Úvod: Rozvoj srdečního selhání po infarktu myokardu (IM) je příčinou opakovaných hospitalizací pro akutní dekompenzaci a výrazně zhoršuje kvalitu života. Řada prací prokázala, že natriuretické peptidy stanovené v akutní fázi mohou stratifikovat rizikovost pacientů v dlouhodobém sledování. Doposud nebyl stanoven prognostický význam natriuretických peptidů stanovených u stabilních pacientů po IM s ST elevacemi (STEMI) léčených primární perkutánní koronární intervencí (PCI). Cílem práce bylo pomocí ROC analýzy zjistit přínos mozkového natriuretického peptidu (BNP) a NT-proBNP (N-terminální fragment) k predikci rizika hospitalizace pro akutní srdeční selhání (ASS), celkové mortality a jejich kombinace během 12 a 24 měsíců. Metodika: Ve skupině 317 stabilních pacientů po STEMI léčených primární PCI byla při prospektivně plánované kontrole po 3 měsících stanovena mimo základních biochemických, klinických a echokardiografických (ECHO) parametrů i hladina BNP a NT-proBNP. Medián doby sledování byl 39 měsíců. Výsledky: Zvýšená hodnota BNP ≥ 189 pg/ml, resp. NT-proBNP ≥ 551 pg/ml byla významným prediktorem hospitalizace v následujících 12 měsících (plocha pod křivkou – AUC 0,916, resp. 0,854; obě p < 0,001), resp. 24 měsících (AUC 0,878, resp. 0,885; obě p < 0,001). Zvýšená hodnota BNP, resp. NT-proBNP představovala významný prediktor 12-, resp. 24měsíční mortality (AUC 0,720, resp. 0,793; vše p ≤ 0,025) a kombinovaného cíle za 12, resp. 24 měsíců (AUC 0,791, resp. 0,824; vše p < 0,001). Závěr: Zvýšená hodnota BNP ≥ 189 pg/ml a NT-proBNP ≥ 551 pg/ml u stabilních pacientů 3 měsíce po STEMI léčených primární PCI predikuje zvýšené riziko hospitalizace pro ASS, mortality a kombinovaného klinického endpointu během prvních 2 let. Jednorázové stanovení natriuretických peptidů představuje velmi jednoduchý nástroj k identifikaci těch nejrizikovějších pacientů po IM.

Background: The development of heart failure after myocardial infarction is the cause of repeated hospitalizations for acute decompensation and a factor that significantly reduces quality of life. The prognostic value of natriuretic peptides in stable patients after STEMI treated with primary PCI has not been evaluated so far. The aim of this study was to determine the contribution of BNP or NT-proBNP for the prediction of the risk of hospitalization for acute heart failure, risk of mortality and their combination within 12 and 24 months. Methods: The study population consisted of 317 STEMI patients treated with primary PCI. The levels of BNP and NT-proBNP were measured at a follow-up control after 3 months. Results: The thresholds of BNP ≥ 189 pg/mL or NT-proBNP ≥ 551 pg/mL was a strong predictor of hospitalization over the following 12 months (AUC 0.916 and 0.854, both p < 0.001) and 24 months (AUC 0.878 and 0.855, both p < 0.001). Increased values of BNP and NT-proBNP were a significant predictor of 12- and 24-month mortality, respectively (AUC 0.720, resp. 0.793, all p ≤ 0.025) and a combined end-point at 12 resp. 24 months (ACU 0.791 resp. 0.824, all p < 0.001). Conclusion: The thresholds of BNP≥189 pg/mL and NT-proBNP ≥ 551 pg/ml measured at 3 months after STEMI in stable patients predict an increased risk of hospitalization due to acute heart failure decompensation, mortality and combined clinical endpoint in the first 2 years. Determination of natriuretic peptides is a simple tool to identify high-risk patients after myocardial infarction.

• MeSH
• hospitalizace MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• koronární angioplastika využití   MeSH
• lidé MeSH
• natriuretický peptid typu B * krev   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prospektivní studie MeSH
• srdeční selhání * mortalita   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Revmatická polymyalgie (PMR) je chronické, zánětlivé onemocnění neznámé příčiny. Obrovskobuněčná arteritida (OBA) představuje systémovou vaskulitidu postihující střední a velké tepny, jako jsou temporální arterie nebo aorta a její odstupy. Možností, jak diagnostikovat tyto dvě klinické jednotky, by mohla představovat metoda 18F-FDG PET/CT. Potenciál této vyšetřovací metody spočívá v možnosti zachycení časných zánětlivých změn, které lze léčebně ovlivnit ještě před rozvojem změn trvalého charakteru. Do sledování bylo zařazeno celkem 89 pacientů, 36 (40,4 %)mužů a 53 (59,6 %) žen ve věkovém rozmezí 47-83 let s mediánem 69 let, kteří splňovali kritéria revmatické polymyalgie. Vaskulární postižení bylo detekováno u 33 (37,1 %) pacientů, a to ve 2-7 (medián 4) měřených oblastech velkých tepen. Obraz postižení proximálních kloubů byl zaznamenán celkem u 81 (91,0 %) pacientů, přičemž zastoupení jednotlivých kloubních oblastí bylo následující: ramenní klouby 78 (87,6 %) pacientů, kyčelní klouby 65 (73,0 %) a sternoklavikulární skloubení 45 (50,6 %) pacientů. Obraz postižení extraartikulárních synoviálních struktur byl detekován u 75 (84,3 %) pacientů zejména v těchto lokalizacích: sedací hrboly, resp. ischiogluteální burzy u 48 (53,9 %) pacientů, oblast mezi spinózními výběžky bederní páteře u 42 (47,2 %) pacientů, oblast mezi spinózními výběžky krční páteře u 27 (30,3 %) pacientů, subtrochantericky u 41 (46,1 %) pacientů, symfýza u 23 (25,8 %) pacientů. FDG PET/CT se zdá být výhodným "one-step" vyšetřením, kterým lze detekovat rozsah aktivity v celé snímané oblasti, může zobrazit PMR či OBA v mnoha podobách těchto nemocí a současně je schopno podat důkaz o nepřítomnosti nádorového onemocnění.

Polymyalgia rheumatica (PMR) is a chronic, inflammatory disease of unknown cause. Giant cell arteritis (GCA) is a systemic vasculitis affecting medium- and large-sized arteries such as temporal arteries or the aorta and its branches. Diagnosis of these two clinical units could be performed by 18F-FDG PET / CT. The potential of this examination method lies in the ability to detect early inflammatory changes that can be affected by therapy before the development of permanent changes. A total of 89 patients, 36 (40.4 %) men and 53 (59.6 %) women aged 47-83 years with a median of 69 years, who met the classification criteria for polymyalgia rheumatica, were enrolled. Vascular involvement was detected in 33 (37.1 %) patients in 2-7 (median 4) examined areas of ​​the large arteries. A total of 81 (91.0 %) patients were affected by proximal joint involvement, specifically: shoulder joints in 78 (87.6 %) patients, hip joints in 65 (73.0%) and sternoclavicular joints in 45 (50.6 %) patients. The finding of extraarticular synovial structure involvement was detected in 75 (84.3 %) patients, especially in these localizations: ischial tuberosities or ischiogluteal bursae in 48 (53.9 %) patients, the area between the spinal processes of the lumbar spine in 42 (47.2 %) patients, the area between the spinal processes of the cervical spine in 27 (30.3 %) patients, the subtrochanteric area in 41 (46.1 %) patients, and symphysis in 23 (25.8%) patients. FDG PET / CT seems to be an advantageous "one-step" examination that can detect the extent of activity in the entire area, can detect PMR or GCA in many forms of these diseases, and is also able to provide evidence of the absence of tumors.

• MeSH
• fluorodeoxyglukosa F18 * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• obrovskobuněčná arteritida * diagnostické zobrazování   MeSH
• PET/CT * metody   MeSH
• polymyalgia rheumatica * diagnostické zobrazování   MeSH
• pozitronová emisní tomografie metody   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Infekční endokarditida je zánětlivé onemocnění srdce postihující endokard chlopní, ale i umělé materiály implantované v srdečních dutinách. Onemocnění stále patří mezi nejzávažnější infekční choroby, jejichž problematika nabývá na významu kvůli změně spektra původců i klinického průběhu v souvislosti s přibývajícím počtem umělých srdečních implantátů v populaci. Dělení infekční endokarditidy dle typu postižení a epidemiologických souvislostí je důležité pro volbu správné iniciální empirické léčby i další léčebnou strategii. Cílenou antibiotickou terapii pak upřesňuje identifikace původce onemocnění, přičemž mezi ta nejčastější agens patří Staphylococcus aureus a viridující streptokoky. K diagnóze onemocnění spolu s průkazem přítomnosti patogenu v krvi slouží průkaz přítomnosti infekce v srdečních dutinách zobrazovacími metodami, především echokardiograficky. Léčba nezbytně vyžaduje komplexní přístup s úzkou mezioborovou spoluprací, měla by být navázána na komplexní centra disponující tzv. Endocarditis teamem. Prevence infekční endokarditidy zahrnuje základní hygienická opatření k předcházení bakteriemie aplikovaná na celou populaci a antibiotickou profylaxi aplikovanou na úzkou skupinu vysoce rizikových osob.

Infective endocarditis is an inflammatory heart disease which affects the endocardium, as well as artificial prosthetic materials within the heart cavities. The disease remains one of the most serious infectious diseases due to changes in its clinical course and microbial etiology in an era which has seen an increase in the use of artificial implants. Classifying infective endocarditis according to the type of condition and epidemiology factors is important for the correct choice of initial empirical treatment and subsequent treatment strategy. A targeted antibiotic regimen is then determined on the basis of identification of the causative agent. The most frequent agents affecting the endocardium include Staphylococcus aureus and the viridans streptococci. The diagnosis of infective endocarditis is based on microbiological findings, along with imaging methods, especially echocardiography, which demonstrate the presence of the infection within the heart cavities. The treatment of infective endocarditis requires a comprehensive approach in close interdisciplinary collaboration and should be provided in cooperation with Endocarditis Teams in specialised centres. The prevention of infective endocarditis includes basic sanitary measures applied across the whole population to prevent bacteraemia combined with antibiotic prophylaxis administered in a small group of high-risk individuals.

• MeSH
• antibakteriální látky MeSH
• bakteriální endokarditida diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• echokardiografie transezofageální MeSH
• echokardiografie MeSH
• endokarditida * diagnóza   etiologie   klasifikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• kultivační vyšetření krve MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• protézy a implantáty mikrobiologie   škodlivé účinky   MeSH
• SPECT/CT MeSH
• srdeční chlopně umělé mikrobiologie   škodlivé účinky   MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Hodnocení srdeční funkce je klíčový prvek pro odhad prognózy srdečních onemocnění. Posouzení srdeční funkce in vivo je však ovlivněno mnoha faktory, univerzální parametr, který by definoval status „mechanicky zdravého srdce“, proto neexistuje. V přehledu jsou nové i stávající ukazatele srdeční funkce rozděleny podle toho, zda vyjadřují kontraktilitu nebo mechanickou energii srdeční činnosti. Je diskutována jejich role v hodnocení srdeční fyziologie, způsoby stanovení, možné klinické využití i nevýhody.

Heart function evaluation is a key element in predicting heart disease prognosis. However, in vivo cardiac function assessment is influenced by many factors, and therefore there is no universal parameter defining the status of a "mechanically healthy heart". In this review, new and existing parameters of heart function are divided according to whether they express contractility or mechanical energy of cardiac function. Their role in the evaluation of cardiac physiology, methods of assessment, possible clinical use and disadvantages are discussed.

• Klíčová slova
• systolická elastance, srdeční kontraktilita, endsystolická elastance, preload recruitable stroke work, srdeční výkon, ejekční frakce,
• MeSH
• funkční vyšetření srdce metody   MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   MeSH
• kontrakce myokardu * fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• minutový srdeční výdej fyziologie   MeSH
• srdce - funkce komor * fyziologie   MeSH
• srdeční frekvence fyziologie   MeSH
• systola fyziologie   MeSH
• tepový objem * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: U pacientů s jaterní cirhózou jsou přítomny nejrůznější kardiální abnormality, které mohou mít vliv na jejich prognózu. Hovoří se o tzv. cirhotické kardiomyopatii. Cílem práce bylo identifikovat faktory spojené s hospitalizační a roční mortalitou pacientů s dekompenzací jaterní cirhózy se zaměřením na echokardiografické parametry a mozkový natruiretický peptid (BNP). Metody: Do prospektivní, neintervenční studie jsme zařadili 61 pacientů přijatých na Interní oddělení Nemocnice Třebíč pod diagnózou dekompenzace jaterní cirhózy. Závažnost jaterního selhání byla hodnocena pomocí MELD (Model of End Stage Liver Disease) a Child skóre. Byla provedena komplexní transtorakální echokardiografie včetně hodnocení diastolické funkce levé komory pomocí tkáňového dopplera a neinvazivního měření hemo­dynamiky. Bylo změřeno vstupní sérové BNP. Hodnocena byla hospitalizační a roční mortalita. Výsledky: Jako negativní prognostické markery hospitalizační, resp. roční mortality byly zjištěny: MELD skóre (p < 0,0001; p = 0,0007) a jeho složky, Child skóre (p = 0,004; p = 0,002), vyšší věk (p = 0,03; p = 0,006), lnBNP (p = 0,001; p = 0,004) a dále korigovaný QT interval (p = 0,003; 0,002). Z echokardiografických parametrů byly s hospitalizační mortalitou spojeny indexovaná velikost levé síně (p = 0,016) a vyšší srdeční index (p = 0,04), nicméně oba faktory byly v ročním hodnocení mortality neutrální. Dalším možným negativním markrem je vyšší stupeň diastolické dysfunkce levé komory (p = 0,06 pro hospitalizační; p = 0,04 pro roční mortalitu). Zvýšená hladina BNP je asociována s hyperdynamickou cirkulací (p = 0,05), systolickým tlakem v plicnici (p = 0,03), diastolickou dysfunkcí levé komory (p = 0,01) a velikostí levé síně (p = 0,02). Závěr: Vyšší hodnota BNP je u dekompenzovaných cirhotiků spojena s vyšší hospitalizační i roční mortalitou. Současné stanovení BNP by mohlo zpřesnit zavedená prognostická skóre, jako je například MELD. Definitivní postavení BNP u jaterních onemocnění vyžaduje další studie.

Background: Patients with liver cirrhosis suffer from various cardiac abnormalities, which may influence their outcome. This condition, known as cirrhotic cardiomyopathy, is usually asymptomatic, subclinical. The aim of our study was to determine parameters associated with mortality in decompensated liver cirrhosis with particular focus on echocardiographic parameters and brain natriuretic peptide level (BNP). Methods: For the purposes of our prospective non-intervention one-centre study we have included 61 patients with decompensated liver cirrhosis. Severity of disease was assessed according to Child-Turcotte-Pugh score and Model for End Stage Liver Disease (MELD). Cardiac functions were evaluated using echocardiography (inclusive non-invasive hemodynamic assessment and tissue Doppler measurement). BNP level at admission was recorded. In-hospital mortality and 1-year all-cause mortality were evaluated. Results: We identified several negative prognostic markers of in-hospital and 1-year mortality: MELD score (p < 0.0001; p = 0.0007) and all it’s components, Child-Pugh score (p = 0.004; p = 0.002), age (p = 0.03; p = 0.006) and lnBNP (p = 0.001; p = 0.004). The echocardiographic parameters associated with in-hospital mortality were the left atrium diameter (p = 0.03) and higher cardiac index (p = 0.04). Both these parameters were, however, neutral in evaluation of 1-year mortality. Left ventricle diastolic dysfunction grade was found as another possible negative marker (p = 0.06 for in-hospital and p = 0.04 for 1-year mortality assessment). Prolongation of QTc was also associated with poor prognosis (p = 0.003; p = 0.002). BNP level was accompanied with hyperdynamic circulation (p = 0.05), systolic pulmonary artery pressure (p = 0.03), diastolic function of left ventricle (p = 0.01) and left atrial diameter (p = 0.02). Conclusions: High level of BNP is associated with in-hospital and 1-year mortality of patients with decompensated liver cirrhosis. Addition of BNP to MELD or to other scoring systems could improve the prognostic accuracy. Definitive conclusion concerning BNP role in liver diseases requires further research.

• MeSH
• biologické markery MeSH
• dopplerovská echokardiografie MeSH
• dospělí MeSH
• echokardiografie * MeSH
• fibróza * komplikace   mortalita   MeSH
• hemodynamika MeSH
• hospitalizace MeSH
• jaterní cirhóza komplikace   mortalita   MeSH
• kardiomyopatie MeSH
• konečné stadium selhání jater MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• mortalita MeSH
• natriuretický peptid typu B * diagnostické užití   MeSH
• prognóza * MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• srdeční komory patologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH