• MeSH
• box dějiny   MeSH
• dějiny starověku MeSH
• tělovýchovné lékařství dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH

V článku jsou popisovány dějiny lékařství ve starověkém Řecku od kultu boha Asklépia k zakladateli vědecké racionální medicíny Hippokratovi. Je vysvětlována Hippokratova humorální teorie (lidské tělo se skládá ze čtyř šťáv) a je zdůrazněn i Hippokratův ideál přístupu lékaře k nemocnému. V období helénismu pokračoval vývoj medicíny v lékařské škole v Alexandrii (Hérofilos a Erasistratos). Medicíně ve starověkém Římě a vědecké ochraně zdraví zpočátku nebyla věnována zvláštní pozornost. Teprve od roku 293 př. n. l. byli zváni do Říma lékaři z Řecka – např. Asklépiadés. Za C. Iulia Caesara bylo uděleno cizincům, kteří provozovali lékařskou praxi, římské občanství a díky dalším výhodám došlo k rozkvětu lékařského stavu za římského císařství. Zřizovaly se lékařské ordinace (iatreia), ošetřovny (valetudinaria) a pod vlivem křesťanství i nemocnice. Ve 2. stol. n. l. pak dosahuje antická medicína svého vrcholu v osobě lékaře Galéna, který vytvořil soustavu celé lékařské vědy a stal se nejvýznamnější, ale zároveň i poslední osobností medicíny starověkého Říma.

This article deals with the history of medicine in the ancient Greece; from the cult of the God Asklepios, to the founder of the scientific rational medicine, Hippokrates. The humoral theory of Hippokrates is explained (the human body consists from four liquids) and his ideal of a physician's approach to a patient is emphasized. In the Hellenistic period the medical development continued in the Alexandria Medical School (Herofilos and Erasistratos). At first, not much attention was given to medicine and scientific health prevention in ancient Rome. Only 293 AD have physicians from Greece first been invited to Rome – e.g. Asklepiades. During the reign of C. Iulius Caesar, foreigners, who engaged in medical practice, were granted Roman citizenship and thanks to a number of benefits the medical condition in Roman Empire blossomed. Medical clinics (iatreia), infirmaries (valetudinaria) and, under the influence of Christianity, hospitals were established. In the 2nd century AD ancient medicine reached its climax with physician Galenos, who created the entire system of medical science and became the most significant, but also last medical figure of ancient Rome.

• Klíčová slova
• lékařství ve starověkém Řecku, Hippokrates, alexandrijská škola, lékařství ve starověkém Římě, Asklépiadés, Galénos,
• MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• dějiny starověku MeSH
• ekonomika lékařská dějiny   MeSH
• lékařská etika dějiny   MeSH
• lékařská praxe - způsoby provádění dějiny   MeSH
• lidé MeSH
• studium lékařství dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• Geografické názvy
• Egypt MeSH
• Řecko MeSH
• Řím MeSH
• starověké země MeSH

MEMO01Přístupnou formou vypráví knížka o léčení, lékařích a lécích ve starověkém Egyptě, Číně, Mezopotámii, Indii, Řecku, Římě a ve středověku. Připomíná významné lékařské objevy, které rozšířily znalosti o lidském těle, historiiČerveného kříže, velké postavy moderní medicíny i úspěchy současného lékařství. Poutavý výklad doplňuje chronologický přehled hlavních událostí v dějinách lékařství a dokumentární obrazové přílohy

• MeSH
• Červený kříž dějiny   MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• dějiny novověku 1601- MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• lékaři dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• dějiny lékařství

Přístupnou formou vypráví knížka o léčení, lékařích a lécích ve starověkém Egyptě, Číně, Mezopotámii, Indii, Řecku, Římě a ve středověku. Připomíná významné lékařské objevy, které rozšířily znalosti o lidském těle, historiiČerveného kříže, velké postavy moderní medicíny i úspěchy současného lékařství. Poutavý výklad doplňuje chronologický přehled hlavních událostí v dějinách lékařství a dokumentární obrazové přílohy

• MeSH
• Červený kříž dějiny   MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• dějiny novověku 1601- MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• lékaři dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• dějiny lékařství

Katalog výstavy, která se uskutečnila ve výstavních prostorách kulturního a společenského střediska Dům Chopin v Mariánský Lázních. Publikace seznamuje s historií lázeňství od jejich počátků ve starověkém Řecku a Římě až do současnosti.

• MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• lázně dějiny   MeSH
• Publikační typ
• katalogy MeSH
• výstavy MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• dějiny lékařství
• balneologie
• humanitní vědy a umění

• O autorovi
• Křížek, Vladimír, 1924-2003 Autorita

Mýtické Řecko, egyptská Alexandrie a antický Řím se staly kolébkou starověkého lékařství, ve kterém se počátky anatomie a fyziologie spojovaly s přírodní filozofií velkých osobností Hippokrata a Galéna. Moderním vkladem, lékařskou chemií, přispěli k evropské medicíně arabští lékaři Rhazes a Avicena. Až překonáním církevního dogma- tismu, objevením Nového světa a vznikem univerzit se otevřela cesta k vědeckému pokroku, který započal velký chirurg a lékař Andreas Vesalius.

Mythical Greece, Egyptian Alexandria and ancient Rome were the cradle of ancient medicine where the beginnings of anatomy and physiology were combined with nature philosophy of great personalities such as Hippocrates and Galen. A modern contribution i.e. medical chemistry, to European medicine was made by Arab physicians Rhazes and Avicena. Only when clerical dogmatism was overcome, after the discovery of the New world and the development of universities the road to scientific progress was opened on which started the great surgeon and physician Andreas Vesalius.

• MeSH
• dějiny starověku MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH

V přehledném sdělení jsou uvedeny známé historické okolnosti o některých urologických onemocněních a pokusech o jejich vyšetřování i léčení od dob existence starověkého Egypta, Palestiny, Řecka i Říma. Je uvedena celá řada význačných lékařů své doby, kteří publikovali své zkušenosti s léčením urologických nemocí, hlavně s prováděním cystolitotomií. Další část článku se věnuje provozování urologických procedur v Evropě ve Středověku a raném Novověku. První pokusy o postavení urologie na vědeckou bázi souvisí s chemickým vyšetřováním moči od 2. poloviny 18. století. Naprosto přelomovým vynálezem bylo pak sestrojení prvních cystoskopů začátkem 19. stol.

The article reviews data about a number of historical circumstances related to selected urologic diseases and examination and treatment of the latter since the ancient Egyptian, Palestinian, Greek and Roman era. A survey of prominent medical practitioners of the time is provided, focusing on clinical experience in urology and on the performance of cystolithotomy. The subsequent part of the article deals with urological procedures as performed in medieval and early modern Europe. Initial attempts to establish urology on scientific principles are related to chemical urinalysis (beginning with the second half of the 18th century). Construction of simple cystoscopic devices in the early 19th century is reported as another significant breakthrough.

• MeSH
• cystoskopie dějiny   metody   využití   MeSH
• dějiny 17. století MeSH
• dějiny 18. století MeSH
• dějiny 19. století * MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• dějiny raného novověku 1451-1600 MeSH
• dějiny starověku * MeSH
• dějiny středověku MeSH
• lidé MeSH
• moč fyziologie   chemie   MeSH
• močové kameny dějiny   terapie   MeSH
• močový měchýř chirurgie   patologie   MeSH
• retence moči dějiny   terapie   MeSH
• urologie * dějiny   metody   organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• dějiny 17. století MeSH
• dějiny 18. století MeSH
• dějiny 19. století * MeSH
• dějiny starověku * MeSH
• dějiny středověku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH

Bolest doprovází lidstvo od počátku jeho existence, a stejně tak dlouho hledají lidé prostředky pro její potlačení a zmírnění. Jedním z nejstarších a nejúspěšnějších analgetik je bezesporu opium, usušená šťáva z nezralých makovic máku setého (Papaver somniferum L.), která své jméno dostala po řeckém termínu ΄οπός, značícím šťávu. Její produkce a používání se datuje od neolitických dob, přes starověké civilizace (Asýrie, Egypt, Řím) až do dnešních dnů. Některé antické léčivé přípravky s opiem se používaly po dlouhá staletí (theriak, philonium). Ve středověku přibyla jako aplikační forma spongia somnifera (uspávací houba). V 16. století Paracelsus zvyšuje analgetický účinek zavedením opiové tinktury (laudanum), která byla v různých obměnách používána ještě o pět století později. Přelomem ve vývoji analgetik je rok 1805, v němž publikuje Friedrich W. A. Sertürner metodu izolace hlavního alkaloidu opia – morfinu, díky čemuž se značně zpřesňuje jeho dávkování. S rozšířením látek morfinového typu se rozšiřuje i závislost na nich a jsou hledány alternativní struktury (heroin, petidin, metadon). Druhou větev analgetik tvoří látky slabšího účinku (nenarkotická analgetika), mezi ně se nejprve řadily rostlinné drogy (kozlík, chmel, mandragora), později přibyl alkohol. Na základě zvyšující se poptávky po léčivech tohoto typu byly od druhé poloviny 19. století syntetizovány různé deriváty salicylové kyseliny (proslulý aspirin), deriváty pyrazolonu (fenazon, a později specifické inhibitory cyklooxygenázy), a konečně deriváty anilinu (fenacetin, paracetamol).

Pain accompanies mankind since the beginning of its existence, and so long, people seek resources for pain suppression and mitigation. Opium is undoubtedly one of the oldest and most successful analgesics agents. It is dried juice of poppy (Papaver somniferum L.), which has got its name after the Greek term for juice ΄οπός. Its production and use dates back to Neolithic times, through ancient civilizations (Assyria, Egypt, Rome) until today. Some antique opium medicines have been used for centuries (theriak, philonium). In the Middle Ages, spongia somnifera (soporific sponge) was added as an application form. In the 16th century, Paracelsus increases the analgesic effect by the introduction of a tincture of opium (laudanum), which has been used in various forms even five centuries later. Breakpoint in the development of analgesics is the year 1805, in which Friedrich W. A. Sertürner publishes method of isolating the main alkaloid of opium – morphine. It makes the dosing of opium considerably more precise. With the expansion of morphine-like substances, the dependence on them is expanding, and there is seeking for alternative structures (heroin, pethidine, methadone). The second branch of analgesics consists of weaker substances (non-narcotic analgesics), among them firstly ranked herbal drugs (valerian, hops, mandrake), alcohol was added later. From the second half of the 19th century, various derivatives of salicylic acid (famous aspirin), pyrazolone derivatives (phenazone, and later specific inhibitors of cyclooxygenase), and finally aniline derivatives (phenacetin, paracetamol) were synthesized on the basis of the increasing demand for medicaments of these types.

• MeSH
• analgetika * dějiny   MeSH
• antiflogistika nesteroidní dějiny   MeSH
• Aspirin dějiny   terapeutické užití   MeSH
• bolest dějiny   farmakoterapie   MeSH
• dějiny 19. století MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• dějiny novověku 1601- MeSH
• dějiny raného novověku 1451-1600 MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• heroin dějiny   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• morfin * dějiny   terapeutické užití   MeSH
• neopioidní analgetika dějiny   MeSH
• objevování léků dějiny   MeSH
• opioidní analgetika dějiny   MeSH
• opium * dějiny   MeSH
• paracetamol dějiny   MeSH
• poruchy spojené s užíváním opiátů dějiny   komplikace   MeSH
• pyrazolony dějiny   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dějiny 19. století MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• přehledy MeSH

Článek si klade za cíl zjistit, jakým způsobem přistupovali k tišení bolesti během operace lékaři před objevem éterové anestezie. Z dostupných pramenů se zdá, že ačkoliv chirurgické postupy jsou staré nejméně 6 tisíc let, snaha nalézt metodu, jak potlačit bolest s nimi spojenou, se v evropské a islámské kultuře objevuje až ve středověku, a to spíše sporadicky. Podobně zmínky o používání anestezie některými lékaři starověké Indie a Číny jsou pravděpodobně spíše mýty než realita. Zdá se, že současná anesteziologická mantra o pradávné snaze lidstva potlačit bolest během chirurgického ošetření neplatí a spíše lze věřit tvrzení, že tehdejší lidé v porovnání s obdobím po nástupu humanismu a rozvoji věd byli k bolesti více tolerantní, obzvláště pokud se týkala někoho jiného. Ačkoliv již od starověku byly známé rostlinné výtažky použitelné k tišení bolesti, byly omezené na konzervativní léčbu různých onemocnění, nikoliv na anestezii během operace a základním postupem byla fixace pacienta. Ve článku jsou citované údaje o zachovaných lékařských textech s možnou souvislostí použití anestezie od starověkých kultur Mezopotámie, Egypta, Číny a Indie přes antické Řecko a Řím, středověké a islámské státy a Evropu až do 19. století.

The aim of this article is to investigate how pain management during surgery was approached by physicians before the advent of ether anaesthesia. From the available sources, it appears that although surgical procedures are at least 6,000 years old, efforts to find a method to suppress the pain associated with them only appeared in European and Islamic culture in the Middle Ages, and then only sporadically. Similarly, references to the use of anaesthesia by some doctors in ancient India and China are probably more myth than reality. The current anaesthetic mantra about mankind’s ancient efforts to suppress pain during surgical treatment does not seem to apply, and the claim that people of that time, compared with the period after the advent of humanism and the development of science, were more tolerant of pain, especially when it involved someone else, is more plausible. Although plant extracts had been known to be used for pain relief since antiquity, they were limited to conservative treatment of various ailments, not anaesthesia during surgery, and the basic procedure was to fix the patient. The article cites data on extant medical texts with possible links to the use of anaesthesia from the ancient cultures of Mesopotamia, Egypt, China and India through ancient Greece and Rome, medieval and Islamic states and Europe up to the 19th century.

• MeSH
• anestezie * dějiny   metody   MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• Check Tag
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH