Úvod: Porucha evakuace žaludku (PEŽ) je poměrně častou komplikací pooperačního průběhu nemocných po parciální duodenopankreatektomii (PDPE) a významně se podílí na pooperační morbiditě. V naší odborné literatuře byla PEŽ věnována doposud jen malá pozornost. Cílem práce je prezentovat a rozebrat vlastní zkušenosti s výskytem PEŽ po PDPE. Materiál a metodika: Retrospektivní analýza prospektivně shromažďovaných dat 106 nemocných, kterým byla v letech 2001–2011 provedena PDPE na Chirurgické klinice 2. LF a FN Motol. Vlastní výsledky byly statisticky zpracovány pomocí χ2 testu na shodu podílu s korekcí spojitosti, statistická významnost je na 5% hladině spolehlivosti (p < 0,05). Výsledky: Ve sledovaném období byla PDPE provedena u 106 pacientů s patologickým procesem v oblasti hlavy pankreatu. V pooperačním období zemřeli 4 pacienti (30denní letalita 3,8 %). Závažné pooperační komplikace se vyskytly u 31 nemocných (morbidita 29 %), přičemž klinicky významnou PEŽ (stupeň B a C) měla téměř polovina z nich (16 nemocných). Současně s PEŽ se vyskytly i další závažné komplikace u 4 nemocných (2krát insuficience pankreatické anastomózy, žlučová píštěl 1krát a zevní pankreatická píštěl 1krát). Neprokázali jsme statisticky významný rozdíl výskytu PEŽ na typu resekce pankreatu ani na typu pankreatické anastomózy. Závěr: PEŽ se významně podílí na pooperační morbiditě pacientů po PDPE a v nezanedbatelném počtu případů je spojena s jinou závažnou pooperační komplikací.
Introduction: Delayed gastric emptying (DGE) is a relatively common complication in patients after partial duodenopancreatectomy (PDPE) and significantly contributes to their postoperative morbidity. There has only been a small amount of interest attributed to DGE in Czech literature. The aim of this article is to present and analyze our own experience with the occurrence of DGE after PDPE. Materials and methods: Retrospective analysis of prospectively collected data from 106 patients who underwent a PDPE at the Department of Surgery, University Hospital Motol and 2nd Medical Faculty, between 2001 and 2011. The data were statistically analyzed using the Chi-square test with statistical significance set at 5% of probability value (p < 0.05). Results: During the reporting period, PDPE was performed in 106 patients with a pathological process in the pancreatic head. 4 patients died in the postoperative period (30-day mortality 3.8%). Major postoperative complications occurred in 31 patients (morbidity 29%), with clinically significant DGE (grade B and C) in almost half of them (16 patients). Along with the DGE, 4 patients suffered from other major complications (2 pancreatic anastomotic insufficiency, 1 bile fistula and 1 external pancreatic fistula). We did not prove a statistically significant difference in the incidence of DGE depending either on the type of resection or pancreatic anastomosis type. Conclusion: DGE contributes significantly to postoperative morbidity in patients after PDPE and is associated with other serious postoperative complications in a considerable number of cases.
- Klíčová slova
- pankreatická anastomóza,
- MeSH
- anastomóza chirurgická MeSH
- gastrointestinální motilita * MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- nemoci slinivky břišní chirurgie komplikace MeSH
- pankreatoduodenektomie * škodlivé účinky MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- reoperace MeSH
- sběr dat MeSH
- statistika jako téma MeSH
- žaludek * patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Významnou část cystických ložisek v pankreatu představují neoplastické změny. Jedná se o morfologicky nehomogenní skupinu novotvarů s rozdílným výskytem podle pohlaví a věku, rozdílnou lokalizací i biologickými vlastnostmi. Cílem práce je připomenout současné znalosti o problematice a konfrontovat je s vlastními zkušenostmi. Materiál a metoda: V letech 1997–2007 bylo operováno celkem 13 nemocných s histologicky prokázanou cystickou neoplazií pankreatu. Je to 6 % ze všech operovaných pro nádor slinivky (213 nemocných).Více než dvě třetiny operovaných byly ženy (9), ložiska se vyskytovala častěji v hlavě slinivky (8). Výsledky: Nejčastěji byla provedena parciální duodenopankreatektomie (7), histologicky byl nalezen cystadenokarcinom 5x. Střední doba přežití těchto nemocných je 54 měsíců. Levostranné resekce byly provedeny v 5 případech a ve všech byl nález benigní, ve dvouletém sledování byli tito nemocní bez známek recidivy. Závěry: Cystické neoplazie lokalizované v hlavě pankreatu jsou častější u mužů a převážně maligní, naopak lokalizace v ocase je především u mladších žen spojena s benigním nálezem. Prognóza po resekci je i u maligních procesů zřetelně lepší než u duktálního karcinomu.
Neoplastic changes represent an important part of cystic deposits in pancreas. It is morphologically non-homogenous group of neoplasms with different occurrence depending on sex and age, different localization and different biologic properties. The aim of the paper is to remind current knowledge of this topic and confront it with our own experience. Material and methods: Together 13 patients with histologically proved cystic neoplasm of pancreas underwent surgery during the period of ten years from 1997 to 2007. They represent 6% of all patients operated for pancreatic tumor (213 patients). Women (9 patients) represented more than two thirds of all operated patients and deposits were more often localized in the head of pancreas (8). Results: The most frequent operation was partial duodenopancreatectomy (7) and most frequently cystadenocarcinoma was identified histologically (5times). Median survival of these patients is 54 months. Left sided resection, done in 5 cases, identified benign tumor in all patients; no recurrence was found in 2 years follow-up. Conclusion: Cystic neoplasms localized in the pancreatic head are more frequent in men than in women and predominantly malignant, on the contrary localization in the tail of pancreas is particularly in younger women linked with benign tumor. Prognosis after resection is markedly better in malignant processes even in comparison with ductal carcinoma.
Cystické nádory pankreatu (CNP) byly ještě nedávno považovány za raritní typ nádorů slinivky břišní. Téměř paušálně byly cystické procesy v pankreatické oblasti hodnoceny jako pseudocysty a podle toho také léčeny. Teprve v roce 1978 publikovali Compagno a Oertel větší sérii nemocných s CNP léčených chirurgicky (1, 2) a obrátili tím pozornost kliniků i patologů k této problematice. Autoři doporučili dělení CNP podle obsahu cyst na serózní, mikrocystické benigní tumory a na mucinózní, makrocystické nádory s významným maligním potenciálem. Jejich dělení bylo téměř 20 let základem pohledu na cystické léze pankreatu. Teprve v roce 1996 byla skupina cystických tumorů pankreatu poprvé zařazena do klasifikace tumorů vycházejících z buněk exokrinního pankreatu dle WHO (3). Současná histologická klasifikace CNP zohledňuje nejen obsah cyst, ale především morfologické vlastnosti epiteliální výstelky a biologické vlastnosti nádorů (4). Stoupající zkušenosti s chirurgickou léčbou i zdokonalování histologického hodnocení získaných tkání vedlo i ke změnám odhadu častosti výskytu CNP. Prevalence všech cystických útvarů v pankreatu (pseudocyst i CNP) je podle různých zdrojů odhadována na 1 - 1,5 % (5,6), poměrné zastoupení CNP k pseudocystám je oproti tradovaným 1:9 dnes udáváno 1:3 i více (4). V diferenciální diagnostice cystických útvarů pankreatu proto musí být vždy uvažováno o možnosti neoplastického původu a při nemožnosti vyloučení nádoru zvažováno chirurgické léčení. Přesto má většina pracovišť poměrně malou vlastní zkušenost s léčením CNP. Reprezentativními soubory operovaných pacientů, z nichž lze čerpat další poučení, se mohou prezentovat jen centra pankreatické chirurgie (7 - 10). Výměna zkušeností našich pracovišť by měla být začátkem bližší spolupráce a dalšího pokroku v této zajímavé problematice alespoň v rámci České republiky.
- MeSH
- chirurgie trávicího traktu využití MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech normy statistika a číselné údaje MeSH
- nádory cystické, mucinózní a serózní diagnóza chirurgie MeSH
- nádory slinivky břišní diagnóza chirurgie MeSH
- přežití bez známek nemoci MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Parciální duodenopankreatektomie (DPE) je základní léčebnou metodou karcinomů v oblasti hlavy pankreatu. Přestože tento výkon provádí v současnosti řada našich chirurgických pracovišť, zhodnocení zejména dlouhodobých výsledků léčby v naší literatuře téměř chybí. Cíl: Prezentace časných i pozdních výsledků operace z pracoviště se „střední frekvencí“ výkonu se zaměřením na nemocné s histologicky ověřeným karcinomem hlavy pankreatu. Materiál a metoda: Byla analyzována prospektivně získaná data souboru nemocných, u nichž byla provedena DPE během 10 let na Chirurgické klinice 2. LF UK v Praze-Motole. Výsledky: Od ledna 1995 do konce roku 2004 bylo provedeno 121 DPE, 30denní mortalita činila 4,9 % a morbidita 17,5 %. Dlouhodobé výsledky byly hodnoceny u 71 nemocných s karcinomem – medián přežití je 18 měsíců po operaci (1–121 měsíců) s rozdíly podle typu nádoru. Závěry: Dosažené výsledky jsou srovnatelné s údaji ze zahraničních klinik a představují i při nižší frekvenci výkonů lepší evropský průměr.
Introduction: Parcial duodenopancreatectomy (DPE) remains the principal treatment method of carcinomas located in the region of the pancreatic head. Although several surgical clinics use this method, assessment of, mainly the long-term, treatment results is virtually absent in our literature. Aim: Presentation of early and late results of the procedure collected in a clinic, managing the procedures with „medium frequency“. The study is aimed at patients with histologically confirmed carcinomas of the pancreatic head. Material and methods: Prospective data from a group of patients who had undergone the DPE during the 10-year study in the Surgical Clinic of the IInd Medical Faculty of the Charles University in Prague-Motol, have been collected. Results: From January 1995 to the end of 2004, 121 DPEs were completed, the 30-day mortality rate was 4.9% and the morbidity rate reached 17.5%. The long-term results were assessed in 71 cancer patients – the median survival rate was 18 months following the procedure (1–121 months), depending on the tumor type. Conclusions: The collected results are similar to those presented by foreign clinics (but conducted with lower frequencies here) and fall within a European better average.
Karcinom pankreatu je jedním z nejzhoubnějších maligních onemocnění u člověka a naděje na trvalé vyléčení je i dnes velmi malá. Ačkoliv se v minulých třech desetiletích významně zlepšily možnosti diagnostiky, rozšířily se zkušenosti s chirurgickými výkony v oblasti pankreatu a pokročily možnosti intenzivní perioperační péče, nebylo dosaženo zásadních pokroků v prodloužení kvalitního přežívání nemocných s karcinomem pankreatu.
Pancreatic carcinoma is one of the most malignant diseases in human and the hope for permanent cure is very small even at present. Despite improved options for, broader experiences with pancreas surgery and improved options of intensive perioperative care within past three decades, there were not any major improvements in prolonging a quality survival in patients with carcinoma of the pancreas.
- MeSH
- adjuvantní chemoterapie metody MeSH
- diagnostické zobrazování metody přístrojové vybavení MeSH
- karcinom diagnóza chirurgie patologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní diagnóza terapie MeSH
- následná péče MeSH
- paliativní péče metody využití MeSH
- pankreatoduodenektomie metody MeSH
- předoperační péče metody MeSH
- přehledová literatura jako téma MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
