• Klíčová slova
• Ailsa Domanová,
• MeSH
• 2. světová válka MeSH
• biografie jako téma MeSH
• Červený kříž dějiny   MeSH
• dějiny ošetřovatelství MeSH
• významné osobnosti MeSH

• MeSH
• Červený kříž MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• duchovenstvo * výchova   MeSH
• první pomoc * metody   MeSH
• výchova a vzdělávání klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH

Zárodky samaritské služby se na českém území objevily již před rozpadem habsburské monarchie, její intenzivní rozvoj však nastal až po vzniku první Československé republiky. Počátky samaritské služby byly spojeny s potřebou poskytování akutní první pomoci při úrazu nebo náhlém onemocnění ještě před příchodem lékaře. Samaritská služba tak byla de facto předstupněm záchranné služby. Cílem článku je na základě analýzy archivních dokumentů a sekundárních dobových pramenů popsat rozvoj samaritské služby v období první Československé republiky, seznámit čtenáře s organizačním řádem této služby v rámci Československého červeného kříže a poukázat na důležitou roli státních, okresních, obvodních a obecních lékařů v realizaci a organizaci těchto aktivit.

The beginnings of the Samaritan service in the Czech territory appeared before the collapse of the Habsburg Monarchy, but its intensive development occurred only after the establishment of the First Czechoslovak Republic. The origins of the Samaritan service were related to the need to provide acute first aid in the event of an accident or sudden illness before the arrival of a doctor. The Samaritan service was thus the de facto forerunner of the ambulance service. The aim of the article is to describe the development of the Samaritan service in the period of the First Czechoslovak Republic on the basis of an analysis of archival documents and contemporary secondary sources, to acquaint the reader with the organizational arrangement of this service within the Czechoslovak Red Cross and to point out the important role of state, district, local and town physicians in the implementation and organization of this activity.

• Klíčová slova
• samaritská služba,
• MeSH
• Červený kříž MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dobrovolné programy * MeSH
• dobrovolní pracovníci MeSH
• lidé MeSH
• poskytování zdravotní péče * dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH

• Klíčová slova
• Alice Garrigue Masaryková,
• MeSH
• Červený kříž dějiny   MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny ošetřovatelství MeSH
• sociální práce dějiny   MeSH
• významné osobnosti MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH
• historické články MeSH

• MeSH
• Červený kříž dějiny   MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny ošetřovatelství MeSH
• lidé MeSH
• lodě MeSH
• ošetřovatelství * MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH
• historické články MeSH

Síť stanic městských zdravotnických záchranných služeb vznikala z iniciativy dobrovolnických spolků („Freiwillige Rettungsgesellschaft“) na přelomu 19. a 20. století. Organizační zásady pro práci sanitních sborů formuloval baron doktor Jaromír Mundy (Vídeň, 1866), první lékař, který zasvětil profesní život záchranářství. Podle vzoru Mundyho „Wiener Freiwillige Rettungsgesellschaft“ (1881/82) byly zřizovány a provozovány další záchranné služby. Vybraní proškolení dobrovolníci zajišťovali co možná nejrychlejší transport do nemocnice, kde začínala skutečná péče o pacienta. Unikátním vývojem prošla pražská záchranná služba (1857). V novém Československu převzal účast na organizování zdravotnické záchranné služby Československý Červený kříž (1919). Pomoc fungovala dále v režimu dobrovolníků – vycvičených laiků a úloha lékaře byla ponejvíce administrativní a edukační. Po druhé světové válce a v 50. letech, v době nedostatku léčiv, materiálu a techniky se služba, který byla využívaná spíše jako návštěvní či převozová, a prováděná obvykle praktickými lékaři, obnovovala velmi pomalu. Díky rozvoji oboru anesteziologie a resuscitace v 70. a 80. letech se prosadila nová koncepce přenesení neodkladné zdravotní péče do terénu, tzv. za pacientem, s využitím oborových zkušeností oboru anesteziologie a resuscitace. Výjezdové skupiny spadaly organizačně a po odborné stránce pod anesteziologicko-resuscitační oddělení nebo jednotky intenzivní péče (JIP). Zřizovány a materiálně-technicky zajišťovány byly příslušnými okresními či krajskými ústavy národního zdraví (OÚNZ/KÚNZ). Modelovým pracovištěm spolupráce anesteziologie a záchranné služby bylo v 80. letech ostravské oddělení primáře MUDr. Jiřího Dostála. Dynamický vývoj 90. let přinesl osamostatnění se od nemocnic (zřizovateli se staly okresní úřady), obrovský boom materiálního a technického vybavení, dokončení sítě letecké záchranné služby (LZS) a počátek dnešní specializované centrové péče. S tímto překotným vývojem se však objevuje nekoncepčnost a nárůst nákladů. Výsledkem snah o modernizaci a racionalizaci služby je současný systém krajských záchranných služeb podle zákona 374/2011 Sb..

The network of stations of the city’s medical emergency services developed due to the initiative of voluntary associations („Freiwillige Rettungsgesellschaft“) at the end of the 19th and the beginning of the 20th century. The organizational principles for the work of rescue squads were formulated by Baron Dr. Jaromír Mundy (Vienna, 1866), the first doctor who dedicated his professional life to rescuing. Other emergency services were established and provided care following the example of Mundy’s „Wiener Freiwillige Rettungsgesellschaft“ (1881/82). Selected trained volunteers provided transport to the hospital as fast as possible and the necessary care of the patient was provided in the hospital. The Emergency Service of the Capital Prague (1857) went throught an unique development. The Czechoslovak Red Cross (1919) participated in organization of the emergency medical service in the new state – Czechoslovakia. The service was based on voluntary work of trained laymen, the pyhsicians had mainly administrative and educational responsibilities. After the Second World War and in the 1950s, when a shortage of medicines, material and technology occured, the service was restored very slowly and it was mostly used as a transport service or as general practicioners ́ visits. It was not until the 1970s and 1980s of the 20th century that a new concept of emergency care was accepted thanks to the development of anesthesiology and resuscitation. Based on the experience of the specialisation in anaesthesiology and resuscitation with life-threatening conditions the care of the patient started to be provided right on scene. Emergency teams were organized and also trained by critical or intensive care units ́specialists. The responsibility of establishing, funding and management of these services had district or regional institutes of public health. A model example of such a cooperation between critical and emergency care was the Ostrava critical care unit which head physician was Jiří Dostál, MD. During the dynamic development in the 1990s the emergency medical services became independent on the hospitals and they were managed by district authorities. A huge boom of material and technical equipment, finishing of the heliopter emergency services ́ network and establishing basics of current specialized center care took place that time. However, there were also lack of national concept and also the costs increased. The effort to modernize and rationalize the emergency medical services lead to the current regionally based system according the 374/2011 Sb. Law on EMS.

• MeSH
• Červený kříž dějiny   MeSH
• dějiny 19. století MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny lékařství * MeSH
• lidé MeSH
• urgentní zdravotnické služby * dějiny   organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• dějiny 19. století MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH

• MeSH
• alkoholismus dějiny   prevence a kontrola   MeSH
• Červený kříž dějiny   MeSH
• dějiny 20. století * MeSH
• lidé MeSH
• postoj ke zdraví MeSH
• protialkoholické hnutí dějiny   MeSH
• řízení zdravotnictví dějiny   MeSH
• sexuální výchova dějiny   metody   MeSH
• zdraví * dějiny   MeSH
• zdravotní výchova dějiny   metody   zákonodárství a právo   MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století * MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• Červený kříž dějiny   MeSH

• MeSH
• Červený kříž * dějiny   MeSH
• dějiny 19. století MeSH
• ozbrojené konflikty dějiny   MeSH
• vojenské lékařství dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny 19. století MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH
• historické články MeSH

• O autorovi
• Dunant, Henry, 1828-1910 Autorita

Leták byl vydán u příležitosti venkovní panelové výstavy, která přiblížovala činnost Československého červeného kříže v kontextu hlavního města Prahy v letech 1919–1989 a připomeněla tak 100. výročí od založení této organizace. Humanitární činnost, ale i politickou angažovanost v proměnách vývoje této organizace představíl soubor fotografií, plakátů a letáků ze sbírek Muzea hlavního města Prahy, rozšířený o obrazový materiál dobových periodik. Výstava věnovala pozornost i portrétům významných osobností spjatých s chodem ČSČK, např. Alici Masarykové, Rudolfu Jedličkovi, Haně Benešové a dalším.

• Klíčová slova
• Praha (Česko),
• MeSH
• Červený kříž dějiny   MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• Publikační typ
• letáky MeSH
• výstavy MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH