JavaScript NENÍ povolen !

Liečba T-bunkami s chimérickým antigénnym receptorom (CAR T) patrí medzi najnovšie terapeutické postupy v hematoonkológii. Metóda využíva geneticky modifikované autológne T-lymfocyty, ktoré v organizme pacienta dokážu identifikovať cieľové nádorové bunky a zneškodniť ich. Anti-CD19 CAR T liečba je v súčasnosti indikovaná u detských a mladých dospelých pacientov s relabovanou alebo refraktérnou (R/R) B-akútnou lymfoblastovou leukémiou (B-ALL) a dospelých pacientov s R/R agresívnymi B-bunkovými lymfómami po dvoch alebo viacerých líniách systémovej liečby. V práci prezentujeme kazuistiku pacienta s refraktérnym difúznym veľkobunkovým B-lymfómom, u ktorého bola po zlyhaní predchádzajúcich línií protinádorovej liečby úspešne využitá CAR T terapia.

CAR T therapy, based on T-cells with the chimeric antigen receptor, represents one of the latest therapeutic approaches in haematooncology. It uses genetically modificated autologous T-lymphocytes that are able to identify and destroy target tumour cells in patient ́s organism. Today anti-CD19 CAR T therapy is indicated in children and young adults with relapsed or refractory (R/R) B-acute lymphoblastic leukaemia (B-ALL) and adult patients with R/R aggressive B-cell lymphoma after at least two lineages of immunochemotherapy. Here we present a case report of the patient with refractory diffuse large B-cell lymphoma who was successfully treated with CAR T cells.

MeSH
antitumorózní látky terapeutické užití MeSH
chimerické antigenní receptory * terapeutické užití MeSH
difúzní velkobuněčný B-lymfom * terapie MeSH
imunologické faktory terapeutické užití MeSH
imunoterapie adoptivní metody MeSH
lidé středního věku MeSH
lidé MeSH
Check Tag
lidé středního věku MeSH
lidé MeSH
mužské pohlaví MeSH
Publikační typ
kazuistiky MeSH

Článek

Využití interfázní fluorescenční in situ hybridizace pro analýzu CD34+ buněk v periferní krvi u nemocných s myelodysplastickými syndromy
[Application of interphase fluorescence in situ hybridisation for the analysis of CD34+ cells in peripheral blood of patients with myelodysplastic syndromes]

Transfuze a hematologie dnes. 2016 ; 22 (2) : 90-96.

ISSN 1213-5763
Medvik
Zdroj

Klasická cytogenetická analýza buněk kostní dřeně je základním standardem pro vyšetření pacientů s myelodysplastickými syndromy (MDS). Pro detekci chromozomových aberací v jádrech nedělících se buněk lze využít interfázní fluorescenční in situ hybridizaci (I-FISH). Jako alternativu k I-FISH analýze buněk kostní dřeně jsme v této práci využili metodu I-FISH pro analýzu chromozomových aberací v CD34+ buňkách cirkulujících v periferní krvi. Cílem bylo hodnotit metodou I-FISH frekvenci chromozomových aberací v CD34+ buňkách izolovaných z periferní krve, porovnat ji s výsledky I-FISH analýz buněk kostní dřeně a posoudit možnost využití této metody k monitorování úspěšnosti terapie u nemocných s MDS. Vyšetřili jsme celkem 22 vzorků CD34+ buněk separovaných z periferní krve šestnácti pacientů s MDS (13 žen; 3 muži; 11krát 5q- syndrom, 4krát MDS RCMD a 1krát MDS/MPS). Čtyři nemocní byli vyšetřeni opakovaně. Metoda I-FISH na separovaných CD34+ buňkách potvrdila předchozí nálezy v buňkách kostní dřeně u všech vyšetřených pacientů – 14 nemocných mělo deleci chromozomu 5 v oblasti 5q31, u jednoho nemocného byla nalezena delece chromozomu 20 v oblasti 20q11q12 a u jednoho nemocného monozomie chromozomu 7. V naší práci jsme prokázali, že izolace CD34+ buněk a následná I-FISH analýza je praktická neinvazivní metoda, která dokáže zachytit specifické chromozomové abnormality přítomné v kostní dřeni. Vyšetření lze tedy vhodně využít pro šetrnější kontrolu onemocnění a ke sledování dynamiky patologického klonu po léčbě.

Classical cytogenetic analysis of bone marrow cells is the standard for evaluating chromosomal aberrations in patients with myelodysplastic syndromes (MDS). However, there are several factors affecting the success of this method, such as the degree of cell proliferation, quality of preparations or size of pathological clone. In these cases, it is possible to use interphase fluorescence in situ hybridization (I-FISH), which allows detection of chromosomal aberrations in the nuclei of interphase cells. In this study, we used the I-FISH method to screen chromosomal aberrations in peripheral blood circulating CD34+ cells. Our objective was to evaluate the frequency of chromosomal aberrations in CD34+ cells isolated from peripheral blood, to compare this with the results of I-FISH analysis of bone marrow cells and to assess the significance of this method for monitoring the effect of therapy in patients with MDS. We examined 22 samples of CD34+ cells separated from the peripheral blood of 16 patients with MDS (13 females, 3 males; 11 x 5q- syndromes, 4x MDS RCMD and 1x MDS/MPS). Four patients were investigated repeatedly. I-FISH on the separated CD34+ cells confirmed the prior findings in bone marrow in all the patients examined – 14 patients had deletion of chromosome 5 in the 5q31 region, one patient had deletion of chromosome 20q11q12 and one patient had monosomy of chromosome 7. In our work, we demonstrated that isolation of CD34+ cells followed by I-FISH analysis is a practical, non-invasive method that can detect specific chromosomal abnormalities present in the pathological clone. This method has a predictive value and can be used for continuous disease control as well as for monitoring the pathological clone dynamics following treatment.

MeSH
antigeny CD34 * krev MeSH
buňky kostní dřeně patologie MeSH
chromozomální aberace statistika a číselné údaje MeSH
chromozomální delece MeSH
cytogenetické vyšetření MeSH
dospělí MeSH
hybridizace in situ fluorescenční * metody MeSH
karyotypizace MeSH
lidé středního věku MeSH
lidé MeSH
lidské chromozomy, pár 5 genetika MeSH
mladý dospělý MeSH
myelodysplastické syndromy * diagnóza genetika krev MeSH
senioři nad 80 let MeSH
senioři MeSH
Check Tag
dospělí MeSH
lidé středního věku MeSH
lidé MeSH
mladý dospělý MeSH
mužské pohlaví MeSH
senioři nad 80 let MeSH
senioři MeSH
ženské pohlaví MeSH
Publikační typ
práce podpořená grantem MeSH
srovnávací studie MeSH

Článek

Indikace k alogenním a autologním transplantacím krvetvorných buněk v ČR v roce 2016: doporučení Transplantační sekce České hematologické společnosti ČLS JEP a České onkologické společnosti ČLS JEP
[Indications for allogeneic and autologous haematopoietic cell transplantations in the Czech Republic in 2016: Recommendations of the Transplant Section of the Czech Society of Haematology and the Czech Society of Oncology of the J. E. Purkyně Medical Association]

Transfuze a hematologie dnes. 2016 ; 22 (2) : 127-150.

ISSN 1213-5763
Medvik
Zdroj

Transplantace krvetvorných buněk zůstávají i v současné době (rok 2016) důležitou a nenahraditelnou terapeutickou modalitou především u některých hematologických malignit (90 % všech indikací), ale i řady jiných onemocnění (10 % všech indikací, z toho představují 6 % nenádorová onemocnění krvetvorby a 4 % solidní tumory). Poslední indikační doporučení k transplantacím krvetvorných buněk byla vydána Českou hematologickou a Českou onkologickou společností ČLS JEP v roce 2006. V roce 2016 byla v zastoupení obou odborných společností autory připravena aktualizovaná verze původního sdělení. V článku uvedená doporučení vychází především ze současné praxe evropských transplantačních center a z publikovaných doporučení Evropské skupiny pro transplantace krve a kostní dřeně (EBMT) z roku 2015. Cílem práce je poskytnout pracovištím, která tyto transplantace standardně neprovádějí, aktuální návod k jejich správné a včasné indikaci, ale také řadu dalších odborných informací vztahující se k problematice transplantací krvetvorných buněk.

Haematopoietic cell transplantation (HCT) remains at present (2016) a very important and irreplaceable treatment option. The main indications for HCT are haematological malignancies (90% of all indications), non-malignant disorders (6%) and solid tumours (4%). The last recommendations for HCT indications were published by the Czech Society of Haematology and the Czech Society of Oncology in 2006. An up-to-dated version of the previous report has been prepared by the authors on behalf of both professional societies in 2016. Recommendations presented in this article are mainly based on the current practise of European transplant centres and on recommendations published by the European Group for Blood and Marrow Transplantation (EBMT) in 2015. The aim of this report is to provide an up to date guide to hospitals not directly involved in haematopoietic cell transplantations regarding the correct and well-timed indication of HCT. This article also aims to provide other specialist information relating to HCT.

MeSH
aplastická anemie terapie MeSH
autoimunitní nemoci terapie MeSH
autologní transplantace * MeSH
cílené dárcovství tkání zákonodárství a právo MeSH
dárci tkání zákonodárství a právo MeSH
dítě MeSH
dospělí MeSH
homologní transplantace * MeSH
krevní nemoci terapie MeSH
leukemie terapie MeSH
lidé MeSH
lymfom terapie MeSH
myelodysplastické syndromy terapie MeSH
nádory terapie MeSH
příprava pacienta k transplantaci metody MeSH
rizikové faktory MeSH
transplantace hematopoetických kmenových buněk * MeSH
Check Tag
dítě MeSH
dospělí MeSH
lidé MeSH
Publikační typ
směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Abstrakt

Současné možnosti a nové perspektivy v léčbě difuzního B-velkobuněčného lymfomu

Trněný, Marek, 1960-
Autor Autorita ORCID I. interní klinika, VFN a 1.LF UK, Praha

Transfuze a hematologie dnes. 2016 ; 22 (Supplementum1) : 20-21. (30. Olomoucké hematologické dny 2016)

ISSN 1213-5763
Medvik
Zdroj

Olomoucké hematologické dny s mezinárodní účastí. 2016 ; () : 20-21.

Medvik
Zdroj

Publikační typ
abstrakt z konference MeSH

Článek

Získaná uniparentální disomie v buňkách kostní dřeně nemocných s myelodysplastickými syndromy a komplexním karyotypem
[Acquired uniparental disomy in bone-marrow cells of patients with myelodysplastic syndrome and complex karyotype]

Transfuze a hematologie dnes. 2015 ; 21 (3) : 126-134.

ISSN 1213-5763
Medvik
Zdroj

U 10–20 % nemocných s myelodysplastickými syndromy (MDS) je nalézán komplexní karyotyp, který je spojen s vysokým rizikem transformace do akutní myeloidní leukemie (AML) a špatnou prognózou. Jedním z jevů, které se mohou podílet na zvýšené genomové nestabilitě buněk kostní dřeně u nemocných s MDS, je získaná uniparentální disomie (aUPD), tj. stav, kdy obě kopie určitého chromozomu nebo jeho části pochází od jednoho rodiče. Patologický potenciál této změny, která vzniká jako klonální aberace v některých somatických buňkách, spočívá v přítomnosti homozygotních mutací tumor supresorových genů a onkogenů. Cílem studie bylo zjistit frekvenci a význam uniparentální disomie (UPD) v souboru 57 nemocných s MDS a komplexním karyotypem za použití array komparativní genomové hybridizace kombinované s detekcí jednonukleotidových polymorfismů (aCGH/SNP). V souboru 57 nemocných bylo nalezeno celkem 40 oblastí UPD u 21 pacientů (36,8 %). U zhruba poloviny nálezů šlo o sporadický výskyt (19/40). U šesti pacientů byly detekovány UPD na chromozomu X lokalizované v oblastech Xp22.11–Xp22.2 (4/6) a Xq13.3–Xq21.1 (2/6) a u dvou pacientů byla pozorována UPD 17q s proměnlivým rozsahem v pruzích 17q22 až 17q24.2. Nejčastějším nálezem byla aUPD krátkých ramen chromozomu 17, která byla detekována celkem u 13/57 pacientů (22,8 %). U všech 13 pacientů mutační analýza potvrdila homozygotní mutaci genu TP53, z toho dvě nalezené posunové (frameshift) mutace nebyly dosud popsány v databázi IARC (International Agency for Research on Cancer TP53 database). Nález byl spojen s velmi špatnou prognózou (medián přežití 4 měsíce). Vzhledem k četnosti výskytu ve studovaném souboru byla aUPD 17p silně asociována s komplexním karyotypem na rozdíl od jiných v literatuře dosud popsaných oblastí aUPD (1p, 4q, 7q, 11q, 13q, 21q), které nebyly v souboru detekovány vůbec. Oblasti UPD se jeví při analýzách metodami klasické a molekulární cytogenetiky jako balancované, tedy bez změny počtu kopií DNA. Čipové technologie s detekcí jednonukleotidových polymorfismů jsou ideální metodou pro identifikaci a bližší charakterizaci oblastí UPD a s nimi souvisejících genů významných pro vznik a progresi onemocnění.

Complex karyotypes are seen in approximately 20% of patients with myelodysplastic syndromes (MDS) and are associated with a high risk of transformation into acute myeloid leukaemia (AML) and poor prognosis. Acquired uniparental disomy (aUPD, i.e. both copies of a chromosome pair or its part originate from one parent) may contribute to increased genomic instability in bone-marrow cells of patients with MDS. The pathological potential of aUPD, which arises as a clonal aberration in a proportion of somatic cells, involves tumour suppressor gene and oncogene homozygous mutations. The aim of this study was to evaluate the frequency and implications of uniparental disomy (UPD) in a cohort of 57 patients with MDS and complex karyotype using array comparative genomic hybridization with detection of single nucleotide polymorphisms (aCGH/SNP). UPD was found to be present in 40 regions in 21 of 57 patients (36.8%). Almost half of these involved non-recurrent changes (19/40). Chromosome X UPD was detected in six patients (Xp22.11–Xp22.2 in four and Xq13.3–Xq21.1 in two, respectively). UPD of 17q with a variable extent from 17q22 to 17q24.2 was observed in two patients. The most common finding was aUPD of the short arm of chromosome 17, which was detected in 13 of 57 patients (22.8%). Mutational analysis confirmed a homozygous mutation of the TP53 gene in all samples with this finding, including two frameshift mutations that are not registered in the IARC (International Agency for Research on Cancer TP53) database. This finding correlated with very poor prognosis (median OS 4 months). aUPD 17p was strongly associated with complex karyotype in the studied cohort. However, other previously published aUPDs in MDS (1p, 4q, 7q, 11q, 13q, 21q) were not found in our study. UPD regions appear to be balanced (i.e. without change of DNA copies) by conventional and molecular cytogenetic methods. Therefore, aCGH/SNP represents an ideal method for the identification and further characterization of UPDs and affected genes significant for disease development and progression.