Metastazující kastračně rezistentní karcinom prostaty (metastatic castration resistant prostate cancer, mCRPC) představuje nejzávažnější formu široké skupiny karcinomů prostaty. Je typický rezistencí k primární androgen deprivační terapii, proto je pro účinnou léčbu nutné rozšířit léčebné spektrum. Čím více linií terapie použijeme, tím lze život pacientů s mCRPC více prodloužit. Jednou z léčebných možností je i cílená léčba. Inhibitory poly(ADP-ribóza) polymerázy (PARP) prokázaly u těchto pacientů účinnost jednak v monoterapii, jednak v kombinaci s léčbou cílenou na androgenní receptor. Článek se věnuje postavení inhibitoru PARP talazoparibu v léčbě mCRPC.

Metastatic castration resistant prostate cancer (mCRPC) represents the most severe form of a group of prostate cancer. It is characterized by resistance to primary androgen deprivation therapy, which necessitates the expansion of the treatment spectrum for effective management. The more lines of therapy we use, the more we can prolong the survival of patients with mCRPC. One of the treatment options is targeted therapy. Poly(ADP-ribose) polymerase (PARP) inhibitors have demonstrated efficacy, both in monotherapy and in combination with androgen receptor targeted therapy in these patients. The article discusses the role of the PARP inhibitor talazoparib in the treatment of mCRPC.

Kastračně rezistentní karcinom prostaty bez průkazu metastazujícího onemocnění podle standardních zobrazovacích metod (CT a scintigrafie skeletu) či vyšetření nové generace (PET/CT) klasifikujeme jako nemetastazující CRPC (non-metastatic castration-resistant prostate cancer, nmCRPC). Ještě před několika lety nebyla k dispozici žádná účinná léčba tohoto onemocnění. Pacienti postupně progredovali do metastazujícího onemocnění, které je spojeno s rozvojem vzniku celého spektra komplikací a sníženou kvalitou života. Cílem léčby nmCRPC je proto prodloužení doby do vzniku metastatického stadia a prodloužení i celkového přežití. Toto potvrdily tři významné prospektivní klinické studie fáze III. Studie hodnotily antiandrogeny druhé generace, kam řadíme apalutamid, enzalutamid a darolutamid.

Castration-resistant prostate cancer with absence of metastatic disease according to standard imaging methods (CT and skeletal scintigraphy) or newer PET/CT is classified as non-metastatic CRPC (nmCRPC). Until a few years ago, no effective treatment was available for this disease. Patients gradually progressed to metastatic disease, which is associated with the development of a whole spectrum of complications and with a worse quality of life. The aim of nmCRPC treatment is therefore to prolong the time to the development of the metastatic disease and to prolong overall survival. This has been confirmed by three major prospective phase III clinical trials. The studies evaluated second generation antiandrogens, which include apalutamide, enzalutamide and darolutamide.

• MeSH
• lidé MeSH
• nádory prostaty * diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• prostatický specifický antigen analýza   MeSH
• protokoly protinádorové léčby MeSH
• radioterapie MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• komentáře MeSH

Léčba pokročilého karcinomu prostaty v posledních letech dosáhla výrazného pokroku. V případě hormonálně senzitivního onemocnění se nejedná již jen o samotnou androgen deprivační léčbu, ale její kombinaci s léčbou cílenou na androgenní receptor (androgen receptor target agents, ARTA) či chemoterapii. Poslední data ukazují, že lze postupy vzájemně zkombinovat i do tripletu. V případě metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty se kromě chemoterapie či ARTA uplatňují i další postupy jako podání radionuklidů a cílené terapie. Zatím ve srovnání s jinými solidními nádory se méně využívají možnosti imunoterapie.

The treatment of advanced prostate cancer has made significant changes in recent years. In the case of hormone-sensitive prostate cancer, it is no longer just androgen deprivation therapy, but its combination with androgen receptor target agents (ARTA) or chemotherapy. The late data show that it is possible to combine the procedures into a triplet. In the case of metastatic castration-resistant prostate cancer, in addition to chemotherapy or ARTA, other treatment is also used, such as radionuclides, targeted therapy. In the compared to other solid tumors, immunotherapy have been used less.

Východiska: Kabozantinib je inhibitor tyrozinkinázy (tyrosin kinase inhibitor – TKI) proti receptoru pro vaskulární růstový faktor (VEGFR), podobně i MET a AXL. V klinické studii METEOR prokázal u pacientů s metastatickým renálním karcinomem (mRCC) účinnost ve srovnání s everolimem po předchozí léčbě TKI. Cíl: Stanovení účinnosti a tolerance kabozantinibu ve druhé nebo vyšší linii léčby mRCC po předchozí léčbě inhibitory tyrozinkinázy. Pacienti a metody: Celkem bylo hodnoceno 45 pacientů s mRCC léčených ve dvou onkologických centrech (Krajská nemocnice Liberec, Fakultní nemocnice Motol) v klinické praxi. Stanovili jsme přežití bez známek progrese (progression-free survival – PFS) a celkové přežití (overall survival – OS) pomocí Kaplan-Meierovy analýzy a vliv faktorů na léčebné výsledky pomocí regresní analýzy. Statistické zhodnocení bylo provedeno na hladině významnosti α = 0,05. Výsledky: Medián sledování byl 24 měsíců. Medián PFS činil 8,7 měsíce (95% CI 6,7–19,5), medián OS činil 21,6 měsíce (95% CI 13,2–nedosaženo). Parciální remise byla pozorována u 42,5 %, stabilizace onemocnění u 37,8 % pacientů. Primární progrese byla zjištěna u 20 % nemocných. V regresní analýze jsme prokázali prognostický příznivý vliv na prodloužení PFS u pacientů ve vyšším věku a s delším trváním první linie terapie. Regresní analýza dále prokázala příznivý vliv na prodloužení OS u pacientů v lepším celkovém stavu, při delším trvání léčby první linie a u pacientů, u kterých byla po selhání kabozantinibu indikována imunoterapie. Toxicita stupně 3–4 byla pozorována u 37,8 % pacientů, dominoval průjem. Závěr: Naše společná analýza potvrdila účinnost a toleranci kabozantinibu v léčbě druhé a vyšší linie mRCC.

Background: Cabozantinib is a tyrosine kinase inhibitor (TKI) that targets vascular endothelial growth factor receptor (VEGFR) as well as MET and AXL. In METEOR study, cabozantinib demonstrated efficacy when compared with everolimus in pacients with metastatic renal cell cancer (mRCC) after previous TKI therapy. Purpose: The determination of efficacy and tolerance of cabozantinib in the second or higher lines of the therapy of mRCC after previous treatment with tyrosinkinase inhibitors. Patients and methods: A total of 45 patients with mRCC were treated in two oncology centers (Regional Hospital Liberec and University Hospital Motol, Prague) in clinical practice. We determined progression free survival (PFS) and overall survival (OS) according to Kaplan-Meier analysis. We performed a multivariate analysis of the risk factors for treatment outcomes (PFS, OS) by Cox regression analysis. All statistics were evaluated at the significance level of α = 0.05. Results: A median of follow-up was 24 months. Median PFS was 8.7 months (95% CI 6.7–19.5), median OS was 21.6 months (95% CI 13.2–not achieved). Parcial remission was described in 42.5% patients, stabilization in 37.8% patients. Progression as the best response was demonstrated in 20% of patients. Regression analysis demonstrated a statistically significant favorable prognostic effect on PFS in patients at older age and patients with longer first-line therapy. The regression analysis demonstrated a statistically significant favorable prognostic effect on OS in patients with Eastern Cooperative Oncology Group (ECOG) performance status 0, patients with longer-first line therapy and patients treated with immunotherapy in the next lines. Grade 3–4 toxicity was described in 37.8% patients. The most common type of toxicity was hypertension. Conclusion: Our analysis demonstrated the efficacy and good tolerance of cabozantinib in with mRCC treated by cabozantinib in second-line therapy.

• Klíčová slova
• kabozantinib,
• MeSH
• cílená molekulární terapie klasifikace   MeSH
• inhibitory tyrosinkinasy * klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• karcinom z renálních buněk * farmakoterapie   genetika   sekundární   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Základem systémové léčby metastatického hormonálně senzitivního karcinomu prostaty (mHSPC) je androgen-deprivační terapie (ADT). Samotná ADT má časově omezený účinek, a to na dobu 2–3 let. V posledních letech proto proběhly klinické studie, které u vybraných pacientů prokázaly přínos kombinace ADT + chemoterapie, případně ADT + ARTA (léčba cílená na androgenní receptor). Další rozšíření léčebných možností spočívá v tripletové kombinaci ADT + chemoterapie + ARTA. Na podkladě výsledků klinických studií ARASENS a PEACE-1 se tento léčebný postup také stal součástí léčebných doporučení. Tento přehledový článek se zabývá možnostmi využití tripletu v léčbě mHSPC.

.The mainstay of systemic treatment of metastatic hormone-sensitive prostate cancer (mHSPC) is androgen deprivation therapy (ADT). ADT alone has a limited effect over a period of time, namely 2–3 years. Therefore, in recent years, clinical trials have been conducted that have demonstrated the benefit of a combination of ADT + chemotherapy or ADT + ARTA (androgen receptor targeted therapy) in selected patients. Further expansion of treatment options lies in the triplet combination of ADT + chemotherapy + ARTA. Based on the results of the ARASENS and PEACE-1 clinical trials, this treatment approach has also become part of the treatment recommendations. This review article discusses the potential use of triplets in the treatment of mHSPC.

• Klíčová slova
• nádory prostaty hormonálně senzitivní, androgen deprivační terapie,
• MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory prostaty * farmakoterapie   MeSH
• protinádorové látky MeSH
• protokoly protinádorové léčby MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Uroteliální karcinom (UC) je nejčastějším histologickým typem zhoubných nádorů močového měchýře. V léčbě neinvazivního UC je standardem provedení transuretrální resekce (TUR) s případnou instilací chemoterapie či BCG vakcíny. Základním kurativním výkonem nemetastatického invazivního UC je provedení radikální cystektomie (RACE), které by měla předcházet neoadjuvantní chemoterapie s cisplatinou. U pacientů, u nichž RACE není možná, je indikován záchovný protokol. Základem systémové léčby lokálně pokročilého či metastatického UC je chemoterapie založená na cisplatině. Režimy bez podání cisplatiny mají horší léčebné výsledky. V posledních letech dochází k dalšímu rozvoji systémové terapie. Uroteliální karcinom močového měchýře patří mezi nádory ovlivnitelné imunoterapií. Největší přínos prokázaly protilátky proti kontrolním bodům imunitní reakce. V paliativní terapii lze tuto léčbu indikovat jednak u pacientů po předchozím podání chemoterapie založené na platině, jednak v 1. linii u nemocných neschopných podstoupit chemoterapii založenou na platině. Novějším postupem je koncept udržovací imunoterapie po předchozím podání chemoterapie založené na platině. Dále se do léčebné strategie dostávají i nové tyrosinkinázové inhibitory (TKI) či konjugované molekuly. Problémem je nejednoznačnost prediktivních faktorů imunoterapie.

Urothelial cancer (UC) is the most common histological type of bladder cancer. The standard of the treatment of non-invasive UC is transurethral resection (TUR) with possible instillation of chemotherapy or BCG. The curative therapy for non-metastatic invasive UC is radical cystectomy (RACE) combined by neoadjuvant chemotherapy based on cisplatin. In patients where RACE is not possible, a maintenance protocol is indicated. Cisplatin-based chemotherapy is the basis of systemic treatment of locally advanced or metastatic UC. Regimens without cisplatin have worse treatment outcomes. In recent years, systemic therapy has been further developed. Bladder urothelial carcinoma is among the tumours that can be treated by immunotherapy. The immune checkpoint inhibitors (ICI) showed the greatest benefit. In the treatment of metastatic UC, ICI can be indicated both in patients who have previously received platinum-based chemotherapy as well as in the first line in patients unable to undergo platinum-based chemotherapy. A more recent approach is the concept of maintenance immunotherapy after prior administration of platinum-based chemotherapy. Furthermore, new tyrosine kinase inhibitors (TKIs) or conjugated molecules are also entering the treatment strategy. The problem is the ambiguity of the predictive factors of immunotherapy.

• MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• karcinom z přechodných buněk * terapie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nemoci močového měchýře * terapie   MeSH
• protokoly protinádorové léčby MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH