JavaScript NENÍ povolen !

Rozpoznáni osob, u kterých v budoucnu může dojit k rozvoji demence, i když v přítomnosti jsou ještě asymptomatické, pomáhá připravit taková opatření, která mohou nemoc zpomalovat nebo vedou k prevenci progrese Dnemocněni u všech, kteří jsou ohroženi. Velice praktickejšou v takových případech neuropsychologické testy, aeré měří kognitivní funkce. Pomocí MMSE-testu, který je používán ke screeningovým účelům, se podaří zjistit závažnější kognitivní poruchy a v mnoha případech také rozvinuté demence. Tento test není dostatečně cidivý pro diagnózu predemencí a časných stadií demencí. Montrealský kognitivní test (Montreal Cognitive Assessment - MoCA), je jednoduchým testem použitelným v případech, kdy si pacienti stěžují na poruchy paměti, ale při použití MMSE nalézáme ještě normální skóre.

Identifying people who are likely to progress to dementias whilst they are still relatively asymptomatic will help to ensure that interventions to slow or prevent progression can be targeted on most in need. Neuropsychological assessment is the most practical approach as it measures directly cognitive function. Brief screening tests, such as MMSE, will detect more severe cognitive impairment and most cases of estabhshed dementia, but are insensitive to early pre-dementias and dementia. The Montreal Cognitive Assessment - MoCA, is a short user-friendly screening for those with memory complaints who otherwise are normal on MMSE.

MeSH
demence diagnóza prevence a kontrola MeSH
diagnostické techniky a postupy normy MeSH
lidé MeSH
neuropsychologické testy normy statistika a číselné údaje MeSH
plošný screening metody normy využití MeSH
Check Tag
lidé MeSH

Článek

Naše paměť. Kroky proti oslabení

Reban, Jan
Autor Reban, Jan

Moje zdraví. 2006 ; Roč. 4 (č. 6) : s. 68-72.

ISSN 1214-3871
Medvik
Zdroj

Článek online

Predemence a úloha dementologie v prevenci, časné diagnóze a terapii demencí

Reban, Jan
Autor Reban, Jan

Česká geriatrická revue. 2004 ; Roč. 2 (č. 4) : s. 39-42.

ISSN 1214-0732
Medvik
Zdroj

Prevalence kognitivních poruch stoupá s věkem. Je proto nesmírně důležité odlišovat mezi závažnými poruchami, které mohou v budoucnu vést k demencím, od těch, které jsou svou podstatou benigní a jejichž incidence přechodu do demence je stejná jako u normálních jedinců bez kognitivních problémů. Rozpoznání stavů, které nazýváme predemencemi, je tedy velmi prospěšně jak pro postiženě, pro jejich rodiny i pro společnost. Toto sdělení je pokusem o klasifikaci predementních stavů a zároveň poukazem na závažnost možného vývoje demencí. Definice nového medicínského oboru dementologie by mohla vyřešit problém, kdo má pečovat o jedince s kognitivními poruchami i o efektivní poskytování služeb dementním pacientům.

With advancing age complaints about cognitive decline are more and more common. It is therefore essential to distinguish between significant problems leading towards emergence of dementias and those which are benign in its origine and normally accompany ageing process. Effective identification of so called pre-dementias and following interventions will have substantial benefit to affected persons, their families and society as well. Presented is an attempt to classify different stages of cognitive decline with reference to their importance for future development into dementias. The emergence of the specialty of Dementology will help to resolve long running disputes over which medical specialty should take charge of pre-dementias and dementia patients as well.