Úvod: U pacientů malnutričních nebo v kritickém stavu se stává nutriční péče jednou ze základních podmínek úspěšného zotavení. Aplikace enterální výživy u kriticky nemocných pacientů je většinou realizována formou kontinuálního nebo cyklického podávání. Naopak mezi potenciální výhody intermitentního podávání patří zvýšení proteosyntézy svalových bílkovin. Sdělení se zabývá teorií možného anabolického účinku intermitentního způsobu podávání výživy. Jsou popsány zkušenosti s implementací tohoto způsobu aplikace na lůžku intenzivní péče se sledováním možných komplikací a nežádoucích příhod. Metody: Ve sledovaném období bylo retrospektivně zaznamenáno 6 pacientů, kteří byli živeni intermitentním způsobem. Kromě demografických dat byly sledovány možné komplikace spojené s intermitentním podáváním enterální výživy (aspirační pneumonie, navýšení gastrického reziduálního objemu − GRV, břišní dyskomfort, osmotický průjem). Výsledky: Průměrná délka intermitentního podávání výživy byla 8 dnů. Souhrn dnů, ve kterých byla podávána výživa intermitentním způsobem, činil 63 dnů. Během této doby nebyla zaznamenána žádná aspirační příhoda s následnou pneumonií. Nedošlo ani k navýšení GRV. U žádného pacienta nebyl pozorován břišní dyskomfort a osmotický průjem. Závěr: I když je kontinuální a cyklické podávání enterální výživy u kriticky nemocných označováno za standard a je široce v praxi užíváno, je považováno za nefyziologický způsob s možnými negativními důsledky pro samotného pacienta. Naproti tomu intermitentní podávání je teoreticky spojeno s respektováním cirkadiálního rytmu a s aktivací autofagie. Přerušované podávání výživy zvyšuje proteosyntézu svalových bílkovin a podporuje uvolňování mastných kyselin. Naše observační studie ukázala, že intermitentní aplikace enterální výživy na lůžkách intenzivní péče je realizovatelná bez nežádoucích účinků, je ale časově náročnější pro nelékařské zdravotnické pracovníky.

Introduction: Nutrition therapy becomes one of the fundamental conditions of a successful outcome in malnourished patients and in critically ill patients. The administration of enteral feeding in critically ill patients is mostly performed by continuous or cyclic feeding. On the contrary, the potential benefits of intermittent feeding include increased muscle protein synthesis. This review outlines the theory of a possible anabolic effect of intermittent feeding. The authors describe their experience with implementation of this method of administration in the intensive care unit including the follow-up of possible complications and adverse effects. Methods: Six patients with intermittent feeding were followed retrospectively during the study period. In addition to demographic data, potential complications related to intermittent enteral feeding (aspiration pneumonia, increased gastric residual volume, abdominal discomfort, osmotic diarrhoea) were evaluated. Results: The average time of intermittent feeding was 8 days. The sum of intermittent feeding days was 63. No aspiration followed by pneumonia was detected during this period. The gastric residual volume did not increase, either. Abdominal discomfort and osmotic diarrhoea were not observed in any patient. Conclusion: Although continuous and cyclic enteral feeding in critically ill patients remains the standard and the most common practice, it is considered as a non-physiological method with possible negative consequences for the patient. On the other hand, intermittent feeding is theoretically associated with respecting of the circadian rhythm and with activation of autophagy. Intermittent feeding increases muscle protein synthesis and supports the release of fatty acids. As shown by our observational study, intermittent administration of enteral nutrition in intensive care can be implemented without any adverse effects; however, it is more time consuming for the nurses.

• Klíčová slova
• intermitentní výživa,
• MeSH
• enterální výživa * metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• omezení příjmu potravy MeSH
• ošetřovatelská péče o pacienty v kritickém stavu * MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH

• MeSH
• akutní intermitentní porfyrie MeSH

• MeSH
• chuť MeSH
• gastroezofageální reflux MeSH
• gastrointestinální nemoci diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• žluč MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• hladovění MeSH
• lidé MeSH
• obezita terapie   MeSH
• redukční dieta metody   MeSH
• tělesná hmotnost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• akutní intermitentní porfyrie diagnóza   MeSH

Enterální výživa (EV) z definice představuje jak podávání živin výživovou sondou, tak zajištění speciálních nutričních přípravků podávaných orálně. EV je indikovaná u pacientů s alespoň částečně funkčním GIT, u kterých není možné zabezpečit adekvátní perorální příjem a/nebo normální strava nestačí k pokrytí potřeb pacienta. Pokud možno doporučuje se fyziologická cesta výživy: intragastrické podávání živin upřednostňujeme před postpylorickým, intermitentní (bolusové) před kontinuálním podáváním živin. Při EV plánované na dobu delší než 4–6 týdnů je indikovaná gastrostomie nebo enterostomie. Perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG) je metodou první volby. Indikace a monitorování EV by měly být vedené multidisciplinárním nutričním týmem s dostatečnými zkušenostmi k prevenci komplikací EV.

Enteral nutrition (EN) involves both delivery of nutrients via feeding tubes and the provision of specialised oral nutrition suplements. Enteral nutrition is indicated in patients with at least a partially functioning digestive tract, when oral intake is inadequate or intake of normal food is inappropriate to meet the patients needs. Whenever possible, physiological route of nutrition is of recommendation: intragastric is preferred to postpyloric delivery of nutrients, intermittent feeding is preferred to continuous. An anticipated duration of enteral nutrition exceeding 4–6 weeks is an indication for gastrostomy or enterostomy. Percutaneous endoscopic gastrostomy is the first option. Indication and monitoring of EN should be guided by multidisciplinary nutrition support team to prevent EN-associated complications.

• Klíčová slova
• pediatrický pacient, komplikace, indikace,
• MeSH
• dítě MeSH
• enterální výživa metody   trendy   využití   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• MeSH
• hmotnostní úbytek MeSH
• přerušované hladovění MeSH
• redukční dieta MeSH
• zdraví MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• preventivní medicína
• nutriční terapie, dietoterapie a výživa
• zdravotní výchova
• NLK Publikační typ
• brožury

• MeSH
• analgetika farmakologie   MeSH
• antipsychotika farmakologie   MeSH
• Gilbertova nemoc farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• cholesterol krev   MeSH
• erytrocytární membrána MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hypercholesterolemie diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• hypolipidemika aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• impulzivní poruchy MeSH
• poruchy nálady MeSH
• serotonin farmakokinetika   MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH
• srovnávací studie MeSH