- MeSH
- chirurgie operační MeSH
- hojení ran MeSH
- lidé MeSH
- nutriční podpora MeSH
- nutriční terapie * MeSH
- parenterální výživa MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola MeSH
- pooperační období MeSH
- pooperační péče metody MeSH
- předoperační péče metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Příspěvek se zabývá souvislostí mezi změnou prostředí a výskytem stresového syndromu z přemístění u pacientů v lůžkové péči. Se zvyšujícím se věkem dochází ke zdravotním změnám, které vyžadují přesun a péči v pobytovém zařízení. Výsledky studií již od šedesátých let 20. století opakovaně prokázaly u seniorů souvislost mezi přemístěním a zvýšenou morbiditou a mortalitou. I když je tato skutečnost obecně známa, zdravotníci jí věnují minimální pozornost. Cílem našeho šetření bylo zmapovat výskyt stresového syndromu z přemístění u seniorů v ústavní péči a identifikovat faktory ovlivňující výskyt tohoto jevu. Sběr dat byl realizován technikou nestandardizovaných strukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 100 respondentů starších 65 let, kteří byli hospitalizování na standartních odděleních všeobecné nemocnice. Následnou analýzou dat bylo zjištěno, že u 70% oslovených byla stanovena ošetřovatelská diagnóza Stresový syndrom z přemístění. Polovina oslovených udávala pocit osamělosti, ztráty samostatnosti a ztráty autonomie. Ke zvládání těchto prožitků může personál pomoci hlavně empatickým přístupem, respektováním jejich autonomie a podporou k udržení soběstačnosti.
This contribution concerns the link between change of environment and occurence of stress syndrome after transference in inpatients. Higher age brings medical conditions that lead to transference and demand care in a residential institution. Studies since 1960s have shown that there is increased risk of morbidity and mortality in seniors after transference. Even though this is a well established fact, medical staff do not take it into consideration. The aim of this study was describe incidence of stress syndrome in seniors in institutional care after their transference and also to describe factors related to frequency of this phenomenon. Unstandardized structured interview was used as the method of dala collection. The participants were 100 people older than 65 years of age who were inpatients at standard hospital units. After analyzing the data, we found that nursing diagnosis of stress syndrome from tranference occured in 70 % of the sample. Half of the participants described feelings of loneliness, loss of independence and loss of autonomy. Medaical staff can help to reduce these feelings by emphatic approach, respecting autonomy of patients and supporting their self-sufficiency.
- MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská diagnóza metody statistika a číselné údaje MeSH
- pacienti hospitalizovaní psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- přemístění pacientů * etika MeSH
- přesuny organizační - souhlas MeSH
- psychický stres etiologie ošetřování psychologie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Příčiny duševních poruch jsou obvykle komplexní. Obecně se zde podílejí faktory genetické a vlivy zevního prostředí ve vzájemné souhře. Rozlišujeme zde korelaci genů a prostředí (rGE), kdy genetické vlivy určují, zda je subjekt danému prostředí vystaven, a interakci genů a prostředí (GxE), kde geny určují náchylnost jedince k vlivům zevního prostředí. Tento souborný článek zmiňuje nejvýznamnější nálezy GxE studií u poruch nálady, schizofrenie, úzkostných poruch, závislostí na návykových látkách a dalších psychopatologických jevů. Průkopnické nálezy publikovali přibližně před deseti lety Caspi et al. Týkaly se nepříznivých životních událostí a genu serotoninového transportéru při rozvoji deprese a sebevražedného jednání, taktéž genu monoaminooxidázy typu A, kdy jeho polymorfismus ovlivňuje budoucí protispolečenské jednání zneužívaných chlapců. V diskusi jsou zmíněny aktuální problémy daného typu výzkumu, například jak měřit vlivy prostředí nebo jak přesně hodnotit zkoumanou duševní poruchu, která se navíc v některých případech rozpadá na své jednotlivé podtypy. Ozývají se kritické hlasy, že podstatná část doposud publikovaných zjištění jsou pouze nálezy "falešně pozitivní", proto uvádíme jednotlivá doporučení, jak tomuto v budoucnu předcházet. Je mimo jiné nutno statisticky dobře odůvodnit velikost studovaných souborů, vhodné geny k výzkumu vybírat na základě výsledků celogenomových asociačních studií, vlivy prostředí hodnotit spíše pro- spektivně a dobře je kvantifikovat, hledat souvislosti mezi mnoha geny a mnoha faktory prostředí současně, provádět metaanalýzy publikovaných sdělení a zejména sjednotit metodiku GxE studií v psychiatrii. Nadále však má smysl hledat interakce genů a prostředí v psychiatrii jakožto příčiny duševních poruch. To může vbudoucnu vést k jejich kauzální léčbě, prevenci a destigmatizaci.
Causality of mental disorders is usually complex. Commonly, an interplay of genes and environment is found. We distinguish gene-environment correlation (rGE), when genetic factors influence whether the subject is exposed to a certain environment, and gene-environment interaction (GxE), where genes determine liability of the subject to environmental factors. This review sums up basic GxE findings in mood disorders, schizophrenia, anxiety disorders, substance addictions and other psychopathological phenomena. A pioneering work in this field was done by Caspi et al. about ten years ago. Their revelations were related to stressful life events and the serotonin transporter gene inducing depression and suicidal behavior, as well as mono-aminooxidase A gene polymorphism and antisocial behavior of boys who had been abused. In the discussion section, we mention recent problems in the GxE research in psychiatry, e.g. how to exactly measure the influence of environment or the mental disorder itself, which is sometimes divided into invididual subtypes. Some published critical opinions suggest that so far presented positive findings are mostly "false positive" ones. That is why we mention several measures how to prevent this in future research. It is necessary to rationalize a sample size using statistical methods, choose genes proper for research based on the findings of genome-wide association studies, asses the influence of environment in a prospective and quantitative way, look for interactions among many genes and many environmental factors simultaneously, meta-analyze published results, and last but not least, unify methods of GxE research in psychiatry. Looking for gene-environment interactions in psychiatry may lead to causal treatment of mental disorders, their prevention, and destigmatization in the future.
- MeSH
- alkoholismus genetika MeSH
- deprese genetika MeSH
- depresivní poruchy genetika MeSH
- duševní poruchy * etiologie genetika MeSH
- genetická predispozice k nemoci * MeSH
- interakce genů a prostředí * MeSH
- lidé MeSH
- poruchy osobnosti genetika MeSH
- psychický stres MeSH
- rizikové faktory MeSH
- schizofrenie genetika MeSH
- úzkostné poruchy genetika MeSH
- životní změny MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
