INTRODUCTION: High-frequency repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) over the left dorsolateral prefrontal cortex (DLPFC) seemed to decrease tobacco consumption and craving in nicotine-dependent people without psychiatric disorder or otherwise healthy people. Even if the prevalence of cigarette smoking in schizophrenia patients is high and estimated to be between 45% and 88%, this technique has not been systematically studied in this indication in schizophrenia yet. THE AIM OF THE STUDY: The aim of this study was to test the ability of high-frequency (10Hz) rTMS over the left DLPFC to decrease cigarette consumption in schizophrenia patients. METHODS: The study included 35 male schizophrenia patients on stable antipsychotic medication. The patients were divided into two groups: the first (18 patients) were actively stimulated and the second (17 patients) underwent sham (placebo) stimulation. The sham rTMS was administered using a purpose-built sham coil that was identical in appearance to the real coil and made the same noise but did not deliver a substantial stimulus. The rTMS was administered at the stimulation parameters: location (left dorsolateral prefrontal cortex: DLPFC), intensity of magnetic stimulation in % of motor threshold (110%), stimulation frequency (10Hz), number of trains (20), single train duration (10s), inter-train interval (30s), and total number of stimulation sessions (21). In each stimulation session, 2000TMSpulses were given, with a total of 42,000pulses per treatment course. Patients noted the number of cigarettes smoked in the 7days before treatment, during the whole stimulation treatment (21days), and again for a 7-day period after treatment. RESULTS: Cigarette consumption was statistically significantly lower in the actively stimulated patients than in the sham rTMS group as early as the first week of stimulation. No statistically relevant correlations were found in the changes of ongoing negative or depressive schizophrenia symptoms and the number of cigarettes smoked. CONCLUSION: High-frequency rTMS over the left DLPFC has the ability to decrease the number of cigarettes smoked in schizophrenia patients.
- MeSH
- dospělí MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- kouření psychologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- odvykání kouření metody MeSH
- prefrontální mozková kůra fyziologie MeSH
- prevence kouření MeSH
- schizofrenie (psychologie) * MeSH
- transkraniální magnetická stimulace * MeSH
- určení symptomu MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
Srovnání dlouhodobě působících injekčních (long-acting injectable: LAI) s perorálními antipsychotiky (AP) v léčbě schizofrenie nepřináší jednoznačné výsledky. Při podrobnějším studiu výsledků vzájemného srovnání LAI a perorálních AP v léčbě schizofrenie můžeme najít trend mezi typem studií a jejich konečnými výsledky. Zatímco naturalistické observační studie většinou preferují LAI AP před jejich perorální formou, u randomizovaně kontrolovaných studií jsou výsledky více vyrovnané. Právě v oblasti zkoumání rozdílů mezi LAI a perorálními AP hraje zvolená metodika a typ studie důležitou roli. Do současnosti byla již publikována řada studií rozmanitého typu a metodiky srovnávající LAI a perorální AP v léčbě schizofrenie a jejich počet bude pravděpodobně s příchodem dalších injekčních forem AP 2. generace dále narůstat. Pro kritické zhodnocení výsledků těchto studií je dobré mít alespoň základní povědomí o charakteru a metodice těchto studií.
The comparison of long-acting injectable (LAI) versus oral antipsychotics (AP) in the treatment of schizophrenia has been addressed with inconsistent results. A more detailed study of the results of the comparison LAI and oral AP in the treatment of schizophrenia can find a trend between the type of trials and their final results. While naturalistic observational trials usually prefer LAI AP prior to the oral form, in randomized controlled trials results are more balanced. Especially in examining differences between LAI and oral AP plays the chosen methodology and the type of study important role. Up to now there has been published a number of trials of varied type and methodology comparing LAI and oral AP in the treatment of schizophrenia, and their number is likely to be growing with the arrival of other LAI 2nd generation AP. For a critical evaluation of the results of these trials, it is good to have at least a basic understanding of the nature and methodology of these trials.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- antipsychotika * terapeutické užití MeSH
- aplikace orální MeSH
- injekce MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- léky s prodlouženým účinkem MeSH
- lidé MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- schizofrenie * farmakoterapie MeSH
- srovnávací výzkum účinnosti * MeSH
- výběr pacientů MeSH
- výzkumný projekt MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- adherence k farmakoterapii * MeSH
- antipsychotika * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- dlouhodobá péče MeSH
- klozapin farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kognice účinky léků MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- léková rezistence * MeSH
- lidé MeSH
- schizofrenie * diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
OBJECTIVE: Despite the development of second-generation antipsychotic drugs, treatment-resistant symptoms still represent a serious problem in schizophrenia. The aim of the present article was to review studies with repetitive transcranial magnetic stimulation for negative symptoms of schizophrenia and draw conclusions for clinical decision making. METHOD: Literature for this review was identified by searching MEDLINE and ISI Web of Science up to the year 2011. RESULTS: Five open studies, 13 sham-controlled studies, and 2 meta-analysis and 2 review articles were included in the present paper. The effect size of the high frequency repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) over the left prefrontal cortex in the treatment of negative symptoms of schizophrenia is thought to be mild to moderate (Cohen d = 0.43-0.68). CONCLUSION: Despite the promising results of some rTMS studies, the potential of rTMS for the treatment of negative symptoms is currently relatively unclear. Large clinical studies are therefore needed, especially large multicentric studies such as depression rTMS studies.
- MeSH
- adherence pacienta MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- mozková kůra anatomie a histologie MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- schizofrenie (psychologie) MeSH
- schizofrenie terapie MeSH
- transkraniální magnetická stimulace metody MeSH
- věkové faktory MeSH
- výsledek terapie MeSH
- výzkumný projekt MeSH
- vztah dávky záření a odpovědi MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- metaanalýza MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Léčba depresivní poruchy není v současnosti i přes rozvoj nových antidepresiv považována za optimální. Dvě třetiny pacientů sice zareagují dostatečně na podání prvního antidepresiva, avšak pouze polovina z nich má dostatečný užitek také z dlouhodobější antidepresivní léčby. U většiny pacientů se léčba následujících depresivních epizod stává komplikovanější a vede k rozvoji farmakorezistentní formy deprese. Z těchto důvodů se kromě klasické léčby psychofarmaky začínají užívat také jiné, a to nefarmakologické přístupy k léčbě deprese. Z dřívějších možností se jednalo zejména o spánkovou deprivaci či elektrokonvulzivní léčbu (ECT), nyní do popředí vstupují zejména moderní neurostimulační metody, jako jsou repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), magnetická konvulzivní terapie (MST: magnetic seizure therapy), stimulace nervu vagu (VNS: vagus nerve stimulation), hluboká mozková stimulace (DBS: deep brain stimulation) či přímá transkraniální stimulace mozku (tDCS: transcranial direct current stimulation).
Despite new antidepressants development the treatment of major depression can not be assessed as ideal. Two thirds of patients respond to the first antidepresant option sufficiently, however only half of them will also benefit from long-term treatment. In most patients treatment of subsequent depressive episodes becomes more complicated and leads to the pharmacoresistant forms of depression. Instead of re- gular antidepressant treatment innovative non-pharmacological appro- aches are established. In the past there were sleep deprivation or electro- convulsive therapy, nowadays there are methods like repetitive transcra- nial magnetic stim ulation, magnetic seizure therapy, vagus nerve stimula- tion, deep brain stimulation or transcranial direct current stimulation.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Publikované rTMS studie v léčbě negativních příznaků schizofrenie jsou zatíženy řadou metodologických problémů a nedostatků. Ty lze spatřovat jednak na straně stimulačních parametrů (přesnost zaměření stimulační cívky, počet aplikovaných stimulačních pulzu, celkový počet Stimulací, podmínky zaslepení apod.), jednak na straně hodnocení charakteru negativních příznaků. Dosud žádná z provedených studií se nezaměřila na detailní analýzu, jaké domény negativních příznaků schizofrenie rTMS vlastně ovlivňuje. Mezi hlavní symptomové clustery negativních příznaků patří afektivní oploštění, alogie, ztráta vůle, anhedonie pozornost. Výsl O změně celkové závažnosti negativních příznaků bez jakékoliv detailnější analýzy vlivu rTMS na jednotlivé negativní příznaky.
Published studies of the use of rTMS in the treatment of negative symptoms of schizophrenia are burdened with a number of methodological problems and drawbacks, in both the stimulation pa- rameters (the accuracy of the focus of the stimulating coil, the number of stimulating pulses administered, the total number of stimulations, the conditions for blinding, etc.) and the evaluation of the character of the negative symptoms. No study has presented a detailed analysis of which domains of the negative symptoms of schizophrenia are actually influenced by r TMS. The main clusters of negative symptoms include affective flattening or blunting, alogia, avolition or apathy, anhedonia, and impaired attention. The results of the studies conducted only indicate a change in the general severity of negative symptoms, without any detailed analysis of the influence of rTMS on the individual negative symptoms.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Hluboká mozková stimulace je založena na principu stimulace příslušných mozkových oblastí prostřednictvím do mozku implantovaných elektrod spojených se stimulátorem, který generuje pulzy elektrického napětí. Hluboká mozková stimulace má mnoho let uplatnění zejména v léčbě Parkinsonovy nemoci, novými indikacemi se jeví být farmakorezistentní deprese. Dosud však nebyla zrealizována žádná dvojitě zaslepená studie, která by ověřila účinnost hluboké mozkové stimulace v akutní léčbě deprese. Dosud největší studií je otevřené sledování dvaceti pacientů s farmakorezistentní depresí. Za půl roku stimulace dvě třetiny pacientů vykázaly odpověd na léčbu a třetina dosáhla remise. Závažné nežádoucí účinky hluboké mozkové stimulace souvisí hlavně s implantací elektrod a stimulátoru. Jedná se o bolest, intrakraniální nebo subkutánní krvácení, infekci operační rány či celkové pooperační komplikace. Hluboká mozková stimulace může představovat léčebnou alternativu pro pacienty s farmakorezistentní depresí, u nichž selhaly dosavadní léčebné postupy včetně jiných neurostimulačních metod. V současnosti se však jedná o metodu zcela experimentální, jejíž účinnost a bezpečnost je třeba ověřit ve studiích s větším počtem pacienů.
Deep brain stimulation is based on the principle of stimulation of respective brain areas through brain-implanted electrodes connected with the stimulator which generates electric voltage pulses. For many years now the deep brain stimulation has been used in the treatment of Parkinson disease and new indications appear to be pharmaco-resistant depressions. However, no double-blind study has been carried out so far to verify effectiveness of deep brain stimulation in the treatment of acute depression. The largest study so far has been an open follow-up of twenty patients with pharmaco-resistant depression. After 6-month stimulation two thirds of patients demonstrated response to the treatment and one third of patients achieved remission. Serious adverse events associated with deep brain stimulation are connected particularly with the implantation of electrodes and stimulator. They include pain, intracranial or subcutaneous bleeding, infection of operating wound or overall postoperative complications. Deep brain stimulation may represent a treatment alternative for patients with pharmaco-resistant depression where existing treatment procedures including other neuro-stimulation methods have so far failed. However, at the moment it is an entirely experimental method whose efficacy and safety need to be verified in studies with a larger number of patients.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
