-mukonovej exponovaných pracovníkov bola 0,64 (0,95) mg.g-1 kreatinínu, v porovnaní s kontrolnou skupinou 0,29 (0,24) mg.g-1 kreatinínu, jej obsah v moči exponovaných pracovníkov nepresahoval doporučenú hodnotu koncentračného limitu pre úroveň technickej smernej hodnoty benzénu v zmysle legislatívy platnej v SR, ale prekračoval doporučenú biologickú medznú hodnotu podľa Americkej rady vládnych hygienikov pre priemysel. Štatisticky t-testom bol potvrdený signifikantný rozdiel v nameraných hodnotách vylučovanej kyseliny trans,trans-mukonovej medzi kontrolnou skupinou pacientov a pracovníkov exponovaných benzénu, dokazujúci vhodnosť jej stanovenia ako rýchly a spoľahlivý biomonitoring pracovného prostredia.

Benzene has hematoxic effects, causes damage to the central nervous system and immune system, is classified as a Category 1 carcinogen, and a Category 2 mutagen. Benzene exposure is limited by public health legislation. A total of 99 biological samples of benzene-exposed workers and 19 biological samples of non-exposed patients in a control group were examined. Concentration determination of two selected biomarkers of benzene exposure was performed using two different analytical methods. Trans,transmuconic acid was determined by chromatography and phenol was determined by spectrophotometry. The purpose of the study was to compare their excretion rate in both monitored groups, and to prove appropriateness of chromatographic determination of trans,trans-muconic acid in urine for quick and reliable biomonitoring of the working environment. The average phenol concentration in both groups varied at physiological levels: mean (SD) was 11.07 (8.51) mg.g-1 creatinine for a benzene-exposed group, and 12.16 (11.42) mg.g-1 creatinine for a control group. As for trans,trans-muconic acid, the average concentration was 0.64 (0.95) mg.g-1 creatinine in case of benzene-exposed workers compared to 0.29 (0.24) mg.g-1 creatinine for a control group. Concentration of trans,trans-muconic acid in urine from exposed workers did not exceed a recommended concentration limit for Threshold Limit Value level for benzene, but exceeded a recommended Biological Exposure Indices value set by the American Conference of Governmental Industrial Hygienists. A statistic t-test revealed a significant difference in measured values of excreted trans,transmuconic acid between a control group of patients and benzene-exposed workers proving appropriateness of determination for quick and reliable bio-monitoring of the working environment.

• Klíčová slova
• kyselina trans,trans-mukonová,
• MeSH
• analýza moči metody   využití   MeSH
• benzen * metabolismus   škodlivé účinky   MeSH
• biologické markery moč   MeSH
• chromatografie kapalinová MeSH
• dospělí MeSH
• fenol * moč   MeSH
• inhalační expozice * analýza   MeSH
• kreatinin moč   MeSH
• kyselina sorbová * analogy a deriváty   analýza   metabolismus   MeSH
• látky znečišťující vzduch v pracovním prostředí moč   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• monitorování životního prostředí metody   MeSH
• pracovní expozice MeSH
• spektrofotometrie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

Expozícia benzénu v pracovnom prostredí predstavuje závažné riziko pre ľudský organizmus. Benzén má významné hematotoxické účinky, poškodzuje centrálnu nervovú sústavu a imunitný systém, je karcinogénom kategórie 1 a mutagénom kategórie 2. V práci sme sa zamerali na stanovenie a porovnanie dvoch biomarkerov expozície benzénu. Stanovenie kyseliny trans,trans-mukonovej v moči metódou HPLC s UV detekciou, ktoré je považované za vhodný a akceptovateľný biomonitoring pracovného prostredia a spektrofotometrické stanovenie fenolu v moči. Cigaretový dym obsahuje relatívne vysoké koncentrácie benzénu a stáva sa dôležitým prídavným zdrojom benzénovej expozície pre fajčiarov. Cieľom práce bolo sledovať vplyv dĺžky profesionálnej expozície pracovníkov na mieru vylučovania biomarkerov expozície benzénu a overiť hypotézu, či aktívne fajčenie exponovaných pracovníkov vplýva na mieru vylučovania zvolených biomarkerov. Výsledkom skupinového testovania 105 benzénu exponovaných pracovníkov bolo určenie hodnôt priemerných koncentrácií oboch vylučovaných biomarkerov expozície benzénu s porovnateľným, krátkym polčasom vylučovania z organizmu. Obsah kyseliny trans,trans-mukonovej v moči bol 0,80 (1,34) mg . g-1 kreatinínu a obsah fenolu bol 10,64 (12,67) mg . g-1 kreatinínu. Obsah kyseliny trans,trans-mukonovej u pracovníkov exponovaných benzénu neprekračoval doporučený koncentračný limit pre úroveň technickej smernej hodnoty benzénu v zmysle platnej legislatívy, ale prekračoval doporučenú biologickú medznú hodnotu, podľa Americkej rady vládnych hygienikov pre priemysel, pre vzorky biologického materiálu odobraté exponovaným zamestnancom na konci pracovnej zmeny. Priemerný obsah fenolu v moči sa u týchto zamestnancov dokonca pohyboval na fyziologickej úrovni. Na základe laboratórnych analýz a štatistického šetrenia exponovanej skupiny pracovníkov nebol zistený vzťah medzi dĺžkou pracovnej expozície a zvýšeným vylučovaním zvolených biomarkerov. Nebol potvrdený ani vzťah medzi zvýšeným vylučovaním biomarkerov a fajčiarskými návykmi, ktoré mohli mať vplyv na hodnotenie profesionálnej záťaže inhalačným benzénom.

Benzene exposure poses a serious risk to human health in the workplace. Benzene has significant hematotoxic effects, causes damage to the central nervous system and immune system, is classified as a Category 1 carcinogen, and a Category 2 mutagen. In this study, we focused on determination and comparison of two biomarkers of benzene exposure. Determination of trans,trans-muconic acid in urine by a HPLC method with UV detection is considered as suitable and acceptable biomonitoring of workplaces, and spectrophotometric determination of phenol in urine. Cigarette smoke contains relatively high concentrations of bendoporučozene and becomes a significant additional source of benzene exposure for smokers. The aim of this study was to monitor influence of the length of occupational worker exposure on excretion rate of exposure benzene biomarkers, and to verify a hypothesis whether the amount of selected biomarker excretion is affected by active smoking of exposed workers. The result of a group testing of 105 workers being exposed to benzene was the determination of average concentration values of both excreted biomarkers of benzene exposure with a comparable and short halftime of excretion from the organism. Urine trans,trans-muconic acid concentration was 0.80 (1.34) mg . g-1 creatinine and phenol concentration was 10.64 (12.67) mg . g-1 creatinine. Concentration of trans,trans-muconic acid for workers being exposed to benzene did not exceed a recommended concentration limit of treshold limit value of benzene according to applicable legislation, but it exceeded recommended biological exposure indexes according to the American Conference of Governmental Industrial Hygienists as for samples of biological material taken from exposed workers at the end of the shift. The average phenol content in urine was even at physiologic level. Based on laboratory analyses and statistic data of the group of the exposed workers, no relationship was found between the lenght of occupational exposure and increased selected biomarker excretion. No relationship was confirmed between increased selected biomarker excretion and smoker habits that would affect evaluation of occupational load by inhalation of benzene either.

• MeSH
• benzen izolace a purifikace   škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• biologické markery moč   MeSH
• fenol izolace a purifikace   moč   MeSH
• karcinogeny izolace a purifikace   MeSH
• kouření MeSH
• kyselina sorbová analogy a deriváty   izolace a purifikace   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání diagnóza   etiologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• toxikologie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• vysokoúčinná kapalinová chromatografie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl studie: Výsledek každé analýzy DNA je do značné míry závislý na typu biologického materiálu použitého pro extrakci nukleových kyselin. Cílem naší studie je porovnat vlastnosti DNA extraktů získaných dvěma různými izolačními postupy z buněk bukální sliznice, močového sedimentu, nehtů, vlasových kořínků a periferních krevních buněk. Materiál a metody: Biologické vzorky byly získány od 24 dobrovolníků s mediánem věku 31 let (25–54 let). Izolace DNA byla provedena fenol-chloroformovou extrakcí a pomocí separačních mikrokolonek (Qiagen). Eluční objem byl v obou případech 50 μl. Extrakty byly charakterizovány spektrofotometricky, fluorimetricky, elektroforeticky a z hlediska účinnosti následné PCR amplifikace. Výsledky: Nejvyšší koncentrace DNA obsahovaly extrakty z buněk periferní krve a bukální sliznice; nejnižší koncentrace DNA byly izolovány z vlasových kořínků. Všechny typy extraktů měly uspokojivou čistotu (mediány v rozmezí 1,7–1,9). Podíl nefragmentované DNA ve vzorcích získaných mikrokolonkovou metodou byl téměř dvojnásobný v porovnání s fenolovou extrakcí. Procentuální zastoupení nefragmentovaných molekul klesal podle biologického zdroje v následující řadě: krev (73,3 %) > bukální sliznice (63,5 %) > močový sediment (31,3 %) > nehty (25,3 %) > vlasy (20,4 %). Amplifikační účinnost u extraktů z periferní krve, bukálního stěru a močového sedimentu byla vyšší než u extraktů z nehtů a vlasů. Závěr: Všechny analyzované extrakty pocházející z krevních buněk, bukální sliznice, močového sedimentu, nehtů a vlasů poskytly dostatek DNA molekul k provedení molekulárně biologických vyšetření. Nejvhodnějšími materiály byly krevní buňky a buňky bukální sliznice. Z nich připravené extrakty měly nejvyšší koncentraci a čistotu DNA bez ohledu na použitou izolační metodu, nejnižší podíl degradované DNA a nejvyšší účinnost amplifikace krátkých i dlouhých amplikonů.

Objective: Results of DNA testing depend in many cases on the type of biological material used for extraction of nucleic acids. The aim of the study is to compare properties of DNA extracts prepared using two different isolation procedures from buccal cells, urine sediment, nails, hair roots, and peripheral blood cells. Material and Methods: Biological material was collected from 24 volunteers at median age of 31 years (range 25–54 years). Phenol–chloroform extraction and spin microcolumn extraction method (Qiagen) were used for DNA isolation. In both the procedures, the elution volume was 50 μl. The extracts were characterized optically (UV spectrophotometric and fluorimetric analyses), electrophoretically, and by PCR amplification efficiency. Results: The highest DNA concentrations were found in extracts from peripheral blood and buccal cells; the lowest DNA concentrations were in hair extracts. All types of the extracts had acceptable purity (medians 1.7–1.9). The content of nonfragmented DNA molecules in the microcolumns extracts was almost twofold higher in comparison to the phenol ones. The percentages of non-fragmented DNA decreased as follows: blood (73.3 %) > buccal cells (63.5 %) > urine sediment (31.3 %) > nails (25.3 %) > hair roots (20.4 %). The amplification efficiency in the peripheral blood, buccal swab, and urine extracts was significantly higher than in the nail and hair extracts. Conclusion: All analyzed DNA extracts received from blood, buccal cells, urine sediment, nails, and hair roots provided a sufficient number of integral DNA molecules for following DNA testing. The best quality of DNA was found in extracts from blood and buccal cells (high concentrations and purity, low degree of fragmentation, and high efficiency of amplification for either short or long PCR amplicons).

• Klíčová slova
• extrakce,
• MeSH
• chemická frakcionace metody   MeSH
• DNA analýza   izolace a purifikace   MeSH
• elektroforéza v agarovém gelu metody   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• odběr biologického vzorku metody   využití   MeSH
• spektrofotometrie metody   využití   MeSH
• techniky amplifikace nukleových kyselin metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH