Způsob referování nálezu zobrazovacích metod významným způsobem ovlivňuje nutnost prohlížení CT dokumentace lékařem centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče (KCC). V případě dlouhého intervalu při odeslání snímků do archivu KCC je významným způsobem prodloužen transport pacienta mezi centrem vysoce specializované péče o pacienta s iktem (IC) a KCC. Nezbytné je referovat rozsah ischemických změn v povodí ACM pomocí ASPECTS skóre. K vylučování pacientů z intervenční léčby na základě ASPECTS skóre je třeba přistupovat opatrně. Zásadní je dále správně identifikovat etáž okluze (zejména odlišení M1 a M2 úseku ACM), která spolurozhoduje o indikaci mechanické trombektomie. Pro strategii endovaskulárního výkonu je důležitá znalost postižení extrakraniálních tepen (stenózy, uzávěry). Referovat je vhodné anatomii krčních tepen s identifikací aortálního oblouku III. typu a výrazného vinutí krčních tepen, které mechanickou trombektomii komplikují. Tyto nálezy nejsou důvodem pro odmítnutí endovaskulárního výkonu.
The method of reporting the imaging techniques findings significantly affects the necessity of viewing the CT scans by the doctor in comprehensive cerebrovascular centre (CCC). In the case of a long interval when images are sent to the CCC archive, the transport of the patient between stroke centre (SC) and CCC is significantly prolonged. It is essential to report the extent of ischemic changes in the MCA territory using the ASPECTS score. Exclusion of patients from interventional treatment based on ASPECTS scores should be approached with caution. It is essential to correctly identify the level of occlusion (especially the distinction between M1 and M2 of the MCA segments), which co-determines the indication for mechanical thrombectomy. Knowledge of extracranial arteries involvement (stenoses, occlusions) is important for the strategy of endovascular surgery. It is appropriate to refer to the anatomy of the carotid arteries with the identification of the aortic arch type III. and significant looping of the carotid arteries, which complicate mechanical thrombectomy. These findings are not a reason to refuse an endovascular procedure.
- MeSH
- arterie anatomie a histologie MeSH
- CT angiografie MeSH
- infarkt arteria cerebri media diagnostické zobrazování patologie MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- mechanická trombolýza metody MeSH
- referování a indexace jako téma * MeSH
- ukazatele zdravotního stavu MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Zhodnocení souboru pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou (iCMP) léčených mechanickou trombektomií (MT) stentrievrem se zaměřením na technické výsledky endovaskulární léčby. Metodika: V našem souboru z let 2016 až 2017 bylo léčeno pro iCMP 237 konsekutivních pacientů. Endovaskulárně pomocí balonokluzního vodícího katétru a stentrievru byla ošetřena iCMP u 176 z nich. Retrospektivně jsme hodnotili stupeň dosažené rekanalizace při použití stentrievru šíře 4 mm a 6 mm. Dále byla zaznamenána data o intervalech od vzniku ischemie do rekanalizace a trvání endovaskulárního zákroku, počet retrakcí stentrievru. Byly sledovány komplikace provedených výkonů, jako perforace cév a symptomatické intrakraniální krvácení (SICH). Výsledky: Ve sledovaném období bylo provedeno 122 embolektomií pomocí 4 mm stentrievru a 54 embolektomií pomocí 6 mm. Technická úspěšnost byla 79,51 %, resp. 90,74 % pro velikost 6 mm (p = 0,068). Nebyl rozdíl v dosažených časových intervalech od vzniku iCMP do rekanalizace (272,6 ± 159,7 min vs. 262,2 ± 133, 3 min) (p = 0,463), času od vpichu do třísla do první retrakce (26,9 ± 25,3 min vs. 31,1 ± 25,9 min) (p = 0,305) a trvání intervence (55,4 ± 33,3 min vs. 60,2 ± 30,6 min) (p = 0, 205). V podsouboru 95 pacientů léčených pro okluzi a. cerebri media byla technická úspěšnost 75,61 %, resp. 100 % (p = 0,045). Ve skupině léčené 4mm stentrievrem byly tři perforace a tři SICH. Ve skupině léčené 6mm stentrievrem se tyto komplikace nevyskytly. Závěr: Naše výsledky podporují hypotézu, že stentrievrem velikosti 6 mm lze dosáhnout vyššího stupně úspěšné rekanalizace při srovnání s velikostí 4 mm při zachování bezpečnosti výkonu. V našem souboru použití 6 mm stentrievru nevedlo k urychlení výkonu.
Objective: To evaluace a cohort of patiens who underwent stentriever-based mechanical tromboectomy with special focus on technical results of endovascular treatment. Methods: Our cohort consisted of 237 consecutive patients who were treated for acute ischemic stroke in 2016-2017. Out of this number, 176 patients were treated endovascularly with balloon-guiding catheter and stentriever. We retrospectively evaluated the degree of recanalization achieved, when using 4 mm or 6 mm stentrievers. Data on intervals from ischemia to recanalization, the duration of endovascular surgery and the number of retractions of stentriever were noted as well as periprocedural complications, such as vessel perforation and symptomatic intracerebral haemorrhage (SICH). Results: In the observed period, 122 embolectomies were performed using 4 mm stentriever and 54 embolectomies with 6 mm. The technical success rate was 79.51% for 4 mm size and 90.74% for 6 mm size, respectively (p = 0.068). There was no difference in time intervals from onset of the stroke to recanalization (272.6 ? 159.7 min vs. 262.2 ± 133.3 min, p = 0.463), in time from groin puncture to first retraction (26.9 ± 25.3 min vs. 31.1 ± 25.9 min, p = 0.305) and in duration of procedure (55.4 ± 33.3 min vs. 60.2 ± 30.6 min, p = 0.205). In a subset of 95 patients treated for occlusion of a. cerebri media, the technical success rate was 75.61 % and 100 %, resp. (p = 0.045). Four perforations and three SICH occured in the 4 mm stentriever group. In the group treated with 6 mm stentriver no complications were noted. Conclusion: Our results support the hypothesis that a 6mm stentriever can achieve a higher degree of successful recanalization compared to a 4 mm size while maintaining procedure safety. Using 6 mm stentriver did not result in better recanalization times.
- MeSH
- cévní mozková příhoda diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- endovaskulární výkony metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mechanická trombolýza * metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- prospektivní studie MeSH
- stenty statistika a číselné údaje MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
x
x
- MeSH
- angiografie MeSH
- arteria carotis communis radiografie MeSH
- délka pobytu MeSH
- endovaskulární výkony metody MeSH
- epistaxe * chirurgie MeSH
- hospitalizace statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- polyvinylalkohol terapeutické užití MeSH
- recidiva MeSH
- terapeutická embolizace metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl: Při celotělovém multidetektorovém CT vyšetření (MDCT) u poranění narůstá počet zobrazených aktivních krvácení v mimobřišní lokalizaci a stoupá počet konzervativně ošetřených pacientů. Cílem sdělení je zhodnotit naše zkušenosti s diagnostikou aktivního krvácení u traumat pomocí MDCT a posoudit vliv lokalizace, velikosti a denzity aktivního krvácení na volbu následné terapie. Metodika: V našem souboru z let 2004-2008 a 2010-2013 je 967 po sobě jdoucích pacientů s celotělovým CT vyšetřením, případně vyšetřením hrudníku a břicha. Retrospektivně jsme hodnotili obrazovou dokumentaci se zaměřením na extravazaci kontrastní látky, která prokazuje aktivní krvácení. Hodnotili jsme lokalizaci a počet zdrojů krvácení. Dále jsme hodnotili velikost, plochu, denzitu a relativní denzitu krvácení. Sledovali jsme vstupní systolický tlak, hemodynamický stav, Injury Severity Score a Glasgow Coma Scale. Výsledky byly porovnány s klinickým sledováním a operačními nálezy (konzervativní postup vs. intervence). Výsledky: Aktivní krvácení jsme detekovali u 128 pacientů z 967 vyšetřených (13,2 %). Celkem bylo nalezeno 183 zdrojů aktivního krvácení. Celkem 86 ložisek krvácení ze 183 (47%) bylo řešeno pomocí intervence - chirurgické či endovaskulární. Volba léčebného postupu významně souvisí s lokalizací krvácení (p = 0,00001). Velikost (p = 0,00001), plocha (p = 0,00001), denzita (p = 0, 01382) a relativní denzita (p = 0,02597) aktivního krvácení je signifikantně vyšší u pacientů s provedenou intervencí. Závěr: Lokalizace aktivního krvácení je významný prognostický faktor pro volbu následné léčby. Dalšími významnými faktory při volbě mezi konzervativní a intervenční léčbou jsou velikost a plocha krvácení, jeho denzita a relativní denzita.
Aim: Detection rate of active bleeding in extraabdominal localization and number of nonoperative treatment is increasing in trauma evaluated by whole-body multi-detector row computed tomography (MDCT) imaging. The aim of the study is to evaluate a MDCT detection of the active bleeding in trauma patients, influence of the localization, size and density of active extravasation on subsequent clinical management. Methods: The authors evaluated consecutive trauma patients examined between 2004-2008 and 2010-2013 who underwent whole-body or abdominal MDCT, and were examined 967 patients. We retrospectively reviewed MDCT images for the presence of extravasated contrast material, findings that represents active hemorrhage. The site and number of the bleeding sites was noted. The size, area, density and relative density of the hemorrhage was noted. We also evaluated systolic blood pressure on admission, hemodynamic status, Injury Severity Score and Glasgow coma scale. Results were compared with clinical follow up or intraoperative findings (nonoperative management vs. intervention). Results: Active bleeding was detected in 128 (13,2%) of 967 patients. A total of 183 sources of active extravasation were identified. Eighty-six (47%) of 183 bleeding sites underwent immediate intervention - surgical or endovascular. Subsequent clinical management is strongly dependent on the site of active extravasation (p = 0,00001). The size (p = 0,00001), area (p = 0, 00001), density (p = 0,00542) and relative density (p = 0,01919) of active extravasation were significantly higher in patients who underwent intervention. Conclusion: Location of the site of active extravasation is important predictor of subsequent clinical management. The size, area, density and relative density of active extravasation were also important predictors of subsequent clinical management.
- Klíčová slova
- trauma, aktivní krvácení, multidetektorové CT vyšetření,
- MeSH
- diagnostické techniky a postupy přístrojové vybavení MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- hematom prevence a kontrola MeSH
- krvácení * diagnóza etiologie chirurgie komplikace ošetřování terapie MeSH
- lidé MeSH
- počítačová rentgenová tomografie * škodlivé účinky využití MeSH
- polytrauma * diagnóza etiologie patologie terapie MeSH
- srovnávací výzkum účinnosti statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
