Pozitivní zkušenost žen s péčí v mateřství souvisí s kvalitou péče a je stejně důležitá jako objektivně měřitelné perinatální výsledky. Spokojenost je koncept relativně široký s poměrně obtížnou operacionalizací. Nástroje pro její měření zahrnují nejčastěji proměnné týkající se struktury, procesu a výsledků. Změnu současné praxe k lepšímu podmiňuje přesná identifikace stávajících nedostatků v péči a hlavních determinant spokojenosti žen s péčí v mateřství. Cíl: Prostřednictvím literárního přehledu kontextuálně poukázat na identifikované významné determinanty spokojenosti žen. Metodika: Prostřednictvím PICo rámce byla formulována klinická otázka, podmiňující vyhledávání a definování kritérií pro zařazení článků. Otázka je zaměřena na determinanty související se spokojeností žen s péčí poskytovanou během mateřství. Populací jsou ženy žijící v podobném kulturním kontextu, se standardním průběhem těhotenství a s prožitou zkušeností. Uvedené pojmy byly transformovány do předmětových hesel a použity pro vyhledávání a následnou prezentaci v textu. Výsledky: Hodnocení kvality péče poskytované ženám v mateřství je nedílně spjato s konkrétní zkušeností ženy. Prožitek je podmíněn specifickými determinantami vztahujícími se k jednotlivým fázím mateřství a specifickými také pro různé sociodemografické skupiny žen a skupiny žen se zvýšenými nároky na péči. Existují ale i determinanty obecně platné pro všechny ženy bez rozdílu. Patří k nim kontinuální respektující péče, partnerská komunikace, naplnění osobních očekávání ženy, vysoká míra profesionality, podpora ze strany zdravotníků, zapojení ženy do rozhodování a respekt k její volbě. Závěr: Článek poskytuje přehled významných determinant spokojenosti žen s péčí, které byly zjištěny napříč různými zeměmi - zejména v evropském kontextu, ale i mimo něj. Zkušenosti žen z mateřství mohou významně ovlivnit život matky i dítěte. Je žádoucí, aby byly zkoumány a staly se standardním kritériem pro hodnocení kvality péče poskytované ženám v mateřství.
Women's positive experience of maternity care is related to the quality of care and is as important as objectively measurable perinatal outcomes. Satisfaction is a relatively broad concept with relatively difficult operationalisation. The tools for measuring it most often include variables related to structure, process, and outcomes. Improving current practice requires the accurate identification of existing care deficits and the main determinants of women's satisfaction with maternity care. Aim: To contextually highlight significant determinants of women's satisfaction that have been identified through a literary review. Methods: A clinical question was formulated through the PICo framework to determine the search and define inclusion criteria for articles. The question focused on determinants related to women's satisfaction with the care provided during motherhood. The population under consideration is women living in a similar cultural context, with a normal course of pregnancy, and lived experience. These concepts were transformed into subject headings used in the search and text presentation strategies. Results: The evaluation of the quality of care provided to women in maternity is inextricably linked to the specific experience of the woman. The experience is determined by specific factors related to the different phases of motherhood, as well as factors specific to different socio-demographic groups of women and groups of women with increased care demands. However, there are also determinants generally applicable to all women without distinction. These include continuous respectful care, communication with the partner, meeting the woman's personal expectations, a high level of professionalism, support from health professionals, the woman's involvement in decision-making, and respect for her choice. Conclusions: The paper provides an overview of the existing important determinants of women's satisfaction with the care, which have been identified across different countries - particularly in the European context and beyond. A woman's motherhood experience can significantly influence the lives of both mother and child. It is desirable that women's experiences are examined and become a standard criterion for assessing the quality of care provided to women during maternity.
Úvod: Rizikové chování budoucích rodičů v podobě kouření již před početím a zejména pak prenatálně hraje významnou roli v etiologii různých abnormalit vývoje a poruch zdraví dítěte. Ty se mohou projevit okamžitě, a následně i s dlouhodobou latencí. Na chování budoucích matek mají dopad znalosti, které tvoří základ pro každodenní návyky žen. Kouření žen v těhotenství podmiňují faktory psychosociální. Výskyt tohoto rizikového chování může být pozitivně ovlivněn poskytovateli péče v rámci prenatálních poraden či kurzů; v optimálním případě již prekoncepčně. Cíl: Záměrem práce bylo identifikovat faktory významně ovlivňující kouření českých žen ve vztahu k těhotenství a popsat nežádoucí jevy, které se v návaznosti na tento návyk u žen objevují. Metodologie: Byla použita dotazníková metoda u žen po porodu ve vybraných lůžkových zdravotnických zařízeních Čech a Moravy a hodnocení některých antropometrických parametrů žen a novorozenců. Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova testu χ2 (chi-square) pro testování četnosti a testu Anova (analýza rozptylu) pro vícenásobné testování středních hodnot na hladině významnosti 0,05. Výsledky: Bylo zjištěno, že i přes relativně dobrou informovanost je v populaci budoucích matek kuřáctví rozšířeným návykem a souvisí zejména se stupněm dosaženého vzdělání žen a kouřením v původní rodině ženy. Některé ženy (30 %) přestávají kouřit během období přípravy na těhotenství nebo až v jeho průběhu. Určitá část žen (10 %) se svého návyku (aktivně či pasivně) nevzdává ani přes informovanost o riziku, které tento návyk přináší jak pro zdraví ženy, tak dítěte. Závěr: Je zřejmé, že prevence a eliminace rizikového chování těhotných žen, v našem případě kouření, vykazuje stále značné rezervy. Důležitou součástí účelné prevence poškození plodu a budoucího vývoje dítěte nejen v rámci prenatální péče je zdravotní gramotnost, která může být zlepšena prostřednictvím prenatálních kurzů a poraden vedených porodní asistentkou.Introduction: Both pre-conception and especially a mother's (parents') prenatal risk habits play a very significant role in the etiology of baby ontogeny abnormalities and health disorders. These abnormalities and disorders can manifest themselves immediately or in long-term latency. The behavior of future mothers is affected with their knowledge, which forms the basis of women's everyday habits. This is an expression of their health literacy and psychosocial factors. This can be positively influenced by care providers (midwives) within prenatal counseling or courses, preferably before the conception.
Introduction: Both pre-conception and especially a mother's (parents') prenatal risk habits play a very significant role in the etiology of baby ontogeny abnormalities and health disorders. These abnormalities and disorders can manifest themselves immediately or in long-term latency. The behavior of future mothers is affected with their knowledge, which forms the basis of women's everyday habits. This is an expression of their health literacy and psychosocial factors. This can be positively influenced by care providers (midwives) within prenatal counseling or courses, preferably before the conception. Aim: The aim of the survey was to find out the current level of health literacy in the field of women's smoking in connection with their pregnancy, and the factors which affect it the most. Materials and methods: The questionnaire survey and evaluation of selected anthropometric parameters in women after birth in selected bed-care facilities in Bohemia and Moravia were used for the study (research). Statistical analyses was carried out by Pearson's test χ2 (chi-square) and Anova test on significance level 0.05. Results: It was found that in spite of relatively good awareness, smoking is a widespread habit among the population of potential mothers and is connected to education level and smoking in a woman's family history. Some women (30%) quit smoking when they decide to get pregnant or during pregnancy. Some women (10%) do not give up the habit despite being aware of the risk to both mothers' and babies' health. Conclusions: It is clear that the prevention and elimination of the risk behavior of pregnant women, in our case smoking, still shows considerable insufficiencies. An important part of the effective prevention of fetal harm and future development of the child, not only in the context of prenatal care, is health literacy, which can be improved through prenatal courses and counseling led by a midwife.
Úvod: Rizikové chování budoucích rodičů v podobě kouření již před početím a zejména pak prenatálně hraje významnou roli v etiologii různých abnormalit vývoje a poruch zdraví dítěte. Ty se mohou projevit okamžitě, a následně i s dlouhodobou latencí. Na chování budoucích matek mají dopad znalosti, které tvoří základ pro každodenní návyky žen. Kouření žen v těhotenství podmiňují faktory psychosociální. Výskyt tohoto rizikového chování může být pozitivně ovlivněn poskytovateli péče v rámci prenatálních poraden či kurzů; v optimálním případě již prekoncepčně. Cíl: Záměrem práce bylo identifikovat faktory významně ovlivňující kouření českých žen ve vztahu k těhotenství a popsat nežádoucí jevy, které se v návaznosti na tento návyk u žen objevují. Metodologie: Byla použita dotazníková metoda u žen po porodu ve vybraných lůžkových zdravotnických zařízeních Čech a Moravy a hodnocení některých antropometrických parametrů žen a novorozenců. Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova testu χ2 (chi-square) pro testování četnosti a testu Anova (analýza rozptylu) pro vícenásobné testování středních hodnot na hladině významnosti 0,05. Výsledky: Bylo zjištěno, že i přes relativně dobrou informovanost je v populaci budoucích matek kuřáctví rozšířeným návykem a souvisí zejména se stupněm dosaženého vzdělání žen a kouřením v původní rodině ženy. Některé ženy (30 %) přestávají kouřit během období přípravy na těhotenství nebo až v jeho průběhu. Určitá část žen (10 %) se svého návyku (aktivně či pasivně) nevzdává ani přes informovanost o riziku, které tento návyk přináší jak pro zdraví ženy, tak dítěte. Závěr: Je zřejmé, že prevence a eliminace rizikového chování těhotných žen, v našem případě kouření, vykazuje stále značné rezervy. Důležitou součástí účelné prevence poškození plodu a budoucího vývoje dítěte nejen v rámci prenatální péče je zdravotní gramotnost, která může být zlepšena prostřednictvím prenatálních kurzů a poraden vedených porodní asistentkou.Introduction: Both pre-conception and especially a mother's (parents') prenatal risk habits play a very significant role in the etiology of baby ontogeny abnormalities and health disorders. These abnormalities and disorders can manifest themselves immediately or in long-term latency. The behavior of future mothers is affected with their knowledge, which forms the basis of women's everyday habits. This is an expression of their health literacy and psychosocial factors. This can be positively influenced by care providers (midwives) within prenatal counseling or courses, preferably before the conception.
Introduction: Both pre-conception and especially a mother's (parents') prenatal risk habits play a very significant role in the etiology of baby ontogeny abnormalities and health disorders. These abnormalities and disorders can manifest themselves immediately or in long-term latency. The behavior of future mothers is affected with their knowledge, which forms the basis of women's everyday habits. This is an expression of their health literacy and psychosocial factors. This can be positively influenced by care providers (midwives) within prenatal counseling or courses, preferably before the conception. Aim: The aim of the survey was to find out the current level of health literacy in the field of women's smoking in connection with their pregnancy, and the factors which affect it the most. Materials and methods: The questionnaire survey and evaluation of selected anthropometric parameters in women after birth in selected bed-care facilities in Bohemia and Moravia were used for the study (research). Statistical analyses was carried out by Pearson's test χ2 (chi-square) and Anova test on significance level 0.05. Results: It was found that in spite of relatively good awareness, smoking is a widespread habit among the population of potential mothers and is connected to education level and smoking in a woman's family history. Some women (30%) quit smoking when they decide to get pregnant or during pregnancy. Some women (10%) do not give up the habit despite being aware of the risk to both mothers' and babies' health. Conclusions: It is clear that the prevention and elimination of the risk behavior of pregnant women, in our case smoking, still shows considerable insufficiencies. An important part of the effective prevention of fetal harm and future development of the child, not only in the context of prenatal care, is health literacy, which can be improved through prenatal courses and counseling led by a midwife.
Kouření v těhotenství nepředstavuje jen závažné zdravotní nebezpečí pro matku a vyvíjející se plod, ale zvyšuje i riziko vyšší nemocnosti v dětství a v dospělosti. Ačkoliv tyto následky prenatální expozice jsou dobře dokumentovány, mnoho těhotných žen nechce nebo nemůže přestat kouřit. Rozhodnutí zanechat kouření a úspěšná abstinence jsou ovlivněny mnoha individuálními, sociálními a environmentálními faktory a stupněm závislosti. Zatímco některé ženy přestanou kouřit spontánně, jiné potřebují psychologickou a farmakologickou podporu. Nejbezpečnější způsob jsou behaviorální intervence a motivace. Náhradní nikotinová terapie je doporučována pouze těm, které by pokračovaly v kouření. Vareniklin a bupropion nejsou vhodné vzhledem k nedostatečným znalostem o jejich vlivu na plod a kojence. Alternativní metody (akupunktura, hypnóza) mají rozporuplnou účinnost. Lékařská péče v prenatálních poradnách a intervence zaškolených porodních asistentek v předporodních kurzech nabízí unikátní příležitost pro opakované a účinné protikuřácké působení.
Smoking during pregnancy is not only a serious health hazard for mother and developing fetus, but also increases the risk for higher morbidity in childhood and adulthood. Although these consequences of prenatal exposure are well documented, many pregnant women do not want or cannot stop smoke. Decisions about smoking cessation and successful abstinence are influenced by many individual, social and environmental factors and by the grade of dependence. While some women spontaneously stop smoke, other needs the psychological and pharmacological support. Behavioral intervention and motivation are the safest way. Nicotine replacement therapy is recommended only for those who would continue to smoke. Varenicline and bupropione are not suitable due to lack of knowledge about their influence on fetus/infants. Alternative methods (acupuncture, hypnosis) have inconsistent efficacy. Medical care in antenatal offices and/or prenatal courses offers the unique opportunity for repetitive anti-smoking intervention.
- Klíčová slova
- alternativní metody,
- MeSH
- akupunkturní terapie MeSH
- behaviorální terapie MeSH
- hypnóza MeSH
- komplementární terapie * MeSH
- kouření * psychologie MeSH
- lidé MeSH
- motivace MeSH
- nikotin aplikace a dávkování MeSH
- nikotinoví agonisté škodlivé účinky MeSH
- odvykání kouření * metody psychologie MeSH
- prenatální péče MeSH
- prevence kouření MeSH
- recidiva MeSH
- sekundární prevence MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- těhotenství * MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma metody MeSH
- zdravé chování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství * MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Podmínkou zdraví, nejenom reprodukčního, je zdravý způsob života vycházející z kvalitní informovanosti. Výsledky současných výzkumů ukazují, že nezdravý způsob života matky/rodičů již před početím dítěte a následně prenatálně hraje roli v etiologii různých poruch zdraví a abnormalit vývoje jedince, které se mohou manifestovat okamžitě, ale také teprve s dlouhou latencí. Znalosti a návyky žen mohou svým poradenstvím významně ovlivnit porodní asistentky prenatálně v kurzech, v optimálním případě již prekoncepčním poradenstvím. Záměrem práce bylo zjistit, jaká je současná situace v oblasti přípravy žen na těhotenství a mateřství, které faktory ji determinují a jaký je její případný benefit. Užito bylo dotazníkového šetření a hodnocení vybraných antropometrických parametrů. Práce zjistila, že příprava žen na těhotenství a mateřství vykazuje značné rezervy projevené nedostatečnou informovaností i výskytem nevhodného či rizikového chování. Výsledky ve většině sledovaných parametrů korelovaly s dosaženým stupněm vzdělání a byly lepší u žen, které se na své těhotenství a mateřství připravovaly. Prenatální kurzy navštěvuje ale celkově malý počet žen, nejméně ženy s nižšími stupni vzdělání, pro které ale paradoxně kurzy přinášejí vyšší benefit.
Healthy lifestyle resulting from well-informed parental knowledge is a condition of both reproductive and general health. Results of current studies show that both pre-conceptual and prenatal unhealthy lifestyles of mothers/parents play an important role in the etiology of different health malfunctions and abnormalities in ontogeny. These malfunctions and abnormalities can be manifested either immediately or with a long latency. The knowledge and habits of women can be significantly influenced by midwives in prenatal courses or, optimally, in a pre-conception advisory capacity. The goal of our work was to ascertain the current situation of pregnanacy and maternity preparedness and associated determining factors. A questionnaire survey and evaluation of chosen anthropometrical parameters were used. The study revealed that existing pregnancy and maternity preparation is insufficient, with associated inadequacies or risks in behaviour. In most cases the results correlated with the educational capacity of mothers and were better in cases where the subjects had prepared for their pregnancy and maternity. Prenatal courses are attended by a relatively low number of women and are least attended by women with lower education levels, for whom such courses would yield greater benefits.
- MeSH
- chování při vyhledávání informací MeSH
- lidé MeSH
- parita MeSH
- péče před početím MeSH
- prenatální péče MeSH
- příprava pro nastávající rodiče * metody statistika a číselné údaje MeSH
- programy Healthy People MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- těhotenství MeSH
- těhotné ženy * MeSH
- zdravé chování * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Edukace je jedním z nejdůležitějších aspektů oboru porodní asistence. Předkládaná stať se zabývá edukací jako významnou metodou praxe v oboru porodní asistence. Je zaměřena nejenom na význam a přínos edukace v oblasti reprodukčního zdraví populace, ale navrhuje i možnosti jejího začlenění ve výchovně vzdělávacím procesu. Nastiňuje možnou variantu koncepce přípravy budoucích porodních asistentek k profesionálnímu zvládnutí role edukátorky, která vychází ze stavu současného poznání v oblasti reprodukčního zdraví.
