BACKGROUND: Symptomatic lymphoceles present the most common complication of robot-assisted radical prostatectomy (RARP) with extended pelvic lymph node dissection (ePLND). No surgical technique has so far shown success in reducing the incidence rate, but several retrospective studies have shown the beneficial effect of the fixation of the peritoneum. OBJECTIVE: To introduce a modification in the technique of fixing the peritoneum to the pubic bone and to confirm whether this intervention reduces the incidence of lymphoceles. DESIGN, SETTING, AND PARTICIPANTS: A prospective randomized (1:1) single-center one-sided blind study was conducted in patients with localized prostate cancer (cT1-2cN0M0) indicated for RARP with ePLND operated between December 2019 and June 2021. In the intervention group, the free flap of the peritoneum was fixed to the pubic bone. In the control group, the peritoneal flap was left free without fixation. SURGICAL PROCEDURE: In the intervention group, the free flap of the peritoneum was fixed to the pubic bone (PerFix) so that lateral holes were left, allowing drainage of lymph from the pelvis into the abdominal cavity, where it would be resorbed. The iliac vessels and obturator fossa remained uncovered by the peritoneum and the bladder. MEASUREMENTS: The primary objective was to evaluate the frequency of symptomatic lymphoceles during follow-up. The secondary endpoints were the radiological presence of lymphoceles on computed tomography of the pelvis carried out 6 wk after surgery, the volume of the lymphoceles, and the degree of severe (Clavien-Dindo ≥3) complications. RESULTS AND LIMITATIONS: Of the 260 randomized patients, 245 were evaluated in the final analysis-123 in the intervention and 122 in the control group. The median follow-up was 595 d. There were no differences between the groups regarding clinical and pathological variables. The median of 17 nodes removed was the same in both groups (p = 0.961). Symptomatic lymphoceles occurred in 17 patients (6.9%), while in the intervention group these were found in three (2.4%) versus 14 (11.5%) in the control group (p = 0.011). The number of radiologically detected asymptomatic lymphoceles did not differ (p = 0.095). There was no significant difference in lymphocele volume between the two groups (p = 0.118). The rate of serious complications (Clavien 3a and 3b) was 4.8% in the intervention group and 9.1% in the control group (p = 0.587). A multivariate logistic regression model of symptomatic lymphocele occurrence was created with significant factors: body mass index (odds ratio [OR] = 1.1, 95% confidence interval [CI] = [1.03, 1.26], p = 0.012) and intervention (OR = 4.6, 95% CI = [1.28, 16.82], p = 0.02). CONCLUSIONS: Fixation of the peritoneum (PerFix) reduced the incidence of symptomatic lymphoceles in RARP with ePLND. We found no difference in the frequency of asymptomatic lymphocele development. The volume of the detected lymphoceles was similar. PATIENT SUMMARY: In this study, we compared the rate of development of postoperative complications using the peritoneal fixation technique with that of a nonfixation control group for robot-assisted radical prostatectomy with extended pelvic lymphadenectomy. Fixation of the peritoneum should obviate the development of severe complications in the postoperative period.
- MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenektomie škodlivé účinky metody MeSH
- lymfokela * etiologie prevence a kontrola MeSH
- nádory prostaty * patologie MeSH
- pánev patologie MeSH
- peritoneum patologie chirurgie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- prostatektomie škodlivé účinky metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- roboticky asistované výkony * škodlivé účinky metody MeSH
- robotika * MeSH
- volné tkáňové laloky * patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
Léčba metastatického karcinomu ledviny (mRCC) se v posledních letech dramaticky změnila. Cílená léčba (Targeted Therapy, TT) a nověji imunoterapie v podobě tzv. immune checkpoint inhibitors (ICIs) přinesly dramatické prodloužení celkového přežití (Overall Survival, OS) pacientů. Role urologa u mRCC je spojena s cytoredukční nefrektomií (CN), jejímž cílem je zmírnění symptomů nebo prodloužení OS. Onkologický přínos CN byl nedávno zpochybněn díky dvěma prospektivním randomizovaným studiím CARMENA a SURTIME. V situaci, kdy všechny retrospektivní práce onkologický význam CN při léčbě TT potvrdily, ale běžně se využívá nová systémová léčba ICI, je dnes situace méně přehledná. Hlavním problémem zůstává správná selekce pacientů vhodných k CN. Již v době TT bylo totiž zřejmé, že CN není přínosná pro všechny pacienty s mRCC. Cílem tohoto sdělení je představit předoperační individuální faktory, které by mohly pomoci při správné indikaci CN a diskutovat chirurgické aspekty provedení CN.
Treatment of metastatic renal cell carcinoma (mRCC) has changed dramatically in recent years. Targeted therapy (TT) and, more recently, immunotherapy in the form of immune checkpoint inhibitors (ICIs) have brought about a dramatic prolongation of the overall survival (OS) of patients. The urologist's role in mRCC is associated with cytoreductive nephrectomy (CN), which aims to alleviate symptoms or prolong OS. The oncological benefits of CN have recently been questioned through two prospective randomized studies, CARMENA and SURTIME. The situation is less clear today because all retrospective studies have confirmed the oncological importance of CN in the treatment of TT, but a new systemic treatment for mRCC is being used (ICIs). The main problem remains the correct selection of patients suitable for CN. At the time of TT, it was already clear that CN is not beneficial for all patients with mRCC. This article aims to present individual preoperative factors that could help in the correct selection of CN and discuss the surgical aspects of CN execution.
- MeSH
- cytoredukční chirurgie * metody MeSH
- individualizovaná medicína MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- nádory ledvin * chirurgie MeSH
- nefrektomie * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východiska: U metastatického karcinomu prostaty (metastatic prostate cancer – mPCa) je standardem léčby systémová léčba v podobě androgen deprivační terapie (ADT), příp. v kombinaci s novými preparáty, tzv. androgen receptor targeting agents (ARTA), nebo docetaxelem. Léčba samotné prostaty u mPCa představuje nové paradigma u tzv. oligometastatického karcinomu prostaty (OMPCa), který je považován za jakýsi mezistupeň mezi lokalizovaným onemocněním a rozsáhlým metastatickým onemocněním. Díky novým diagnostickým metodám je OMPCa stále častěji diagnostikovaným stadiem mPCa. Agresivní lokální terapie by mohla pacientům přinést kromě zlepšení lokální kontroly onemocnění zkrácení ADT i zlepšení přežití. Radioterapie již prokázala onkologický benefit u OMPCa v randomizované studii a nyní je součástí guidelines k léčbě tzv. low volume de novo mPCa. Cytoredukční prostatektomie (CP) zatím na výsledky randomizovaných studií čeká, nicméně již existují retrospektivní data podporující tuto léčebnou modalitu. Bylo publikováno několik populačních studií, které prokázaly benefit CP. Menší retrospektivní práce prokázaly bezpečnost provedení CP v klinické praxi. V současné době probíhá několik prospektivních randomizovaných studií zkoumajících tuto léčebnou modalitu. Celý koncept CP u OMPCa je však stále opředen mnoha nevyřešenými otázkami, jako je definování vhodného pacienta a role další formy lokální terapie cílené na metastázy. Cíl: Záměrem tohoto sdělení je podat přehled klíčových publikovaných nebo probíhajících studií týkajících se CP ve vztahu nejen k funkčním a onkologickým výsledkům, ale i indikačním kritériím a designu jednotlivých studií.
Background: In metastatic prostate cancer (mPCa), the standard treatment involves systemic treatment including androgen deprivation therapy (ADT), possibly in combination with new drugs called androgen receptor targeting agents (ARTA) or docetaxel. The treatment of the prostate itself in mPCa represents a new paradigm in the so-called oligometastatic prostate cancer (OMPCa), which is considered to be a kind of intermediate stage between localized disease and extensive metastatic disease. Thanks to new diagnostic methods, OMPCa is an increasingly frequently diagnosed stage of mPCa. In addition to improving local control of the disease, aggressive local therapy could lower the need for ADT, or improve survival. Radiotherapy has already demonstrated the oncological benefit of OMPCa in a randomized study and is now part of the guidelines for the treatment of low volume de novo mPCa. Cytoreductive prostatectomy (CP) is still awaiting the results of randomized trials; however, retrospective data already exist to support this treatment modality. Several population-based studies have been published that have demonstrated the benefit of CP. Minor retrospective works have demonstrated the safety of CP in clinical practice. Several prospective randomized trials investigating this treatment modality are currently underway. However, the whole concept of CP in OMPCa is still shrouded in many unresolved issues such as the definition of a suitable patient and the role of another form of local therapy targeted to metastases. Purpose: This article aims to provide an overview of key published or ongoing studies related to CP in relation not only to functional and oncological results but also to the indication criteria and design of individual studies.
- MeSH
- antagonisté androgenů * farmakologie terapeutické užití MeSH
- cytoredukční chirurgie * metody MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- nádory prostaty * chirurgie patologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- prostata chirurgie patologie MeSH
- prostatektomie metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Radikální prostatektomie (RP) s rozšířenou pánevní lymfadenektomií (ePLND) představuje standardní terapii středně a vysoce rizikového lokalizovaného karcinomu prostaty (PCa). Využití ePLND v poslední době narůstá díky provádění většího množství RP u agresivnějších nádorů. Jednou z častých komplikací této operace je vznik symptomatických lymfokél, který se udává až u 10 % operovaných. Dosud, i přes rozsáhlý výzkum, nebyla nalezena vhodná strategie, jak předejít této komplikaci. Jednou z potenciálně úspěšných intervencí se zdá být fixace volného listu peritonea při provádění transperitoneální RP. Několik retrospektivních klinických studií prokázalo snížení výskytu symptomatických lymfokél při fixování peritonea k měchýři nebo stěně pánve, čímž je ponechána mezera v peritoneu, která vytvoří cestu pro volný pohyb lymfy z pánevní oblasti do peritoneální dutiny a její následnou resorpci. Jediná dosud publikovaná randomizovaná studie však tuto hypotézu nepotvrdila. Cílem tohoto článku je představit přehled dosud publikovaných klinických studií zabývajících se fixací peritonea.
Radical prostatectomy (RP) with extended pelvic lymph node dissection (ePLND) is currently a standard of care of intermediate and high-risk localized prostate cancer (PCa). The utilization of ePLND is increasing due to stage migration towards more aggressive cancer. Symptomatic lymphoceles, with incidence ranging up to 10 %, are one of the most frequent complications of ePLND. No successful strategy on how to prevent their occurrence has been found so far. One of the promising interventions could be peritoneal flap fixation during transperitoneal RP. Several retrospective studies have shown a reduction in the incidence of symptomatic lymphocele. The peritoneum can be fixed to the urinary bladder or to the pelvic wall leaving a window in the peritoneum that presents a pathway that directs the lymphatic fluid out of the pelvis into the peritoneal cavity where it can be absorbed. The only randomized trial published so far, however, did not show any benefit. This article aims to present an overview of published clinical studies on the fixation of the peritoneum.
- Klíčová slova
- fixace peritonea,
- MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenektomie * metody škodlivé účinky MeSH
- lymfokela * etiologie prevence a kontrola MeSH
- nádory prostaty chirurgie MeSH
- prostatektomie metody škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Pánevní lymfadenektomie (PLND) představuje standardní součást stagingu u lokalizovaného karcinomu prostaty (PCa). V současné době je dle doporučení indikována u středně a vysoce rizikového PCa. Využití PLND v poslední době narůstá díky provádění většího množství RP u agresivnějších nádorů. Onkologický význam PLND zůstává nejasný, někteří pacienti po radikální prostatektomii (RP) a PLND s nálezem pozitivních uzlin (pN1) zůstávají dlouhodobě v onkologické remisi, většina ale vyžaduje další adjuvantní nebo salvage léčbu. Přínos PLND musí být vyvážený k riziku perioperační morbidity. Komplikace zahrnují vážné stavy jako symptomatickou lymfokélu, hlubokou žilní trombózu (HŽT), plicní embolii, poranění obturatorního nervu a poranění velkých cév. Cílem tohoto článku je popsat současný pohled guidelines na PLND, doporučení týkající se rozsahu PLND, dále jaké komplikace se vyskytují při provedení PLND, které nomogramy lze použít při vypočítání rizika postižení uzlin a také současný pohled na biopsii sentinelové uzliny a salvage lymfadenektomii.
Pelvic lymph node dissection (PLND) represents an integral part of staging in prostate cancer (PCa). Guidelines recommend PLND in intermediate and high-risk PCa. The use of PLND has increased recently due to stage migration towards more aggressive PCa. The oncological significance of PLND remains unclear. Some patients after radical prostatectomy (RP) with PLND, remain in oncological remission for a long time, but most of those patients with positive nodes (pN1) require additional adjuvant or salvage treatment. The benefit of PLND must be balanced against the risk of perioperative morbidity. Complications include conditions such as symptomatic lymphocele, deep vein thrombosis (DVT), pulmonary embolism, obturator nerve injury, and large vessel injury. The aim of this article is to describe the current view of the guidelines on PLND, recommendations regarding the extent of PLND, what complications occur when performing PLND, which nomograms can be used to calculate the risk of nodal involvement and what is the role of sentinel node biopsy and salvage lymph node dissection.
- Klíčová slova
- salvage lymfadenektomie, pánevní lymfadenektomie,
- MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenektomie metody MeSH
- nádory prostaty * chirurgie MeSH
- prostatektomie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Peroperační histologie (Intraoperative Frosen Section, IFS) během roboticky asistované radikální prostatektomie (RARP) je metoda používaná k zajištění lepších onkologických výsledků operace a díky možnosti bezpečně provést nervy-šetřící operaci (NS) je to zároveň i metoda, která by mohla zlepšit také funkční výsledky, jako je kontinence a erekce. Cíl: Cílem této práce je připravit vlastní techniku IFS, ověřit její proveditelnost a popsat její peroperační výsledky u pacientů indikovaných k RARP s rozšířenou pánevní lymfadenektomií (ePLND). Materiál a metody: Od září 2020 do května 2021 bylo provedeno 21 RARP s ePLND, u kterých byla provedena IFS (intervenční skupina). Kontrolní skupina (n = 42) byla vybrána z databáze pacientů s provedenou RARP s ePLND bez IFS v období prosinec 2019 až květen 2021. Kontrolní skupina byla přiřazena v poměru 2 : 1 na základě věku, body mass indexu (BMI) a zařazení do rizikových skupin pro biochemickou rekurenci (tzv. EAU risk groups). Byla vypracována IFS technika a ověřena její spolehlivost a efekt na délku provádění operace a počet pozitivních chirurgických okrajů (PSM) a tzv. extended PSM (ePSM) definovaných jako PSM ve více lokalizacích nebo PSM v jedné lokalizaci s délkou větší než 3 mm. V případě pozitivity nálezu na IFS bylo provedeno doresekování periprostatických tkání. U obou skupin byly hodnoceny vstupní a peroperační výsledky. Výsledky: Obě skupiny se nelišily v předoperačních a patologických charakteristikách. Délka operace byla delší v intervenční skupině (medián 176 minut, mezikvartilové rozpětí - IQR 151-183 vs. 145 minut, IQR 133-164, p = 0,0003). Čas od odnesení preparátu po nahlášení výsledku IFS byl 55 minut (medián), IQR 52-64 minut. Počet pacientů s pozitivním okrajem (PSM) byl v intervenční skupině 6 (28,6 %), přičemž jen u 3 pacientů (14,3 %) byl nález ePSM. V kontrolní skupině bylo popsáno 18 pacientů s PSM (42,9 %), kdy u 3 (7,1 %) byl nález ePSM. Skupiny se v celkovém počtu PSM nelišily (p = 0,593), v kontrolní skupině byl menší počet pacientů s ePSM (p = 0,031). Míra shody IFS s definitivním histopatologickým nálezem byla 90,5 %. Procento úspěšně doresekovaných vzorků bylo 28,6 %. Závěry: Prokázali jsme proveditelnost IFS u RARP s ePLND v systému českého zdravotnictví. IFS prokázala dobrou shodu s definitivním histopatologickým hodnocením. Je spojena s prodloužením doby operace. IFS nepřinesla v tomto souboru zlepšení v celkové míře PSM, ale přispěla k doresekování tumoru u třetiny pacientů s PSM. Tato studie proveditelnosti pomohla získat zkušenosti s IFS a vedla k zahájení další studie s účastí více pacientů.
Introduction: Peroperative histology (IFS) during robot-assisted radical prostatectomy (RARP) is used to ensure better oncological outcomes of surgery and, thanks to the possibility of safer nerve-sparing surgery (NS), which could improve functional outcomes such as continence. and erection. Aim: This work aims to develop our own IFS technique, verify its feasibility and describe its peroperative results in patients indicated for RARP with extended pelvic lymphadenectomy (ePLND). Materials and methods: From September 2020 to May 2021, 21 RARPs with ePLNDs were performed with IFS (intervention group). The control group (n = 42) was selected from a database of patients with RARP with ePLND without IFS operated on between December 2019 and May 2021. The control group was assigned in a 2 : 1 ratio based on age, body mass index (BMI), and risk classification groups for biochemical recurrence (EAU risk groups). The IFS technique was developed, its reliability and effect on the length of the operation, the number of positive surgical margins (PSM), and the extended PSM (ePSM, defined as PSM in multiple locations or PSM one location with a length greater than 3 mm) were verified. In the case of a positive finding on IFS, periprostatic tissue resection was performed. Baseline and perioperative results were evaluated in both groups. Results: The two groups did not differ in preoperative and pathological characteristics. The duration of surgery was longer in the intervention group (median 176 minutes, interquartile range - IQR 151-183 vs. 145 minutes, IQR 133-164, p = 0.0003). The time from specimen removal to reporting the IFS result was 55 minutes (median), IQR 52-64 minutes. The number of patients with a positive margin (PSM) was in the intervention group 6 (28,6%), while only three patients (14.3%) had an ePSM finding. In the control group, 18 patients with PSM were described (42%), while in 3 (7.1%), ePSM was found. Although the groups did not differ in the total number of PSM (p = 0.593), in the control group, there was a smaller number of patients with ePSM (p = 0.031). The degree of agreement of IFS with the definitive histopathological finding was 90.5%. The percentage of complete removal of the tumor by secondary resection was 28.6%. Conslusion: We have demonstrated the feasibility of IFS in RARP with ePLND in the Czech healthcare system. IFS showed good agreement with the definitive histopathological evaluation. It is associated with longer operation time. IFS did not improve overall PSM in this cohort but contributed to complete tumor resection in one-third of PSM patients. This feasibility study helped to gain experience with IFS and led to the launch of another study with more patients.
- MeSH
- histologické techniky * MeSH
- karcinom chirurgie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenektomie MeSH
- nádory prostaty chirurgie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- prostata anatomie a histologie MeSH
- prostatektomie * metody MeSH
- roboticky asistované výkony MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
