In the previous article, the author demonstrated the close relationship between bloodletting practices in medieval Europe and acupuncture in Traditional Chinese Medicine. This study aimed to explore how acupuncture-based treatment was applied in medieval Europe. The author hypothesizes that the physical stimulation of acupuncture points associated with bloodletting was one of the main methods of pain management at that time. The study examined the indications for phlebotomy as depicted in the original illustration from Practica Medicinalis written by the 15th-century Archbishop of Prague, Sigismundus Albicus, supplemented by two other European medieval medical manuscripts. A total of 76 distinct symptoms (corresponding to 25 bloodletting acupuncture points) from the Practica Medicinalis illustration were assembled into four groups: 1) Pain and inflammation symptoms; 2) Symptoms commonly associated with pain and inflammation; 3) General symptoms affecting various organs and functions; and 4) Conditions unrelated to pain or inflammation. Among the 76 symptoms and 25 acupuncture points, only nine symptoms and a single bloodletting point were not associated with the treatment of pain or inflammation. This suggests that acupuncture-based therapy was an effective method for managing pain and inflammation in the Middle Ages and that such treatment could still be valuable from a modern clinical perspective.

• MeSH
• akupunkturní body * MeSH
• akupunkturní terapie * dějiny   MeSH
• bolest dějiny   MeSH
• dějiny středověku MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti * dějiny   metody   MeSH
• zánět * dějiny   terapie   MeSH
• Check Tag
• dějiny středověku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• historické články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Bolest je pocit odpovídající poškození tkáně, někdy vyjádřený slovy, hlasovým dědictvím našich fylogenetických předchůdců, například skučením, neartikulovaným křikem, nebo projevy bolesti mimického a kosterního svalstva. Verbální i neverbální projevy bolesti jsou součástí sociální komunikace. Bolest může být vyvolána i empatií s trpící osobou. Základ moderního pohledu na biopsychický aspekt bolesti poskytla Teorie vrátkové kontroly (Melzack a Wall, 1965). Vysvětlila převod informace o poškození tkáně v nervovém (elektrofyziologickém) kódu. Tento proces – nocicepce – je zpětnovazební. Procesy v CNS zpětně regulují vstupy nocicečních informací z periferie do CNS, Převod („překlad“) biologického (elektrofyziologického) kódu na psychický pocit, tedy „čistou subjektivní informaci“, tato teorie nevysvětluje. Informace o ohrožení, nebo poškození tkáně v nervovém kódu je v CNS převedena („přeložena“) na psychickou úroveň – pocit bolesti. Bolest vyvolá další subjektivní procesy, afektivní a kognitivní. Tyto procesy jsou „z jedné strany“ spojeny s biologickými procesy, „z druhé strany“ se sociálními, ekonomickými a s dalšími „vnějšími“ procesy. Bolest a související psychické procesy probíhají v tomto pásmu. Do jisté míry si je uvědomujeme. „Branou vědomí“ však projdou jen některé psychické procesy – „ne vše se hodí vědět“. Moderní výklad procesů mezi tělem a psychikou podává umělá inteligence, tradiční řešení nabízí náboženství a filozofie. Moderní teorie spojují, do jisté míry, oba přístupy. V roce 1979 formuloval McCarthy podmínky, za kterých mohou analogické procesy, které probíhají při psychickém zpracovávání bolesti, probíhat na libovolném HW, i bez HW – na mozku, na jiném HW, neb samostatně, jako psychické, duchovní, nebo virtuální procesy jiných inteligentních bytostí (intelligent agents). Psychologie chronické bolesti dlouho setrvávala na jednostranné psychologizaci chronické bolesti jako naučeného bolestivého chování, masochismu, nebo hysterické konverze. Bolest jako „relativně komplexní“ biopsychosociální problém na hranici biologických a sociálních procesů byl klinicky akceptován, ale reálně řešen až vznikem mezioborových pracovišť léčby bolesti. Meze biopsychosociálněduchovního přístupu k bolesti závisí na stupni poznání, na schopnosti a ochotě poznatky využít, a na sociálních, ekonomických a politických podmínkách. Řešení „komplexního“ přístupu k bolesti je „nikdy nekončící otázka“. Mezi obory, které ji řeší, je historicky podmíněná hranice, preferující biomedicínský aspekt i tam, kde dominují psychosociální a ekonomické důvody stonat. Finančně se podporují výzkumy, o které mají zájem průmyslové koncerny (farmacie, lékařská elektronika). Hromadí se dílčí informace. Teorie, které by je uspořádaly, téměř chybí.

Pain is an experience consistent with tissue damage, sometimes expressed by words, by voice heritage of our phylogenetic predecessors, such as howling, inarticulate screaming, or manifestation of pain in the expressions of facial and skeletal muscles. Verbal and nonverbal expressions of pain are part of social communication. Pain can be also caused by empathy with the suffering person. The base of the modern view on the biopsychological aspect of pain was provided by the Gate Control Theory (Melzack and Wall, 1965). This theory explained the transfer of information on tissue damage in the neural (electrophysiological) code. This process – nociception – is a feedback one. Processes in the CNS retroactively regulate neural information from the periphery to the CNS. The conversion („translation“) of neural (electrophysiological) code into mental process – pain – this theory does not explains. Information about tissue damage in the neural code is processed („translated“) to the mental level in the CNS. Pain induces other subjective processes, affective and cognitive. These processes run „between” biological (body) processes on the one side, and social and other external processes on the other side. Pain and related mental processes take place in this area. But only some mental processes pass through „the gait of consciousness“ – not everything is „convenient to know“. Modern viewpoint on processes between the body and the mind gives artificial intelligence; traditional solutions give religion and philosophy. Modern theories combine, in some extent, both viewpoints too. In 1979, McCarthy formulated the conditions under which can mental and other information processes run on any HW, even without HW. Mental, spiritual or virtual processes such can exist as analogues processes of other intelligent beings (intelligent agents). The psychology of chronic pain has long persisted in the unilateral psychological interpretation of chronic pain, such as learned pain behavior, masochism, or hysterical conversion. Pain as a biopsychosocial problem on the border of biological and social processes has been step by step clinically accepted, and fully addressed by interdisciplinary pain centers. The limits of a biopsychosociospiritual approach to pain depend on the state of knowledge, on ability and willingness to use it, as well as on economical, social and political conditions. The building of biopsychosocialspiritual theory, research and clinic is „the newer ending process“. There is ahistorically conditioned boundary between disciplines, preferring the biomedical aspect even where psychological, social, and economic problems dominate. Research that is of interest to industrial concerns (pharmacy, medical electronics) is financially supported. Partial information is accumulated. Theories that would be arranged this information are almost missing.

• MeSH
• bolest * dějiny   patofyziologie   psychologie   MeSH
• filozofie MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti MeSH
• mezioborová komunikace * MeSH
• nocicepce fyziologie   klasifikace   MeSH
• psychosociální fungování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• analgetika dějiny   terapeutické užití   MeSH
• anesteziologie dějiny   MeSH
• bolest dějiny   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti * dějiny   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Československo MeSH

• MeSH
• bolest * dějiny   klasifikace   MeSH
• hluboká mozková stimulace MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti dějiny   klasifikace   metody   MeSH
• transkraniální magnetická stimulace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH

• MeSH
• bolest * dějiny   etiologie   MeSH
• měření bolesti MeSH
• nocebo efekt MeSH
• opioidní analgetika MeSH
• placebo efekt * MeSH
• zvířata * MeSH
• Check Tag
• zvířata * MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• bolest * dějiny   etiologie   MeSH
• chronická bolest etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti MeSH
• percepce bolesti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• Johann Wolfgang von Goethe,
• MeSH
• bolest * dějiny   MeSH
• dějiny 19. století MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• erotika MeSH
• filozofie MeSH
• lékaři dějiny   MeSH
• lékařství v literatuře MeSH
• lidé MeSH
• nemoc dějiny   MeSH
• novodobá literatura * MeSH
• poezie jako téma MeSH
• významné osobnosti MeSH
• Check Tag
• dějiny 19. století MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH

• MeSH
• bolest * dějiny   MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti * dějiny   MeSH
• opium dějiny   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH

Bolest doprovází lidstvo od počátku jeho existence, a stejně tak dlouho hledají lidé prostředky pro její potlačení a zmírnění. Jedním z nejstarších a nejúspěšnějších analgetik je bezesporu opium, usušená šťáva z nezralých makovic máku setého (Papaver somniferum L.), která své jméno dostala po řeckém termínu ΄οπός, značícím šťávu. Její produkce a používání se datuje od neolitických dob, přes starověké civilizace (Asýrie, Egypt, Řím) až do dnešních dnů. Některé antické léčivé přípravky s opiem se používaly po dlouhá staletí (theriak, philonium). Ve středověku přibyla jako aplikační forma spongia somnifera (uspávací houba). V 16. století Paracelsus zvyšuje analgetický účinek zavedením opiové tinktury (laudanum), která byla v různých obměnách používána ještě o pět století později. Přelomem ve vývoji analgetik je rok 1805, v němž publikuje Friedrich W. A. Sertürner metodu izolace hlavního alkaloidu opia – morfinu, díky čemuž se značně zpřesňuje jeho dávkování. S rozšířením látek morfinového typu se rozšiřuje i závislost na nich a jsou hledány alternativní struktury (heroin, petidin, metadon). Druhou větev analgetik tvoří látky slabšího účinku (nenarkotická analgetika), mezi ně se nejprve řadily rostlinné drogy (kozlík, chmel, mandragora), později přibyl alkohol. Na základě zvyšující se poptávky po léčivech tohoto typu byly od druhé poloviny 19. století syntetizovány různé deriváty salicylové kyseliny (proslulý aspirin), deriváty pyrazolonu (fenazon, a později specifické inhibitory cyklooxygenázy), a konečně deriváty anilinu (fenacetin, paracetamol).

Pain accompanies mankind since the beginning of its existence, and so long, people seek resources for pain suppression and mitigation. Opium is undoubtedly one of the oldest and most successful analgesics agents. It is dried juice of poppy (Papaver somniferum L.), which has got its name after the Greek term for juice ΄οπός. Its production and use dates back to Neolithic times, through ancient civilizations (Assyria, Egypt, Rome) until today. Some antique opium medicines have been used for centuries (theriak, philonium). In the Middle Ages, spongia somnifera (soporific sponge) was added as an application form. In the 16th century, Paracelsus increases the analgesic effect by the introduction of a tincture of opium (laudanum), which has been used in various forms even five centuries later. Breakpoint in the development of analgesics is the year 1805, in which Friedrich W. A. Sertürner publishes method of isolating the main alkaloid of opium – morphine. It makes the dosing of opium considerably more precise. With the expansion of morphine-like substances, the dependence on them is expanding, and there is seeking for alternative structures (heroin, pethidine, methadone). The second branch of analgesics consists of weaker substances (non-narcotic analgesics), among them firstly ranked herbal drugs (valerian, hops, mandrake), alcohol was added later. From the second half of the 19th century, various derivatives of salicylic acid (famous aspirin), pyrazolone derivatives (phenazone, and later specific inhibitors of cyclooxygenase), and finally aniline derivatives (phenacetin, paracetamol) were synthesized on the basis of the increasing demand for medicaments of these types.

• MeSH
• analgetika * dějiny   MeSH
• antiflogistika nesteroidní dějiny   MeSH
• Aspirin dějiny   terapeutické užití   MeSH
• bolest dějiny   farmakoterapie   MeSH
• dějiny 19. století MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• dějiny novověku 1601- MeSH
• dějiny raného novověku 1451-1600 MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• heroin dějiny   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• morfin * dějiny   terapeutické užití   MeSH
• neopioidní analgetika dějiny   MeSH
• objevování léků dějiny   MeSH
• opioidní analgetika dějiny   MeSH
• opium * dějiny   MeSH
• paracetamol dějiny   MeSH
• poruchy spojené s užíváním opiátů dějiny   komplikace   MeSH
• pyrazolony dějiny   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dějiny 19. století MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny starověku MeSH
• dějiny středověku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH
• přehledy MeSH

It is reported that continuous attention to the topic of pain in the Czech lands started only in the sixties of the twentieth century. Newly discovered archival documents show, however, that the subject of pain was studied at the Prague Medical Faculty more than 200 years before. In 1746 one of the medical students, Jan Křtitel Boháč (John Baptist Bohadsch) defended his dissertation on pain, titled "De Doloribus in Genere." Unlike other dissertations of the time, Boháč's treatise was not a mere transcription of the teaching texts. A detailed examination of his dissertation shows that it contained a thesis for a disputation, an act that took place regularly at that time during university study. Only 22 years old, Boháč showed in his dissertation a perfect knowledge of the contemporary literature, providing a more accurate classification of the causes and effects of pain. He also disagreed with statements and conclusions of authorities at the beginning of the eighteenth century and even offered his own opinion. The present work summarizes the concept of the nervous system and pain in the middle of the eighteenth century and compares them with the translation of selected parts of Boháč's formerly unknown dissertation.

• MeSH
• bolest dějiny   MeSH
• dějiny 18. století MeSH
• dějiny 19. století MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• disertace jako téma dějiny   MeSH
• lidé MeSH
• neurologie dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny 18. století MeSH
• dějiny 19. století MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH
• časopisecké články MeSH
• historické články MeSH
• portréty MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH

• O autorovi
• Boháč, Jan Křtitel Antonín, 1724-1768 Autorita