1. elektronické vydání 1 online zdroj (192 stran)
Chystáte stavbu nebo renovaci svého bydlení? Nevíte odkud začít a nechcete udělat zbytečné chyby? Pak je tato knížka pro vás tím pravým pomocníkem, který vás provede praktickými kroky od prvních plánů až po finální dekorace.
There is no legally established perinatal hospice in the Czech Republic. Several initiatives work towards launching an institution to support parents in the event of a fatal prenatal diagnosis or life-limiting condition in their unborn baby. Parents use the label perinatal hospice as they subvert and transform the narrow legal and strictly medical framework for such institutions. Hospice care became a legitimate sector of care provision only recently. This study analyses four initiatives that strive to establish and formalise perinatal hospices in the Czech Republic, with a focus on the strategies these initiatives engage in to achieve change. A sociological qualitative empirical study (2017-2019) informs the findings. Initiatives vary in approach from cooperation to competition in being recognised as 'the first perinatal hospice'. The study shows how such rhetoric is adopted to attract the funding required for sustainability. Community cooperation and involvement can, then, form a contra position.
- MeSH
- hospice * MeSH
- lidé MeSH
- nemocnice - spoluúčast lékařů mimo nemocnici MeSH
- péče v hospici * MeSH
- rodiče MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- matky MeSH
- perinatální smrt MeSH
- reforma zdravotní péče MeSH
- sociální práce * MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Reakce pacientů na vznik příznaků cévní mozkové příhody (CMP) je často nedostatečná. Cílem tohoto výzkumu bylo identifikovat zdroje znalostí pacientů a jedinců volajících záchrannou službu a klíčové momenty pro rozhodnutí přivolat lékařkou pomoc při podezření na CMP. Zjištění naznačují směr efektivnějšího nastavení zásahů na poli urgentní medicíny. Soubor a metodika: Studie využívá kvalitativní přístup, metodu osobních hloubkových rozhovorů s daným tematickým schématem. Rozhovory byly provedeny s 12 pacienty, 6 příbuznými a s oběma stranami ve dvou případech. Sběr dat doplnilo 6 setkání s personálem nemocnice. Výsledky: K rozhodnutí přivolat lékaře vedla předchozí zkušenost s CMP a uvědomění, že je něco v nepořádku. Roli hrály také osoby z okolí pacientů a jejich zkušenost či znalost. Rozhodovací proces se odehrává na pozadí obav z přijetí role pacienta a očekávání s tím spojených. K procesu rekonvalescence se pojí očekávání a zároveň nejistota. Závěry: Pokud pacienti nemají předchozí zkušenost s CMP nebo lékaře nezavolá někdo jiný, k rozhodnutí volat lékaře nevede schopnost „diagnostikovat“ CMP, ale pocit, že je něco v nepořádku. Pro zvýšení efektu vzdělávacích kampaní na zvýšení povědomí a správné reakce lidí na CMP je vhodné cílit na specifické rizikové skupiny a jejich okolí, jak naznačily životní situace zkoumaných případů. Prospěšná by na poli urgentní medicíny mohla být multidisciplinární spolupráce akcentující medicínský i společenský rozměr CMP.
Aim: Reaction of the lay public to a stroke event is often insufficient. The aim of this research was to identify the sources of stroke knowledge of stroke patients or their relatives who called emergency for suspected stroke event, and the key moments for the decision to call emergency. Findings indicate direction in more effective management of cases in Emergency medicine. Sample and methods: This is a qualitative study using semi- -structured deep personal interviews. 12 stroke patient were interviewed, 6 relatives of stroke patients and, in two cases, both patient and his/her relative. Also, 6 meetings with hospital personnel were conducted. Results: The decision to call ambulance was based on previous stroke experience and realization that something was wrong. Also, other people and their knowledge or experience were important. The decision making is set in the complex setting with patient’s concerns about accepting patient’s role and expectations connected to it. The recovery process is connected both to hopes and uncertainties about the outcome. Conclusions: When the patients do not have previous stroke experience and the doctor is not called by a witness of the event, then the decision to call a doctor is based not on the recognition of the stroke symptoms, but on the perception that something is terribly wrong. For the educational campaigns to be more effective, they need to be targeted to the high-risk subgroups. This knowledge was derived from the experience and life situation of the cases included in the study. Multidisciplinary cooperation connecting not only medical but also social approach could be beneficial in emergency medicine.
Cíl: Reakce pacientů na vznik příznaků cévní mozkové příhody (CMP) je často nedostatečná. Cílem tohoto výzkumu bylo identifikovat zdroje znalostí pacientů a jedinců volajících záchrannou službu a klíčové momenty pro rozhodnutí přivolat lékařkou pomoc při podezření na CMP. Zjištění naznačují směr efektivnějšího nastavení zásahů na poli urgentní medicíny. Soubor a metodika: Studie využívá kvalitativní přístup, metodu osobních hloubkových rozhovorů s daným tematickým schématem. Rozhovory byly provedeny s 12 pacienty, 6 příbuznými a s oběma stranami ve dvou případech. Sběr dat doplnilo 6 setkání s personálem nemocnice. Výsledky: K rozhodnutí přivolat lékaře vedla předchozí zkušenost s CMP a uvědomění, že je něco v nepořádku. Roli hrály také osoby z okolí pacientů a jejich zkušenost či znalost. Rozhodovací proces se odehrává na pozadí obav z přijetí role pacienta a očekávání s tím spojených. K procesu rekonvalescence se pojí očekávání a zároveň nejistota. Závěry: Pokud pacienti nemají předchozí zkušenost s CMP nebo lékaře nezavolá někdo jiný, k rozhodnutí volat lékaře nevede schopnost „diagnostikovat“ CMP, ale pocit, že je něco v nepořádku. Pro zvýšení efektu vzdělávacích kampaní na zvýšení povědomí a správné reakce lidí na CMP je vhodné cílit na specifické rizikové skupiny a jejich okolí, jak naznačily životní situace zkoumaných případů. Prospěšná by na poli urgentní medicíny mohla být multidisciplinární spolupráce akcentující medicínský i společenský rozměr CMP.
Aim: Reaction of the lay public to a stroke event is often insufficient. The aim of this research was to identify the sources of stroke knowledge of stroke patients or their relatives who called emergency for suspected stroke event, and the key moments for the decision to call emergency. Findings indicate direction in more effective management of cases in Emergency medicine. Sample and methods: This is a qualitative study using semi- -structured deep personal interviews. 12 stroke patient were interviewed, 6 relatives of stroke patients and, in two cases, both patient and his/her relative. Also, 6 meetings with hospital personnel were conducted. Results: The decision to call ambulance was based on previous stroke experience and realization that something was wrong. Also, other people and their knowledge or experience were important. The decision making is set in the complex setting with patient’s concerns about accepting patient’s role and expectations connected to it. The recovery process is connected both to hopes and uncertainties about the outcome. Conclusions: When the patients do not have previous stroke experience and the doctor is not called by a witness of the event, then the decision to call a doctor is based not on the recognition of the stroke symptoms, but on the perception that something is terribly wrong. For the educational campaigns to be more effective, they need to be targeted to the high-risk subgroups. This knowledge was derived from the experience and life situation of the cases included in the study. Multidisciplinary cooperation connecting not only medical but also social approach could be beneficial in emergency medicine.
1st edition 164 stran : ilustrace ; 21 cm
- Konspekt
- Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
- NLK Obory
- reprodukční lékařství
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
Problematika výživy u osob škodlivě užívajících alkohol je významná zejména při léčbě chorob ať již v přímé souvislosti s alkoholem, nebo bez souvislosti s alkoholem. Hrají zde roli takové faktory jako vstřebávání látek ze zažívacího traktu, energetické rezervy, stav metabolismu, imunita organismu. Všechny tyto aspekty mohou být ovlivněny příjmem potravy a zvyklostmi s ním spojenými. Velký význam výživy pro onkologicky nemocné, pro pacienty vyžadující intenzivní péči či pro nemocné s poruchou příjmu potravy (stenózy, divertikly jícnu apod.) nebo vstřebávání (resekce střev, zánětlivá onemocnění zažívacího ústrojí) je známý a začíná nabývat na významu. Tento článek má za úkol ukázat, jakým způsobem je ovlivněn organismus osob s abúzem alkoholu po stránce nutrice a fyziologie zažívacího traktu. Klíčová slova: abúzus alkoholu – výživa – metabolismus alkoholu – endokrinní působení alkoholu
The question of nutrition in persons that abuse alcohol is very important particularly when treating diseases, whether associated with alcohol consumption or not. Factors such as absorption from the digestive tract, energetic reserves, metabolism, immunity can all influence treatment and all these factors may be influenced by food ingestion and associated habits. The importance of nutrition for patients with malignant diseases, patients requiring intensive care, for patients with impaired food intake (e.g. oesophagus stenoses, diverticles, etc.) or maladsorption (bowel resection, inflammatory bowel disease) has been known for a long time and its influence is increasingly recognised. This article outlines how alcohol abuse affects a person in terms of nutrition and physiology of digestive tract. Keywords: alcohol abuse – nutrition, metabolism of alcohol – endocrine effects of alcohol
- Klíčová slova
- výživa, endokrinní působení alkoholu,
- MeSH
- alkoholické nemoci jater etiologie MeSH
- alkoholismus * komplikace metabolismus MeSH
- ethanol metabolismus škodlivé účinky MeSH
- hemokoagulace MeSH
- lidé MeSH
- metabolismus MeSH
- nádory etiologie MeSH
- nemoci endokrinního systému etiologie MeSH
- podvýživa diagnóza etiologie komplikace MeSH
- poruchy výživy * diagnóza komplikace metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Nádory jícnu patří ke zhoubným onemocněním, jejichž incidence není většinová. V roce 2008 byla v České republice u mužů 9,2 a u žen jen 1,7 na 100 000 obyvatel. Nicméně úmrtnost na toto onemocnění je stále velmi vysoká – přes 70 %, a to mimo jiné i pro pozdní diagnostiku onemocnění. Cílem tohoto textu je vyčíslení, alespoň přibližné, nákladů na léčbu nádorů jícnu vzniklých v souvislosti s abúzem alkoholu, který patří k velmi významným karcinogenním vlivům v této oblasti.
Oesophageal cancer is not a common cancer. In 2008, there were 9.2 cases in men and only 1.7 in women per 100 000 inhabitants in the Czech Republic. However, it has very high mortality – over 70%, partly due to often late diagnosis of the disease. The aim of this article is to calculate the cost of treatment of oesophageal cancer that directly results from alcohol abuse in the Czech Republic in 2004 to 2008.
- Klíčová slova
- náklady na léčbu, ekonomická zátěž,
- MeSH
- incidence MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu ekonomika MeSH
- náklady na zdravotní péči MeSH
- pití alkoholu škodlivé účinky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění u žen. Každoročně postihuje více než 1 000 000 žen na celém světě. Z toho zhruba 11 % případů rakoviny prsu lze připisovat konzumaci alkoholu u žen. Cílem tohoto článku je vytvořit představu o podílu nákladů na léčbu karcinomu prsu, který lze přiřadit konzumaci alkoholu v ČR v roce 2007. Zjištěná výsledná částka, kterou je třeba vynaložit na léčbu pacientek pravidelně konzumujících alkohol, je 39 mil. Kč.
Breast cancer is the most common cancer in women. Annually, it affects more than 1 million women worldwide. Thereof, some 11% of the breast cancer incidence can be attributed to alcohol consumption in women. The aim of this article is to create a notion of the proportion of the costs spent to treat breast cancer that can be ascribed to alcohol consumption in the Czech Republic in 2007. The overall amount that is to be spent to treat women patients who regularly consume alcohol is 39 million CZK.
- Klíčová slova
- ekonomika alkoholismu,
- MeSH
- časové faktory MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu ekonomika terapie MeSH
- náklady na zdravotní péči statistika a číselné údaje MeSH
- pití alkoholu ekonomika škodlivé účinky MeSH
- staging nádorů ekonomika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
