Cíl práce: Shrnutí dostupných literárních zdrojů týkajících se doporučení antitrombotické profylaxe při léčbě neplodnosti metodou in vitro fertilizace (IVF) a v graviditě po IVF. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci; Ústav lékařské genetiky, Fakultní nemocnice Olomouc, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Metodika: Vyhledávání literárních zdrojů pomocí elektronických databází Medline, Web of Science, Scholar Google, 2010–2018. Závěr: Incidence tromboembolie v I. trimestru gravidity po IVF je 0,2 %, což je desetinásobek proti běžné populaci těhotných. Celkem 6–7 % těhotenství po IVF je komplikováno ovariálním hyperstimulačním syndromem (OHSS) a tyto těhotné pak mají až 100násobné riziko žilního tromboembolismu (VTE) v 1. trimestru oproti běžné populaci, které dosahuje 1,7 %. Ženy po IVF bez OHSS mají pětinásobné riziko VTE ve srovnání s běžnou populací. Do strategie vedoucí ke snížení rizika tromboembolie patří zhodnocení rizika tromboembolie před zahájením léčby, použití stimulačních protokolů s nízkými dávkami gonadotropinů (tzv. mild stimulační protokoly), preference antagonistických stimulačních protokolů, vyvarování se OHSS použitím GnRH agonistů místo hCG, kryoembryotransfery v přirozených cyklech, snížení incidence vícečetné gravidity prováděním single embryotransferů a profylaktické i terapeutické používání nízkomolekulárních heparinů (LMWH). Aplikace LMWH je pak žádoucí u těhotných pacientek v I. trimestru gravidity po IVF s OHSS.
Objective: Summary of available literature concerning recommendation of antithrombotic prophylaxis in the infertility treatment by in vitro fertilization (IVF) and in pregnancies after IVF. Design: Review article. Settings: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Olomouc, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc; Institute of Medical Genetics, University Hospital Olomouc, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc. Methods: Analysis of literary sources and databases Medline, Web of Science, Scholar Google, 2010–2018. Conclusion: The incidence of thromboembolism in the first trimester of pregnancy after IVF is 0.2% e. g. 10-times higher compared to normal pregnant population. Pregnancies after IVF are complicated in 6–7% by ovarian hyperstimulation syndrome (OHSS), they then have the risk of venous thromboembolism (VTE) 1.7% in the first trimester, what is 100-times higher as compared to the general population. Women after IVF without OHSS have a 5-times higher risk of VTE compared to the general population. To lower the risk of thromboembolism during treatment, use of low dose gonadotrophin (mild) stimulation protocols, prioritization of antagonistic stimulation protocols, avoidance of OHSS using GnRH agonists instead of hCG, cryo embryotransfer in natural cycles, reduction of incidence of multiple pregnancy by single embryo transfer, use of prophylactic and therapeutic low molecular weight heparin (LMWH) is recommended. These strategies can reduce the risk of thromboembolism. The LMWH application is suitable in pregnant women in the first trimester of pregnancy after IVF where OHSS was present.
[Recurrent implantation failure and thrombophilia]
Cíl práce: Přinést ucelený přehled dostupných poznatků o významu trombofilních mutací u pacientek s opakovaným selháním implantace a shrnout možnosti terapie. Typ studie: Přehledová studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika FN, Olomouc. Metodika: Analýza literárních zdrojů a databází Ovid, Medline. Závěr: Selhání implantace v rámci asistované reprodukce je dáváno do souvislosti se zhoršenou receptivitou endometria. U žen s normální anatomií mohou mít vliv na uhnízdění embryí hormonální změny jako následek stimulace, imunologické vlivy nebo trombofilní mutace. Pacientky s opakovaným selháním implantace embrya by měly být testovány na přítomnost trombofilních mutací. Individuálně by následně měla být pečlivě zvážena aplikace nízkomolekulárního heparinu. Podle dostupných dat má význam nasazení léčby jen u pacientek s prokázanou získanou nebo vrozenou trombofilní poruchou.
Objective: Bring a comprehensive overview of the available knowledge about the importance of thrombophilic mutations in patients with recurrent implantation failure and summary of therapeutic options. Design: Overview study. Setting: Department of Obstetric and Gynecology, University Hospital Olomouc. Methods: Analysis of literary sources and databases Ovid, Medline. Conclusion: Failure of implantation in the context of assisted reproduction is associated with impaired endometrial receptivity. In women with normal anatomy may affect the implantation of embryos during stimulation hormonal changes, immunological factors or thrombophilic mutations. Recurrent implantation failure patients should be tested for the presence of thrombophilic mutations. Subsequently, these patients should be individually consulted and low molecular weight heparin should be used only in indicated cases. According to the available data treatment is recommended only in patients with known acquired or inherited thrombophilic disorder.
- MeSH
- endometrium fyziologie MeSH
- fertilizace in vitro MeSH
- fertilizace fyziologie MeSH
- heparin nízkomolekulární terapeutické užití MeSH
- implantace embrya fyziologie MeSH
- integriny fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- muciny fyziologie MeSH
- neúspěšná terapie * MeSH
- přenos embrya * MeSH
- trofoblasty fyziologie MeSH
- trombofilie * diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- ženská infertilita etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl studie: Získání nových informací umožňujících predikci rozvoje chorob spojených s poruchou koagulace. U gravidních žen s preeklampsií a hypertenzí ve srovnání s ženami s normálním těhotenstvím by mohlo docházet k vyšší generaci trombinu v důsledku synergického působení jednotlivých rizikových faktorů. Tato riziková skupina by pak mohla výrazně profitovat z přísnější dispenzarizace a eventuální preventivní terapie profylaktickými dávkami LMWH, a mohlo by tak dojít ke snížení mateřské a perinatální morbidity a mortality. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN, Olomouc. Metodika: Na začátku gravidity - v době standardních těhotenských odběrů (do konce I. trimestru) byla pacientkám odebrána venózní krev a vyplnily informační dotazník. Druhý odběr byl proveden v období 24.–28. týdne, třetí vzorek potom mezi 36.–40. týdnem. Získané krevní vzorky byly následně zpracovány v koagulační laboratoři Hemato-onkologické kliniky FN a LF UP Olomouc. Z krevních vzorků byl vyšetřován protein C a S, antitrombin, hladina FVIII, FII, leidenská mutace, plazmatické a endoteliální mikropartikule, a dále lupus antikoagulans a APC rezistence standardizovanými metodikami. Generace trombinu byla stanovena trombin generačním testem plně automaticky pomocí kitu (Technothrombin TGA, Technoclone, Vienna, Austria) a analyzátoru Ceveron Alpha (Technoclone, Vienna, Austria) s automatickým vyhodnocovacím softwarem. Jako hlavní parametr je vyhodnocováno maximum generace trombinu, současně však bylo detekováno také celkové množství trombinu a doba do počátku tvorby trombinu. Výsledky: V letech 2008–2011 byly analyzovány krevní vzorky 303 zdravých těhotných. Celkem 215 žen, tj. 71 %, byly primipary, 60 žen, tj. 19,8 %, byly sekundipary, 28 žen, tj. 9,2 %, byly tercipary. Průměrný věk těhotných žen byl 28,6 let (? 3,8 let). Průměrná hmotnost rodiček na začátku gravidity byla 63,6 kg (? 7,8 kg). Z celkového počtu 303 žen se u 18 (6 %) vyvinul lehčí až středně těžký stupeň preeklampsie nebo HELLP syndrom s různou tíží klinické manifestace. Dvacet tři rodiček bylo zařazeno do studie ve III. trimestru při manifestaci preeklampsie. Dvacet rodiček (6,6 %) porodilo předčasně před ukončeným 37. týdnem gravidity. Tři těhotenství (0,9 %) byla ukončena z genetické indikace pro vrozenou vadu plodu. Kompletní protokol studie (odběry ve všech třech trimestrech) tedy absolvovalo 280 těhotných. Ze tří hodnocených paramentrů Lag time, ETP a peak jsme zaznamenali signifikantní rozdíly při porovnání fyziologických těhotenství a těhotenství s preeklampsií při statistické hladině p < 0,01, u těhotenství s chronickou hypertenzí však tyto rozdíly významné nebyly. Porovnání 18 těhotných, u nichž se ve III. trimestru vyvinula preeklampsie, s ostatními těhotnými s fyziologickou graviditou neprokázalo statisticky významné rozdíly v I. a II. trimestru. Výsledky svědčí pro aktivaci koagulace až v pozdních fázích těhotenství. Výsledky jsou však ovlivněny výraznou klinickou variabilitou onemocnění. U těžkých, resp. časných preeklampsií tato aktivace i signifikantní rozdíly nastupují podstatně dříve. Závěr: Potvrdili jsme signifikantně vyšší aktivaci generace trombinu u těhotných s preeklampsií [10]. Změny u preeklampsie jsou tedy charakterizovány zvýšenou generací trombinu v plazmě.Tento fakt může vysvětlit částečný klinický úspěch podávání kyseliny acetylosalicylové u preeklampsie. Ve třetím trimestru v době manifestního onemocnění mají preeklamptičky signifikantně vyšší ETP v porovnání s fyziologickým těhotenstvím a normotenzí. Těhotné s chronickou hypertenzí rovněž vykazují mírný nárůst aktivace trombinu. Tyto výsledky však nejsou statisticky signifikantní. Vyšetření koagulace v prvním a druhém trimestru u žen, u nichž se později vyvinula preeklampsie, nevykázalo statisticky významné rozdíly, a nelze jej tedy využít v tomto případě jako prediktivní, ale jako pouze diagnostický test.
Objective: Acquiring new information to allow prediction of the development of diseases associated with impaired coagulation. Design effective preventive measures most serious diseases (TEN) in the fields of gynecology and obstetrics. For pregnant women with preeclampsia, hypertension compared with women with normal pregnancies could lead to increased thrombin generation due to the synergistic effect of thrombotic risk factors. Based on the results and found statistically significant differences between the groups among pregnant can select for a higher risk of developing deep vein thrombosis. This risk group could then greatly benefit from more stringent follow-up and possible preventive treatment prophylactic doses of LMWH in reducing maternal and perinatal morbidity and mortality. Design: Prospective study. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Olomouc. Methods: In early pregnancy – during pregnancy standard samples (up to the end of the first trimester) patients venous blood was sampled and they completed information questionnaire. A second sampling was carried out between 24 to 28 week, the third sample and between 36th to 40th week. Obtained blood samples were subsequently processed in the coagulation laboratory Hemato-Oncology Clinic and Olomouc. The blood samples were investigated protein C and S, antithrombin, FVIII level, FII, Leiden, and plasma endothelial microparticles, and lupus anticoagulant and APC resistance standardized methodologies. Thrombin generation was determined thrombin generation test. Thrombin generation was measured fully automatically using a kit (Technothrombin TGA, Technoclone, Vienna, Austria) and analyzer Ceveron Alpha (Technoclone, Vienna, Austria) with fully automatic analysis software. As the main parameter is evaluated by the maximum thrombin generation, at the same time, however, was also detected in the total amount of thrombin and the time until the beginning of the formation of thrombin. Results: In the period 2008–2011 were analyzed blood samples of 303 healthy pregnant women. 215 women, ie 71% were nuliparas, 60 women, ie 19.8% were primiparas, 28 women, 9,2% were secundiparas. The average age of pregnant women was 28.6 years(? 3.8 years). The average maternal weight at the beginning of pregnancy was 63.6 kg (? 7.8 kg). Of the 303 women in 18 (6%) developed slight to moderate degree of preeclampsia or HELLP syndrome with varying severity of clinical manifestations. 20 mothers (6.6%) gave birth prematurely terminated before 37 week of pregnancy. 3 pregnancies (0.9%) were discontinued due to genetic indication for fetal birth defect. The complete study protocol (sampling in all three trimesters) thus completed 280 pregnancies. Of the three evaluated, parameter Lag time, ETP and peak we observed significant differences when comparing physiological pregnancies and pregnancies with preeclampsia (Table 3 and Figure 5-7), the statistical level of p < 0.01. In pregnancies with chronic hypertension, these differences were not significant. Comparison of 18 pregnancies, in which the III. trimester developed preeclampsia with other pregnant with physiological pregnancy did not show statistically significant differences in I. and II. trimester. The results suggest the activation of coagulation through the late stages of pregnancy. Results are influenced by strong clinical variability of disease. In severe and early preeclampsia this activation and significant differences begin much earlier. Conclusion: We demonstrated significantly higher activation of thrombin generation in women with preeclampsia [10]. Changes in preeclampsia are characterized by increased generation of thrombin in plasma. This fact may explain the partial success of the clinical use of aspirin in preeclampsia. In the third trimester, during the manifestation of the disease, patients with preeclampsia have significantly higher ETP compared to patients with a normal pregnancies. Pregnant women with chronic hypertension also show a slight increase in the activation of thrombin. However, these results are not statistically significant. Examination of coagulation in the first and second trimester in women who later developed preeclampsia, showed no statistically significant differences and thus can not be used in this case as predictive, but only as a diagnostic test.
- MeSH
- biochemická analýza krve MeSH
- hemokoagulace * fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- preeklampsie * krev MeSH
- statistika jako téma MeSH
- těhotenství * fyziologie krev MeSH
- trombin * diagnostické užití MeSH
- vyšetření krevní srážlivosti * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství * fyziologie krev MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Generace trombinu je klíčovým momentem krevního srážení. Na základě studií in vitro bylo zjištěno, že probíhá ve dvou fázích. Nejprve vzniká po aktivaci FX komplexem TF a FVIIa malé množství trombinu, takto vzniklý trombin potom potencuje koagulaci aktivací destiček, F V a F VIII. Komplex TF/FVIIa aktivuje také F VIIIa, F IX, F VIII a F IXa váže se na povrch trombocytů, což nadále aktivuje F X. Tento krok vede ke vzniku velkého množství trombinu, formaci fibrinu a nakonec k tvorbě krevního koagula.
Generation of thrombin is pivotal step of hemostasis, according to in vitro experiments, thrombin generation occurs in 2 phases. Initially small amount of thrombin is produced after activation of factor X by complex TF / FVIIa. Thrombin multiplies coagulation by activation of platelets, F V a F VIII. Complex of TF / FVIIa activates also F VIII a, F IX, F VIII and FIXa and its binding to surface of platelets, which activates F X and products quantity of thrombin and leads formation of fibrin and finaly to triggering clotting.
- Klíčová slova
- koagulace,
- MeSH
- financování organizované MeSH
- hemokoagulace fyziologie MeSH
- hemostáza fyziologie MeSH
- komplikace těhotenství diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- trombin diagnostické užití MeSH
- vyšetření krevní srážlivosti metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
